Prvňáčci dostali své první vysvědčení

První pololetí školního roku skončilo a děti si převzaly vysvědčení. Významný den to byl zejména pro prvňáčky, pro které to bylo první vysvědčení v jejich životě.

Je 4.zaří. Tito malí prvňáčci jsou slavnostně pasování na žáky stonavské základní školy a poprvé zasedají do školních lavic. Začíná jim nová životní etapa.

Od té doby uběhlo půl roku a prvňáčci za svou píli dostali své první vysvědčení To jim z důvodu nemoci jejich třídní učitelky předala vychovatelka Lenka Priesolová.

Kromě vysvědčení ti nejšikovnější prvňáčci obdrželi navíc pochvalné listy. Zajímalo nás, co se během prvního pololetí dětem ve škole nejvíce líbilo a co už všechno umí.

anketa, prvňáčci: „Já jsem se už naučil číst.“ „Naučil jsem se počítat.“ „Nejtěžší písmenko bylo P.“ „Dostali jsme krásné vysvědčení a už umíme skoro všechno přečíst.“ „Umíme už psát.“ „Nejvíce se mi líbilo, jak jsme výráběli věci.“ „Nejvíce se mi líbí čtení a psaní.“ „Nejvíce se mi líbí psaní a tělocvik.“ „Já mám nejraději tělocvik.“ „Mně se líbí matematika. Tam počítáme.“ „Mně se líbí úplně všechno a mám samé jedničky.“

Jedničky na vysvědčení si zasloužili i tito dva prvňáčci. Pro ně byl první půlrok o to těžší, že ještě v září moc česky neuměli, jsou z Ukrajiny.

anketa, prvňáčci: „Líbí se psaní a čtení.“ „Líbí se mi tělocvik, matematika, čtení a psaní.“

Prvňáčci, stejně jako i ostatní stonavští školáci si v současné době užívají jarních prázdnin.

anketa, prvňáčci: „Já si budu o prázdninách hrát s bráchou.“ „Já pojedu o prázdninách lyžovat.“ „Budu si hrát s hračkami.“ „Jak napadne sníh, budu dělat sněhuláka.“

Po jarních prázdninách budou moci prvňáčci předvést své znalosti a dovednosti i svým rodičům. V plánu je totiž ukázková hodina pro rodiče. O té budou všichni dopředu informováni třídní učitelkou.

---

Děti z hořanské mateřské školy připravily pro seniory divadlo

Velmi příjemné setkání mají za sebou stonavští senioři. Děti z hořanské mateřské školy je pozvaly do školky, kde si pro ně připravily divadelní představení o narození Ježíška.

Stonavští senioři nedávno zažili nezapomenutelné setkání, které nejenom obohatilo jejich dny, ale také posílilo pouta mezi generacemi. Děti ze třídy Berušek se rozhodly pozvat seniory do tělocvičny dolanské školy, která z důvodu rekonstrukce hořanské mateřské školy slouží jako provizorní školka. Tato iniciativa má ve Stonavě dlouhou tradici. Děti pravidelně navštěvují obyvatele stonavského domu s pečovatelskou službou, přinášejí s sebou písničky a básničky, aby rozveselily jejich dny. Tentokrát však byla role obrácena, senioři byli pozváni do dětského prostředí.

Uršula Byrtusová, vedoucí pečovatelské služby ELIM Stonava: „Je to pro nás velice zvácné, když naši senioři mohou vyjet podívat se za těmi dětmi a podívat se nejen na jejich krásné vystoupení, ale i na to, jak to v těch mateřských školkách a školách vypadá.“

Tématem setkání bylo divadelní představení věnované narození Ježíška. Malí herci se s velkým nadšením chopili rolí a připravili pro seniory působivé představení pod názvem "Slyšte, slyšte, co se stalo v Betlémě".

Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Využili jsme všech našich skvělých herců. Každé dítě má svou roli. Bohužel, dnes, když se nám děti z důvodu nemoci odhlásili, museli jsme některé role přeobsadit.“

anketa, děti z MŠ Hořany: „Budeme tady vyprávět o tom, jak se narodil Ježíšek.“ „Já v tom příběhu hraju Marii.“ „Já hraju Josefa.“

anketa, stonavští senioři: „Velmi se nám to líbí, protože omládneme, když se díváme na ty děti. Krásně zpívají, krásně přednášejí, jsme za to velmi rádi.“ „Pro nás je to takové oživení denního života. Je to potěšení pro nás.“

Mezigenerační setkání mají ve Stonavě velmi dlouhou tradici a významně přispívají k posilování vztahů mezi generacemi. Senioři, kteří mají za sebou bohaté zkušenosti a moudrost, sdílí své příběhy a rady s mladšími. Naopak, děti získávají nejen nové perspektivy na svět, ale také hlubší porozumění k historii a tradicím.

---

Dziady w Scenie Polskiej

Pierwszą premierą w nowym roku w Scenie Polskiej były Dziady Adama Mickiewicza w reżyserii Bogdana Kokotka. Reżyser starał się zawrzeć w przedstawieniu fragmenty wszystkich czterech części tego cyklu dramatów, które Mickiewicz pisał na przestrzeni dziesięciu lat.

Bogdan Kokotek, reżyseria: „Najobszerniejsze są oczywiście fragmenty trzeciej części Dziadów, czyli cała ta historia związana z senatorem Nowosilcowem, ale jest również fragment pierwszej części wydanej dopiero po śmierci Adama Mickiewicza, zachował się w rękopisie tylko, no oczywiście druga część i czwarta czyli właściwy obrządek Dziadów.”

To nie pierwsza inscenizacja Dziadów w Scenie Polskiej. W reżyserii Karola Suszki zespół wystawił je dwadzieścia lat temu. Ówczesnego reżysera możemy dziś oglądać na scenie.

Karol Suszka w roli Popa: „Teraz Popa takiego gram tam, poprostu ksiądz jeden z księży tam taka ładna scena z Gustawem i to właśnie gram.”

Rolę Gustawa-Konrada Bogdan Kokotek powierzył Marcinowi Kalecie. W spektaklu Suszki odtwarzał ją Tomasz Kłaptocz. Obecnie gra księdza Piotra jednego z trzech najważniejszych bohaterów Dziadów Mickiewicza.

Tomasz Kłaptocz w roli Księdza Piotra: „Jeśli chodzi o myśl czy jakąś intencję taką reżyserską, czy całego przedstawienia, to starał się Bogdan zbliżyć jak najbardziej do tego, o co w tekście Mickiewicza chodzi, czyli jest to sztuka romantyzmu, narodowo-wyzwaleńcza, jest tam ten mesjannizm, o którym Mickiewicz pisze, ten Kondrat jest potraktowany jako ten Mesjasz.”

W rolę senatora Nowosilcowa brawurowo wcielił się Grzegorz Widera.

Grzegorz Widera w roli senatora Nowosilcowa: „Kiedy zaczyna się to czytać, to w każdym aktorze rodzi się takie przeczucie, jakoby ten tekst był napisany specjalnie dla niego, bo to jest tak wielka literatura, Mickiewicz Słowacki to są tacy autorzy, którzy dają rozwinąć skrzydła aktorowi.”

Bogdan Kokotek, reżyser: „Myślę, że zarówno Gustaw Konrad , jak i ksiądz Piotr czy senator Nowosilcow - mamy po prostu taki potencjał w zespole aktorskim, że mogliśmy to, myślę, bardzo dobrze, te role, zinterpretować.”

---