V sobotu vyrazil z Bukovce, kde je nejvýchodnější bod země. První nocleh si naplánoval v Kopřivnici, odkud bude v neděli ráno pokračovat. Cestou chce překonat sedm rekordů.
Josef Holoubek, chodec, rekordman: “Jdu to na podporu předčasné narozených dětí. Chtěl bych touto cestou upozornit na jejich příběhy, protože vlastně stejně jako oni se vydávám na dlouhou a náročnou cestu, která se dá zvládnout, ovšem já jsem si ji vybral dobrovolně a oni se na začátku svého života na tuhle cestu vydávají bez možnosti volby. Myslím si, že to je docela symbolické k té cestě. Jednak proto, že i já jsem otec takového syna předčasné narozeného. Lidé mohou přispět na platformě Hithit, kde mám projekt. Najdete to v sekci sport nebo komunita pod názvem 7 rekordů.”
Svou aktuální pozici sdílí chodec na internetové mapě. Lidé ho tak mohou podpořit přímo na trase pochodu.
Mapa trasy s aktuální pozicí Josefa Holoubka
Josef Holoubek, chodec, rekordman: “V sobotu jsem vyrazil z nejvýchodnějšího místa České republiky. Spal jsem na autobusové zastávce asi 3,5 kilometru od tohoto místa. V 6 ráno jsem se tam přesouval a dneska konkrétně mám v plánu cestu do Kopřivnice. Je to zhruba 75 km. Celkově ta trasa z nejvýchodnějšího místa po to nejzápadnější měří asi 680 km, záleží jestli se budu prostě někam ztrácet nebo zatoulávat. Takže možná to bude víc nebo míň, ale spíš o pár kilometrů víc podle mých posledních zkušeností. Až dorazím na to nejzápadnější místo ČR, tak se tam otočím a půjdu zase tou samou cestou zpátky. Opět se budu pokoušet o další rekord. Tentokrát budu překonávat svůj vlastní rekord, který držím od září 2019. Zvládl jsem tu cestu z nejzápadnějšího místa po to nejvýchodnější za 9 dní 21 hodin a pár minut, takže bych to teď chtěl zvládnout a ideálně za 9 dní 20 hodin a nebo o trošku méně. Zkrátka abych ten rekord překonat.”
Josef Holoubek, chodec, rekordman: “Poté, co dorazím zase zpátky na to nejvýchodnější místo, se své ose se přesunu na sever. Z nejsevernějšího místa ČR půjdu pěšky na to nejjižnější místo. Tam se opět otočím a půjdu zpátky na to nejsevernější. Celkově tady ta trasa by měla měřit kolem 2 200 km, což je krásně symbolické k tomu, že je to 52 maratonů zhruba a rok má 52 týdnů.”
Josef Holoubek, chodec, rekordman: “Jdu bez cizí pomoci, nebo respektive bez nějakého podpůrného týmu a spoléhám se vlastně na pomoc lidí, které potkám po trase, ať už je to prostě třeba, že mi natočí vodu a nebo, že se spolu chvíli pobavíme, což mě strašně moc nabíjí hlavně právě tady ta fáze. Protože v podstatě potravu nebo jídlo, vodu to si můžu obstarat sám, ale taková ta energie lidská, to je to nejlepší, co mě na té trase může potkat, když už mám takové velké fyzické vytížení každý den, protože chodím kolem 70 km denně.”
Josef Holoubek, chodec, rekordman: “Noclehy mám naplánované tak, že chodím z místa A do místa B. Kupříkladu dneska jdu do Kopřivnice, takže tam má vytipovanou zastávku vlaku, kde bych je chtěl požádat, jestli by mi mohli dobít powerbanku, mobil. Vyspím se, plánuji třeba 7,5 až 8,5 hodiny spánku, regenerace. Ráno to zase všechno sbalím do batohu a vyrážím vyrážím dál.”
