V Domě PZKO ve Stonavě proběhlo slavnostní setkání u příležitosti Dne učitelů. Pedagogové i další pracovníci stonavského školství strávili příjemné odpoledne, které obohatil pestrý program včetně hudebního vystoupení talentovaných žáků místní školy.
Základní a mateřská škola Stonava ve spolupráci se svým zřizovatelem, obcí Stonavou, připravila u příležitosti Dne učitelů slavnostní setkání současných i bývalých zaměstnanců školy. Akce se uskutečnila v Domě PZKO a nesla se v duchu poděkování, vzpomínek i přátelského setkávání.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Já to beru jako příležitost, abych jim všem mohla poděkovat za práci."
O úvodní kulturní program se postarali talentovaní sourozenci Šimon a Jakub Bohmovi, žáci místní základní školy. Pro přítomné si připravili pestrý výběr klavírních skladeb, který sklidil zasloužený potlesk. Hudební atmosféru následně doplnila také Kateřina Konečná, která ve škole působí jako školní asistentka a zároveň vyučuje hudební výchovu na prvním stupni.
Pedagogická profese patří dlouhodobě k náročným povoláním, která vyžadují nejen odborné znalosti, ale i velkou míru trpělivosti, empatie a neustálé práce na sobě. V posledních letech se k těmto nárokům přidává také potřeba průběžného vzdělávání v oblasti moderních technologií, které se stále více stávají součástí výuky.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: "Co se týče náročnosti, tak myslím, že ta situace je v podstatě stejná, protože pořád se jedná o práci s dětmi. Ale ta změna přichází v těch technologiích, v tom vývoji, co se týče práce na počítači, interaktivních tabulích, a tam jsme se museli hodně v tom oboru vzdělávat a museli jsme dohánět některé věci."
Pozvání na slavnost přijali nejen současní pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci, ale také řada bývalých zaměstnanců školy. Ti tak měli jedinečnou příležitost znovu se setkat, zavzpomínat na společně strávené roky a sdílet své profesní i životní zkušenosti.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Jsou to lidé, kteří odvedli v naší organizaci obrovský kus práce, zanechali tady svou stopu a my se s nimi velice rádi setkáváme."
Stefania Piszczek, bývalá učitelka PZŠ Stonava: "To jsem moc ráda. To, co nás drží na duchu."
Vlasta Lusková, bývalá učitelka ZŠ Stonava: "Já jsem učila zhruba na třech školách a toto je jediná, která si vždycky vzpomene na bývalé kantory a i na důchodce."
Zdeněk Lusk, bývalý ředitel ZŠ a MŠ Stonava: "No, já myslím, že je to pěkná tradice. Co vím, tak ne všude a v takovém rozsahu se uskutečňuje. V tom si myslím, že Stonava je hodně napřed."
Pro všechny přítomné, současné i bývalé zaměstnance školy, bylo připraveno bohaté občerstvení a drobná pozornost v podobě květiny jako poděkování za jejich obětavou práci.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Co bych jim chtěla popřát? No, samozřejmě pevné zdraví, trochu toho štěstí a chtěla bych jim popřát také radost z práce, radost z úspěchů, kterých společně dosahujeme, a jako bonus úsměv na tvář."
---
Ve stonavské sportovní hale se v pátek 17. dubna od 10 do 18 hodin uskuteční jarní sbírka, která je určena pro potřeby Dobrovolnického centra Adra Havířov.
Darovat můžete jakékoli nepoškozené oblečení a obuv, lůžkoviny, látky, přikrývky, polštáře a deky. Vítány jsou také domácí potřeby, brýle, lékárničky, školní potřeby a nepoužité prací prostředky a drogerii. Zájem je rovněž o kočárky a zachovalé funkční drobné spotřebiče a elektroniku. Ale pozor matrace, koberce, nábytek a kola nenoste – ty se z ekologických a přepravních důvodů přijímat nebudou. Darované věci do sbírky musí být čisté, suché a zabalené do igelitových pytlů či krabic.
---
V rámci března, měsíce čtenářů, se ve stonavské knihovně uskutečnila další zajímavá beseda. Pozvání tentokrát přijala spisovatelka Markéta Harasimová, která se se čtenáři podělila o příběhy a zkušenosti lidí, jež prožili klinickou smrt.
Březen je tradičně měsícem čtenářů a jinak tomu nebylo ani ve Stonavě. Místní knihovna připravila pro své návštěvníky pestrý program, který byl završen besedou se spisovatelkou a scénáristkou Markétou Harasimovou na téma: Smrt a to, co následuje po ní.
Sabina Dubravná, knihovnice: "Je to téma, o kterém se moc nemluví ve společnosti, a lidé se asi o tom obecně bojí mluvit. Proto je to zřejmě pro lidi celkově přitažlivé."
Při zpracování tématu vycházela autorka knihy Klinická smrt z řady zdrojů.
Markéta Harasimová, spisovatelka a scenáristka: "Jako skoro u všech témat, které zpracovávám a jsou poměrně pestré, si samozřejmě dělám veliké rešerše. To znamená, že čerpám z různých zdrojů, ať už na internetu, nebo v knihách, ale samozřejmě i z těch osobních témat a osobních příběhů konkrétních lidí."
Beseda se zaměřila nejen na její knihu, ale především na otázky spojené se životem po smrti.
Markéta Harasimová, spisovatelka a scenáristka: "Ústřední téma tedy bude opravdu ten život po životě. Co existuje nebo neexistuje, jak si to vlastně lidé představují - nepředstavují, co jsou takové ty nejtypičtější zážitky. A bude tam vlastně i taková možná perlička. Je to vlastně zkušenost z mého osobního života. Ne, že by se to úplně týkalo mě, ale mé nejbližší rodiny, která mi vstoupila do života. Teda až poté, co tato kniha vůbec vyšla. Ale je to takový zajímavý paradox a hodně s tím tématem souvisí. Takže budeme diskutovat hlavně o tom, co následuje poté, když my tady na tomto světě ukončíme tuto pouť."
Téma besedy zároveň symbolicky zapadlo do období Velikonoc, kdy si křesťané připomínají utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Úvahy o tom, co následuje po smrti, tak získaly v tomto kontextu ještě silnější a aktuálnější význam.
---
Dziesięć lat temu do uczniowskiego projektu organizacji Post Bellum pod nazwą „Historie naszych sąsiadów” włączyły się również czeskie i polskie szkoły na Śląsku Cieszyńskim.
Od pięciu lat, kiedy koordynatorką projektu została Barbara Konderla, w Czeskim Cieszynie odbywają się co roku uroczyste prezentacje prac młodych filmowców.
Barbara Konderla, koordynator projektu: „Cały projekt trwał pół roku. Zadaniem uczniów jest wybrać jakiegoś świadka historii, ciekawą osobę, wyspowiadać tego świadka historii, stwierdzić takie ciekawostki z jego życia.”
Uczennice PSP w Czeskim Cieszynie wybrały do projektu długoletniego wójta Stonawy, Andrzeja Febra.
Andrzej Feber, bohater filmiku: „Ja lubię młodą generację, zawsze się do niej chętnie dostosuję, bo odmłodnieję. Bardzo jestem ciekawy, co z tego wynikło.”
Film o byłym stonawskim wójcie został zrealizowany w formie gry planszowej.
Sara Magdalena Peč, współautorka: „Wybraliśmy kawałek z jego dzieciństwa, później opisaliśmy jego rodzinę podczas drugiej wojny światowej, a potem jak stał się starostą.”
Ewa Mencner, opieka pedagogiczna: „Było to świetne doświadczenie, ponieważ pan Feber jest senatorem, wicewójtem, długie lata był wójtem Stonawy, czyli ja myślę, że i to, że dzieci przeprowadziły wywiad, to, że musiały się przygotować do tego wywiadu, stwierdzić sobie różne informacje i no z tym filmikiem było później bardzo dużo pracy.”
Po każdej projekcji następowała prezentacja bohatera w pomysłowej scence.
Ewa Mencner, opieka pedagogiczna: „Trenowały długo, ciężko było ze scenariuszem, ponieważ nie wiedziały, jak przedstawić pana Febra, żeby się to nie duplikowało, z tym co było w filmiku. I przedstawiły go właśnie jakby osoba, która ma cztery role.”
Juliet Moraga Delgado, współautorka: „Nasz bohater wystąpi jako důlní technik, jako starosta, jako myśliwy i jako muzykant. Myślę, że pan Feber będzie zadowolony, jak go zaprezentujemy.”
Sara Magdalena Peč, współautorka: „Pan Feber właściwie uratował tę Stonawę od wyginięcia. To jest tak, że jak się spotyka takiego człowieka, to nie zorientuje się człowiek od razu, że się mówi z kimś tak ważnym. Ale jest to naprawdę wow.”
Za tydzień przedstawimy państwu twórców innego filmu zrealizowanego w ramach projektu „Historie naszych sąsiadów”. Jego bohaterką jest Stefania Piszczek.
---
V Domě PZKO ve Stonavě proběhlo slavnostní setkání u příležitosti Dne učitelů. Pedagogové i další pracovníci stonavského školství strávili příjemné odpoledne, které obohatil pestrý program včetně hudebního vystoupení talentovaných žáků místní školy.
Základní a mateřská škola Stonava ve spolupráci se svým zřizovatelem, obcí Stonavou, připravila u příležitosti Dne učitelů slavnostní setkání současných i bývalých zaměstnanců školy. Akce se uskutečnila v Domě PZKO a nesla se v duchu poděkování, vzpomínek i přátelského setkávání.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Já to beru jako příležitost, abych jim všem mohla poděkovat za práci."
O úvodní kulturní program se postarali talentovaní sourozenci Šimon a Jakub Bohmovi, žáci místní základní školy. Pro přítomné si připravili pestrý výběr klavírních skladeb, který sklidil zasloužený potlesk. Hudební atmosféru následně doplnila také Kateřina Konečná, která ve škole působí jako školní asistentka a zároveň vyučuje hudební výchovu na prvním stupni.
Pedagogická profese patří dlouhodobě k náročným povoláním, která vyžadují nejen odborné znalosti, ale i velkou míru trpělivosti, empatie a neustálé práce na sobě. V posledních letech se k těmto nárokům přidává také potřeba průběžného vzdělávání v oblasti moderních technologií, které se stále více stávají součástí výuky.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: "Co se týče náročnosti, tak myslím, že ta situace je v podstatě stejná, protože pořád se jedná o práci s dětmi. Ale ta změna přichází v těch technologiích, v tom vývoji, co se týče práce na počítači, interaktivních tabulích, a tam jsme se museli hodně v tom oboru vzdělávat a museli jsme dohánět některé věci."
Pozvání na slavnost přijali nejen současní pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci, ale také řada bývalých zaměstnanců školy. Ti tak měli jedinečnou příležitost znovu se setkat, zavzpomínat na společně strávené roky a sdílet své profesní i životní zkušenosti.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Jsou to lidé, kteří odvedli v naší organizaci obrovský kus práce, zanechali tady svou stopu a my se s nimi velice rádi setkáváme."
Stefania Piszczek, bývalá učitelka PZŠ Stonava: "To jsem moc ráda. To, co nás drží na duchu."
Vlasta Lusková, bývalá učitelka ZŠ Stonava: "Já jsem učila zhruba na třech školách a toto je jediná, která si vždycky vzpomene na bývalé kantory a i na důchodce."
Zdeněk Lusk, bývalý ředitel ZŠ a MŠ Stonava: "No, já myslím, že je to pěkná tradice. Co vím, tak ne všude a v takovém rozsahu se uskutečňuje. V tom si myslím, že Stonava je hodně napřed."
Pro všechny přítomné, současné i bývalé zaměstnance školy, bylo připraveno bohaté občerstvení a drobná pozornost v podobě květiny jako poděkování za jejich obětavou práci.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: "Co bych jim chtěla popřát? No, samozřejmě pevné zdraví, trochu toho štěstí a chtěla bych jim popřát také radost z práce, radost z úspěchů, kterých společně dosahujeme, a jako bonus úsměv na tvář."
---
Ve stonavské sportovní hale se v pátek 17. dubna od 10 do 18 hodin uskuteční jarní sbírka, která je určena pro potřeby Dobrovolnického centra Adra Havířov.
Darovat můžete jakékoli nepoškozené oblečení a obuv, lůžkoviny, látky, přikrývky, polštáře a deky. Vítány jsou také domácí potřeby, brýle, lékárničky, školní potřeby a nepoužité prací prostředky a drogerii. Zájem je rovněž o kočárky a zachovalé funkční drobné spotřebiče a elektroniku. Ale pozor matrace, koberce, nábytek a kola nenoste – ty se z ekologických a přepravních důvodů přijímat nebudou. Darované věci do sbírky musí být čisté, suché a zabalené do igelitových pytlů či krabic.
---
V rámci března, měsíce čtenářů, se ve stonavské knihovně uskutečnila další zajímavá beseda. Pozvání tentokrát přijala spisovatelka Markéta Harasimová, která se se čtenáři podělila o příběhy a zkušenosti lidí, jež prožili klinickou smrt.
Březen je tradičně měsícem čtenářů a jinak tomu nebylo ani ve Stonavě. Místní knihovna připravila pro své návštěvníky pestrý program, který byl završen besedou se spisovatelkou a scénáristkou Markétou Harasimovou na téma: Smrt a to, co následuje po ní.
Sabina Dubravná, knihovnice: "Je to téma, o kterém se moc nemluví ve společnosti, a lidé se asi o tom obecně bojí mluvit. Proto je to zřejmě pro lidi celkově přitažlivé."
Při zpracování tématu vycházela autorka knihy Klinická smrt z řady zdrojů.
Markéta Harasimová, spisovatelka a scenáristka: "Jako skoro u všech témat, které zpracovávám a jsou poměrně pestré, si samozřejmě dělám veliké rešerše. To znamená, že čerpám z různých zdrojů, ať už na internetu, nebo v knihách, ale samozřejmě i z těch osobních témat a osobních příběhů konkrétních lidí."
Beseda se zaměřila nejen na její knihu, ale především na otázky spojené se životem po smrti.
Markéta Harasimová, spisovatelka a scenáristka: "Ústřední téma tedy bude opravdu ten život po životě. Co existuje nebo neexistuje, jak si to vlastně lidé představují - nepředstavují, co jsou takové ty nejtypičtější zážitky. A bude tam vlastně i taková možná perlička. Je to vlastně zkušenost z mého osobního života. Ne, že by se to úplně týkalo mě, ale mé nejbližší rodiny, která mi vstoupila do života. Teda až poté, co tato kniha vůbec vyšla. Ale je to takový zajímavý paradox a hodně s tím tématem souvisí. Takže budeme diskutovat hlavně o tom, co následuje poté, když my tady na tomto světě ukončíme tuto pouť."
Téma besedy zároveň symbolicky zapadlo do období Velikonoc, kdy si křesťané připomínají utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Úvahy o tom, co následuje po smrti, tak získaly v tomto kontextu ještě silnější a aktuálnější význam.
---
Dziesięć lat temu do uczniowskiego projektu organizacji Post Bellum pod nazwą „Historie naszych sąsiadów” włączyły się również czeskie i polskie szkoły na Śląsku Cieszyńskim.
Od pięciu lat, kiedy koordynatorką projektu została Barbara Konderla, w Czeskim Cieszynie odbywają się co roku uroczyste prezentacje prac młodych filmowców.
Barbara Konderla, koordynator projektu: „Cały projekt trwał pół roku. Zadaniem uczniów jest wybrać jakiegoś świadka historii, ciekawą osobę, wyspowiadać tego świadka historii, stwierdzić takie ciekawostki z jego życia.”
Uczennice PSP w Czeskim Cieszynie wybrały do projektu długoletniego wójta Stonawy, Andrzeja Febra.
Andrzej Feber, bohater filmiku: „Ja lubię młodą generację, zawsze się do niej chętnie dostosuję, bo odmłodnieję. Bardzo jestem ciekawy, co z tego wynikło.”
Film o byłym stonawskim wójcie został zrealizowany w formie gry planszowej.
Sara Magdalena Peč, współautorka: „Wybraliśmy kawałek z jego dzieciństwa, później opisaliśmy jego rodzinę podczas drugiej wojny światowej, a potem jak stał się starostą.”
Ewa Mencner, opieka pedagogiczna: „Było to świetne doświadczenie, ponieważ pan Feber jest senatorem, wicewójtem, długie lata był wójtem Stonawy, czyli ja myślę, że i to, że dzieci przeprowadziły wywiad, to, że musiały się przygotować do tego wywiadu, stwierdzić sobie różne informacje i no z tym filmikiem było później bardzo dużo pracy.”
Po każdej projekcji następowała prezentacja bohatera w pomysłowej scence.
Ewa Mencner, opieka pedagogiczna: „Trenowały długo, ciężko było ze scenariuszem, ponieważ nie wiedziały, jak przedstawić pana Febra, żeby się to nie duplikowało, z tym co było w filmiku. I przedstawiły go właśnie jakby osoba, która ma cztery role.”
Juliet Moraga Delgado, współautorka: „Nasz bohater wystąpi jako důlní technik, jako starosta, jako myśliwy i jako muzykant. Myślę, że pan Feber będzie zadowolony, jak go zaprezentujemy.”
Sara Magdalena Peč, współautorka: „Pan Feber właściwie uratował tę Stonawę od wyginięcia. To jest tak, że jak się spotyka takiego człowieka, to nie zorientuje się człowiek od razu, że się mówi z kimś tak ważnym. Ale jest to naprawdę wow.”
Za tydzień przedstawimy państwu twórców innego filmu zrealizowanego w ramach projektu „Historie naszych sąsiadów”. Jego bohaterką jest Stefania Piszczek.
---
