Je březen měsíc čtenářů. U této příležitosti místní knihovna každoročně organizuje různé besedy a přednášky. Letos se návštěvníci knihovny mohli setkat se Stanislavem Kubou, historikem a autorem mnoha publikací, popisujících především hornickou historii našeho regionu. Tématem jeho přednášky byla historie staré Karviné.
Každý rok si březen připisuje do kalendáře titul měsíce čtenářů. Ve stonavské knihovně se toto období stává ještě výjimečnějším díky širokému spektru besed a přednášek. Letošní přednáška Stanislava Kuby přinesla kus zapomenutých příběhů a historických událostí zdejšího regionu.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny: „Pan Kuba má hluboké znalosti o Karviné a okolí, o hornictví tady na našem terénu a hovoří velmi zajímavě. Tak mě napadlo, že by to zajímalo naše čtenáře a nejenom čtenáře.“
Pan Stanislav Kuba je uznávaný historik a autor mnoha publikací, které detailně mapují hornickou historii našeho regionu.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Ti historici nebo ti spisovatelé, kteří píšou o staré Karviné, většinou mluví jen o městě. Z toho hornictví tam mají minimum, protože zaprvé na těch šachtách nepracovali, takže oni s těmi příběhy těch šachet, s těch havárií, neví nic. Ale já jsem to tak rozdělal na dvě části, že jsem mluvil nejprve o tom hornictví, proč se ta Karviná tak povznesla, že to hornictví povzneslo tu Karvinou a nakonec teprve o městě.“
anketa, návštěvníci knihovny: „Já jsem nadšená, já jsem fanynka staré Karviné, takže moc se mi to líbilo.“ „Perfektní, konečně jsme se dozvěděli něco o bývalých věcech, jak vypadala stará Karviná, všechny souvislosi apod.“ „Tak já v podstatě to tak trošku znám, takže jsem si to tak jenom osvěžila.“ „Beseda byla určitě zajímavá, protože já chodím i s tím klubem bývalých karviňáků po Solci, jak tam ty ulice značí, zajímám se o dějiny Karviné. Já jsem bydlel na Americe, to bylo přes les, tak Karvinou jsem znal dobře.“
Pan Kuba není pouze pasivním pozorovatelem historie skrze stránky knih, nýbrž aktivním badatelem v hlubinách různých internetových archivů.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Hodně informací je na polském serveru sbc.org, tzn. jsou to knihovny z celého Polska, jsou středěně, třeba se jmenuje nějaký ten portal „Szukaj w archiwach“. No a tam si dám heslo Karviná nebo Larysch a vyleze mi tam hodně informací.“
Starou Karvinou znal pan Kuba detailně, v mládí tady pomáhal svému otci, který pracoval na poště.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Přes léto bylo málo listonošů, tak mě zaměstnal a tím jsem i vydělal na poště v Karviné, kde jsem rozvážel telegramy. To znamená hlavně soboty, neděle. Jezdil jsem s telegramy, což vyžadovalo znalost celé Karviné, čísel, ulic, všeho.“
Pan Stanislava Kuba má ve svém portfoliu přednášek ještě několik zajímavých témat. Například hornické kolonie nebo historie Spotřebního sdružení pro dělníky a rolníky ve Stonavě. V případě zájmu se s veřejnosti velmi rád o své znalosti podělí.
---
Stonavští fotbalisté mají za sebou první zápas jarní sezóny krajského přeboru. Soupeřem jim byl fotbalový klub Český Těšín. Zápas byl odehrán na umělé trávě v Horní Suché.
Stonavští fotbalisté SK Stonava za sebou nejen důkladnou zimní přípravu a několik přípravných zápasů, ale také první mistrovské utkání jarní části krajského přeboru. V něm nastoupili proti hostujícímu FK Český Těšín. Z důvodu nepříznivému terénu domácího trávníku se zápas odehrál na umělce v Horní Suché, kterou stonavští dobře znají ze zimních přípravných zápasů.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Začínali jsme hned po Novém roce s přípravou a za sebou máme skoro tři měsíce náročné přípravy. Uzdravili se nám nějací hráči, nějací se nám ještě doléčují. Trošku se nám obměnil ten kádr zase během té přípravy, máme nějaké odchody, ale zase jsme přitáhli nové kluky, mladé, z vyšších soutěží, takže si to celkem sedá. Dneska to bylo ještě náročné, protože jsme tady v té sestavě opravdu odehráli druhý zápas, ale myslím si, že to bude s každým týdnem lepší a lepší.“
V duelu se hrálo tvrdě a osobní souboje byly na denním pořádku. Přestože v první půli byly šance na obou stranách do šaten po 45 minutách se šlo za stavu 0:0. O konečném výsledku ve prospěch hostů rozhodla až 60. minuta.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Tam bylo na zápase vidět na začátku trošku nervozita, byli jsme opatrní, nedovolovali jsme si s tím míčem to, co máme natrénováno, sehráno. Těšín byl lepší, měl jednu šanci, s které mohl dát branku. Naštěstí nás podržel v bráně Pecha. Potom už jsme se osmělili, měli jsme dvě příležitosti do konce poločasu, abychom dali ten gól. Mikšaník sám před prázdnou bránou, nevím, jak to gólman Mrózek chytl. Upřímně, ten podržel dneska Těšín všemi deseti. A potom minutu před koncem poločasu nebo dvě minutky jak Jata běžel sám na gólmana, to měla být branka. To jsou momenty, které rozhodovali zápas. Ten zápas byl o jednom góle, to jsme věděli, že to tak bude. Bohužel v druhém poločase, kdy jsme paradoxně od začátku poločasu byli lepší, tak jsme udělali chybu. Ve standardní situaci, kdy jsme chtěli fotbalově vyřešit tu situaci, mysleli jsme, že bychom ten balón odkopli a z nějaké „trmy-vrmy“ nám tam spadl balón do sítě. Prostě z odraženého míče, co se dá dělat.“
Stonavské fotbalisty nyní čeká zápas v Koběřicích. Doma nastoupí v sobotu 30. března proti Oldřišovu.
---
Centrum Edukacyjne IPN Przystanek Historia Zaolzie ma na celu popularyzację polskiej historii nowożytnej również wśród najmłodszej generacji Polaków w kraju i za granicą. Jednym z tych przystanków była polska szkoła w Stonawie-Hołkowicach.
Marcela Gabrhel, kieroniczka PSP Stonawa: "Jeśli chodzi o dzisiejsze zajęcia, to specjalnie dzieci nie przygotowaliśmy, ponieważ wlasnie dlatego przyjeżdża pani z Warszawy, żeby im o tym opowiedzieć w taki sposób, by zrozumiały."
Zrozumiały i zapamiętały te najbardziej doniosłe i heroiczne czyny Polaków w historii najnowszej.
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "My tutaj dla młodszych klas przyjechaliśmy z zajęciami o misiu Wojtku, czyli właściwie o armii W. Andersa oraz o psie Ciapku, czyli o udziale polskich lotników w bitwie o Anglię."
Pies Ciapek i Miś Wojtek to prawdziwe postacie, które towarzyszyły żołnierzom w zmaganiach wojennych na frontach II wojny światowej.
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "Ja tutaj, jak mam zajęcia z młodszymi, z tym pierwszym stopniem, to właściwie na bazie takiej przyjaznej postaci niedźwiedzhia Wojtka opowiadam o trudnych wydarzeniach, bo mówię o II wojnie światowej, o deportacjach do Związku Sowieckiego, ale też mówię o sukcesach Polaków w czasie drugiej wojny światowej, między innymi o Monte Cassino."
O tej najsłynniejszej bitwie II wojny światowej stoczonej przez polskie siły zbrojne przy aktywnym udziale... misia Wojtka.
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: "Misiek nosił pociski pod Monte Cassino." "On pomagał w różnych bitwach i bardzo lubił miód." "Oni go jakby kupili od jakiegoż chłopca, gdy szli przez pustynię i wykupili go za jakiś nożyk i konserwę."
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "Skąd się wziął ten miś. Miś wziął się z Persji, z Iranu. Jest on o tyle ciekawą postacią, że towarzyszył polskim żołnierzom z armii Andersa właściwie od Persji, Iranu do Wielkiej Brytanii."
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: "Armia wyszła z Persji, potem szła do Iraku, do Palestyny i popłynęła do Włoch." "Miś miał problem dostać się na statek, bo go nie chcieli tam puścić, bo był misiem." "Ten misiek to tajemnica, tak miał, że jak zrobil coś dobrze, to zawsze mu dali piwo." "Najbardziej lubił się kąpać."
Wykładowców z Centrum Edukacyjnego IPN w Warszawie zaprosiło na Zaolzie Centrum Pedagogiczne dla Polskiego Szkolnictwa Narodowościowego w Czeskim Cieszynie .
---
Je březen měsíc čtenářů. U této příležitosti místní knihovna každoročně organizuje různé besedy a přednášky. Letos se návštěvníci knihovny mohli setkat se Stanislavem Kubou, historikem a autorem mnoha publikací, popisujících především hornickou historii našeho regionu. Tématem jeho přednášky byla historie staré Karviné.
Každý rok si březen připisuje do kalendáře titul měsíce čtenářů. Ve stonavské knihovně se toto období stává ještě výjimečnějším díky širokému spektru besed a přednášek. Letošní přednáška Stanislava Kuby přinesla kus zapomenutých příběhů a historických událostí zdejšího regionu.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny: „Pan Kuba má hluboké znalosti o Karviné a okolí, o hornictví tady na našem terénu a hovoří velmi zajímavě. Tak mě napadlo, že by to zajímalo naše čtenáře a nejenom čtenáře.“
Pan Stanislav Kuba je uznávaný historik a autor mnoha publikací, které detailně mapují hornickou historii našeho regionu.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Ti historici nebo ti spisovatelé, kteří píšou o staré Karviné, většinou mluví jen o městě. Z toho hornictví tam mají minimum, protože zaprvé na těch šachtách nepracovali, takže oni s těmi příběhy těch šachet, s těch havárií, neví nic. Ale já jsem to tak rozdělal na dvě části, že jsem mluvil nejprve o tom hornictví, proč se ta Karviná tak povznesla, že to hornictví povzneslo tu Karvinou a nakonec teprve o městě.“
anketa, návštěvníci knihovny: „Já jsem nadšená, já jsem fanynka staré Karviné, takže moc se mi to líbilo.“ „Perfektní, konečně jsme se dozvěděli něco o bývalých věcech, jak vypadala stará Karviná, všechny souvislosi apod.“ „Tak já v podstatě to tak trošku znám, takže jsem si to tak jenom osvěžila.“ „Beseda byla určitě zajímavá, protože já chodím i s tím klubem bývalých karviňáků po Solci, jak tam ty ulice značí, zajímám se o dějiny Karviné. Já jsem bydlel na Americe, to bylo přes les, tak Karvinou jsem znal dobře.“
Pan Kuba není pouze pasivním pozorovatelem historie skrze stránky knih, nýbrž aktivním badatelem v hlubinách různých internetových archivů.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Hodně informací je na polském serveru sbc.org, tzn. jsou to knihovny z celého Polska, jsou středěně, třeba se jmenuje nějaký ten portal „Szukaj w archiwach“. No a tam si dám heslo Karviná nebo Larysch a vyleze mi tam hodně informací.“
Starou Karvinou znal pan Kuba detailně, v mládí tady pomáhal svému otci, který pracoval na poště.
Stanislav Kuba, stonavský historik: „Přes léto bylo málo listonošů, tak mě zaměstnal a tím jsem i vydělal na poště v Karviné, kde jsem rozvážel telegramy. To znamená hlavně soboty, neděle. Jezdil jsem s telegramy, což vyžadovalo znalost celé Karviné, čísel, ulic, všeho.“
Pan Stanislava Kuba má ve svém portfoliu přednášek ještě několik zajímavých témat. Například hornické kolonie nebo historie Spotřebního sdružení pro dělníky a rolníky ve Stonavě. V případě zájmu se s veřejnosti velmi rád o své znalosti podělí.
---
Stonavští fotbalisté mají za sebou první zápas jarní sezóny krajského přeboru. Soupeřem jim byl fotbalový klub Český Těšín. Zápas byl odehrán na umělé trávě v Horní Suché.
Stonavští fotbalisté SK Stonava za sebou nejen důkladnou zimní přípravu a několik přípravných zápasů, ale také první mistrovské utkání jarní části krajského přeboru. V něm nastoupili proti hostujícímu FK Český Těšín. Z důvodu nepříznivému terénu domácího trávníku se zápas odehrál na umělce v Horní Suché, kterou stonavští dobře znají ze zimních přípravných zápasů.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Začínali jsme hned po Novém roce s přípravou a za sebou máme skoro tři měsíce náročné přípravy. Uzdravili se nám nějací hráči, nějací se nám ještě doléčují. Trošku se nám obměnil ten kádr zase během té přípravy, máme nějaké odchody, ale zase jsme přitáhli nové kluky, mladé, z vyšších soutěží, takže si to celkem sedá. Dneska to bylo ještě náročné, protože jsme tady v té sestavě opravdu odehráli druhý zápas, ale myslím si, že to bude s každým týdnem lepší a lepší.“
V duelu se hrálo tvrdě a osobní souboje byly na denním pořádku. Přestože v první půli byly šance na obou stranách do šaten po 45 minutách se šlo za stavu 0:0. O konečném výsledku ve prospěch hostů rozhodla až 60. minuta.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Tam bylo na zápase vidět na začátku trošku nervozita, byli jsme opatrní, nedovolovali jsme si s tím míčem to, co máme natrénováno, sehráno. Těšín byl lepší, měl jednu šanci, s které mohl dát branku. Naštěstí nás podržel v bráně Pecha. Potom už jsme se osmělili, měli jsme dvě příležitosti do konce poločasu, abychom dali ten gól. Mikšaník sám před prázdnou bránou, nevím, jak to gólman Mrózek chytl. Upřímně, ten podržel dneska Těšín všemi deseti. A potom minutu před koncem poločasu nebo dvě minutky jak Jata běžel sám na gólmana, to měla být branka. To jsou momenty, které rozhodovali zápas. Ten zápas byl o jednom góle, to jsme věděli, že to tak bude. Bohužel v druhém poločase, kdy jsme paradoxně od začátku poločasu byli lepší, tak jsme udělali chybu. Ve standardní situaci, kdy jsme chtěli fotbalově vyřešit tu situaci, mysleli jsme, že bychom ten balón odkopli a z nějaké „trmy-vrmy“ nám tam spadl balón do sítě. Prostě z odraženého míče, co se dá dělat.“
Stonavské fotbalisty nyní čeká zápas v Koběřicích. Doma nastoupí v sobotu 30. března proti Oldřišovu.
---
Centrum Edukacyjne IPN Przystanek Historia Zaolzie ma na celu popularyzację polskiej historii nowożytnej również wśród najmłodszej generacji Polaków w kraju i za granicą. Jednym z tych przystanków była polska szkoła w Stonawie-Hołkowicach.
Marcela Gabrhel, kieroniczka PSP Stonawa: "Jeśli chodzi o dzisiejsze zajęcia, to specjalnie dzieci nie przygotowaliśmy, ponieważ wlasnie dlatego przyjeżdża pani z Warszawy, żeby im o tym opowiedzieć w taki sposób, by zrozumiały."
Zrozumiały i zapamiętały te najbardziej doniosłe i heroiczne czyny Polaków w historii najnowszej.
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "My tutaj dla młodszych klas przyjechaliśmy z zajęciami o misiu Wojtku, czyli właściwie o armii W. Andersa oraz o psie Ciapku, czyli o udziale polskich lotników w bitwie o Anglię."
Pies Ciapek i Miś Wojtek to prawdziwe postacie, które towarzyszyły żołnierzom w zmaganiach wojennych na frontach II wojny światowej.
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "Ja tutaj, jak mam zajęcia z młodszymi, z tym pierwszym stopniem, to właściwie na bazie takiej przyjaznej postaci niedźwiedzhia Wojtka opowiadam o trudnych wydarzeniach, bo mówię o II wojnie światowej, o deportacjach do Związku Sowieckiego, ale też mówię o sukcesach Polaków w czasie drugiej wojny światowej, między innymi o Monte Cassino."
O tej najsłynniejszej bitwie II wojny światowej stoczonej przez polskie siły zbrojne przy aktywnym udziale... misia Wojtka.
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: "Misiek nosił pociski pod Monte Cassino." "On pomagał w różnych bitwach i bardzo lubił miód." "Oni go jakby kupili od jakiegoż chłopca, gdy szli przez pustynię i wykupili go za jakiś nożyk i konserwę."
Marika Lis, Centrum Edukacji Przystanek Historia IPN w Warszawie: "Skąd się wziął ten miś. Miś wziął się z Persji, z Iranu. Jest on o tyle ciekawą postacią, że towarzyszył polskim żołnierzom z armii Andersa właściwie od Persji, Iranu do Wielkiej Brytanii."
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: "Armia wyszła z Persji, potem szła do Iraku, do Palestyny i popłynęła do Włoch." "Miś miał problem dostać się na statek, bo go nie chcieli tam puścić, bo był misiem." "Ten misiek to tajemnica, tak miał, że jak zrobil coś dobrze, to zawsze mu dali piwo." "Najbardziej lubił się kąpać."
Wykładowców z Centrum Edukacyjnego IPN w Warszawie zaprosiło na Zaolzie Centrum Pedagogiczne dla Polskiego Szkolnictwa Narodowościowego w Czeskim Cieszynie .
---
