Obec Stonava v závěru roku distribuuje zdarma do všech stonavských domácností kalendář pro příští rok, jehož hlavní součástí je informace o svozu odpadu. Kalendář pro rok 2022 zatím ale do tisku nešel. Radnice zatím nemá k dispozici svozová data.
Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „My máme smlouvu s dodavatelem služeb svozu odpadu na dobu určitou, tedy do příštího roku. Tudíž neznáme podmínky, ve které dny se co bude svážet. To je důvod, proč máme problém třeba s takovou zajímavostí, jako je např. stonavský kalendář.“
Na základě výběrového řízení by radnice měla mít potřebná data koncem ledna a podklady pro kalendář pak ihned dodá tiskárně. Ve Stonavě se pravidelně sváží komunální odpad, bioodpad, papír, sklo, plasty a nebezpečný odpad. Občané mohou navíc odpad ukládat na sběrné místo, případně do dalších kontejnerů a nádob, které jsou v obci rozmístěny. Novinkou ve Stonavě jsou tři černé nádoby s růžovým víkem na použitý jedlý olej. Bohužel, jak jsme zjistili, mnoho lidí to neví a plní je vším možným jen ne olejem.
Jana Szczerbová, referent odpadového hospodářství OÚ Stonava: „Nádoby jsou určené pouze na jedlý olej. Do těchto nádob patří použitý olej z fritování, smažení řízků, z jakýchkoliv konzerv (sardinky, olivy), kde nálev obsahuje olej.“
Nádoby na použitý jedlý olej jsou umístěny u obecního úřadu, na sídlišti Hořany a na Novém Světě.
---
Obec Stonava v letošním roce finančně pomohla místním církvím. Evangelické farnosti zastupitelé schválili dar na rekonstrukci elektroinstalace v kostele, římskokatolické farnosti pak dar na obnovu systému pohonu zvonů.
Je neděle dopoledne. Tomáš Hejda ručně rozeznívá jeden ze čtyř zvonů v kostele Povýšení svatého kříže v Karviné. Je jedním z dvanácti karvinských zvoníků, kteří dávají zvonům opravdový život. Ve většině kostelů jsou totiž v současnosti zvony poháněny elektrickým motorem. Tomáš je navíc diecézním kampanologem.
Tomáš Hejda, kampanolog ostravsko-opavské diecéze: „Starám se o zvony, tzn. vedu jejich evidenci a nadále potom napomáhám farnostem, když dělají nějakou opravu na zvonech, jak bude oprava probíhat a během té opravy dělám i ten dozor.“
Podle diecézního kampanologa je důležité, aby zvony v kostelích byly pravidelně kontrolovány.
Tomáš Hejda, kampanolog ostravsko-opavské diecéze: „Chyba se pozná tak, že ten zvon přestane zvonit a to je špatné. Ono je dobré jednou za rok vylézt nahoru, zkontrolovat ten stav a předcházet těmto chybám.“
Ve stonavském římskokatolickém kostele v současné době potřebuje nutnou opravu systém pohonu zvonů a konstrukce, na níž jsou zvony zavěšeny. Farnost proto zažádala obec o finanční pomoc.
Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Dostali jsme žádost od pana faráře, kde zdůvodňuje potřebu toho daru a to v intencích toho, že jsou ve špatném stavu zvony a celé to logistické zařízení, které slouží nejen věřícím, ale celé Stonavě.“
Zastupitelé proto požadovanou částku ve výši 60 tis. korun jednohlasně schválili podobně jak tomu bylo v lednu, kdy byl schválen padesáti tisícový dar evangelický církvi na potřebnou dokumentaci k rekonstrukci elektroinstalace kostela.
Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti SCEAV: „Potřebujeme zjistit, které elektrické rozvodné sítě tady jsou ve zdech udělány, v jakém stavu jsou a pak následně bude vypracován architektonický návrh rekonstrukce.“
Elektroinstalace v chrámové lodi pochází z roku 1938. V pozdějších letech pak byly dostavěny další části kostela s rozvodnými sítěmi podle jiných norem. Farnost nyní chce celý systém elektroinstalace sjednotit.
---
Stonavské děti, které navštěvují Základní a mateřskou školu Stonava budou mít delší vánoční prázdniny. Ředitelka školy se rozhodla po důkladném zvážení vyhlásit od pondělí 20. prosince třídenní ředitelské volno.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Ředitelské volno jsem vyhlásila z provozních a organizačních důvodů. V poslední době narůstá počet karantén i v rodinách našich žáků a také narůstá záchyt pozitivních případů mezi žáky i mezi zaměstnanci.“
Děti do stonavských vzdělávacích zařízení se vrátí v pondělí 3. ledna 2022.
---
Stonavští školáci mají za sebou další setkání v rámci přeshraniční spolupráce se školou v Marklowicích. Tentokrát společně se svými polskými kamarády stavěli roboty.
Jak jsme Vás už v listopadu informovali, stonavská základní škola navázala další přeshraniční spolupráci se školou v Marklowicích. Projekt nese název Naše Kořeny - naše budoucnost a skládá se z osmi společných akcí. První z nich byla určena žákům prvního stupně. Další společné setkání bylo naopak určeno těm nejstarším školákům.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Tato akce je pro žáky druhého stupně a dokonce jenom vybraných sedm žáků se jich zúčastní. Jedná se o tzv. robotické dílny.“
V rámci robotických dílen se stonavští a marklovičtí žáci setkají celkem třikrát. Dvě setkání už mají za sebou.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Na prvním setkání skupinky sestavili roboty a naprogramovali je. Nyní na tom druhém setkání použili dálkové ovládání, které rovněž naprogramovali a výsledkem potom bylo, že si měřili síly, který z robotů vytlačí soupeře z vyhrazeného uzemí.“
Podobné robotické dílny se v rámci spolupráce Stonavy a Marklowic uskutečnily už před čtyřmi lety. Tenkrát v rámci projektu Společně poznáváme svět, spolupracovala stonavská základní škola s marklowických gymnáziem.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Tato dílna má vést k podpoře zájmu o technické vzdělávání.“
V rámci současného přeshraničního projektu navštíví stonavští a marklovičtí žáci například ostravský Svět techniky nebo planetárium.
---
Premiera Balladyny w reżyserii Bogdana Kokotka towarzyszyła obchodom siedemdziesięciolecia Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego. Jest zwyczajem, że z okazji jubileuszy Scena Polska zawsze sięga do skarbnicy polskiej klasyki.
Bogdan Kokotek, reżyser, kierownik Sceny Polskiej: „Juliusz Słowacki jest trudnym dramaturgiem, w dzisiejszych czasach, i zawsze to jest materia, z którą trzeba się zmierzyć i pogłówkować, jakby to, powiem brzydko, sprzedać współczesnej publiczności. Mam nadzieję, że nam się częściowo udało, ale tak naprawdę osądzi to dopiero widz.”
Reżyser Kokotek postawił na scenograficzny minimalizm. Jest pusta scena, środkiem biegnie niskie podium, po bokach ustawiono reflektory, w świetle których rozgrywają się sceny baśniowe, mroczne i dramatyczne.
Bogdan Kokotek, reżyser, kierownik Sceny Polskiej: „To jest typowa sztuka klimatu szekspirowskiego, Juliusz Słowacki nie ukrywał tego, że inspirował się właśnie Shakespearem, konkretnie dwoma sztukami: Snem nocy letniej i Makbethem w stworzeniu tego oryginalnego dzieła.”
W Balladynie zagrali prawie wszyscy aktorzy Sceny Polskiej. Role Aliny i Balladyny reżyser powierzył świeżym absolwentkom szkół teatralnych, wybranym w drodze kastingu.
Adriana Paprocka, w roli Aliny: „Czarne charaktery są zazwyczaj takie charakterystyczne, takie wyraziste, a w momencie, w którym mam zagrać postać, która jest dobra, która jakby emanuje ta miłością i taką łagodnością, to mam czasami poczucie, że ciężko mi jest złapać w niej taką tę wielowymiarowość.”
Scena Polska została jej pierwszym teatrem po skończeniu studiów.
Ida Trzcińska, w roli Balladyny: „Postać Balladyny jest bardzo wymagająca, ma w sobie bardzo dużo warstw, i to jest coś, co jest bardzo pociągające w tej roli. Ja nie uważam, że ona jest zła do końca. To znaczy oczywiście Balladyna wypada jako postać bardzo zła, badzo negatywna, aczkolwiek ja zawsze uważałam ją za osobę, która bardzo się pogubiła w tym pociągu do władzy, w tym dążeniu do swojego celu. I jeden błąd, ogromny błąd, to zabicie siostry ten ogromny błąd, który popełniła, potem nawarstwiał kolejne problemy, w których ona się zatraciła.”
Balladyna Słowackiego jest lekturą szkolną. Obejrzenie jej w wykonaniu Sceny Polskiej na pewno pozwoli młodzieży na głębszy odbiór tego dzieła.
---
Obec Stonava v závěru roku distribuuje zdarma do všech stonavských domácností kalendář pro příští rok, jehož hlavní součástí je informace o svozu odpadu. Kalendář pro rok 2022 zatím ale do tisku nešel. Radnice zatím nemá k dispozici svozová data.
Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „My máme smlouvu s dodavatelem služeb svozu odpadu na dobu určitou, tedy do příštího roku. Tudíž neznáme podmínky, ve které dny se co bude svážet. To je důvod, proč máme problém třeba s takovou zajímavostí, jako je např. stonavský kalendář.“
Na základě výběrového řízení by radnice měla mít potřebná data koncem ledna a podklady pro kalendář pak ihned dodá tiskárně. Ve Stonavě se pravidelně sváží komunální odpad, bioodpad, papír, sklo, plasty a nebezpečný odpad. Občané mohou navíc odpad ukládat na sběrné místo, případně do dalších kontejnerů a nádob, které jsou v obci rozmístěny. Novinkou ve Stonavě jsou tři černé nádoby s růžovým víkem na použitý jedlý olej. Bohužel, jak jsme zjistili, mnoho lidí to neví a plní je vším možným jen ne olejem.
Jana Szczerbová, referent odpadového hospodářství OÚ Stonava: „Nádoby jsou určené pouze na jedlý olej. Do těchto nádob patří použitý olej z fritování, smažení řízků, z jakýchkoliv konzerv (sardinky, olivy), kde nálev obsahuje olej.“
Nádoby na použitý jedlý olej jsou umístěny u obecního úřadu, na sídlišti Hořany a na Novém Světě.
---
Obec Stonava v letošním roce finančně pomohla místním církvím. Evangelické farnosti zastupitelé schválili dar na rekonstrukci elektroinstalace v kostele, římskokatolické farnosti pak dar na obnovu systému pohonu zvonů.
Je neděle dopoledne. Tomáš Hejda ručně rozeznívá jeden ze čtyř zvonů v kostele Povýšení svatého kříže v Karviné. Je jedním z dvanácti karvinských zvoníků, kteří dávají zvonům opravdový život. Ve většině kostelů jsou totiž v současnosti zvony poháněny elektrickým motorem. Tomáš je navíc diecézním kampanologem.
Tomáš Hejda, kampanolog ostravsko-opavské diecéze: „Starám se o zvony, tzn. vedu jejich evidenci a nadále potom napomáhám farnostem, když dělají nějakou opravu na zvonech, jak bude oprava probíhat a během té opravy dělám i ten dozor.“
Podle diecézního kampanologa je důležité, aby zvony v kostelích byly pravidelně kontrolovány.
Tomáš Hejda, kampanolog ostravsko-opavské diecéze: „Chyba se pozná tak, že ten zvon přestane zvonit a to je špatné. Ono je dobré jednou za rok vylézt nahoru, zkontrolovat ten stav a předcházet těmto chybám.“
Ve stonavském římskokatolickém kostele v současné době potřebuje nutnou opravu systém pohonu zvonů a konstrukce, na níž jsou zvony zavěšeny. Farnost proto zažádala obec o finanční pomoc.
Ondřej Feber (ANO), starosta Stonavy: „Dostali jsme žádost od pana faráře, kde zdůvodňuje potřebu toho daru a to v intencích toho, že jsou ve špatném stavu zvony a celé to logistické zařízení, které slouží nejen věřícím, ale celé Stonavě.“
Zastupitelé proto požadovanou částku ve výši 60 tis. korun jednohlasně schválili podobně jak tomu bylo v lednu, kdy byl schválen padesáti tisícový dar evangelický církvi na potřebnou dokumentaci k rekonstrukci elektroinstalace kostela.
Lucjan Klimsza, pastor a administrátor stonavské farnosti SCEAV: „Potřebujeme zjistit, které elektrické rozvodné sítě tady jsou ve zdech udělány, v jakém stavu jsou a pak následně bude vypracován architektonický návrh rekonstrukce.“
Elektroinstalace v chrámové lodi pochází z roku 1938. V pozdějších letech pak byly dostavěny další části kostela s rozvodnými sítěmi podle jiných norem. Farnost nyní chce celý systém elektroinstalace sjednotit.
---
Stonavské děti, které navštěvují Základní a mateřskou školu Stonava budou mít delší vánoční prázdniny. Ředitelka školy se rozhodla po důkladném zvážení vyhlásit od pondělí 20. prosince třídenní ředitelské volno.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Ředitelské volno jsem vyhlásila z provozních a organizačních důvodů. V poslední době narůstá počet karantén i v rodinách našich žáků a také narůstá záchyt pozitivních případů mezi žáky i mezi zaměstnanci.“
Děti do stonavských vzdělávacích zařízení se vrátí v pondělí 3. ledna 2022.
---
Stonavští školáci mají za sebou další setkání v rámci přeshraniční spolupráce se školou v Marklowicích. Tentokrát společně se svými polskými kamarády stavěli roboty.
Jak jsme Vás už v listopadu informovali, stonavská základní škola navázala další přeshraniční spolupráci se školou v Marklowicích. Projekt nese název Naše Kořeny - naše budoucnost a skládá se z osmi společných akcí. První z nich byla určena žákům prvního stupně. Další společné setkání bylo naopak určeno těm nejstarším školákům.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Tato akce je pro žáky druhého stupně a dokonce jenom vybraných sedm žáků se jich zúčastní. Jedná se o tzv. robotické dílny.“
V rámci robotických dílen se stonavští a marklovičtí žáci setkají celkem třikrát. Dvě setkání už mají za sebou.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Na prvním setkání skupinky sestavili roboty a naprogramovali je. Nyní na tom druhém setkání použili dálkové ovládání, které rovněž naprogramovali a výsledkem potom bylo, že si měřili síly, který z robotů vytlačí soupeře z vyhrazeného uzemí.“
Podobné robotické dílny se v rámci spolupráce Stonavy a Marklowic uskutečnily už před čtyřmi lety. Tenkrát v rámci projektu Společně poznáváme svět, spolupracovala stonavská základní škola s marklowických gymnáziem.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Tato dílna má vést k podpoře zájmu o technické vzdělávání.“
V rámci současného přeshraničního projektu navštíví stonavští a marklovičtí žáci například ostravský Svět techniky nebo planetárium.
---
Premiera Balladyny w reżyserii Bogdana Kokotka towarzyszyła obchodom siedemdziesięciolecia Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego. Jest zwyczajem, że z okazji jubileuszy Scena Polska zawsze sięga do skarbnicy polskiej klasyki.
Bogdan Kokotek, reżyser, kierownik Sceny Polskiej: „Juliusz Słowacki jest trudnym dramaturgiem, w dzisiejszych czasach, i zawsze to jest materia, z którą trzeba się zmierzyć i pogłówkować, jakby to, powiem brzydko, sprzedać współczesnej publiczności. Mam nadzieję, że nam się częściowo udało, ale tak naprawdę osądzi to dopiero widz.”
Reżyser Kokotek postawił na scenograficzny minimalizm. Jest pusta scena, środkiem biegnie niskie podium, po bokach ustawiono reflektory, w świetle których rozgrywają się sceny baśniowe, mroczne i dramatyczne.
Bogdan Kokotek, reżyser, kierownik Sceny Polskiej: „To jest typowa sztuka klimatu szekspirowskiego, Juliusz Słowacki nie ukrywał tego, że inspirował się właśnie Shakespearem, konkretnie dwoma sztukami: Snem nocy letniej i Makbethem w stworzeniu tego oryginalnego dzieła.”
W Balladynie zagrali prawie wszyscy aktorzy Sceny Polskiej. Role Aliny i Balladyny reżyser powierzył świeżym absolwentkom szkół teatralnych, wybranym w drodze kastingu.
Adriana Paprocka, w roli Aliny: „Czarne charaktery są zazwyczaj takie charakterystyczne, takie wyraziste, a w momencie, w którym mam zagrać postać, która jest dobra, która jakby emanuje ta miłością i taką łagodnością, to mam czasami poczucie, że ciężko mi jest złapać w niej taką tę wielowymiarowość.”
Scena Polska została jej pierwszym teatrem po skończeniu studiów.
Ida Trzcińska, w roli Balladyny: „Postać Balladyny jest bardzo wymagająca, ma w sobie bardzo dużo warstw, i to jest coś, co jest bardzo pociągające w tej roli. Ja nie uważam, że ona jest zła do końca. To znaczy oczywiście Balladyna wypada jako postać bardzo zła, badzo negatywna, aczkolwiek ja zawsze uważałam ją za osobę, która bardzo się pogubiła w tym pociągu do władzy, w tym dążeniu do swojego celu. I jeden błąd, ogromny błąd, to zabicie siostry ten ogromny błąd, który popełniła, potem nawarstwiał kolejne problemy, w których ona się zatraciła.”
Balladyna Słowackiego jest lekturą szkolną. Obejrzenie jej w wykonaniu Sceny Polskiej na pewno pozwoli młodzieży na głębszy odbiór tego dzieła.
---
