Jednou z dalších činoherních premiér v této sezóně v Národním divadle moravskoslezském bude slavná komedie Williama Shakespeara. Šéf činohry a zároveň režisér inscenace Peter Gábor oslovil po úspěšné spolupráci na dramatu Smrtihlav opět Vladimíra Franze.
"Sen noci svatojánské stále láká tvůrce především svojí barvitostí, hudbu pro něj napsalo mnoho velkých skladatelů, zmiňme jen Mendelssohna, Brittena či Václava Trojana, takže tahle nabídka z NDM je pro mě samozřejmě výzvou. Vycházím ze stanoviska, že lidé stále hledají cestu zpátky k přírodě jakožto ke svému východisku. V dnešní době se člověk začal chovat tak, jako by byl pánem všeho a stál zcela mimo přírodu. Tento postoj se mu ovšem nevyplácí a ve výsledku se staví proti němu. Hudební prostředky tedy oscilují mezi klasickými postupy, které jsou velmi často metamorfovány do elektronického zhuštění, jako by člověk zároveň nahlížel na celek a makrodetail. Ať vidíme cokoli - třeba list nebo mouchu - zvětšené, tak to má úplně jinou dimenzi. Snažil jsem se o jakousi extázi přírody, z níž jsme vzešli, o zhuštěnou radost, že žijeme, že jsme tady, ale zároveň jsme si vědomi nebezpečí," vysvětluje svůj přístup Vladimír Franz.
V kouzelné alžbětinské komedii Sen noci svatojánské rozehrává William Shakespeare situaci s několika nedorozuměními, která se přes dobrou vůli protagonistů zamotává čím dál víc. Zázraky magické letní noci okouzlí diváky v premiéře 11. dubna 2013 v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
Prof. JUDr. Vladimír Franz
Narodil se 25. 5. 1959 v Praze. Proslul jako hudební skladatel, výtvarník, vysokoškolský pedagog a příležitostný publicista, básník a dramatik. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, právnickou praxi však nikdy nevykonával. V podmínkách totalitního práva ho nelákala. Rozhodl se věnovat umění, ale bez oficiálního vzdělání a stranické příslušnosti to bylo složité. Proto po absolvování vysoké školy volil zaměstnání, která „nezatížila mozek nesmysly", tedy téměř výhradně dělnické profese, a podle Franze by z toho seznamu byl „docela dobrý kádrový posudek pro účast v disidentském hnutí". Jezdil například se sypačem, se sanitkou, rouboval stromy, vykládal vagony, uklízel v obchodním domě Dětský dům, dělal referenta v knižním Avicenu.
V průběhu VŠ studia absolvoval soukromé studium malby u Karla Součka a Andreje Bělocvětova, skladby u Miroslava Raichla a Vladimíra Sommera, dějin umění u Jaromíra Homolky a dějin hudby u Jaromíra Kincla. Učil, skládal hudbu a živil se jako výtvarník. Od počátku 80. let skládá scénickou hudbu, za niž získal řadu ocenění. Věnuje se také volné hudební tvorbě a kompozici filmové hudby, hudby televizní a rozhlasové. Na počátku 90. let se pokusil aktivně ovlivnit formující se skinheadské hnutí. Od roku 1991 působí jako pedagog na Divadelní fakultě AMU, vyučuje na Filmové fakultě AMU v Praze a přednášel rovněž na Fakultě výtvarných umění VÚT v Brně. V roce 2004 byl jmenován profesorem. Je autorem oper. Mimo jiné je šestinásobným držitelem Ceny Alfréda Radoka. V roce 2012 se stal kandidátem do voleb na úřad prezidenta České republiky. Pozornost českých i světových médií zaujímá především svým nezvykle rozsáhlým tetováním. Vladimír Franz je rozvedený a má jednu dceru.
