Studuj u nás
- Otevření centra kybernetické bezpečnosti na SŠ teleinformatiky Ostrava
- Konference Nadaní žáci v MS kraji
- Motivační workshopy SZŠ a VOŠZ Ostrava
Dobrý den, také v tomto týdnu pro vás máme čerstvý díl školního magazínu TV Polar Studuj u nás. Začneme novou laboratoří na SŠ teleinformatiky v Ostravě, navštívíme společně konferenci s názvem Nadaní žáci v MS kraji a nakonec se podíváme za žáky prvního ročníku Střední zdravotnické školy z Ostravy na jejich motivační workshop na Morávku.
Otevření centra kybernetické bezpečnosti na SŠ teleinformatiky Ostrava
Kybernetická bezpečnost je v současné společnosti velmi diskutované téma. Také proto na Střední škole teleinformatiky v Ostravě vznikla laboratoř pro výuku kybernetické bezpečnosti.
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Je to jedna z laboratoří v celé České republice, která se tomu po praktické stránce věnuje.“
Co všechno se tady dá vyučovat?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Vyučujeme tady jak nějakým způsobem zabezpečit počítačovou síť, analyzovat provoz na síti tak, abychom byli schopni zachytit třeba bezpečnostní hrozby, které mohou potenciálně vést ke ztrátě nebo zašifrování dat.“
Pro které konkrétní obory je tato učebna?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Tato učebna je určena pro obor informační a komunikační technologie. Po praktické stránce se tady vedou cvičení ve třetím a čtvrtém ročníku.“
Kolik stálo toto vybavení a jak jste ho profinancovali?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Vybavení této laboratoře stálo cca 3 350 000 korun, 85% bylo financováno MS krajem, naším zřizovatelem. Byla to investiční dotace ve výši 2 800 000 korun a zbylých 550 000 korun investovala škola z vlastních provozních prostředků a z prostředků investičního fondu.“
A proč vlastně kraj investoval prostředky zrovna do vybavení SŠ teleinformatiky?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Zmínil bych, že ten začátek byl takový, že jsme se dostali k materiálům národního ústavu pro kybernetickou bezpečnost, který podporuje rozvoj centr excelence právě tady v této oblasti ve středních školách. Když jsme se spojili s národním centrem, dohodli jsme se, že takové centrum vznikne i u nás v kraji.“
Počítáte s tím, že toto centrum budou využívat i žáci jiných škol?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Určitě ano, když tady získají zkušenost pedagogové i samotní žáci, tak to bude nějaké krajské centrum, kde se budou vzdělávat učitelé ostatních středních škol, které mají i tyto obory.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Já si myslím, že MS kraj si určitě zaslouží takové centrum kybernetické bezpečnosti. Přidaná hodnota je určitě zjevná, vidíme ze zpráv z médií, že počítačové útoky jsou denně. Proto je potřeba lidi koncepčně vzdělávat.“
Díky nové laboratoři se bude lépe rozvíjet také spolupráce s VŠB-TU Ostrava.
Miroslav Vozňák, profesor FEI VŠB-TU Ostrava: „Já mám velkou radost, že vzniklo toto centrum, protože můžeme navázat na informace a know-how, které studenti získají během, výuky a můžou pokračovat ve studiu na naší fakultě, kde máme obor, který se jmenuje Kybernetické bezpečnosti a jedná se o fakultu elektrotechniky a informatiky v Porubě. Ten obor kybernetické bezpečnosti dneska zajišťují dvě pracoviště, a to katedra informatika a katedra informační techniky.“
Další vybavování centra kybernetické bezpečnosti na SŠ teleinformatiky bude pokračovat i v příštích letech.
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „V průběhu letošního školního roku bychom chtěli to technické hardwarové i softwarové vybavení laboratoře rozšířit o další vybavení. V celkové částce je to zhruba 6 600 000 korun, které budou financovány z prostředků projektu OKAP, což je odborné kariérové poradenství.“
Jakým způsobem to zdejším žákům rozšíří obzory?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Rozšíří to obzory v tom smyslu, že kybernetická bezpečnost je důležité téma, řekl bych nejdůležitější téma současnosti. Zároveň na trhu chybí experti v kybernetické bezpečnosti nejen v ČR, ale i celosvětově. Tudíž je to velká příležitost pro studenty a je to obor, ve kterém bezpochyby najdou uplatnění.“
Konference Nadaní žáci v MS kraji
Koncepce center kybernetické bezpečnosti má za cíl vybudování cvičného prostředí bezpečnostní infrastruktury a jeho využití ve výukovém procesu.
Péče o nadané žáky je jedním z důležitých témat v Moravskoslezském kraji. Proto kraj uspořádal další odbornou konferenci určenou pedagogům škol v regionu.
Své poznatky a doporučení pedagogům zprostředkovali špičkoví odborníci. Řeč byla o osobním růstu nadaných dětí nejen v oblasti vzdělávání, ale také v umění či sportu.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Zřizovatel MS kraj se snaží, aby se naše školy a učitelé věnovali nadaným žákům. Není to vůbec jednoduché, protože odhalit takového nadaného žáka ve třídě je někdy složité. Ten žák se může projevovat různým způsobem, někdy i nestandardním. Cesta je ve vzdělávání učitelů. Další cestou jsou konference, jako ta dnešní, která rozšiřuje rozhledy kantorům, ředitelům. Dnešní přednáška byla zaměřena na to, co se děje ve společnosti, jak se svět mění a školy reagovaly na covidovou dobu.“
A právě ta první přednáška o nadaných dětech patřila Ireně Hoškové, certifikované mezinárodní trenérce v oblasti vzdělávání.
Irena Hošková, certifikovaný mezinárodní trenér v oblasti vzdělávání: „Jestli chceme podpořit jejich potenciál, potřebujeme zkoušet jejich přizpůsobivost a rozvoj silných stránek. To neuděláme jinak, než že pro ně připravíme možnosti a aktivity, které jsou na hraně toho jejich nadání. Má to potom velký dopad na společnost, jednotlivé aktivity, nové objevy.“
Dá se vzít příklad odněkud ze zahraničí třeba?
Irena Hošková, certifikovaný mezinárodní trenér v oblasti vzdělávání: „Podpora nadání je velmi specifická. Každá země se snaží k ní přicházet individuálně. Někde je roztříštěná jako třeba v Maďarsku, někde máme celá města, která mají koncepci. V Americe mají spoustu vysokých škol, které jsou zaměřeny na rozvoj potenciálu.“
A jak se nadaný žák mezi ostatními vůbec dá rozeznat?
Monika Stehlíková, specialistka na nadané lidi: „To je na dlouhé povídání, protože to vůbec není tak jednoduché a jednoznačné, jak si lidé myslí. Nadání je spousta druhů a úrovní. Pokusím se učinit stručný profil nadaného dítěte. Je to dítě přemýšlivé, citlivé, velmi vnímavé, které nemyslí jednostranně, ale často v souvislostech. Hledá nové možnosti. Je také tvořivé.“
Hlavní přednášku měl na konferenci Nadaní žáci v MS kraji Jan Mühlfeit, mentální kouč a autor knihy na toto téma.
Jan Mühlfeit, mentální kouč: „S mou kolegyní Katkou jsme spoluautoři programu a knihy Odemykání dětského potenciálu. V semináři učíme děti sebepoznání. Toto tady chceme naučit i učitele. Znamená to vyjít z talentu toho dítěte, toho, co je baví.“
Když se vás učitelé a ředitelé zeptají, jaké jsou ty metody a cesty jak to udělat, tak co jim řeknete?
Jan Mühlfeit, mentální kouč: „Důležité je u těch žáků zjistit, co jsou jejich přirozené talenty. To nemusí být, jestli hraje dobře fotbal, nebo umí jazyky. Může to být třeba strategické myšlení, analytické myšlení, empatie. Potom, jak tyto přirozené talenty při výuce používat.“
Podle Jana Mühlfeita je každé dítě geniální, jen je potřeba najít v čem.
Motivační workshopy SZŠ a VOŠZ Ostrava
Motivační workshopy v některých krajských středních školách nahradily adaptační kurzy. Na jeden z nich jsme se zajeli podívat, konkrétně na motivační kurz SZŠ a VOŠZ Ostrava na Morávku.
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická je zapojená do projektu OKAP. Díky tomu mohla pro žáky prvních ročníků pořádat na začátku nového školního roku speciální motivační workshopy.
Petr Šlesarík, třídní učitel: „Žáci, kteří teď nastupují do prvních ročníků, jsou v nové situaci. Ůkolem toho motivačního workshopu je seznámit je mezi sebou, přiblížit jim problematiku vzdělávání a celkově, co je v tom vzdělávání čeká. Jak se bude jejich cesta v průběhu čtyř let vyvíjet a co je čeká i po odborné stránce.“
Program motivačního workshopu vytvářeli také výchovná poradkyně a psycholog.
Jana Horáková, výchovná poradkyně: „Smyslem je začátek budování takového třídního klimatu. Máme možnost děti poznat v jiném prostředí, než ve škole. Jsme u toho, kdy vzniká ten třídní kolektiv, což je úžasné.“
Program motivačního workshopu vytvářeli také výchovná poradkyně a psycholog.
Co je potřeba, aby se ty děti dozvěděly a uvědomily si?
Jana Horáková, výchovná poradkyně: „Jednak to, že ony tu třídu tvoří. To, jaká ta třída bude, je vlastně v jejich rukou. Také jim podáváme informaci, co my, jako pracovníci školního poradenského pracoviště, pro ně můžeme udělat v budoucnu.“
Dalibor Chalcař, školní psycholog: „Práce psychologa v tomto školním workshopu spočívá právě v podpoře kolektivu a jeho seznámení a zjištění motivace našich studentů a studentek k tomu, že si vybrali právě střední zdravotnickou školu v Ostravě.“
Měly už děti nějaké dotazy směrem k vám?
Dalibor Chalcař, školní psycholog: „Nějaké dotazy už padly, nejčastěji je zajímalo s čím právě můžou přijít za školním psychologem.“
A žáci prvních ročníků ocenili, že mohou svůj kolektiv vytvářet v mimoškolním prostředí.
anketa: účastníci workshopu
„Je tady spousta nových tváři, my se neznáme, takže mi to přijde jako skvělý nápad.“
„Stihli jsme zatím jenom poradenství a teď si děláme jmenovky.“
Říká se, že covid zvýšil zájem o zdravotnictví. Myslíš si to taky?
„Podle mě jo, hodně. Protože je určitě málo zdravotníků a jsou potřeba. Vždycky budou k něčemu dobří a vždycky se najde nějaká práce.“
„Je to pro to, abychom se sblížili. Myslím, že zdravotnictví je obor perspektivní, má to budoucnost, má to smysl.“
„Chtěl bych pomáhat lidem v nemocnicích, zaujalo mě zdravotnictví.“
Máme dostudováno, Děkujeme za pozornost a věříme, že nám ji budete věnovat i příště. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, také v tomto týdnu pro vás máme čerstvý díl školního magazínu TV Polar Studuj u nás. Začneme novou laboratoří na SŠ teleinformatiky v Ostravě, navštívíme společně konferenci s názvem Nadaní žáci v MS kraji a nakonec se podíváme za žáky prvního ročníku Střední zdravotnické školy z Ostravy na jejich motivační workshop na Morávku.
Otevření centra kybernetické bezpečnosti na SŠ teleinformatiky Ostrava
Kybernetická bezpečnost je v současné společnosti velmi diskutované téma. Také proto na Střední škole teleinformatiky v Ostravě vznikla laboratoř pro výuku kybernetické bezpečnosti.
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Je to jedna z laboratoří v celé České republice, která se tomu po praktické stránce věnuje.“
Co všechno se tady dá vyučovat?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Vyučujeme tady jak nějakým způsobem zabezpečit počítačovou síť, analyzovat provoz na síti tak, abychom byli schopni zachytit třeba bezpečnostní hrozby, které mohou potenciálně vést ke ztrátě nebo zašifrování dat.“
Pro které konkrétní obory je tato učebna?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Tato učebna je určena pro obor informační a komunikační technologie. Po praktické stránce se tady vedou cvičení ve třetím a čtvrtém ročníku.“
Kolik stálo toto vybavení a jak jste ho profinancovali?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Vybavení této laboratoře stálo cca 3 350 000 korun, 85% bylo financováno MS krajem, naším zřizovatelem. Byla to investiční dotace ve výši 2 800 000 korun a zbylých 550 000 korun investovala škola z vlastních provozních prostředků a z prostředků investičního fondu.“
A proč vlastně kraj investoval prostředky zrovna do vybavení SŠ teleinformatiky?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Zmínil bych, že ten začátek byl takový, že jsme se dostali k materiálům národního ústavu pro kybernetickou bezpečnost, který podporuje rozvoj centr excelence právě tady v této oblasti ve středních školách. Když jsme se spojili s národním centrem, dohodli jsme se, že takové centrum vznikne i u nás v kraji.“
Počítáte s tím, že toto centrum budou využívat i žáci jiných škol?
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Určitě ano, když tady získají zkušenost pedagogové i samotní žáci, tak to bude nějaké krajské centrum, kde se budou vzdělávat učitelé ostatních středních škol, které mají i tyto obory.“
Jan Meca, ředitel SPŠ a OA Bruntál: „Já si myslím, že MS kraj si určitě zaslouží takové centrum kybernetické bezpečnosti. Přidaná hodnota je určitě zjevná, vidíme ze zpráv z médií, že počítačové útoky jsou denně. Proto je potřeba lidi koncepčně vzdělávat.“
Díky nové laboratoři se bude lépe rozvíjet také spolupráce s VŠB-TU Ostrava.
Miroslav Vozňák, profesor FEI VŠB-TU Ostrava: „Já mám velkou radost, že vzniklo toto centrum, protože můžeme navázat na informace a know-how, které studenti získají během, výuky a můžou pokračovat ve studiu na naší fakultě, kde máme obor, který se jmenuje Kybernetické bezpečnosti a jedná se o fakultu elektrotechniky a informatiky v Porubě. Ten obor kybernetické bezpečnosti dneska zajišťují dvě pracoviště, a to katedra informatika a katedra informační techniky.“
Další vybavování centra kybernetické bezpečnosti na SŠ teleinformatiky bude pokračovat i v příštích letech.
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „V průběhu letošního školního roku bychom chtěli to technické hardwarové i softwarové vybavení laboratoře rozšířit o další vybavení. V celkové částce je to zhruba 6 600 000 korun, které budou financovány z prostředků projektu OKAP, což je odborné kariérové poradenství.“
Jakým způsobem to zdejším žákům rozšíří obzory?
Pavel Zubek, ředitel SŠ teleinformatiky Ostrava: „Rozšíří to obzory v tom smyslu, že kybernetická bezpečnost je důležité téma, řekl bych nejdůležitější téma současnosti. Zároveň na trhu chybí experti v kybernetické bezpečnosti nejen v ČR, ale i celosvětově. Tudíž je to velká příležitost pro studenty a je to obor, ve kterém bezpochyby najdou uplatnění.“
Konference Nadaní žáci v MS kraji
Koncepce center kybernetické bezpečnosti má za cíl vybudování cvičného prostředí bezpečnostní infrastruktury a jeho využití ve výukovém procesu.
Péče o nadané žáky je jedním z důležitých témat v Moravskoslezském kraji. Proto kraj uspořádal další odbornou konferenci určenou pedagogům škol v regionu.
Své poznatky a doporučení pedagogům zprostředkovali špičkoví odborníci. Řeč byla o osobním růstu nadaných dětí nejen v oblasti vzdělávání, ale také v umění či sportu.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Zřizovatel MS kraj se snaží, aby se naše školy a učitelé věnovali nadaným žákům. Není to vůbec jednoduché, protože odhalit takového nadaného žáka ve třídě je někdy složité. Ten žák se může projevovat různým způsobem, někdy i nestandardním. Cesta je ve vzdělávání učitelů. Další cestou jsou konference, jako ta dnešní, která rozšiřuje rozhledy kantorům, ředitelům. Dnešní přednáška byla zaměřena na to, co se děje ve společnosti, jak se svět mění a školy reagovaly na covidovou dobu.“
A právě ta první přednáška o nadaných dětech patřila Ireně Hoškové, certifikované mezinárodní trenérce v oblasti vzdělávání.
Irena Hošková, certifikovaný mezinárodní trenér v oblasti vzdělávání: „Jestli chceme podpořit jejich potenciál, potřebujeme zkoušet jejich přizpůsobivost a rozvoj silných stránek. To neuděláme jinak, než že pro ně připravíme možnosti a aktivity, které jsou na hraně toho jejich nadání. Má to potom velký dopad na společnost, jednotlivé aktivity, nové objevy.“
Dá se vzít příklad odněkud ze zahraničí třeba?
Irena Hošková, certifikovaný mezinárodní trenér v oblasti vzdělávání: „Podpora nadání je velmi specifická. Každá země se snaží k ní přicházet individuálně. Někde je roztříštěná jako třeba v Maďarsku, někde máme celá města, která mají koncepci. V Americe mají spoustu vysokých škol, které jsou zaměřeny na rozvoj potenciálu.“
A jak se nadaný žák mezi ostatními vůbec dá rozeznat?
Monika Stehlíková, specialistka na nadané lidi: „To je na dlouhé povídání, protože to vůbec není tak jednoduché a jednoznačné, jak si lidé myslí. Nadání je spousta druhů a úrovní. Pokusím se učinit stručný profil nadaného dítěte. Je to dítě přemýšlivé, citlivé, velmi vnímavé, které nemyslí jednostranně, ale často v souvislostech. Hledá nové možnosti. Je také tvořivé.“
Hlavní přednášku měl na konferenci Nadaní žáci v MS kraji Jan Mühlfeit, mentální kouč a autor knihy na toto téma.
Jan Mühlfeit, mentální kouč: „S mou kolegyní Katkou jsme spoluautoři programu a knihy Odemykání dětského potenciálu. V semináři učíme děti sebepoznání. Toto tady chceme naučit i učitele. Znamená to vyjít z talentu toho dítěte, toho, co je baví.“
Když se vás učitelé a ředitelé zeptají, jaké jsou ty metody a cesty jak to udělat, tak co jim řeknete?
Jan Mühlfeit, mentální kouč: „Důležité je u těch žáků zjistit, co jsou jejich přirozené talenty. To nemusí být, jestli hraje dobře fotbal, nebo umí jazyky. Může to být třeba strategické myšlení, analytické myšlení, empatie. Potom, jak tyto přirozené talenty při výuce používat.“
Podle Jana Mühlfeita je každé dítě geniální, jen je potřeba najít v čem.
Motivační workshopy SZŠ a VOŠZ Ostrava
Motivační workshopy v některých krajských středních školách nahradily adaptační kurzy. Na jeden z nich jsme se zajeli podívat, konkrétně na motivační kurz SZŠ a VOŠZ Ostrava na Morávku.
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická je zapojená do projektu OKAP. Díky tomu mohla pro žáky prvních ročníků pořádat na začátku nového školního roku speciální motivační workshopy.
Petr Šlesarík, třídní učitel: „Žáci, kteří teď nastupují do prvních ročníků, jsou v nové situaci. Ůkolem toho motivačního workshopu je seznámit je mezi sebou, přiblížit jim problematiku vzdělávání a celkově, co je v tom vzdělávání čeká. Jak se bude jejich cesta v průběhu čtyř let vyvíjet a co je čeká i po odborné stránce.“
Program motivačního workshopu vytvářeli také výchovná poradkyně a psycholog.
Jana Horáková, výchovná poradkyně: „Smyslem je začátek budování takového třídního klimatu. Máme možnost děti poznat v jiném prostředí, než ve škole. Jsme u toho, kdy vzniká ten třídní kolektiv, což je úžasné.“
Program motivačního workshopu vytvářeli také výchovná poradkyně a psycholog.
Co je potřeba, aby se ty děti dozvěděly a uvědomily si?
Jana Horáková, výchovná poradkyně: „Jednak to, že ony tu třídu tvoří. To, jaká ta třída bude, je vlastně v jejich rukou. Také jim podáváme informaci, co my, jako pracovníci školního poradenského pracoviště, pro ně můžeme udělat v budoucnu.“
Dalibor Chalcař, školní psycholog: „Práce psychologa v tomto školním workshopu spočívá právě v podpoře kolektivu a jeho seznámení a zjištění motivace našich studentů a studentek k tomu, že si vybrali právě střední zdravotnickou školu v Ostravě.“
Měly už děti nějaké dotazy směrem k vám?
Dalibor Chalcař, školní psycholog: „Nějaké dotazy už padly, nejčastěji je zajímalo s čím právě můžou přijít za školním psychologem.“
A žáci prvních ročníků ocenili, že mohou svůj kolektiv vytvářet v mimoškolním prostředí.
anketa: účastníci workshopu
„Je tady spousta nových tváři, my se neznáme, takže mi to přijde jako skvělý nápad.“
„Stihli jsme zatím jenom poradenství a teď si děláme jmenovky.“
Říká se, že covid zvýšil zájem o zdravotnictví. Myslíš si to taky?
„Podle mě jo, hodně. Protože je určitě málo zdravotníků a jsou potřeba. Vždycky budou k něčemu dobří a vždycky se najde nějaká práce.“
„Je to pro to, abychom se sblížili. Myslím, že zdravotnictví je obor perspektivní, má to budoucnost, má to smysl.“
„Chtěl bych pomáhat lidem v nemocnicích, zaujalo mě zdravotnictví.“
Máme dostudováno, Děkujeme za pozornost a věříme, že nám ji budete věnovat i příště. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.