Hasiči z několika zemí cvičili hašení lesních požárů

Moravskoslezští hasiči opět pořádali akci zaměřenou na nové technologie a postupy při hašení lesních požárů. Na projektu SILVANUS se podílí celkem 49 partnerů z dvaceti zemí světa. Praktická část se konala v Beskydech.

Projekt SILVANUS vznikl na základě vzestupné tendence lesních požárů v posledních letech, kterým čelí nejen Česká republika, ale země na celém světě. Zastoupena je nejen Evropská unie, ale i Indonésie, Austrálie a Brazílie. V minulých dnech se třídenní akce účastnili zástupci 20 zemí.

Vojtěch Nezval, HZS MSK, ředitel územního odboru Frýdek-Místek: “Ten projekt zahrnuje více než 40 partnerů z celého světa. V rámci projektu se snažíme zaprvé včasně detekovat požár v lese, následně ho efektivně hasit a nasazovat síly a prostředky. A taky ten projekt se týká toho, jakým způsobem způsobem se ten les bude obnovovat. Česká republika a Moravskoslezský kraj jako partner projektu, tak naším úkolem je připravit a dát dohromady veškeré technologie v rámci projektu a vyzkoušet si to na reálném nácviku. To je právě na jedné straně cílem projektu, kdy v rámci těch projektových partnerů se tady zkoušejí nové technologie. Například vytvoření jakési datové a komunikační sítě v místě rozsáhlé mimořádné události, dále monitorování, ať už kouře nebo plamene a dále můžete také vidět moderní prvky hasičského záchranného sboru. Máme tady speciální systém podpory řízení zásahu, kde dneska už jsme schopni přenášet obrazový a zvukový signál v rámci celé České republiky.”

Praktickou část projektu si účastníci vyzkoušeli při taktickém cvičení přímo v Beskydech, v lokalitě nad obcí Krásná.

Zdeněk Bělík, HZS MSK, velitel zásahu: “Tématem dnešního cvičení je především hašení lesních požárů. Dneska máme naplánovanou přípravu a vyzkoušení dálkové dopravy vody, jak kyvadlovým způsobem za použití velkokapacitních cisteren, tak hadicemi za využití velkokapacitních čerpadel. Po vyzkoušení si dopravy vody na místo požářiště budeme zkoušet i hašení ze speciální techniky, kterou máme k zapůjčenou od záchranného útvaru, který má republikové pokrytí, plus speciální techniku, kterou disponuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje.”

Hašení lesních požárů v horském terénu je velmi komplikované a hasiči se musejí vypořádat s řadou problémů.

Zdeněk Bělík, HZS MSK, velitel zásahu: “Představit se to můžeme tak, že máme přírodní vodní zdroje. Jsou to řeky, rybníky, přehrady, ze kterých potřebujeme dopravit vodu na místo požářiště a použít jako hasební vodu. Na prvním úseku používáme velkokapacitní cisterny, které nám pendluji mezi místem, které je čerpacím stanovištěm a místem požářiště, kde se snažíme dopravit tu hasební vodu. Tu čerpáme do flexi tanků, což jsou velké bazénky, do kterých jako mezizásobu si nachystáme hasební vodu a odtud ji potom dále distribuujeme na požářiště. Úskalím je pro nás vzdálenost, šířka komunikací vzdálenost požářiště od přírodního zdroje vody, a samozřejmě jsou to lesní cesty, které jsou v některých částech udržovány, v jiných částech jsou méně dostupné. A mimo to musíme překonat i velké výškové rozdíly, protože se nacházíme v pohoří Beskyd, které mají velmi prudké a svažité kopce.”

Přes všechny moderní technologii a dobře vycvičené hasiče je však vůbec nejlepší vzniku požárů předcházet.

---

Vítězem soutěže Obec roku se v MSK staly Palkovice

V celostátním finále soutěže Obec roku budou Moravskoslezský kraj reprezentovat Palkovice. Právě tato obec na Frýdecko-Místecku zaujala hodnotící komisi nejvíce.

Palkovice si krajské prvenství v soutěži Obec roku vybojovaly v silné konkurenci. Zatímco loni jich v krajském kole soutěžilo jen 6, letos jich bylo 18.

Andrea Lorková (STAN), předsedkyně komise, starostka Závady: “Jedenáctičlenná komise objíždí jednotlivé obce a hodnotíme, dá se říct, v takovém časovém intervalu dvou hodin zjišťujeme, jak ta obec funguje, jaké tam jsou spolky nebo spolkový život a další aspekty, které máme předepsané, co se týče zeleně, stavby architektonické, kulturní památky a další věci. Takže věříme, že ocenění Zlatou stuhu získá ta nejlepší obec.”

V Palkovicích se na příjezd komise dobře připravili. Komisařům představili své spolky a vše, co v posledních letech vybodovali.

David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta Palkovic: “Palkovice se účastnily po 10 letech, kdy jsme skončili třetí. Úplně jsem nevěřili, že máme velkou šanci uspět, ale nakonec jsem do toho dali maximum. Zapojily se spolky, zapojila seš kola a všichni pracovníci obce. Přišli i občané, takže je to takové velké kolektivní dílo, za které patří dík všem.  Za posledních 10 let jsme v obci vybudovali nebo opravili řadu budov. A toto bylo vyvrcholením našeho snažení, kdy  se nám podařilo loni otevřít nový obecní úřad, který se stal symbolem naší účasti v soutěži."

Palkovičtí už teď připravují program pro celostátní finále. Komise je tentokrát bude posuzovat celé 4 hodiny.

Výsledky 28. ročníku krajského kola soutěže Vesnice roku 2024: 

Zlatá stuha
1. místo v krajském kole – obec Palkovice
2. místo v krajském kole – obec Hnojník
3. místo v krajském kole – obec Vražné Modrá 

Stuha za společenský život
obec Bukovec 

Zelená stuha za péči o zeleň, krajinu, veřejná prostranství a životní prostředí
obec Bolatice 

Bílá stuha – za činnost mládeže
obec Smilovice 

Oranžová stuha – za spolupráci obce a zemědělského subjektu
obec Vělopolí 

Fialová stuha – za inovativní obec
obec Litultovice 

Cena naděje pro živý venkov
obec Dívčí Hrad 

Vesnická knihovna roku
obec Hnojník 

Zlatá cihla v Programu obnovy venkova – ocenění příkladných staveb realizovaných v duchu Programu obnovy venkova
Kategorie A – obec Bolatice – Bolatický skanzen
Kategorie B – obec Dobratice – Areál TJ Dobratice s lesoparkem
Kategorie C – obec Střítež – Domov pro seniory

---

Matice slezská pořádala 55. ročník Slezských dnů

V dřevěném městečku v Dolní Lomné se konal 55. ročník Slezských dnů. Své tance předvedlo 11 souborů.

Slezské dny, které v Dolní Lomné pořádá Matice slezská, začaly tradičním průvodem, ve kterém šly všechny soubory.

Natálie Ondrušová, soubor Olšina: “My jsme z Orlové. Jsme folklorní soubor Olšina. Těšíme se hodně a jezdíme sem pravidelně, co dva tři roky. Naše tance jsou z Těšínského Slezska a dneska předvedeme havířské tance.”

Mirka Šemelová, soubor Slezan: “My jsme folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vystupujeme na Slezských dnech téměř pravidelně. Dneska jsme tady v menším uskupení, doprovázíme našeho gajdoše, protože jsme vystupovali v hudebním programu a měli jsme tam jeden klasický tanec ověnžok a potom dívčí zpěv, takové žertovné písničky.”

Návštěvníci Slezských dnů ocenili pečlivě připravený program.

Jarmila Kantorová, ředitelka festivalu: “Přijeli hodně regionální soubory, ale jako hosta jsme pozvali soubor PULS, to je Poddukelský umělecký lidový soubor z Prešova. Tvoří ho ukrajinská menšina. Kdysi už tady byli v roce 2016 a bylo to něco úžasného. Takže věřím, že se to lidem bude líbit. Jinak máme odpoledne dva koncipované pořady. Hlavní začne ve 14 hodin a má název Já do vojny nepujdu. Pak následuje dětský pořad Přežíračky, říkačky.”

Organizátoři i vystupující řešili menší návštěvnost, která by mohla souviset se snižující se oblibou lidových tradic.

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: “Já bych se s vámi podělil o dvě myšlenky, které mne napadly, když si někteří kolegové stěžovali, že je tady málo lidí a že zájem lidovou kulturu a folklor klesá. Já si to nemyslím a kdo mi nevěří, ať se podívá za mě. Tato plejáda mladých občánků svědčí o pravém opaku.”

---