Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Přednáška o nářečí po naszymu zaujala studentky Univerzity III. věku

Karviná |

Známý propagátor těšínského nářečí a také pedagog, vědec a profesor Karol Daniel Kadlubiec se vydal do karvinské Regionální knihovny, aby v rámci Mezinárodního dne mateřského jazyka odpřednášel o svém dlouholetém odborném zaměření - těšínském nářečí. Takzvané po naszymu je tady od 16. století a podle pana profesora je naší nezpochybnitelnou identitou a regionálním bohatstvím.

Mezinárodní den mateřského jazyka, který připadl na 21. února, přinesl i karvinským obyvatelům připomínky na svůj jazyk v rámci akcí, konajících se v Regionální knihovně. Jednou z nich byla i naučně-zábavná přednáška pana profesora Karola Daniela Kadlubiece, který hovořil o těšínském nářečí a jeho specifikách.

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Právě na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka a v rámci tohoto dne jsme připravili přednášku pro studentky Univerzity III. věku.”
Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Těšínsko je vlastně malý region, protože je to 2280 čtverečních kilometrů, ale fenomén je v tom, že na tomto malém území existují tři nářeční varianty. Takže jinak mluví v okolí Jablunkova, jinak mluví v okolí Těšína a jinak mluví tady na Karvinsku.”

Na Těšínsku byly vždy dva jazyky. Oficiální úřední jazyk, který se měnil podle toho, kdo vládl. Druhým jazykem, který se neměnil, bylo po naszymu.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Ptáte se, jak dlouho se tady mluví po naszymu. Máme dokumenty ze 16. století, že tady prostě to po naszymu už existovalo. Čili přinejmenším od 16. století a myslím si, že i hlouběji do historie to nářečí tady existovalo.”

Bohatství, které v našem regionálním nářečí máme, je podle pana profesora důležité zachovat. Už z důvodu jednotné identity, která na Těšínsku nehledí na původ nebo oficiální jazyk.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Děti v polských školách mluví nářečím úplně každodenně. V českých školách to je trošku jinak, tam, si myslím, je více ta bariéra. Ta starší generace mluví po naszymu, ale děti už tak tolik ne, jako v těch polských školách. A je to škoda, protože je to naše společné bohatství. Bez ohledu na to, jestli je někdo Čech, Němec, Polák a tak dále. Je to skutečně krásný, když, já nevím, zpíváme písničky, je toho spousta těch havířských, když mluvíme tady o Karvinsku.”
anketa: návštěvnice přednášky: “Já neumím po naszymu, ale rozumím. Doufám, že za ta léta, co tady žiji, že už ty slova přece jenom z těch devadesáti procent dávám.” “Rozumět rozumím, ale mluvit nemluvím.”
Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Vyprávěli jsme o tom, že se nacházíme na Těšínsku, které toto naše území je jazykově velmi zajímavé, velmi zvláštní, tady to nářečí po naszymu, a hodně studentek to nářečí znalo, nebo i když jsou odjinud, tak se jej naučily.”

Těšínské nářečí, které oblast Těšínského Slezska provází dodnes, je podle mnohých odborníků nejvíce identifikačním znakem zdejšího obyvatelstva a nejrůznější povídání, vtipy, písničky, ale i zvyky se dodnes předávají právě v tomto nářečí - v po naszymu.

Nahlásit chybu


K tématu

Mezinárodní knihovnická konference cílila na digitální kompetence a gramotnost

24. května 2025 15:36 | Karviná | Gabriela Stašová

V karvinské Regionální knihovně se čím dál více zaměřují na digitální kompetence a gramotnost, což bylo také téma letošní Mezinárodní knihovnické konference. Přijeli hosté z Česka, Polska a Slovenska, aby se mohli vzájemně inspirovat a také si předat tipy, jak přilákat nejmladšá generaci do knihoven.

Na Mezinárodní knihovnické konferenci v Karviné si knihovníci předávali zkušenosti s digitální gramotností

23. května 2025 15:40 | Karviná | Gabriela Stašová

V karvinské Regionální knihovně se čím dál více zaměřují na digitální kompetence a gramotnost, což bylo také téma letošní Mezinárodní knihovnické konference. Přijeli hosté z Česka, Polska a Slovenska, aby se mohli vzájemně inspirovat a také si předat tipy, jak přilákat nejmladšá generaci do knihoven.

V polském oddělení Regionální knihovny byly děti pasovány na malé čtenáře

21. června 2025 15:52 | Karviná | Gabriela Stašová

V knihovně v Karviné-Fryštátě se uskutečnilo pasování malých čtenářů, tentokrát těch ze Základní školy s polským jazykem vyučovacím. Děti se tak staly plnohodnotnými čtenářskými členy.


Sociální služby města Havířova zlepšily podmínky pro zaměstnance

Dnes 9:24 | Havířov | Bára Kelnerová

Sociální služby zmodernizovaly zázemí pro své zaměstnance na ulici Moskevská. Nové prostory mají zaměstnancům nabídnout lepší podmínky pro odpočinek i administrativní práci během náročných směn.

Stavba nového domova pro seniory v Karviné jde do finále, otevře se už na podzim

Včera 17:25 | Karviná | Anna Břenková

Stavba moderního domova pro seniory v Karviné-Novém Městě úspěšně míří do svého konce. Hrubé práce jsou hotové a řemeslníci se nyní přesunuli do vnitřních prostor. Hotovo by mělo být už na podzim. Nové zařízení nabídne zázemí pro sto čtyřicet klientů a přinese do regionu přibližně stovku nových pracovních míst.

Řidiči v Havířově museli platit pokuty a odtahovou službu, když blokovali čištění ulice

Včera 11:23 | Havířov | Bára Kelnerová

Blokové čištění komunikací v Havířově opět zkomplikovali řidiči, kteří nerespektovali dopravní značení. Ve Fibichově ulici, která měla být prázdná, zůstaly tři desítky aut.

Umělá inteligence umí zjistit prasklinu v potrubí. Ztráty vody v Ostravě stále klesají

Včera 8:20 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Vodárenství patří mezi špičku nejen v naší zemi, ale i v celé Evropě. Nejenže Ostravské vodárny a kanalizace už řadu let využívají smart technologie na odběrných místech, ale nyní už také zapojily umělou inteligenci, která pomáhá hledat poruchy ve vodovodní síti.

Ostrava investuje do úprav hřbitovů. Trendem jsou i nová kolumbária

Včera 11:16 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Ostrava pokračuje v systematické podpoře úprav hřbitovů, které mají v majetku jednotlivé městské obvody. Díky tomu mohou opravovat chodníky či ploty, ale také rekonstruovat budovy a novým trendem je budování kolumbárií, o které je stále větší zájem.

600 umělců vystoupí pro tisícovku diváků. V Trojhalí představí Mahlerovu "Symfonii tisíců"

Včera 12:19 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Město se chystá na velký hudební svátek. V unikátních prostorách Trojhalí Karolina se totiž uskuteční ojedinělý koncert “Mahler 8,” kdy si budou moci milovníci hudby poslechnout tzv. Symfonii tisíců v podání 600 umělců.

Pietní akt u památníku v Hrabyni připomněl 81. výročí osvobození

Včera 9:41 | Celý MS kraj | Libor Běčák

O státním svátku Dne vítězství 8. května se v Památníku II. světové války v Hrabyni konal tradiční pietní akt připomínající nejen Ostravsko-opavskou operaci. Lidé se mohli zúčastnit nejen piety, ale prošli si také multimediální expozici a zaujal je i doprovodný program.

Lidé si užili dobrot a muziky na Pojez festu v Dolních Vítkovicích

Včera 12:59 | Celý MS kraj | Bára Kelnerová

V Dolní oblasti Vítkovic letos opět odstartoval gastronomický Pojez fest. Moravskoslezský kraj touto akcí podporuje podnikatele v gastrooborech a současně také propaguje zajímavá turistická místa na Technotrase.

Motorkářské Vítání jara 2026 zaplnilo centrum Bruntálu stovkami motorek

10. května 2026 19:15 | Bruntál | Karel Soukop

Již posedmnácté se do centra Bruntálu sjely stovky motorek a především motorkářů na akci Vítání jara. Ani chladnější počasí neovlivnilo jejich množství a účast návštěvníků z města i okolí.

V Karlově Studánce zahájili lázeňskou sezónu s biskupským požehnáním pramenů

Včera 16:11 | Bruntál | Karel Soukop

Horské lázně Karlova Studánka prožily velmi slavnostní den. Po několikaleté pauze opět proběhlo slavnostní zahájení lázeňské sezóny s bohatým kulturním programem v celých lázních. Zahájení korespondovalo i s každoročním žehnáním léčivých pramenů.

Florbalisté Torpeda Havířov na postup nedosáhli

Dnes 9:16 | Havířov | Bára Kelnerová

Florbalisté Torpeda Havířov sahali po historickém postupu do superligy. To se nakonec nepodařilo. Hráči i trenéři přesto děkují fanouškům za obrovskou podporu během celé sezony.

Karvinským házenkářům nevyšel rozhodující domácí zápas. Sezónu zakončili se stříbrnými medailemi

Včera 16:55 | Karviná | Anna Břenková

Házenkáři Karviné v dramatickém finále vybojovali stříbrné medaile. V rozhodujícím domácím zápase podlehli Plzni s těsným rozdílem. Přestože titul neobhájili, fanoušci jim za celou úspěšnou sezónu poděkovali velkým potleskem.

Karvinský útulek má pro dárce nové číslo účtu

7. května 2026 22:32 | Karviná | Anna Břenková

Karvinský útulek pro psy přijímá finanční dary na nové číslo bankovního účtu. Tato změna je již zveřejněna na webu města i na sociálních sítích. Od středy 6. května najdou lidé tuto důležitou informaci také na nástěnce v aplikaci Munipolis. Město děkuje všem dárcům, kteří pomáhají opuštěným zvířatům.

Hasiči v Karviné testovali ulice. Projeli by k vašemu domu včas?

7. května 2026 20:50 | Karviná | Anna Břenková

V Karviné proběhla velká kontrola průjezdnosti ulic pro hasičské vozy. Hasiči se společně se strážníky zaměřili na místa, kde bývá problém projet k případnému požáru. Řidiči v Karviné tentokrát parkovali ohleduplně a cesta pro hasiče zůstala volná.

Děti vyměnily lavice za hřiště. Na školu Prameny dorazila i Šárka Kašpárková

7. května 2026 19:07 | Karviná | Anna Břenková

Místo sezení v lavicích žáci sportovali na čerstvém vzduchu. Na základní škole Prameny se konal tradiční Olympijský víceboj. Na start se spolu s dětmi postavila i olympijská medailistka Šárka Kašpárková.

Havířovské Centrum volnočasových aktivit oslavilo významné jubileum

7. května 2026 16:44 | Havířov | Bára Kelnerová

Už patnáct let spojuje havířovské centrum volnočasových aktivit seniory, ale i další obyvatele města kteří zde nacházejí prostor pro kreativitu, pohyb, zábavu i nová přátelství. Výroční nyní všichni společně oslavili.

Přednáška o nářečí po naszymu zaujala studentky Univerzity III. věku
Vydáno 1. března 2025 16:16, Karviná, Gabriela Stašová
Známý propagátor těšínského nářečí a také pedagog, vědec a profesor Karol Daniel Kadlubiec se vydal do karvinské Regionální knihovny, aby v rámci Mezinárodního dne mateřského jazyka odpřednášel o svém dlouholetém odborném zaměření - těšínském nářečí. Takzvané po naszymu je tady od 16. století a podle pana profesora je naší nezpochybnitelnou identitou a regionálním bohatstvím.

Mezinárodní den mateřského jazyka, který připadl na 21. února, přinesl i karvinským obyvatelům připomínky na svůj jazyk v rámci akcí, konajících se v Regionální knihovně. Jednou z nich byla i naučně-zábavná přednáška pana profesora Karola Daniela Kadlubiece, který hovořil o těšínském nářečí a jeho specifikách.

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Právě na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka a v rámci tohoto dne jsme připravili přednášku pro studentky Univerzity III. věku.”
Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Těšínsko je vlastně malý region, protože je to 2280 čtverečních kilometrů, ale fenomén je v tom, že na tomto malém území existují tři nářeční varianty. Takže jinak mluví v okolí Jablunkova, jinak mluví v okolí Těšína a jinak mluví tady na Karvinsku.”

Na Těšínsku byly vždy dva jazyky. Oficiální úřední jazyk, který se měnil podle toho, kdo vládl. Druhým jazykem, který se neměnil, bylo po naszymu.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Ptáte se, jak dlouho se tady mluví po naszymu. Máme dokumenty ze 16. století, že tady prostě to po naszymu už existovalo. Čili přinejmenším od 16. století a myslím si, že i hlouběji do historie to nářečí tady existovalo.”

Bohatství, které v našem regionálním nářečí máme, je podle pana profesora důležité zachovat. Už z důvodu jednotné identity, která na Těšínsku nehledí na původ nebo oficiální jazyk.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Děti v polských školách mluví nářečím úplně každodenně. V českých školách to je trošku jinak, tam, si myslím, je více ta bariéra. Ta starší generace mluví po naszymu, ale děti už tak tolik ne, jako v těch polských školách. A je to škoda, protože je to naše společné bohatství. Bez ohledu na to, jestli je někdo Čech, Němec, Polák a tak dále. Je to skutečně krásný, když, já nevím, zpíváme písničky, je toho spousta těch havířských, když mluvíme tady o Karvinsku.”
anketa: návštěvnice přednášky: “Já neumím po naszymu, ale rozumím. Doufám, že za ta léta, co tady žiji, že už ty slova přece jenom z těch devadesáti procent dávám.” “Rozumět rozumím, ale mluvit nemluvím.”
Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Vyprávěli jsme o tom, že se nacházíme na Těšínsku, které toto naše území je jazykově velmi zajímavé, velmi zvláštní, tady to nářečí po naszymu, a hodně studentek to nářečí znalo, nebo i když jsou odjinud, tak se jej naučily.”

Těšínské nářečí, které oblast Těšínského Slezska provází dodnes, je podle mnohých odborníků nejvíce identifikačním znakem zdejšího obyvatelstva a nejrůznější povídání, vtipy, písničky, ale i zvyky se dodnes předávají právě v tomto nářečí - v po naszymu.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/karvinsko/karvina/11000047492/prednaska-o-nareci-po-naszymu-zaujala-studentky-univerzity-iii-veku