Po Vítkovicích bude Pojezfest ještě v K. Studánce a Ostravici

Mezi významné krajské akce podporující návštěvnost regionu patří festival Pojez. Návštěvníkům nabízí možnost ochutnat všelijaké speciality regionálních bister, restaurací a výrobců.

Gastronomický a kulinářský festival Pozez, který se loni setkal s velkým úspěchem, má za sebou letošní první zastávku. Ta se odbyla v industriální Dolní oblasti Vítkovice. Další Pojez se bude konat v srpnu v Karlově Studánce a poslední v září v Ostravici.

Petr Koudela, jednatel Moravian-Silesian Tourism: “Myšlenka toho festivalu vlastně vznikla tak, že jsme chtěli využít umu, šikovnosti a potenciálu gastro podnikatelů z našeho regionu a na platformě technotrasy, kde prezentujeme tradici průmyslovou a technické atraktivity. Tak jsme udělali takovou mapu gastro podniků a třikrát do roka v Ostravě, Karlově Studánce to bude 13. srpna a 9. září v Ostravici a uděláme takový jako živou přehlídku. Ten Pojez je celoroční aktivita a je to vlastně produkt, na který lákáme k nám do kraje všechny, kteří ho chtějí navštívit. Je to od masa přes veganské speciality, jsou tady kavárny, pražírny, máme tady výborné pivo, od tradičního velkého pivovaru, ale i od drobných pivovarů. Je tady všehochuť, jsou tady pekárny. Myslíme si, že je tady to nejlepší z našeho kraje."

Anketa: "Je to skvělé, je to paráda, je to plné chutí. Vyzkoušeli jsme thajskou kuchyni, teď jsme si koupili výborný chleba. Moc se nám tady líbí.”

Anketa: "Ochutnali jsme tady od místního šéfkuchaře ze Sepetné hovězí a bylo to naporosto výborné, luxusní a je to krásné. Jsme spokojení.”

Pavel Čadil, šéfkuchař Sepetná: "Pro nás je to taková novinka, protože se Sepetnou jsme se v letošním roce zkusili zúčastnit takových akcí a jsme mile překvapení. A ta reakce, co vidím tady okolo, je perfektní.”

Jáchym Pavelek, Bistruck Havířov: "My jsme z Havířova Bistruck se jmenujeme a je to tu paráda. Účast je hojná. Vyprodali jsme první, co jsme měli, takže teď musíme dochystávat další.” Co dobrého jste přichystali, že se to hned vyprodalo? “Původně jsme jeli domácí hranolky s trhaným kachním a vepřovým masem, to jsme vyprodali, takže vymýšlíme něco nového. Budeme grilovat nějaké maso a pečenou zeleninu k tomu pojdeme."

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Tento festival vnímám jako hodně smyslu chutí. Vnímám ho jako osobní dítě a když se podíváte okolo mě, to je ten výsledek. To, že lidé v našem Moravskoslezském kraji milují gastronomii a tím, že jsme chtěli pomoct gastronomii v Moravskoslezském kraji, tak se nám podařilo vytvořit projekt Pojez, který je tady podruhé. A když se podívám okolo sebe, tak tady je taková spousta lidí, že sám nevím, kam ten Pojez festival budeme do budoucna táhnout. Ale ono to není jenom o tom Pojezu nebo o těch festivalech jako takových. Protože máme festivaly tady v Ostravě, který děláme. Děláme festival Pojezd v Karlově Studánce, který bude následovat, ale budeme to končit na Ostravici. Co je primární, tak je ukázat všechny speciální gastro provozy, které jsou něčím výjimečné, kde nejenom lidské oko, ale lidská chuť a všechny smysly, když se zapojí, budou vnímat to, že se budou vracet do těch provozů. V tom případě se bude točit ekonomika. Díky tomu našemu festivalu lákáme na moderní trendy naše mladé kuchaře, děti. Protože tam to začíná. Chceme, aby rodiče, potažmo my jako Pojez, učili děcka směřovat k tomu, aby vařila, aby se nebála vařit a aby si mohla u těch našich borců, kteří šli s námi do toho Pojezu, vyzkoušet nejenom vařit, ale pracovat s tím náčiním přes tu gastronomii.”

---

Na 54. ročníku Slezských dnů vystoupilo 11 souborů

V Dolní Lomné se konal další ročník přehlídky folklorních souborů. Letos to byl už 54. ročník Slezských dnů, které patří mezi nejvýznamnější folklorní akce u nás. V programu se představilo 11 souborů.

Slezské dny v Dolní Lomné byly opět třídenní a v průběhu festivalu samozřejmě nemohl chybět ani tradiční průvod krojovaných souborů.

Jarmila Kantorová, ředitelka festivalu: “Matice slezská v letošním roce pořádá už 54. Slezské dny. Jsme moc rádi, že se nám podařilo udržet tento festival, protože si myslím, že to tady patří do toho areálu a udržujeme ho opravdu dlouhá léta. Je to v novém květnovém termínu a včera začal festival vystoupením souboru Drevár ze Slovenska a souboru Górole z Mostů u Jablunkova.

Program festivalu začal už v pátek, kdy se představily první soubory.

Jarmila Kantorová, ředitelka festivalu: “Večer se konal taneční workshop i hudební workshop a byla jsem překvapená, kolik lidí se sešlo na pódiu a teda zkoušelo ty tance. Jak slezské, tak slovenské. Bylo to moc krásné. Sobotní program začal průvodem krojovaných skupin a vlastně pokračoval slezskou a českou hymnou a bude pokračovat ve 14 hodin hlavním programem. Poté bude následovat dětský pořad, kde vystoupí soubory jak polské, tak české, slezské a program zakončí soubory, které jsou v hlavním pořadu. Takže Haná, Ostravica, Valašský vojvoda a Váh ze Slovenska. Celkem je 11 souborů.”

Festival prezentuje nejen regionální kulturu, ale i způsob života a kuchyni. Existovat by nemohl bez finanční podpory sponzorů, obcí, kraje a ministerstva kultury.

Jana Gombárová, Ministerstvo kultury, odbor regionální a národnostní kultury: ”My na ministerstvu kultury, na odboru regionální a národnostní kultury, máme moc rádi takové akce. Moc je podporujeme v rámci svého omezeného rozpočtu a o to více podporujeme tuto akci Matice Slezské, protože je to historický spolek, který byl založen v 19. století. Pak velmi prosperoval za dob první republiky. Válka jeho snažení přerušila. Během bývalého režimu taky nemohl vůbec realizovat své aktivity a až po revoluci v roce 1989 zase začal svou činnost. V současné době to nejsou ani politické překážky jako spíše finanční a já doufám, že ten spolek jako vždy tu naši současnou energetickou krizi překoná. Protože ta jeho činnost, to že zachovává a prezentuje tradice Slezska, čili jedné ze zemí Koruny české, tak to je nezastupitelná role. A já věřím, že se podaří více jejich snažení propagovat, že si stále více lidí o tom něco přečte a že sem třeba zase příští rok zavítají, když budu v Beskydech.”

---

Na Skalce si lidé vyslechli vyprávění o cykloexpedici po USA

Provozovatel Horské chaty Prašivá Martin Stiller tentokrát zavítal za svými přáteli na Horskou chatu Skalka. S návštěvníky besedoval o půlroční expedici jihozápadem Spojených států, kterou ve dvojici podnikli na kolech.

Martin Stiller, cestovatel: “Samotné dobrodružství už je jenom se na tu cyklocestu vydat, protože my jsme neměli žádná podpůrná auta, jeli jsme na kolech, na těžko, všechno jsme si táhli sebou. Spali jsme volně v přírodě obvykle ve stanu, hodně často u lidí, když nás vzali k sobě. Takže už jenom ty zážitky poznat místní kulturu a místní lidi a samozřejmě ta Amerika je velká divočina, takže spoustu hor, spoustu kopců, s tím spojené různé počasí od bouří, krupobití až po 50stupňová horka. Do toho různá zvířata, ať to byli štíři, medvědi či pavouci. Na to se nedá zapomenout. Na těch promítáních se lidi ptají na různé věci. Hodně je zajímá ten ženský pohled na věc. Takže když je se mnou Renča, tak otázky padnou na hygienu. Ale jednoznačně nejklasičtější česká otázka je, kolik to stálo. Na to vždycky odpovídám jako první a nechávám ty diváky hádat. Vždycky jim pomůžu a ptám se jich, kolik si myslí, že to mohlo stát na osobu a na měsíc. A teď lítají částky od 20 do 100 tisíc korun. Nikdo vůbec nemá potuchu, že my tu Ameriku projeli za 10 tisíc korun na osobu na měsíc. Austrálii jsme projeli za 8 tisíc. Já mám jedno motto, že cestovat na kole po světě je levnější, než žít v Česku.”

Jak cestovatel Martin Stiller dodává, do Spojených států určitě brzy vyrazí na další expedici.

Martin Stiller, cestovatel: “Teď jsme se vrátili před pár dny z Nového Zélandu, takže to byl taky jeden takový velký cestovatelský sen, byť tentokráte ne na kolech, ale s batůžkem na zádech, turistika. Ale kam bych se chtěl na kole ještě někdy znova podívat, tak to jsou jednoznačně ty Spojené státy. My jsme tam byli dvakrát na kole dlouhé měsíce, ale ta Amerika nás strašně nadchla nejen tou divokou přírodou, těch senzací přírodních tam je hrozně hodně, ale hlavně ta pohostinnost místních lidí, ta vřelost, že my na Ameriku nedáme dopustit nebyli jsme tam naposledy.”

---