„Nejvýznamnější problém vzniklý při zásobování významných sídlech regionu během zářijových povodní bylo zničení části jednoho ze dvou přivaděčů pitné vody pro Karvinou, který do města směřuje z vodojemů v Havířově – Bludovicích, v blízkosti přemostění přes řeku Olši. Přívod pitné vody tímto přivaděčem do města musel být zastaven poté, kdy byla detekována 15. září v ranních hodinách porucha. Odběr z bludovických vodojemů a systému Ostravského oblastního vodovodu musel být následně zastaven,“ vysvětluje generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Daný úsek přivaděče vede územím, které bylo historicky ovlivněno hlubinným dobýváním černého uhlí v Dole Darkov, proto bylo z důvodu zajištění stability a spolehlivosti potrubí vedeno nad zemí. Povodňová vlna zničila nadzemní úsek ocelového potrubí v úseku mezi přemostěním silnice I/67 mezi Karvinou a Českým Těšínem a přemostěním Olše.
S ohledem na to, že Karviná je zásobována pitnou vodou jak z východní části regionu z Beskyd (údolní nádrž Šance – Úpravna vody Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí), tak ze západní části kraje z Oderských vrchů (údolní nádrž Kružberk – Úpravna vody Podhradí u Vítkova), byla prováděna řada manipulací na síti tak, aby se tato situace nijak nedotkla lidí ve městě. Byly posíleny odběry pitné vody z vodojemů nad obcí Doubrava, kam voda směřuje z Úpravny vody Podhradí kružberským skupinovým vodovodem, zprovozněna byla čerpací stanice v blízkosti Obchodně-podnikatelské fakulty v Karviné, aby byla vykryta rizika deficitu dodávek pro střední a horní tlakové pásmo ve městě. Díky tomu nikdo z obyvatel města během extrémního povodňového období nezaznamenal problémy se stabilitou nebo kvalitou dodávek pitné vody.
„V rekordním čase několika dnů se podařilo obnovit v daném místě provizorní přivaděč tak, aby byl zajištěn dostatek kvalitní pitné vody pro město. S ohledem na dostupnost materiálu bylo položeno nejdříve jedno potrubí z vysokohustotního polyetylenu v dimenzi D 225, následně byla položena druhá větev potrubí stejného materiálu v dimenzi D 315. Po položení obou potrubí bylo umožněno zásobování obou tlakových pásem (střední a horní tlakové pásmo) od bludovických vodojemů,“ vysvětluje ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.
V říjnu a první polovině listopadu následně probíhaly intenzivní projekční a přípravné práce na to, aby provizorní řešení bylo nahrazeno řešením dlouhodobým. To je důležité také pro to, aby mohla být obnovena dodávka pitné vody do polského příhraničí přes zrychlovací stanici v Petrovicích. Toto zásobování bylo pozastaveno bezprostředně poté, kdy velká vody přivaděč zničila.
Nový přivaděč z tvárné litiny je po posouzení všech variant uložen pod zemí s tím, že byla během stavby provedena opatření zvyšující jeho stabilitu a spolehlivost provozu. Během celé stavby bylo zajištěno spolehlivé zásobování města kvalitní pitnou vodou z Beskyd provizorním suchovodem, který musel být operativně posunut tak, aby mohla proběhnout bezproblémová pokládka nového potrubního úseku v délce 117 metrů z tvárné litiny v profilu DN 600.
Celkové náklady na stavbu se vyšplhají na šest milionů korun.
Jak je zásobována pitnou vodou Karviná
Skupinový vodovod Karviná, zásobený vodou z Ostravského oblastního vodovodu, distribuuje vodu do všech místních částí s výjimkou lokalit Doly a Louky.
Systém je rozdělen na tři tlaková pásma. Přivaděčem Krásné Pole – Karviná je voda z Úpravny vody Podhradí, zdrojově pocházejí z údolní nádrže Kružberk, transportována do vodojemu Doubrava s kapacitou 3 x 2 000 m3. Odtud zásobní řad Doubrava – Karviná zásobuje městské části Staré Město, Fryštát, Nové Město a Darkov.
V horním tlakovém pásmu je situován vodojem Karviná – Podlesí (2 x 5 000 m3), který je zásobován přivaděčem Bludovice – Karviná. Pitná voda sem směřuje z Úpravny vody Nová Ves a zdrojově pochází z údolní nádrže Šance v Beskydech. Spotřebiště (části Hranice, Mizerov a Ráj) jsou zásobována řady napojenými na přiváděcí řad z vodojemu Podlesí do vodojemu Karviná – Ráj a na zásobovací systém, vycházející z VDJ Karviná – Ráj. Vodojem Karviná – Ráj (2 x 6 000 m3) je zásobován z vodojemu Karviná – Podlesí gravitačně a je řídicím vodojemem středního tlakového pásma.
