Vítejte u dalšího dílu pořadu TV Medicína Speciál. Dnes se podíváme na dvě výjimečné novinky z Fakultní nemocnice Ostrava – prvním tématem bude špičkový kybernetický ozařovací nůž nové generace, který právě začal pomáhat onkologickým pacientům. A ve druhé části vám představíme unikátní aplikaci Eddie, jež pomocí umělé inteligence napomáhá k rychlejší rehabilitaci pacientů po poškození mozku.

FN Ostrava spouští provoz nového kybernetického ozařovacího nože

Prvním pacientem léčeným na novém CyberKnifu byl pětasedmdesátiletý Jiří Kopřiva. Lékaři ho do Ostravy s nálezem na plicích, který by mohl být nádorem, poslali až z Českých Budějovic.

Jiří Kopřiva, pacient: Měl jsem je jednou, to zmizelo. Tady mi pomohli. Teď se objevil další malý a zase mě poslali sem, aby se to zlikvidovalo.

Nový CyberKnife rozšiřuje možnosti lékařů. Je rychlejší a dokáže léčit větší počty pacientů.

Ing. Lukáš Knybel, Ph.D., klinický inženýr Kliniky onkologické FNO a LF OU: Zároveň nám nejde jenom o rychlost, ale i o to, že nový systém má nového robota, jinak umístěného, což umožňuje rozložení míst, ze kterých budeme ozařovat, udělat přesně padesát na padesát zleva i zprava, což u té předchozí generace takhle nešlo.

Na spuštění přístroje dohlížel i školitel výrobce, Ital Raffaele Meroni, který ostravskému týmu radil, jak nejlépe využít všechny výhody nové generace CyberKnifu.

Raffaele Meroni, školitel výrobce: Jsem velmi potěšen, že tady po dlouhé době mohu znovu být, protože vaše centrum je jedno z nejzkušenějších zejména v léčbě nádorových onemocnění plic na světě. Jsem velmi šťastný a velmi pyšný, že tady mohu být.

Nejčastější diagnózou léčenou na kybernetickém ozařovacím noži jsou právě nádory plic, dále pak se jedná o karcinomy prostaty a nádorová onemocnění mozku a míchy.

Doc. MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: A vlastně ta léčba je relativně komfortní, pacient nepociťuje žádné nepříjemné vjemy, leží na ozařovacím stole a na základě nějaké virtuální simulace, nějakého virtuálního procesu ten robot je neprogramovaný tak, aby paprsky mířily tam, kam mají a vyhnuly se orgánům, které jsou citlivé na záření a pak ty vedlejší účinky byly naprosto minimální až zanedbatelné.

Pořizovací cena nového přístroje se pohybuje okolo 150 milionů korun.

Fakultní nemocnice Ostrava ji pokryla díky dotaci z Národního plánu obnovy.

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Práce s novým kybernetickým ozařovacím nožem

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Předchozí téma rozšíříme rozhovorem ve studiu, ve kterém vítám docenta Jakuba Cveka, přednostou kliniky onkologické Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Dobrý den, vítejte u nás.

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, v čem spočívá nový CyberKnife? V čem vyniká oproti staršímu modelu? Můžete nám poskytnout nějaké srovnání?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Na prvním místě bych možná řekl, že je velmi podobný, protože jeho koncept byl, a stále je futuristický. Náskok před ostatními přístroji byl a zůstává velmi výrazný. Nicméně nový kybernetický nůž má odlišnou geometrii, je umístěn přímo za hlavou pacienta a výrazně zvyšuje možnosti efektivních zásahů v oblasti celého těla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co přinesl nový ozařovací kybernetický nůž za zlepšení nebo za komfort pro pacienty?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Cestou té lepší geometrie, potom léčba rychlejší, tím pádem i pro pacienty příjemnější nebo méně frustrující, méně stresující. A i pro ten náš personál je potom ta léčba řekněme rychlejší a umožňuje nám odbavit lépe více pacientů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Při jakých typech nádorového onemocnění se tento typ léčby volí?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Kybernetický nůž byl navržen pro léčbu hluboko uložených nádorů, které jsou obtížně chirurgicky řešitelné a v průběhu času se ukázalo, že má velkou přidanou hodnotu pro pohyblivé nádory, zejména v oblasti plic, kdy pomocí sledování toho cíle, podobně jako jsou třeba protiletadlové střely nebo protiraketový deštník, tak umí zasáhnout ten zhoubný nádor s velkou přesností. Udává se ta přesnost na úrovni několika málo milimetrů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V příspěvku jsme viděli pacienta z Českých Budějovic. Počítá se s tím, že tady do Ostravy se budou sjíždět z celé republiky pacienti?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Kybernetickému noži se před třemi čtyřmi lety narodil mladší bratr v České republice, a to v pražském pracovišti. Nicméně některé výkony jsou natolik specifické, že nestačí mít jen přístroj na pracovišti, ale je potřeba mít erudovaný personál. A musím přiznat, že k nám jezdí stále pacienti z celé republiky, pokud vyžadují určitý specifický zákrok. A toto byl zrovna pacient, který byl i u nás před pěti lety a nyní přišel s nějakým dalším problémem, který je potřeba vyřešit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Daří se Vám tedy uspokojovat potřeby všech pacientů, kteří by potřebovali toto vyšetření?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Děláme to, co můžeme. Troufám si říct, že náš kybernetický nůž je jeden z nejvytíženějších v Evropě a i v podstatě na světě. Průměrné americké pracoviště má zhruba třetinu pacientů a průměrné evropské maximálně polovinu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nový přístroj umožňuje ozařování systematicky zleva i zprava. V čem to má klinický význam a pro které případy je to zásadní?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Tak ono tělo je v podstatě symetrické až na některé výjimky, čili nelze předpokládat, že by ty nádory se vyskytovaly více na jedné nebo druhé straně. Ale ta geometrie je nejpříznivější zejména pro oblast páteře, protože jsou to hluboce uložené struktury a navíc je blízko mícha, které se musíme hodně vyhnout. Takže pro tyto případy je tady ta geometrie nejpříznivější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak Vy vidíte budoucnost roboticky řízeného ozařování v onkologii?

Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO a LF OU: Tak jak jsem zmínil v úvodu. Ten koncept byl hodně futuristický, hodně nadčasový a je fakt, že ty ostatní přístroje nějakým způsobem se snaží dohnat ten obrovský náskok, který před dvaceti lety, možná už dneska, před třiceti lety ten koncept kybernetického nože vznikl. A ty aspekty, řekněme s minimalizací zdravé tkáně, která se musí ozářit, aby zhoubný nádor byl účinně zasažen, tak nacházejí nové a nové využití. Takže jestli to bude jenom robotické ozařování ve smyslu lineárního urychlovače na robotickém rameni, nebo ta robotika se bude prosazovat i do ostatních oblastí ozařovací techniky, to necháme na výrobcích a na dalším časovém odstupu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane docente, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a my pokračujeme dále, tak neodcházejte od televizních obrazovek.

Aplikace Eddie pomáhá aktivovat mozkové funkce

Eddie. Tak se jmenuje aplikace, kterou vytvořili společně s Centrem pro kognitivní poruchy FN Ostrava vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Je určena pacientům s akutním poškozením mozku. Jaromír Liška s ní začal pracovat už pár dní po náročné, a život ohrožující operaci.

PhDr. Vladěna Jaremová, Ph.D., psycholožka, Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika FNO a LF OU:  My poskytujeme tu péči i na jednotkách intenzivní péče, to znamená i v úplně časných fázích léčby. Ten neurorehabilitační chytrý systém Eddie nám v tom velmi pomáhá, protože terapeuti mají v rukou pomůcku, která dokáže velmi přesně pomoci při rehabilitaci.

Oba týmy na vývoji unikátní pomůcky společně pracovaly 4 roky. Vědci Ostravské univerzity integrovali metody umělé inteligence do souboru celkem 9 neurorehabilitačních cvičení. Před začátkem terapie pacienti absolvují kognitivní screeningový test.

doc. RNDr. Martin Kotyrba, Ph.D., vedoucí Katedry informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty OU: Smyslem celého toho informačního systému je, aby pacient po zadání výsledku toho jednoduchého screeningového testu dostal každý unikátní cestu té rehabilitace a každý sám ji měl namodelovanou pro sebe.

Po měsíci intenzivního cvičení už pan Liška zvládl i výrazně složitější úkoly, než v počátcích rehabilitace na jednotce intenzivní péče.

PhDr. Vladěna Jaremová, Ph.D., psycholožka, Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika FNO a LF OU: Hodnotíme to jako úspěšné, protože po tom měsíci pacient přešel na složitější formu rehabilitace a dnes už krásně komunikuje a ten stav se celkově zlepšuje, takže z toho máme velkou radost.

Redakčně upraveno / zkráceno.