Hana Čajnáková, dětská lékařka NsP Havířov: "Nárůst určitě ještě bude. Ten kontakt tam je veliký. Předpokládá se, že je asi 150 lidí infikovaných, ale kolik dětí nám pošlou do izolace, to ještě nevíme."
Na žloutenku platí nejvíce klid a dieta. Ani jedno z toho však romské děti nedodržují. Zdravotníci musí přiztoupit k opatřením.
Jarmila Šateková, vrchní sestra infekčního oddělení NsP Havířov: "Děti jsou živé, prakticky na sobě nepozorují žádnou nemoc, jsou temperamentní. My máme strach o jejich bezpečnost, aby si samy sobě neublížily. Práce je velice náročná, pro personál. Máme posílený personál, musí zde být více sester na oddělení, z toho důvodu, aby nedošlo k ublíženi si."
Renata Tydlačková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči: "Děti, když nejsou zaměstnané, tak zlobí, běhají po chodbách, běhají po ochozech a s vedením oddělení jsme museli přistoupit k bezpečnostním opatřením. Musíme zavírat okna, musíme ta okna zabezpečit tak, aby nám děti nevypadly, musíme zajistit herní aktivitu v odpoledních hodinách. Děti jsou někdy v boxech po třech, po čtyřech, po pěti. Zvyklost této komunity je i společně spát. Jim to takhle vyhovuje a my tohle to respektujeme, ale oni musí respektovat nás."
V červenci byla na oddělení rovněž hospitalizována větší skupinka romských pacientů z orlovské a karvinské ubytovny, kteří dělali v zařízení takový nepořádek, že ostatní pacienti raději podepisovali revers. Taková situace prozatím na infekčním oddělení není.
