Výstavba obchvatu Karviné si vyžádá velké změny v dopravě. Už za pár dní bude uzavřena silnice ze Stonavy do Karviné. Objízdná trasa povede přes Lipiny. Změněny byly i jízdní řády autobusů.
Stavba karvinského obchvatu už zanedlouho na téměř tři roky uzavře silnici III/4786 vedoucí ze Stonavy do Karviné kolem pomocného závodu Dolu Darkov a Karvinského moře. Od 13. prosince vejdou z důvodu objížďky v platnost také nové autobusové jízdní řády.
Gabriela Monczková, ved. odd. strategie a plánování Odboru školství a rozvoje MMK: „Už od 13.12.2020 dojde k přesměrování pěti linek příměstské autobusové dopravy a jedné městské autobusové dopravy č.515 v jiných směrech. Od té neděle od nových jízdních řádů se autobusy nedostanou první odbočkou za mostem na Těšín, budou muset jet až druhou odbočkou po silnici II/475. Tam poté se vpravo napojí na veřejně přístupnou účelnou komunikaci společnosti OKD, pojedou kolem ČSM Sever a poté se napojí na stávající trasu autobusu směr na Stonavu.“
Původně měla být od 13. prosince uzavřena silnice přes Karvinou-Darkov také pro individuální automobilovou dopravu. Od 18. prosince je ovšem naplánována na stavbě obchvatu výluka.
Gabriela Monczková, ved. odd. strategie a plánování Odboru školství a rozvoje MMK: „Automobilová individuální doprava bude možná v tomto úseku ještě do konce roku, kdy zhotovitel společnost SKANSKA přislíbila, že udělají určité technologické opatření, aby tam mohli řidiči ještě přes Vánoce a do Silvestra jezdit a poté tu komunikaci uzavřou zhruba od 4. nebo 5. ledna příštího roku.“
Řidiči budou moci při cestě do Karviné využívat stejnou objízdnou trasu jako autobusy, případně využít silnici vedoucí přes Lipiny kolem Golfového hřiště. Vedení obce Stonava přitom pevně věří, že na objízdných trasách už nebudou muset řidiči trpět na silnici špínu a bude apelovat na pravidelném čištění.
Ondřej Feber (ANO), senátor a starosta Stonavy: „Už v současné době, když tam jezdíme, i když silnice není uzavřena, vystavujeme se velké špíně, která tam je, vystavujeme se velkému provozu nákladních aut, ale já věřím, že teď v tom výjimečném stavu se nám podaří to, aby stav těch objízdných silnic byl na dobré úrovni.“
---
V předvečer 6. prosince už dlouhá staletí děti navštěvuje Mikuláš se svou družinou. Se stonavskými dětmi se letos nesetkal v Domě PZKO, jak je tomu zvykem, ale dorazil za nimi domů, nebo přímo do mateřské školky. Děti měly připravený bohatý kulturní program plný básniček, písniček a tanečků, za který si zcela jistě zasloužily odměnu.
---
Přestože většina děti po obědě nerado odpočívá, ve stonavských mateřských školách se na odpolední spánek všichni těší a to kvůli pohádkám. Ty jim před spaním pravidelně čtou nejen paní učitelky.
Velmi milá návštěva zavítala do mateřské školy na Hořanech. Jedna z členek stonavského Sboru dobrovolných hasičů přišla dětem číst před spaním.
Monika Kodenková, členka SDH Stonava: „Já budu číst dětem Houkačky jedou na téma hasičské vozy v akci.“
Mateřská škola na Hořanech se stejně jako ostatní stonavské mateřinky zapojila před několika lety do projektu „Celé česko čte dětem“. Před odpoledním spánkem pravidelně čtou dětem nejen paní učitelky, ale také rodiče, babičky, dědečkové či zajímavé osobnosti.
anketa, děti z MŠ Hořany: „Já mám ráda pohádky o princeznách.“ „O červené Karkulce.“ „Když jdeme spinkat, tak si čteme pohádky.“
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Pohádky si čteme tematické i k danému tématu během dne, kdy si s dětmi povídáme, nebo také dokonce trénujeme posloupnost děje, kdy děti pomocí obrázku sami tu pohádku převypráví.“
Děti ze stonavských mateřských škol také pravidelně navštěvují místní knihovnu.
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „S těmi předškoláčky si tam povídáme s paní knihovnicí, jak je důležité čtení a jak je důležitá slovní zásoba.“
O tom, jak důležité pro rozvoj dítěte je předčítání, se rodiče pravidelně dozvídají například na různých besedách či společných setkáních, které pořádá knihovna právě v rámci projektu „Celé Česko čte dětem“.
Eva Katrušáková, ředitelka společnosti Celé Česko čte dětem: „Když dětem předčítáme, tak tyto děti mají jiné vnímání světa, intelektuálně se mnohem lépe rozvíjejí a také je důležitá i ta emoční složka – rodič a dítě. To dítě cítí, když mu čteme každý den, že stojí svým rodičům za to, aby mu ten čas dali, aby byli s ním. Tyto děti mají i zdravější sebevědomí.“
---
Już po raz drugi z kolei opracowania naszej szandarowej publikacji, czyli dorocznego „Kalendarza Śląskiego”, podjął się Marian Siedlaczek. To tutaj tworzył 240-stronicowe dzieło, do którego swoje teksty przysłało około dwudziestu autorek i autorów, przeważnie z Zaolzia.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendrza Śląskiego: „Co ciekawe, jest w zasadzie nawet nadreprezentacja pań wśród autorów, autorek, zaczynając od pani, która robi ze mną ten wywiad (śmiech), która dzieli się ploteczkami czy też historyjkami z radia, w którym pracowałaś, prawda, no i mamy np. panią Irenę Prengel Adamczyk z Muzeum Cieszyńskiego, mamy pani prof. Lidię Kosiec z Gimnazjum, mamy panią profesor Jankę Raclavską, mamy panią Magdę Ćmiel, mamy Roksanę Waraksa debiutantkę, która przybliża nam Polskę, naszą ojczyznę.”
Są oczywiście również panowie. Po bogatym kalendarium przychodzi kolej na pierwszy artykuł, tekst profesora Daniela Kadłubca.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendarza Śląskiegoů: „Tym razem zaproponował tekst dosyć kontrowersyjny ale inspirujący. Jest ocywiście również znany historyk Józek Szymeczek, jest Grzegorz Gąsior. Natomiast z takich tekstów niehistorycznych ale historyzujących, wspominkowych to bardzo polecam test Stasia Kołka, który opisuje dzieje swojej rodziny pod kątem zawodu górniczego. Tam już od pięciu czy sześciu pokoleń Kołkowie są górnikami.”
Kalendarz jest kolorowy i pięknie opracowany granicznie, co nie dziwi, jakoże Marian Siedlaczek jest znany fotografikiem, autorem wielu wystaw, przewodniczącym Zaolziańskiego Towarzystwa Fotograficznego a także laureatem nagrody „Złoty Jestem” kapituły Kongresu Polaków za 2014 rok. Przygotowując kalendarz, wykorzystał dzieło znanego i lubianego zaolziańskiego plastyka.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendarza Śląskiego”: „Tego człowieka już nie ma między nami, chodzi o nieodżałowanego Bronka Liberdę, który odszedł od nas w tym roku, ale właśnie jego dzieło posłużyło mi jako motyw przewodni tego kalendarza. Dlatego ten kalendarz jest ilustrowany reprodukcjami jego obrazów, które mi udostępniła jego córka Jola. Towarzyszy temu kilka wspominek, między innymi Anny Marii Rusnok.”
Wydawcą „Kalendarza Śląskiego” jest tradycyjnie Zarząd Główny PZKO. Kalendarz można nabyć w jego czeskocieszyńskim biurze przy ulicy Strzelniczej, a także w księgarni Wirthów w Czeskim Cieszynie oraz w Oddziałe Literatury Polskiej Biblioteki Regionalnej w Karwinie.
---
Výstavba obchvatu Karviné si vyžádá velké změny v dopravě. Už za pár dní bude uzavřena silnice ze Stonavy do Karviné. Objízdná trasa povede přes Lipiny. Změněny byly i jízdní řády autobusů.
Stavba karvinského obchvatu už zanedlouho na téměř tři roky uzavře silnici III/4786 vedoucí ze Stonavy do Karviné kolem pomocného závodu Dolu Darkov a Karvinského moře. Od 13. prosince vejdou z důvodu objížďky v platnost také nové autobusové jízdní řády.
Gabriela Monczková, ved. odd. strategie a plánování Odboru školství a rozvoje MMK: „Už od 13.12.2020 dojde k přesměrování pěti linek příměstské autobusové dopravy a jedné městské autobusové dopravy č.515 v jiných směrech. Od té neděle od nových jízdních řádů se autobusy nedostanou první odbočkou za mostem na Těšín, budou muset jet až druhou odbočkou po silnici II/475. Tam poté se vpravo napojí na veřejně přístupnou účelnou komunikaci společnosti OKD, pojedou kolem ČSM Sever a poté se napojí na stávající trasu autobusu směr na Stonavu.“
Původně měla být od 13. prosince uzavřena silnice přes Karvinou-Darkov také pro individuální automobilovou dopravu. Od 18. prosince je ovšem naplánována na stavbě obchvatu výluka.
Gabriela Monczková, ved. odd. strategie a plánování Odboru školství a rozvoje MMK: „Automobilová individuální doprava bude možná v tomto úseku ještě do konce roku, kdy zhotovitel společnost SKANSKA přislíbila, že udělají určité technologické opatření, aby tam mohli řidiči ještě přes Vánoce a do Silvestra jezdit a poté tu komunikaci uzavřou zhruba od 4. nebo 5. ledna příštího roku.“
Řidiči budou moci při cestě do Karviné využívat stejnou objízdnou trasu jako autobusy, případně využít silnici vedoucí přes Lipiny kolem Golfového hřiště. Vedení obce Stonava přitom pevně věří, že na objízdných trasách už nebudou muset řidiči trpět na silnici špínu a bude apelovat na pravidelném čištění.
Ondřej Feber (ANO), senátor a starosta Stonavy: „Už v současné době, když tam jezdíme, i když silnice není uzavřena, vystavujeme se velké špíně, která tam je, vystavujeme se velkému provozu nákladních aut, ale já věřím, že teď v tom výjimečném stavu se nám podaří to, aby stav těch objízdných silnic byl na dobré úrovni.“
---
V předvečer 6. prosince už dlouhá staletí děti navštěvuje Mikuláš se svou družinou. Se stonavskými dětmi se letos nesetkal v Domě PZKO, jak je tomu zvykem, ale dorazil za nimi domů, nebo přímo do mateřské školky. Děti měly připravený bohatý kulturní program plný básniček, písniček a tanečků, za který si zcela jistě zasloužily odměnu.
---
Přestože většina děti po obědě nerado odpočívá, ve stonavských mateřských školách se na odpolední spánek všichni těší a to kvůli pohádkám. Ty jim před spaním pravidelně čtou nejen paní učitelky.
Velmi milá návštěva zavítala do mateřské školy na Hořanech. Jedna z členek stonavského Sboru dobrovolných hasičů přišla dětem číst před spaním.
Monika Kodenková, členka SDH Stonava: „Já budu číst dětem Houkačky jedou na téma hasičské vozy v akci.“
Mateřská škola na Hořanech se stejně jako ostatní stonavské mateřinky zapojila před několika lety do projektu „Celé česko čte dětem“. Před odpoledním spánkem pravidelně čtou dětem nejen paní učitelky, ale také rodiče, babičky, dědečkové či zajímavé osobnosti.
anketa, děti z MŠ Hořany: „Já mám ráda pohádky o princeznách.“ „O červené Karkulce.“ „Když jdeme spinkat, tak si čteme pohádky.“
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „Pohádky si čteme tematické i k danému tématu během dne, kdy si s dětmi povídáme, nebo také dokonce trénujeme posloupnost děje, kdy děti pomocí obrázku sami tu pohádku převypráví.“
Děti ze stonavských mateřských škol také pravidelně navštěvují místní knihovnu.
Veronika Bařáková, vedoucí učitelka MŠ Hořany: „S těmi předškoláčky si tam povídáme s paní knihovnicí, jak je důležité čtení a jak je důležitá slovní zásoba.“
O tom, jak důležité pro rozvoj dítěte je předčítání, se rodiče pravidelně dozvídají například na různých besedách či společných setkáních, které pořádá knihovna právě v rámci projektu „Celé Česko čte dětem“.
Eva Katrušáková, ředitelka společnosti Celé Česko čte dětem: „Když dětem předčítáme, tak tyto děti mají jiné vnímání světa, intelektuálně se mnohem lépe rozvíjejí a také je důležitá i ta emoční složka – rodič a dítě. To dítě cítí, když mu čteme každý den, že stojí svým rodičům za to, aby mu ten čas dali, aby byli s ním. Tyto děti mají i zdravější sebevědomí.“
---
Już po raz drugi z kolei opracowania naszej szandarowej publikacji, czyli dorocznego „Kalendarza Śląskiego”, podjął się Marian Siedlaczek. To tutaj tworzył 240-stronicowe dzieło, do którego swoje teksty przysłało około dwudziestu autorek i autorów, przeważnie z Zaolzia.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendrza Śląskiego: „Co ciekawe, jest w zasadzie nawet nadreprezentacja pań wśród autorów, autorek, zaczynając od pani, która robi ze mną ten wywiad (śmiech), która dzieli się ploteczkami czy też historyjkami z radia, w którym pracowałaś, prawda, no i mamy np. panią Irenę Prengel Adamczyk z Muzeum Cieszyńskiego, mamy pani prof. Lidię Kosiec z Gimnazjum, mamy panią profesor Jankę Raclavską, mamy panią Magdę Ćmiel, mamy Roksanę Waraksa debiutantkę, która przybliża nam Polskę, naszą ojczyznę.”
Są oczywiście również panowie. Po bogatym kalendarium przychodzi kolej na pierwszy artykuł, tekst profesora Daniela Kadłubca.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendarza Śląskiegoů: „Tym razem zaproponował tekst dosyć kontrowersyjny ale inspirujący. Jest ocywiście również znany historyk Józek Szymeczek, jest Grzegorz Gąsior. Natomiast z takich tekstów niehistorycznych ale historyzujących, wspominkowych to bardzo polecam test Stasia Kołka, który opisuje dzieje swojej rodziny pod kątem zawodu górniczego. Tam już od pięciu czy sześciu pokoleń Kołkowie są górnikami.”
Kalendarz jest kolorowy i pięknie opracowany granicznie, co nie dziwi, jakoże Marian Siedlaczek jest znany fotografikiem, autorem wielu wystaw, przewodniczącym Zaolziańskiego Towarzystwa Fotograficznego a także laureatem nagrody „Złoty Jestem” kapituły Kongresu Polaków za 2014 rok. Przygotowując kalendarz, wykorzystał dzieło znanego i lubianego zaolziańskiego plastyka.
Marian Siedlaczek, redaktor „Kalendarza Śląskiego”: „Tego człowieka już nie ma między nami, chodzi o nieodżałowanego Bronka Liberdę, który odszedł od nas w tym roku, ale właśnie jego dzieło posłużyło mi jako motyw przewodni tego kalendarza. Dlatego ten kalendarz jest ilustrowany reprodukcjami jego obrazów, które mi udostępniła jego córka Jola. Towarzyszy temu kilka wspominek, między innymi Anny Marii Rusnok.”
Wydawcą „Kalendarza Śląskiego” jest tradycyjnie Zarząd Główny PZKO. Kalendarz można nabyć w jego czeskocieszyńskim biurze przy ulicy Strzelniczej, a także w księgarni Wirthów w Czeskim Cieszynie oraz w Oddziałe Literatury Polskiej Biblioteki Regionalnej w Karwinie.
---
