Pět jednotek hasičů zasahovalo v úterý 28. listopadu dopoledne při požáru rodinného domu ve Stonavě. Informaci o požárů obdrželi hasiči krátce po půl desáté.
Na místo ihned vyjely profesionální jednotky hasičů z Karviné a Havířova, nápomocni jim byly výjezdové jednotky dobrovolných hasičů ze Stonavy, Horní Suché a Havířova. Po příjezdu na místo události hasiči zjistili plamenné hoření nejen v druhém podlaží rodinného domu, ale i v půdním prostoru. Hasiči požár hasili dvěma vodními proudy a to jak zevnitř, tak z venku. Zásah komplikovala výška půdních prostor, která si vyžádala rozebrání části střechy pro lepší dodávku hasební látky. Hasiči provedli rovněž záchranu jedné intoxikované osoby, kterou předali do péče Zdravotnické záchranné službě. Požár se podařilo lokalizovat během čtyřiceti minut, další dvě hodiny pak zabrala jeho likvidace.
Příčina požáru, jehož předběžná škoda byla vyčíslena na 950 tis. korun, je předmětem šetření.
---
V nedaleké Horní Suché byla pokřtěna další kniha s hornickou tématikou. Věnována je historii Dolu 9. květen, který svoji činnost ukončil v roce 2016.
Pohled do historie Dolu 9. květen, to je název nové knihy, která popisuje historii, dnes už neexistující šachty. Původní název tohoto černouhelného dolu byl Suchá-Stonava. Protože těžní jáma se nacházela na pomezí dvou obcí. Slavnostní křest knihy se uskutečnil za přítomnosti bývalých zaměstnanců této šachty a pozvaných hostů v hornosušské klubovně zdejšího Klubu hornických důchodců Dolu František.
Vladislav Szmek, bývalý závodní Dolu 9. květen: „Člověk s léty postupně zapomíná na určité události. Tato kniha mu to zase připomene.“
Jiří Kunčický, předseda KPHM Ostrava, spoluautor publikace: „Vždycky vycházely takové jednoduché brožurky k různým výročím. Nápad byl, aby byla celá kniha, od toho kdy se začalo těžit až po ten smutný konec posledního vozíku.“
Poslední vozík s černým uhlím vyjel z podzemí Dolu 9. květen v březnu roku 2016. Myšlenka, vytvořit ucelenou publikaci o Dole 9. květen se zrodila během křtu knihy o Dole Dukla. Na setkání hornických a hutnických měst v roce 2022 v Kutné Hoře se myšlenka začala realizovat.
Boleslav Kowalczyk, bývalý generální ředitel OKD, spoluautor publikace: „Párkrát jsme se sešli s Jirkou Kunčickým, pak jsme přibrali ještě Helenku Kalužovou, Jirku Himmera a autora knihy Standu Kubu.“
Najít historické podklady pro publikaci nebylo vůbec jednoduché, bylo nutné projít i různé kroniky.
Stanislav Kuba, historik, spoluautor publikace: „Našel jsem kroniku Polské základní školy ve Stonavě. Vedení dolu jim v roce 1960 jim do kroniky dalo asi třicet fotek, jak začalo hloubení, jak se postupně ten důl stavěl , takže tam odsud jsem získal krásné fotky.“
S Dolem 9. květen je spojena i televize Polar, která navázala se svým zpravodajstvím na původní Televizi local Stonava. Na těžní věži byl umístěn vysílač a právě odtud se dvacet let vysílalo terestriálně stonavské zpravodajství.
---
Sál Domu PZKO se na jedno odpoledne proměnil v koncertní místnost. Hornická kapela pod vedením Jaroslava Šindela zde uspořádala koncert u příležitosti svého 115 letého jubilea. Pro některé členy kapely nyla tato událost zároveň, důstojným ukončením svého působení v této kapele, která je dlouhodobě spjatá s obcí Stonava.
Už 115 let rozdává radost hornická kapela Stonava. Nejinak tomu bylo i v sobotu 11- listopadu během jejího slavnostního jubilejního koncertu v sále Domu PZKO. Během své vice než stoleté historie působila na mnoha šachtách. Po uzavření Dolu 9. květen působí v obci Stonava.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Patří Vám velké poděkování za to, co jste udělali pro Stonavu, pro hudbu a pro hornické tradice.“
Za dobu své existence měla kapela 5 dirigentů. Tím posledním je Jaroslav Šindel, který tímto slavnostním koncertem ukončil svou činnost v kapele po 43 letech.
Jaroslav Šindel, umělecký vedoucí Hornické kapely: „43 let, to bylo spousta zážitků, které přináší hudba, která nás vždycky někde odrazila, pořád jsme byli posilováni. Bylo neskutečné, jak se nám dařilo.“
Hornická kapela Stonava má 3 zpěvačky a jednoho zpěváka Josefa Skopalíka a právě i on, se stejně jako kapelník, rozhodl svou činnost po mnoha letech ukončit.
Josef Skopalík, zpěvák: „Pracovat s tak velkým tělesem a s takovým dobrým tělesem je vždycky potěšení a radost. A kdo má rád muziku, kdo má rád zpěv, tak je rád, že může s takovou bandou, jak já říkám mezi muzikanty, dělat a zpívat. Měl jsem vždycky jenom radost, když jsem si s nimi mohl zazpívat.“
Hornická dechovka je pro všechny členy kapely srdcovou záležitostí, potvrdil nám to i 84letý prezident kapely Petr Szwanczar, který v ní působí 67 let.
Petr Szwanczar, prezident Hornické kapely: „Nejkrásnější život je život muzikanta.“
Odchodem dvou významných osobností činnost hornické kapely nekončí. Pod vedením nového uměleckého vedoucího, jehož jméno kapela zatím neprozradila, bude zcela jistě i nadále rozdávat radost všem těm, kteří mají rádi dechovku a tu hornickou obzvlášť.
---
Pięcioro uczniów stonawskiej podstawówki wzięło udział w eliminacjach konkursu recytacji polskich szkół podstawowych. Konkurs organizuje szkoła w Gnojniku imienia Jana Kubisza, autora niepisanego hymnu zaolziańskich Polaków.
Monika Beneš, PSP Gnojnik, organizator: „Myślę, że ta sytuacja jest troszeczkę gorsza niż w zeszłych latach, może to i ten okres przerwy kowidowej zrobił, ale ogólnie rzecz biorąc, jak się patrzę, to znowu wracamy do tej chęci coś prezentować, recytować i interesować się poezją.“
Eliminacje odbywały się kolejno w Jabłonkowie, Trzyńcu i Czeskim Cieszyniem. Tam do rywalizacji stanęli również recytatorzy ze Stonawy.
Monika Milerska, świetliczanka w PSP Stonawa: „No i jesteśmy tutaj i zobaczymy, jak się to wszystko potoczy. Jest dużo klasyki, dużo Jana Brzechwy, ja myślę, że mają szansę, jak najbardziej.“
Joanna Wania, jury Teatr Cieszyński: „Cieszy nas zainteresowanie dzieci, które naprawdę poświęcają dużo czasu na to, żeby się przygotować. I doceniamy również pracę pedagogów, którzy znajdują czas, żeby pracować z dziećmi i przygotować ich do tego.“
Zdaniem komisji, którą tworzyli aktorzy Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego poziom recytacji był bardzo wyrównany. To nie ułatwiało komisji podejmowania decyzji w sprawie wyłonienia finalistów.
Barbara Szotek- Stonawski, jury Teatr Cieszyński: „Ja mam wielki sentyment do tego konkursu recytatorskiego, bo sama brałam kiedyś udział w nim i wiem z czym się mierzyłam.“
Joanna Wania, jury Teatr Cieszyński: „Na co zwracamy uwagę? Uwagę zwracamy na to, żeby dziecko wiedziało, co nam chce powiedzieć. Może się pomylić, może zapomnieć tekstu ale najważniejszy jest ten przekaz, żeby człowiek słuchający wiedział, że to jest o niego adresowane.“
A tak podczas eliminacji recytował uczeń klasy trzeciej Richard Žemlička. Miło nam donieść, że Rysio przechodzi do finału i będzie reprezentował stonawską szkołę 1 grudnia w Gnojniku.
---
Pět jednotek hasičů zasahovalo v úterý 28. listopadu dopoledne při požáru rodinného domu ve Stonavě. Informaci o požárů obdrželi hasiči krátce po půl desáté.
Na místo ihned vyjely profesionální jednotky hasičů z Karviné a Havířova, nápomocni jim byly výjezdové jednotky dobrovolných hasičů ze Stonavy, Horní Suché a Havířova. Po příjezdu na místo události hasiči zjistili plamenné hoření nejen v druhém podlaží rodinného domu, ale i v půdním prostoru. Hasiči požár hasili dvěma vodními proudy a to jak zevnitř, tak z venku. Zásah komplikovala výška půdních prostor, která si vyžádala rozebrání části střechy pro lepší dodávku hasební látky. Hasiči provedli rovněž záchranu jedné intoxikované osoby, kterou předali do péče Zdravotnické záchranné službě. Požár se podařilo lokalizovat během čtyřiceti minut, další dvě hodiny pak zabrala jeho likvidace.
Příčina požáru, jehož předběžná škoda byla vyčíslena na 950 tis. korun, je předmětem šetření.
---
V nedaleké Horní Suché byla pokřtěna další kniha s hornickou tématikou. Věnována je historii Dolu 9. květen, který svoji činnost ukončil v roce 2016.
Pohled do historie Dolu 9. květen, to je název nové knihy, která popisuje historii, dnes už neexistující šachty. Původní název tohoto černouhelného dolu byl Suchá-Stonava. Protože těžní jáma se nacházela na pomezí dvou obcí. Slavnostní křest knihy se uskutečnil za přítomnosti bývalých zaměstnanců této šachty a pozvaných hostů v hornosušské klubovně zdejšího Klubu hornických důchodců Dolu František.
Vladislav Szmek, bývalý závodní Dolu 9. květen: „Člověk s léty postupně zapomíná na určité události. Tato kniha mu to zase připomene.“
Jiří Kunčický, předseda KPHM Ostrava, spoluautor publikace: „Vždycky vycházely takové jednoduché brožurky k různým výročím. Nápad byl, aby byla celá kniha, od toho kdy se začalo těžit až po ten smutný konec posledního vozíku.“
Poslední vozík s černým uhlím vyjel z podzemí Dolu 9. květen v březnu roku 2016. Myšlenka, vytvořit ucelenou publikaci o Dole 9. květen se zrodila během křtu knihy o Dole Dukla. Na setkání hornických a hutnických měst v roce 2022 v Kutné Hoře se myšlenka začala realizovat.
Boleslav Kowalczyk, bývalý generální ředitel OKD, spoluautor publikace: „Párkrát jsme se sešli s Jirkou Kunčickým, pak jsme přibrali ještě Helenku Kalužovou, Jirku Himmera a autora knihy Standu Kubu.“
Najít historické podklady pro publikaci nebylo vůbec jednoduché, bylo nutné projít i různé kroniky.
Stanislav Kuba, historik, spoluautor publikace: „Našel jsem kroniku Polské základní školy ve Stonavě. Vedení dolu jim v roce 1960 jim do kroniky dalo asi třicet fotek, jak začalo hloubení, jak se postupně ten důl stavěl , takže tam odsud jsem získal krásné fotky.“
S Dolem 9. květen je spojena i televize Polar, která navázala se svým zpravodajstvím na původní Televizi local Stonava. Na těžní věži byl umístěn vysílač a právě odtud se dvacet let vysílalo terestriálně stonavské zpravodajství.
---
Sál Domu PZKO se na jedno odpoledne proměnil v koncertní místnost. Hornická kapela pod vedením Jaroslava Šindela zde uspořádala koncert u příležitosti svého 115 letého jubilea. Pro některé členy kapely nyla tato událost zároveň, důstojným ukončením svého působení v této kapele, která je dlouhodobě spjatá s obcí Stonava.
Už 115 let rozdává radost hornická kapela Stonava. Nejinak tomu bylo i v sobotu 11- listopadu během jejího slavnostního jubilejního koncertu v sále Domu PZKO. Během své vice než stoleté historie působila na mnoha šachtách. Po uzavření Dolu 9. květen působí v obci Stonava.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Patří Vám velké poděkování za to, co jste udělali pro Stonavu, pro hudbu a pro hornické tradice.“
Za dobu své existence měla kapela 5 dirigentů. Tím posledním je Jaroslav Šindel, který tímto slavnostním koncertem ukončil svou činnost v kapele po 43 letech.
Jaroslav Šindel, umělecký vedoucí Hornické kapely: „43 let, to bylo spousta zážitků, které přináší hudba, která nás vždycky někde odrazila, pořád jsme byli posilováni. Bylo neskutečné, jak se nám dařilo.“
Hornická kapela Stonava má 3 zpěvačky a jednoho zpěváka Josefa Skopalíka a právě i on, se stejně jako kapelník, rozhodl svou činnost po mnoha letech ukončit.
Josef Skopalík, zpěvák: „Pracovat s tak velkým tělesem a s takovým dobrým tělesem je vždycky potěšení a radost. A kdo má rád muziku, kdo má rád zpěv, tak je rád, že může s takovou bandou, jak já říkám mezi muzikanty, dělat a zpívat. Měl jsem vždycky jenom radost, když jsem si s nimi mohl zazpívat.“
Hornická dechovka je pro všechny členy kapely srdcovou záležitostí, potvrdil nám to i 84letý prezident kapely Petr Szwanczar, který v ní působí 67 let.
Petr Szwanczar, prezident Hornické kapely: „Nejkrásnější život je život muzikanta.“
Odchodem dvou významných osobností činnost hornické kapely nekončí. Pod vedením nového uměleckého vedoucího, jehož jméno kapela zatím neprozradila, bude zcela jistě i nadále rozdávat radost všem těm, kteří mají rádi dechovku a tu hornickou obzvlášť.
---
Pięcioro uczniów stonawskiej podstawówki wzięło udział w eliminacjach konkursu recytacji polskich szkół podstawowych. Konkurs organizuje szkoła w Gnojniku imienia Jana Kubisza, autora niepisanego hymnu zaolziańskich Polaków.
Monika Beneš, PSP Gnojnik, organizator: „Myślę, że ta sytuacja jest troszeczkę gorsza niż w zeszłych latach, może to i ten okres przerwy kowidowej zrobił, ale ogólnie rzecz biorąc, jak się patrzę, to znowu wracamy do tej chęci coś prezentować, recytować i interesować się poezją.“
Eliminacje odbywały się kolejno w Jabłonkowie, Trzyńcu i Czeskim Cieszyniem. Tam do rywalizacji stanęli również recytatorzy ze Stonawy.
Monika Milerska, świetliczanka w PSP Stonawa: „No i jesteśmy tutaj i zobaczymy, jak się to wszystko potoczy. Jest dużo klasyki, dużo Jana Brzechwy, ja myślę, że mają szansę, jak najbardziej.“
Joanna Wania, jury Teatr Cieszyński: „Cieszy nas zainteresowanie dzieci, które naprawdę poświęcają dużo czasu na to, żeby się przygotować. I doceniamy również pracę pedagogów, którzy znajdują czas, żeby pracować z dziećmi i przygotować ich do tego.“
Zdaniem komisji, którą tworzyli aktorzy Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego poziom recytacji był bardzo wyrównany. To nie ułatwiało komisji podejmowania decyzji w sprawie wyłonienia finalistów.
Barbara Szotek- Stonawski, jury Teatr Cieszyński: „Ja mam wielki sentyment do tego konkursu recytatorskiego, bo sama brałam kiedyś udział w nim i wiem z czym się mierzyłam.“
Joanna Wania, jury Teatr Cieszyński: „Na co zwracamy uwagę? Uwagę zwracamy na to, żeby dziecko wiedziało, co nam chce powiedzieć. Może się pomylić, może zapomnieć tekstu ale najważniejszy jest ten przekaz, żeby człowiek słuchający wiedział, że to jest o niego adresowane.“
A tak podczas eliminacji recytował uczeń klasy trzeciej Richard Žemlička. Miło nam donieść, że Rysio przechodzi do finału i będzie reprezentował stonawską szkołę 1 grudnia w Gnojniku.
---
