Puccini zemřel 29. listopadu 1924 a Turandot už nestihl dokončit. Libretistům totiž stále vracel text, který nebyl přesně podle jeho představ. Operu pak podle skladatelových poznámek dopsal jeho žák Franco Alfano a v roce 1926 ji v La Scale premiéroval skladatelův přítel, proslulý dirigent Arturo Toscanini. Turandot se okamžitě stala hitem! V roce 2024 si (kromě Roku české hudby) tímto titulem divadlo připomene i sté výročí Pucciniho úmrtí.
Režii nové inscenace svěřilo NDM slovinskému tvůrci Roccovi, který se netají tím, že právě Turandot může za volbu jeho profesní cesty. „Turandot jsem poprvé viděl v Lublani, když mi bylo 15 let, a naprosto mne uhranula. Díky ní jsem se rozhodl stát se operním režisérem,“ říká Rocc, který pro Ostravu vytvořil také scénografii inscenace. Zároveň je to jeho první režie Turandot, přestože už má za sebou řadu operních režií včetně výrazných počinů i pro operu NDM nebo pro ostravské bienále NODO – Dny nové opery Ostrava. Divákům v Turandot slibuje Rocc novou, svěží interpretaci, která ctí operní tradici, ale vnáší do ní i prvky současnosti. Jeho slovy: „Bude to stále pohádka, i když pohádka pro dospělé. Měla by splnit očekávání tradičního diváka, ale osloví i diváka, který vyhledává soudobé divadelní trendy.“
Turandot je ale pohádka krutá, plná krve. Nad vší tou hrůzou se vznáší láska, pro kterou jsou lidé schopni nejvyšší oběti. Princ Kalaf riskuje vše – svůj život i životy druhých – aby získal lásku zakleté princezny Turandot. Ta se lásce brání, je „uvězněná“ ve své krutosti, nechává nemilosrdně popravovat své nápadníky, kteří neuhodnou její hádanky. Nakonec se lásce také podvolí, a tím se vzepře všemu, co doposud znala a čemu věřila. „Turandot je často vnímána jako krutá princezna, ale já ji vidím jako bytost s emocemi, které neumí zvládnout. Krutost je něco, co se od ní očekává a s čím má zkušenost, a to jí dodává pocit bezpečí. Kalaf přináší cit, který ona nezná, a proto s ním bojuje,“ vyznává se německá sopranistka Maida Hundeling, která má titulní roli v opeře Turandot v repertoáru už 15 let.
Jednou z novinek, kterou Rocc do inscenace přináší, je využití QR kódů jako součásti scénografie. Na hádankách Turandot ho fascinovala paralela mezi tradičními rébusy a moderními technologiemi. V inscenaci tak divák uvidí výtvarně zpracované QR kódy, které režisérovi připomínaly čínské znaky, a divák i postavy příběhu budou mít před sebou šifru, kterou musí rozluštit. Podobně jako dnes – QR kódy otevírají nové informace jenom těm, kteří mají technologii k jejich dekódování. Roccova inscenace Turandot pracuje s motivy snů, fantazie a něčeho nadreálného. Fantazijní svět je patrný nejen v Roccově scénografii, ale objevuje se také v kostýmech Belindy Radulović i v pohybové spolupráci Nataši Novotné. Princ Kalaf je ale vyobrazen jako postava současná, člověk, který z reálného světa hlediště vstupuje na jeviště do světa snového a pohádkového. „Čína, kde se původní příběh odehrává, reprezentuje především svět vzdálený a neznámý, nejedná se o skutečnou čínskou kulturu,“ předestírá režisér své „civilnější“ vizuální pojetí. V jeho Turandot tak dochází k propojení pohádkových, symbolických motivů, fantazie a moderního světa.
Podobnost se současným světem v příběhu vidí i představitelky titulní postavy Maida Hundeling a Frédérique Friess. „Tři hlavní postavy opery mají podle mě silné paralely s dneškem. Turandot ukazuje, že je důležité naučit se problémy řešit lidsky, Kalaf nás učí následovat své sny a otrokyně Liu připomíná důležitost podpory druhých, i když sami nezískáme, co chceme,“ říká Maida Hundeling. „Děj opery je smyšlený, ale témata, jako moc, pomsta, oběť a láska, jsou nadčasová. Tyto motivy rezonují i dnes a divák je snadno propojí se současnými problémy,“ připojila Fréderique Friess.
V titulní roli se tedy představí držitelka Ceny Thálie, německá sopranistka Maida Hundeling, a francouzská sopranistka Frédérique Friess. Obě už mají s Národním divadlem moravskoslezským bohaté zkušenosti. Maidu Hundeling lze stále vidět v roli Florie Toscy (Pucciniho Tosca), v době nedávné účinkovala ve dvojroli Alžběty/Venuše (Wagnerův Tannhäuser), Cenu Thálie má za ztvárnění Desdemony ve Verdiho Otellovi také v Ostravě. Pucciniho Turandot zpívala mj. v Metropolitní opeře v New Yorku v sezóně 2015/2016. V sezóně příští by ji měla hrát v Londýnské královské opeře.
Frédérique Friess v roli Turandot debutuje, ale s italskou operou má i (ale nejen) ostravské zkušenosti. Poprvé zde hrála Mimì (Pucciniho Bohéma) a po ní Elvíru (Verdiho Ernani).
Prince Kalafa hrají a zpívají sólista ostravské opery Luciano Mastro a rodák z egyptské Káhiry, tenorista Ragaa Eldin. Otrokyni Liu pak Veronika Rovná a Gabrijela Deglin.
Hudební nastudování Marek Šedivý. Sbormistr Jurij Galanteko. Dramaturgie Juraj Bajús.
Turandot se v Ostravě od vzniku Národního divadla moravskoslezského hrála ve třech inscenacích (1931, 1983 s obnovenou premiérou v roce 1987 a poté 2001). Více na www.divadelniarchiv.cz
