Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Přednáška o nářečí po naszymu zaujala studentky Univerzity III. věku

Karviná |  | Karvinský expres

Známý propagátor těšínského nářečí a také pedagog, vědec a profesor Karol Daniel Kadlubiec se vydal do karvinské Regionální knihovny, aby v rámci Mezinárodního dne mateřského jazyka odpřednášel o svém dlouholetém odborném zaměření - těšínském nářečí. Takzvané po naszymu je tady od 16. století a podle pana profesora je naší nezpochybnitelnou identitou a regionálním bohatstvím.

Mezinárodní den mateřského jazyka, který připadl na 21. února, přinesl i karvinským obyvatelům připomínky na svůj jazyk v rámci akcí, konajících se v Regionální knihovně. Jednou z nich byla i naučně-zábavná přednáška pana profesora Karola Daniela Kadlubiece, který hovořil o těšínském nářečí a jeho specifikách.

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Právě na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka a v rámci tohoto dne jsme připravili přednášku pro studentky Univerzity III. věku.”
Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Těšínsko je vlastně malý region, protože je to 2280 čtverečních kilometrů, ale fenomén je v tom, že na tomto malém území existují tři nářeční varianty. Takže jinak mluví v okolí Jablunkova, jinak mluví v okolí Těšína a jinak mluví tady na Karvinsku.”

Na Těšínsku byly vždy dva jazyky. Oficiální úřední jazyk, který se měnil podle toho, kdo vládl. Druhým jazykem, který se neměnil, bylo po naszymu.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Ptáte se, jak dlouho se tady mluví po naszymu. Máme dokumenty ze 16. století, že tady prostě to po naszymu už existovalo. Čili přinejmenším od 16. století a myslím si, že i hlouběji do historie to nářečí tady existovalo.”

Bohatství, které v našem regionálním nářečí máme, je podle pana profesora důležité zachovat. Už z důvodu jednotné identity, která na Těšínsku nehledí na původ nebo oficiální jazyk.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Děti v polských školách mluví nářečím úplně každodenně. V českých školách to je trošku jinak, tam, si myslím, je více ta bariéra. Ta starší generace mluví po naszymu, ale děti už tak tolik ne, jako v těch polských školách. A je to škoda, protože je to naše společné bohatství. Bez ohledu na to, jestli je někdo Čech, Němec, Polák a tak dále. Je to skutečně krásný, když, já nevím, zpíváme písničky, je toho spousta těch havířských, když mluvíme tady o Karvinsku.”
anketa: návštěvnice přednášky: “Já neumím po naszymu, ale rozumím. Doufám, že za ta léta, co tady žiji, že už ty slova přece jenom z těch devadesáti procent dávám.” “Rozumět rozumím, ale mluvit nemluvím.”
Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Vyprávěli jsme o tom, že se nacházíme na Těšínsku, které toto naše území je jazykově velmi zajímavé, velmi zvláštní, tady to nářečí po naszymu, a hodně studentek to nářečí znalo, nebo i když jsou odjinud, tak se jej naučily.”

Těšínské nářečí, které oblast Těšínského Slezska provází dodnes, je podle mnohých odborníků nejvíce identifikačním znakem zdejšího obyvatelstva a nejrůznější povídání, vtipy, písničky, ale i zvyky se dodnes předávají právě v tomto nářečí - v po naszymu.

Nahlásit chybu


K tématu

V Regionální knihovně Karviná se uskutečnil knižní swap, který přilákal mnoho čtenářů

19. února 2025 15:43 | Karviná | Gabriela Stašová | Regionální zprávy POLAR

Regionální knihovna Karviná má za sebou další úspěšný ročník knižního swapu. Ten se konal v rámci Mezinárodního dne darování knih, který padl na 14. února. Nejen pravidelné návštěvnice a návštěvníci si mohli vybrat ze spousty knih, které už jiní přečetli, a rovněž darovat své přečtené knihy.

Knižní swap v regionální knihovně přilákal desítky čtenářů

18. února 2025 16:43 | Karviná | Gabriela Stašová | Karvinský expres

Regionální knihovna Karviná má za sebou další úspěšný ročník knižního swapu. Ten se konal v rámci Mezinárodního dne darování knih, který padl na 14. února. Nejen pravidelné návštěvnice a návštěvníci si mohli vybrat ze spousty knih, které už jiní přečetli, a rovněž darovat své přečtené knihy.

V karvinské knihovně budou opět probíhat akce na podporu čtenářství

Regionální knihovna Karviná se letos opět zapojuje do celorepublikové akce na podporu čtení - Březen, měsíc čtenářů. A v rámci něj si přijde na své skutečně každý, od dětí až po seniory.


V Karviné se čistí drobné vodní toky, například Mlýnka nebo Rájecký potok

V Karviné probíhá ve všech částech města čištění drobných vodních toků. S tím je spojena také spousta vytěženého sedimentu, který bude postupně odklizen. V rámci tohoto čištění se jedná především o nejvíce kritické úseky vodních toků, zasažené loňskými povodněmi.

Opava slavnostně otevřela nový sběrný dvůr v Kylešovicích, je největší ve městě

Včera 19:10 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Opava má nový sběrný dvůr. Vznikl v ulici Hlavní v lokalitě na Šlofárně v Kylešovicích a oproti ostatním sběrným dvorům ve městě má daleko větší kapacitu a je také dostupnější.

Podnikatelé z Frýdlantska se seznamovali s využíváním umělé inteligence

Další lekce Podnikatelské akademie seznámila její účastníky s umělou inteligencí, konkrétně s mnoha aplikacemi, které jim mohou pomoci v podnikání i běžném životě.

Lesopark Stromovka bude bezpečnější, radnice zahájila revitalizaci

28. února 2025 17:17 | Havířov | Bára Kelnerová | Havířovský expres

Havířov začal s revitalizací lesoparku Stromovka. Prvním krokem je odstranění některých stromů, aby se park více prosvětlil. Na jaře se začnou stavět nové chodníky a veřejné osvětlení. Projekt počítá i se spojovací lávkou.

Otřesný případ týrání malého chlapečka v Bruntále. Dítě na následky zemřelo

Dnes 10:25, vydáno 28. února 2025 9:22 | Bruntál | Jiří Cileček

Bruntálem otřásl hrůzný případ úmrtí malého chlapečka. Podle příbuzných ho měl doslova utýrat k smrti jeho otčím. Policisté už muže obvinili.

Ve Frýdku-Místku se konal další ročník festivalu Cyklocestování

V kině Vlast ve Frýdku-Místku se konal další ročník festivalu Cyklocestování. Lidé si mohli poslechnout řadu cestovatelských přednášek a inspirovat se k vlastním cestám.

Vagonářské muzeum překvapí snad v každé místnosti

28. února 2025 16:14 | Studénka | Petra Dorazilová | Expres Studénky

Vagonářské muzeum zahajuje další turistickou sezonu už v sobotu prvního března. Návštěvníkům nabídne novinku téměř v každé místnosti. Třeba v zámku nalezenou minci nebo svářečský trenažér “Bertíka”

Nový Jičín nechává postupně opravit budovu, ve které pronajímá osmdesát místností

Novojičínská radnice pokračuje v revitalizaci budovy na ulici Suvorovova, ve které je více než osm desítek místností k pronájmu. Zatím má nový plášť a okna. Na její další modernizace chce získat státní dotaci.

K obřímu požáru cisteren s benzolem na Přerovsku vyrazili i moravskoslezští hasiči

28. února 2025 13:00 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Husté černé oblaky dýmu stoupající k nebi, plameny šlehající vysoko nad železniční trať a desítky hasičů v akci. Tak to vypadalo od pátečního poledne v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Vykolejil tam nákladní vlak převážející nebezpečný benzen, který následně začal hořet. Hasiči na místo povolali jednotky z několika krajů i ze Slovenska. Pomáhají i moravskoslezští kolegové.

Systém door to door začíná fungovat i v Žilině, nádoby na třídění dostanou lidé zdarma

28. února 2025 10:00 | Nový Jičín | Petra Dorazilová | Novojičínský expres

Sběr tříděných odpadů z nádob přímo u domů se rozšíří. V loňském roce radnice zavedla takzvaný systém door to door v Bludovicích a Straníku. Teď si mohou o černé popelnice na plasty a kovy požádat i obyvatelé Žiliny.

V karvinské knihovně budou opět probíhat akce na podporu čtenářství

Regionální knihovna Karviná se letos opět zapojuje do celorepublikové akce na podporu čtení - Březen, měsíc čtenářů. A v rámci něj si přijde na své skutečně každý, od dětí až po seniory.

Karvinská Mlýnka prochází intentenzivním čištěním a údržbou

28. února 2025 16:40 | Karviná | Gabriela Stašová | Regionální zprávy POLAR

V Karviné probíhá ve všech částech města čištění drobných vodních toků. S tím je spojena také spousta vytěženého sedimentu, který bude postupně odklizen. V rámci tohoto čištění se jedná především o nejvíce kritické úseky vodních toků, zasažené loňskými povodněmi.

Deváťáci se intenzivně připravují na přijímací zkoušky

28. února 2025 14:02 | Stonava | Jiří Brzóska | Regionální zprávy POLAR

Žáci devátých tříd v celém Česku se připravují na přijímací zkoušky na střední školy. Výborné výsledky v loňském roce zaznamenala stonavská základní škola, která byla nejlepší mezi českými školami na Karvinsku. Nejlépe si vedla karvinská škola s polským jazykem vyučovacím.

Školní ples se v Horní Suché opět vydařil

Sdružení rodičů při základní škole v Horní Suché uspořádalo v Dělnickém domě tradiční školní ples, na kterém nechybělo dobré jídlo a pití, kulturní program, samozřejmě živá kapela a opravdu bohatá tombola.

Havířov začal s revitalizací lesoparku Stromovka

28. února 2025 11:59 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

Havířov začal s revitalizací lesoparku Stromovka. Prvním krokem je odstranění některých stromů, aby se park více prosvětlil. Na jaře se začnou stavět nové chodníky a veřejné osvětlení. Projekt počítá i se spojovací lávkou.

Přednáška o nářečí po naszymu zaujala studentky Univerzity III. věku
Vydáno 1. března 2025 16:16, Karviná, Gabriela Stašová
Známý propagátor těšínského nářečí a také pedagog, vědec a profesor Karol Daniel Kadlubiec se vydal do karvinské Regionální knihovny, aby v rámci Mezinárodního dne mateřského jazyka odpřednášel o svém dlouholetém odborném zaměření - těšínském nářečí. Takzvané po naszymu je tady od 16. století a podle pana profesora je naší nezpochybnitelnou identitou a regionálním bohatstvím.

Mezinárodní den mateřského jazyka, který připadl na 21. února, přinesl i karvinským obyvatelům připomínky na svůj jazyk v rámci akcí, konajících se v Regionální knihovně. Jednou z nich byla i naučně-zábavná přednáška pana profesora Karola Daniela Kadlubiece, který hovořil o těšínském nářečí a jeho specifikách.

Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Právě na dnešní den připadá Mezinárodní den mateřského jazyka a v rámci tohoto dne jsme připravili přednášku pro studentky Univerzity III. věku.”
Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Těšínsko je vlastně malý region, protože je to 2280 čtverečních kilometrů, ale fenomén je v tom, že na tomto malém území existují tři nářeční varianty. Takže jinak mluví v okolí Jablunkova, jinak mluví v okolí Těšína a jinak mluví tady na Karvinsku.”

Na Těšínsku byly vždy dva jazyky. Oficiální úřední jazyk, který se měnil podle toho, kdo vládl. Druhým jazykem, který se neměnil, bylo po naszymu.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Ptáte se, jak dlouho se tady mluví po naszymu. Máme dokumenty ze 16. století, že tady prostě to po naszymu už existovalo. Čili přinejmenším od 16. století a myslím si, že i hlouběji do historie to nářečí tady existovalo.”

Bohatství, které v našem regionálním nářečí máme, je podle pana profesora důležité zachovat. Už z důvodu jednotné identity, která na Těšínsku nehledí na původ nebo oficiální jazyk.

Karol Daniel Kadlubiec, vědec a vysokoškolský učitel: “Děti v polských školách mluví nářečím úplně každodenně. V českých školách to je trošku jinak, tam, si myslím, je více ta bariéra. Ta starší generace mluví po naszymu, ale děti už tak tolik ne, jako v těch polských školách. A je to škoda, protože je to naše společné bohatství. Bez ohledu na to, jestli je někdo Čech, Němec, Polák a tak dále. Je to skutečně krásný, když, já nevím, zpíváme písničky, je toho spousta těch havířských, když mluvíme tady o Karvinsku.”
anketa: návštěvnice přednášky: “Já neumím po naszymu, ale rozumím. Doufám, že za ta léta, co tady žiji, že už ty slova přece jenom z těch devadesáti procent dávám.” “Rozumět rozumím, ale mluvit nemluvím.”
Marcela Wierzgoń, vedoucí Střediska polské literatury: “Vyprávěli jsme o tom, že se nacházíme na Těšínsku, které toto naše území je jazykově velmi zajímavé, velmi zvláštní, tady to nářečí po naszymu, a hodně studentek to nářečí znalo, nebo i když jsou odjinud, tak se jej naučily.”

Těšínské nářečí, které oblast Těšínského Slezska provází dodnes, je podle mnohých odborníků nejvíce identifikačním znakem zdejšího obyvatelstva a nejrůznější povídání, vtipy, písničky, ale i zvyky se dodnes předávají právě v tomto nářečí - v po naszymu.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/karvina/11000047492/prednaska-o-nareci-po-naszymu-zaujala-studentky-univerzity-iii-veku