Dobrý den, v pořadu Studuj u nás mapujeme dění na krajských školách a stejně tomu bude i tento týden. Začneme oslavami sta let SPŠ Karviná, prohlédneme si novou střechu na budově Dětského domova v Melči a nakonec uvidíme slavnostní ukončení studia Akademiků třetího věku.

Střední průmyslová škola v Karviné slaví sto let od svého vzniku. Přesně před sto lety, v říjnu 1921, usedli do lavic její první žáci. Od té doby změnila 17krát svůj název, několikrát své sídlo. Nyní patří mezi nejprestižnější technicky zaměřené školy v regionu.

Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana MSK: „Sto let pro školu není to stejné, co sto let pro člověka. Tato škola je mladá, je mladá svým obsahem, tím myslím žáky i vyučovací obsah a je mladá i svou obálkou, protože vidíme, že má krásnou budovu, krásně vybavenou. Průmyslové školství nemělo jednoduchou situaci v minulých 15 letech, ten zájem trochu klesal, bylo to umocněno i demografickým poklesem v té kategorii středoškoláků, ale SPŠ se drží, drží se velmi dobře, my ji podporujeme, protože studované obory jsou tady velmi perspektivní, žáci jsou připraveni na trh práce a je o ně velký zájem.“

Karvinská průmyslovka oslavila 100 let od svého vzniku. Významné výročí si náležitě slavnostně připomnělo vedení školy společně s významnými hosty z řad zřizovatele i zástupců města a nechyběli ani bývalí pedagogové, absolventi, ale i současní studenti. Z rukou náměstka primátora obdržela pro školu ředitelka Česlava Lukaštíková u příležitosti této události Pamětní list primátora města Karviné.

Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné:

10 Je to úctyhodný milník, sto let je zavazující, a když se podíváme na úspěchy školy, tak jí přejeme, aby ty úspěchy pokračovaly dále. Jsem rád, že na území města máme tak kvalitní nabídku dalšího vzdělávání, a i když nejsme zřizovatelem, snažíme se stále s vedením školy tvořit a projektovat další záměry.“

Tento významný milník školy bude připomínat i slavnostně vysazená lípa. Před deseti lety, u příležitosti 90 let školy bylo před školou vysazeno devět lip, za každé desetileté jedna. Nyní na zvlášť čestném místě přibyla desátá.

Česlava Lukaštíková, ředitelka SPŠ Karviná: „Naším zřizovatelem je kraj, který opravdu dbá na to, aby technické školy měly dobré vybavení, které odpovídá současným trendům v technice. Máme výborně vybavené laboratoře, učebny, nemáme se za co stydět a jdeme s dobou.“

Po vysazení lípy, vypustili studenti do nebe balonky a pro všechny přítomné hosty byla připravena prohlídka školy, včetně výuky, laboratoří, dílen a učeben. Tu si nenechal ujít ani bývalý ředitel Alois Halouzka, který zavzpomínal na dobu, kdy na škole působil.

Alois Halouska, bývalý ředitel školy, čestný host: „Na škole jsem působil 48 roků, 28 let jako řádný kantor a 20 roků v řídící funkci jako zástupce ředitele a ředitel školy. Zažil jsem tady krásné věci. Vzpomínám...“

Přáním současné ředitelky školy Česlavy Lukaštíkové je, aby byl zájem o studium na této škole pořád stejně velký, aby se všichni ve škole dobře cítili a naučili se to, co budou v životě potřebovat.

-------------------------------------------

Dětský domov v Melči na Opavsku sídlí v historickém zámku. Jeho střecha byla v havarijním stavu, a tak MS kraj rozhodl o významné investici a nechal udělat střechu novou.

Dětský domov v Melči u Vítkova má kapacitu 40 dětí, v současné době zde žije 36 dětí. Jejich domovem je historický zámeček z roku 1799.

Jiřina Bejdáková, ředitelka Dětského domova Melč: „Původním majitelem byl hrabě Razumovský, který tuto budovu poskytl pro tyto účely. V 50. letech zde začala fungovat zvláštní škola internátní, která v roce 1993 byla transformovaná na samostatný dětský domov. Já tady působím od roku 1995, kdy byl již dětský domov samostatný, jako právní subjekt.“

Údržba historické objektu je velmi náročná. Rekonstrukce probíhají už roky, v tom posledním se podařilo kompletně vyměnit střechu, která byla v havarijním stavu.

Jiřina Bejdáková, ředitelka Dětského domova Melč: „Stále něco budujeme, opravujeme. Budova je na opravy a rekonstrukce velmi náročná, protože je to stará budova. Za tu dobu, co působíme na zařízení, se nám podařilo provést sanaci vlhkého zdiva, která nás dodnes trápí, a průběžně ji stále řešíme. Vyměnili jsme okna, také topení, dvakrát dělali novou fasádu, zrekonstruovali kuchyni, která odpovídá standardům. Střechu plně financoval náš zřizovatel, krajský úřad MS kraje, tím mu chci opravdu poděkovat.“

Přesně řečeno – práce, materiál, soutěže s tím spojené a stavební dozor vyšly celkem na 14 milionů 600 tisíc korun.

Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Bylo to jednoznačné, protože střecha byla v havarijním stavu a břidlicové tašky nám začaly padat a ohrožovat klienty. Rozhodování bylo rychlé, a proto jsme zadali zpracovat co nejrychleji projektovou dokumentaci a následně realizaci. Bylo trochu problematické sehnat odbornou firmu, která tam znovu dá břidlicovou střechu. Národní památkový úřad to požadoval, protože je to památkově chráněná budova. Rekonstrukce měla být dokončena někdy v březnu letošního roku, ale tím, jak se odkryla střešní krytina, jsme zjistili, že jsou v havarijním stavu některé střešní konstrukce.“

Realizace nové střechy byla mimořádně náročná, přesto se poptané firmě podařilo odvést dokonalou práci.

Radek Filák, zástupce realizační firmy: „Náročné je to jako každá památka, protože se musí docílit určitých pravidel, které vydal památkový ústav. Jednoduchá střecha to není. Složitou konstrukci bylo zapotřebí zachovat v původních podobách, které nám doložili památkáři.“

Když jste odkryli střechu, byly tam nějaké další problémy?

Radek Filák, zástupce realizační firmy: „Z 90% se vždy najde něco nového, takže samozřejmě. Hlavně, když se odkryly věžičky, tak se zjistilo, že se už hroutí. Konstrukce pod nimi byly taky poškozené.“

Co bylo nejnáročnější z celé té práce?

Radek Filák, zástupce realizační firmy: „Asi přístup k tomu objektu. Vzhledem k tomu, že je v návaznosti na okolní komunikace, tak je tu přístup jen z jedné strany areálu. Také konstrukce, protože to není jednoduchá střecha.“

Jak dlouho tady střecha bude sloužit?

Radek Filák, zástupce realizační firmy: „Záleží, jak se o ni budou starat. Chce to každopádně údržbu. Pokud se to bude udržovat, 80-100 let to může klidně vydržet.“

Investice do rekonstrukcí dětských domovů v MS kraji budou pokračovat i v dalších letech.

Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „My se systematicky zažínáme starat o domovy, toto je jeden ze sedmnácti domovů, které MS kraj zřizuje pro 656 klientů. Tady tento zámek určitě bude potřebovat další rekonstrukce, abychom optimalizovali ekonomický provoz tohoto objektu.“

Teď uvidíte slavnostní ukončení 1. ročníku Akademie umění a kultury vzdělávání třetího věku při ZUŠ Eduarda Marhuly v Ostravě. Dějištěm byl Rotschildův zámeček a aktéry nadšení studenti

Základní umělecká škola Eduarda Marhuly z Ostravy před lety přišla s nápadem založit Akademii umění a kultury pro studenty třetího věku.

Pavla Kovalová, ředitelka ZUŠ E. Marhuly Ostrava: „Při nabídce trhu vzdělávání pro seniory jsem zjistila, že veškeré aktivity se týkají teoretických znalostí a naše akademie je hlavně praktická.“

Co všechno vyučujete?

Pavla Kovalová, ředitelka ZUŠ E. Marhuly Ostrava: „Vyučujeme všechny obory. Hudební, taneční, výtvarný i literárně dramatický.“

Jaký byl zájem o tento kurz, jestli to tak lze nazvat?

Pavla Kovalová, ředitelka ZUŠ E. Marhuly Ostrava: „Byl veliký. Nemohli jsme přijmout všechny studenty, protože je naše studium také navázáno na finanční prostředky, za které děkujeme jak MS kraji, tak statutárnímu městu Ostrava. Začalo 96 studentů a do dnešního dne jich ukončilo studium 90.“

Co je cílem akademie?

Pavla Kovalová, ředitelka ZUŠ E. Marhuly Ostrava: „Je to hlavně o splnění různých snů. Spousta akademiků se přihlásila proto, že chtěla v dětství studovat a nemohli. Nebo chodili do uměleckých škol a chtěli si obnovit své vzdělání v různých oborech. Je to také kvůli osobním kontaktům.“

Na slavnostní vyřazení absolventů akademie ve vítkovickém Zámečku se studenti těšili. I díky tomu, že se většina z nich rozhodla ve studiu pokračovat.

Jaromír Frnka, akademik: „Šel jsem do toho, proto, že jsem očekával přátelský kolektiv, že se něco naučím a vytvořím něco nového. Navštěvuju výtvarný kurz. To se všechno splnilo.“

Ludmila Březinová, akademička: „Chtěla jsem si to zkusit, protože jsem roky zanedbávala výtvarku. Kdysi dávno to bylo moje hobby.“

Jak jste se zlepšila za ty tři roky?

Ludmila Březinová, akademička: „Řekla bych, že dost. Máme tady zlatou paní učitelku, která se nám věnuje.“

Takže jste spokojená?

Ludmila Březinová, akademička: „Ano, pokračuju dále.“

Aleš Koval, akademik: „Pocházím z rodiny, kde divadlo bylo nejenom láskou, ale i povinností. Chtěl jsem si připomenout to, jaké to bylo. Bylo to strašně fajn. Začnu znova.“

Společnou výuku si užili i školní lektoři.

Milada Hnidková, lektorka: „Učím obor sólový zpěv. Mám dvě posluchačky a od příštího roku tři. Přibyl mi jeden muž. Děvčata chodí velmi rády, chtějí si to zopakovat. Já to dělám velmi ráda.“

Jak jim to šlo?

Milada Hnidková, lektorka: „Šlo jim to velmi dobře. Staly se z nás přítelkyně, vykládáme i o běžných věcech.“

Zájem o akademii je obrovský, ZUŠ už má zcela naplněn i další ročník.

Tato reportáž naplnila scénář tohoto vydání pořadu Studuj u nás. Já se na vás budu těšit u toho příštího, opět ve středeční premiéře.