Moravskoslezský kraj a město společně představilo několik společných kroků, které mají zajistit moderní sportovní zázemí i lepší podmínky pro pořádání světových akcí. Spolupráci stvrdili podpisem tří sportovních memorand hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a primátor Ostravy Jan Dohnal.
Tři memoranda určují směr velkých investic do sportovní infrastruktury. Moravskoslezský kraj a Ostrava se domluvily na spolupráci při přípravě nové sportovní haly v centru Ostravy, výstavbě nového stadionu na Bazalech a podpoře světového turnaje v beach volejbale.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Obecně bych chtěl říci, že spolupráce mezi městem a krajem je na dobré úrovni. Myslím si, že je to prospěšné pro obě strany. Historicky ne vždy tomu tak bylo, takže jsem rád a věřím, že to bude pokračovat."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "My dlouhodobě podporujeme investice do sportovní infrastruktury v rámci celého kraje. Proto mi přijde přirozené, že podporujeme i stavby nové sportovní haly míčových sportů v Ostravě a samozřejmě nový stadion Baníku na Bazalech."
Moderní fotbalový stadion na Bazalech bude využívat nejnovější technologie v oblasti energetické účinnosti a udržitelnosti. Součástí areálu má být také Muzeum fotbalu a sportu, které rozšíří nabídku atraktivních turistických míst ve městě. Moravskoslezský kraj stavbu podpoří 250 miliony korun.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Podstatně blíže jsme stavbě haly pro míčové sporty, která by měla začít v roce 2026. Předpokládáme zde nějaké investiční náklady, které jsou odhadovány na 800 milionů korun až jednu miliardu. Moravskoslezský kraj se rozhodl tuto částku právě dnes memorandem podpořit sto miliony korun."
Další dohoda prodlužuje partnerství pro Světový turnaj plážového volejbalu Ostrava Beach Pro až do roku 2028. Město i kraj tak potvrzují, že chtějí udržet prestižní akci, která dlouhodobě přivádí do Ostravy tisíce fanoušků.
Marek Pakosta, předseda Českého volejbalového svazu: "Je tu dlouholetá podpora. Potřebujeme, abychom neplánovali z roku na rok. Podpora města Ostravy a Moravskoslezského kraje pro turnaj je pro nás opravdu zásadní."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to jeden z nejlepších turnajů. Ostrava je tím pádem na mapě v tomto sportu jedním z nejvýznamnějších měst a těch nejvýznamnějších turnajů, které se konají na celém světě."
Společným podpisem kraj i Ostrava potvrzují jednotnou strategii, která má posílit sport, mládež i aktivní život obyvatel v celém regionu.
---
Základní škola U Haldy v Ostravě prochází modernizací, která má přinést výrazné energetické úspory i lepší prostředí pro žáky. Práce probíhají za plného provozu a hotovo má být příští rok v červnu.
Základní škola U Haldy v Ostravě se po 30 letech dočkala modernizace, a to tak rozsáhlé, že se museli žáci a pedagogové přemístit na školu Emílie Lukášové a Klegova, která jim nabídla volné prostory. Zřizovatel školy a zároveň investor je Moravskoslezský kraj, který vlastní více než 1300 budov a ty postupně podle stáří modernizuje.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Na základní škole U Haldy vznikla v podstatě potřeba opět energetických úspor, takže se provedla a provádí se stále za provozu školy. Revitalizace fasády, tzn. zateplení, výměna oken, je tam také výměna a zateplení střechy a v učebnách se provádí obnova vzduchotechniky."
Stavební práce začaly letos v červnu a dokončení je naplánováno do roka. Rozsah prací uzavřel budovu před žáky, kteří se kvůli bezpečnosti a hygienickým podmínkám museli přemístit na nedalekou základní školu, kde také zahájilo školní rok všech 189 žáků. V polovině října se už část z nich vrátila do deseti zrekonstruovaných tříd.
Andrea Slívová, ředitelka ZŠ U Haldy: "Dalších dvanáct tříd máme ještě pořád v náhradních prostorech Základní školy Lukášová a Klegova. Předpokládáme návrat 16. února, ale stavba bude pokračovat. Budou tady práce pokračovat do 30. června. Je to obrovská změna. My tady vzděláváme žáky s autismem, s mentálním postižením, žáky s poruchou chování. Oni si museli zvyknout na jiné prostředí, jiné místo."
Andrea Slívová, ředitelka ZŠ U Haldy: "Jsme strašně rádi, že nám paní ředitelka Základní školy Lukášová a kolegové nabídli tyto prostory. Jsou pro nás úžasné v tom, že tady máme dohromady vlastně 11. tříd, od září do poloviny října jsme jich tady měli 17. Byla tady odpolední i dopolední výuka, takže za to moc děkujeme."
Dočasné zázemí v základní škole Emílie Lukášové a Klegova se nabízelo kvůli blízké docházkové vzdálenosti od zrekonstruované základní školy U Haldy, volným prostorům a také proto, že se zde žáci běžně stravují.
Petra Kalousková, ředitelka, ZŠ E. Lukášové a Klegova: "Naše škola se skládá ze dvou původních škol doktorky Lukášové a Klegova. Před třemi lety jsme se sloučili. Poté, co jsme se sloučili, tak jsme potřebovali vyřešit organizačně umístění školní družiny a zjistili jsme, že je pro nás lepší, když školní družina bude pohromadě. Tím pádem se nám uvolnilo celé patro. Žáci základní školy U Haldy se teď momentálně stravují taktéž v naší jídelně, takže tam je to možná trošku kapacitně náročnější a náročnější na dohled nad žáky, ale myslím si, že jsme se s tím celkem popasovali, že to funguje."
Celkové náklady na rekonstrukci Základní školy U Haldy přesahují 82 milionů korun, z toho téměř 34 milionů pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí. Zbývající část, zhruba 49 milionů Kč, hradí Moravskoslezský kraj. Energetická úspora by měla dosáhnout zhruba 600 tisíc korun za rok.
---
Konference InnoVerse propojuje svět technologií, inovací a vzdělávání. Konala se v porubském Pokladu a hovořilo se o tom, jak může moderní technologie ovlivnit kraj, firmy i budoucnost života lidí, mluvili odborníci z celé republiky.
Konference Inovace se zaplnila Dům kultury poklad odborníky z veřejné správy, školství i firem. Sešlo se jich na 600. A jaká témata rezonovala? Umělá inteligence, trendy ve vzdělávání a také kybernetická bezpečnost. Tedy oblasti, které dnes formují nejen podnikání, ale i běžný život.
Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva MSIC: "Cílem je inspirovat další lidi k tomu, aby začali podnikat. Přinést jim nové informace. Proto jsou tady i zahraniční řečníci, kteří budou mluvit o změnách ve společnosti, o tom, jaké to skýtá příležitosti anebo výzvy. A je to i o propojování. Umožnit lidem se potkat, protože všichni žijeme v online světě. Ale ta fyzická setkání mají vždycky něco do sebe a vznikají tady zajímavé spolupráce, které by bez konference nemohly vzniknout. Budeme se také bavit o tom, že cesta k úspěchu není jednoduchá. Máme tady na konci zařazenou tzv. fuck up show, kde budou vlastně podnikatelé sdílet informace o tom, co se jim nepovedlo, že to chce jen odvahu a vytrvalost, aby se něčeho dosáhlo."
Podle vedení kraje akce ukazuje, že Moravskoslezský region chce držet krok s rychle se měnícími technologiemi.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Novým trendem, který určitě všichni zaznamenávají, je AI. A Moravskoslezský kraj s institucemi v rámci regionu se snaží připravovat projekty, které směřují do oblasti AI, kde se můžeme stát lídrem."
Jednou z řečníků byla i trendová analytička Pavlína Louženská, která upozornila na to, jak umělá inteligence ovlivňuje děti a mladé lidi.
Pavlína Louženská, TrendBrews: "My už dnes víme, že děti překonají svoje rodiče v technologické pokročilosti v osmi letech a to, co k nám přichází, je samozřejmě umělá inteligence, ale ovládaná hlasem. My už dnes víme, že třetina sedmiletých dětí si pravidelně povídá s AI a sdílí jí třeba, jaké má oblíbené Pokémony, anebo si nechá prozradit, že neexistuje Ježíšek. A to pro nás bude obrovská výzva. Ať jako pro rodiče, tak pro někoho, kdo má firmu a snaží se je zaujmout jako zákazníky. 40 % dvouletých dětí už má svůj vlastní iPad a to znamená, že ve chvíli, kdy dochází do školy, už umí s technologiemi často pracovat lépe než paní učitelka. A to je pro nás velká výzva. A současně výzva, která s tím jde, je, že děti, které s technologiemi vyrůstají, mají k technologiím úplně jiný vztah."
Kybernetická bezpečnost je dnes jedním z nejrychleji rostoucích rizik, která firmy musí řešit. Útoky jsou čím dál sofistikovanější a často nemíří na techniku, ale přímo na zaměstnance, na jejich chyby, nepozornost nebo nezkušenost.
Jan Nguyen, konzultant kybernetické bezpečnosti : "Firmy by se měly obrátit na dodavatele nebo firmy, které se touto oblastí zaměřují. Dnes i díky novému zákonu o kybernetické bezpečnosti je to poměrně žhavé téma. Každopádně doporučuji obrátit se na ty firmy, které vám s tím mohou pomoct. A nejsou to jen technologie, jsou to procesy. Je to o edukaci uživatelů, ale samozřejmě o nějaké prevenci. To znamená, aby uživatelé věděli, co dělají. Samozřejmě nedílnou součástí jsou také bezpečnostní technologie, které je dobře nastavit, nakonfigurovat a hlavně i otestovat."
Program konference pokračoval během dne řadou přednášek a praktickými bloky. Organizátoři zároveň otevřeli prostor pro networking mezi firmami a odborníky.
---
Moravskoslezský kraj a město společně představilo několik společných kroků, které mají zajistit moderní sportovní zázemí i lepší podmínky pro pořádání světových akcí. Spolupráci stvrdili podpisem tří sportovních memorand hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a primátor Ostravy Jan Dohnal.
Tři memoranda určují směr velkých investic do sportovní infrastruktury. Moravskoslezský kraj a Ostrava se domluvily na spolupráci při přípravě nové sportovní haly v centru Ostravy, výstavbě nového stadionu na Bazalech a podpoře světového turnaje v beach volejbale.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Obecně bych chtěl říci, že spolupráce mezi městem a krajem je na dobré úrovni. Myslím si, že je to prospěšné pro obě strany. Historicky ne vždy tomu tak bylo, takže jsem rád a věřím, že to bude pokračovat."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "My dlouhodobě podporujeme investice do sportovní infrastruktury v rámci celého kraje. Proto mi přijde přirozené, že podporujeme i stavby nové sportovní haly míčových sportů v Ostravě a samozřejmě nový stadion Baníku na Bazalech."
Moderní fotbalový stadion na Bazalech bude využívat nejnovější technologie v oblasti energetické účinnosti a udržitelnosti. Součástí areálu má být také Muzeum fotbalu a sportu, které rozšíří nabídku atraktivních turistických míst ve městě. Moravskoslezský kraj stavbu podpoří 250 miliony korun.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Podstatně blíže jsme stavbě haly pro míčové sporty, která by měla začít v roce 2026. Předpokládáme zde nějaké investiční náklady, které jsou odhadovány na 800 milionů korun až jednu miliardu. Moravskoslezský kraj se rozhodl tuto částku právě dnes memorandem podpořit sto miliony korun."
Další dohoda prodlužuje partnerství pro Světový turnaj plážového volejbalu Ostrava Beach Pro až do roku 2028. Město i kraj tak potvrzují, že chtějí udržet prestižní akci, která dlouhodobě přivádí do Ostravy tisíce fanoušků.
Marek Pakosta, předseda Českého volejbalového svazu: "Je tu dlouholetá podpora. Potřebujeme, abychom neplánovali z roku na rok. Podpora města Ostravy a Moravskoslezského kraje pro turnaj je pro nás opravdu zásadní."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to jeden z nejlepších turnajů. Ostrava je tím pádem na mapě v tomto sportu jedním z nejvýznamnějších měst a těch nejvýznamnějších turnajů, které se konají na celém světě."
Společným podpisem kraj i Ostrava potvrzují jednotnou strategii, která má posílit sport, mládež i aktivní život obyvatel v celém regionu.
---
Základní škola U Haldy v Ostravě prochází modernizací, která má přinést výrazné energetické úspory i lepší prostředí pro žáky. Práce probíhají za plného provozu a hotovo má být příští rok v červnu.
Základní škola U Haldy v Ostravě se po 30 letech dočkala modernizace, a to tak rozsáhlé, že se museli žáci a pedagogové přemístit na školu Emílie Lukášové a Klegova, která jim nabídla volné prostory. Zřizovatel školy a zároveň investor je Moravskoslezský kraj, který vlastní více než 1300 budov a ty postupně podle stáří modernizuje.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Na základní škole U Haldy vznikla v podstatě potřeba opět energetických úspor, takže se provedla a provádí se stále za provozu školy. Revitalizace fasády, tzn. zateplení, výměna oken, je tam také výměna a zateplení střechy a v učebnách se provádí obnova vzduchotechniky."
Stavební práce začaly letos v červnu a dokončení je naplánováno do roka. Rozsah prací uzavřel budovu před žáky, kteří se kvůli bezpečnosti a hygienickým podmínkám museli přemístit na nedalekou základní školu, kde také zahájilo školní rok všech 189 žáků. V polovině října se už část z nich vrátila do deseti zrekonstruovaných tříd.
Andrea Slívová, ředitelka ZŠ U Haldy: "Dalších dvanáct tříd máme ještě pořád v náhradních prostorech Základní školy Lukášová a Klegova. Předpokládáme návrat 16. února, ale stavba bude pokračovat. Budou tady práce pokračovat do 30. června. Je to obrovská změna. My tady vzděláváme žáky s autismem, s mentálním postižením, žáky s poruchou chování. Oni si museli zvyknout na jiné prostředí, jiné místo."
Andrea Slívová, ředitelka ZŠ U Haldy: "Jsme strašně rádi, že nám paní ředitelka Základní školy Lukášová a kolegové nabídli tyto prostory. Jsou pro nás úžasné v tom, že tady máme dohromady vlastně 11. tříd, od září do poloviny října jsme jich tady měli 17. Byla tady odpolední i dopolední výuka, takže za to moc děkujeme."
Dočasné zázemí v základní škole Emílie Lukášové a Klegova se nabízelo kvůli blízké docházkové vzdálenosti od zrekonstruované základní školy U Haldy, volným prostorům a také proto, že se zde žáci běžně stravují.
Petra Kalousková, ředitelka, ZŠ E. Lukášové a Klegova: "Naše škola se skládá ze dvou původních škol doktorky Lukášové a Klegova. Před třemi lety jsme se sloučili. Poté, co jsme se sloučili, tak jsme potřebovali vyřešit organizačně umístění školní družiny a zjistili jsme, že je pro nás lepší, když školní družina bude pohromadě. Tím pádem se nám uvolnilo celé patro. Žáci základní školy U Haldy se teď momentálně stravují taktéž v naší jídelně, takže tam je to možná trošku kapacitně náročnější a náročnější na dohled nad žáky, ale myslím si, že jsme se s tím celkem popasovali, že to funguje."
Celkové náklady na rekonstrukci Základní školy U Haldy přesahují 82 milionů korun, z toho téměř 34 milionů pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí. Zbývající část, zhruba 49 milionů Kč, hradí Moravskoslezský kraj. Energetická úspora by měla dosáhnout zhruba 600 tisíc korun za rok.
---
Konference InnoVerse propojuje svět technologií, inovací a vzdělávání. Konala se v porubském Pokladu a hovořilo se o tom, jak může moderní technologie ovlivnit kraj, firmy i budoucnost života lidí, mluvili odborníci z celé republiky.
Konference Inovace se zaplnila Dům kultury poklad odborníky z veřejné správy, školství i firem. Sešlo se jich na 600. A jaká témata rezonovala? Umělá inteligence, trendy ve vzdělávání a také kybernetická bezpečnost. Tedy oblasti, které dnes formují nejen podnikání, ale i běžný život.
Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva MSIC: "Cílem je inspirovat další lidi k tomu, aby začali podnikat. Přinést jim nové informace. Proto jsou tady i zahraniční řečníci, kteří budou mluvit o změnách ve společnosti, o tom, jaké to skýtá příležitosti anebo výzvy. A je to i o propojování. Umožnit lidem se potkat, protože všichni žijeme v online světě. Ale ta fyzická setkání mají vždycky něco do sebe a vznikají tady zajímavé spolupráce, které by bez konference nemohly vzniknout. Budeme se také bavit o tom, že cesta k úspěchu není jednoduchá. Máme tady na konci zařazenou tzv. fuck up show, kde budou vlastně podnikatelé sdílet informace o tom, co se jim nepovedlo, že to chce jen odvahu a vytrvalost, aby se něčeho dosáhlo."
Podle vedení kraje akce ukazuje, že Moravskoslezský region chce držet krok s rychle se měnícími technologiemi.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Novým trendem, který určitě všichni zaznamenávají, je AI. A Moravskoslezský kraj s institucemi v rámci regionu se snaží připravovat projekty, které směřují do oblasti AI, kde se můžeme stát lídrem."
Jednou z řečníků byla i trendová analytička Pavlína Louženská, která upozornila na to, jak umělá inteligence ovlivňuje děti a mladé lidi.
Pavlína Louženská, TrendBrews: "My už dnes víme, že děti překonají svoje rodiče v technologické pokročilosti v osmi letech a to, co k nám přichází, je samozřejmě umělá inteligence, ale ovládaná hlasem. My už dnes víme, že třetina sedmiletých dětí si pravidelně povídá s AI a sdílí jí třeba, jaké má oblíbené Pokémony, anebo si nechá prozradit, že neexistuje Ježíšek. A to pro nás bude obrovská výzva. Ať jako pro rodiče, tak pro někoho, kdo má firmu a snaží se je zaujmout jako zákazníky. 40 % dvouletých dětí už má svůj vlastní iPad a to znamená, že ve chvíli, kdy dochází do školy, už umí s technologiemi často pracovat lépe než paní učitelka. A to je pro nás velká výzva. A současně výzva, která s tím jde, je, že děti, které s technologiemi vyrůstají, mají k technologiím úplně jiný vztah."
Kybernetická bezpečnost je dnes jedním z nejrychleji rostoucích rizik, která firmy musí řešit. Útoky jsou čím dál sofistikovanější a často nemíří na techniku, ale přímo na zaměstnance, na jejich chyby, nepozornost nebo nezkušenost.
Jan Nguyen, konzultant kybernetické bezpečnosti : "Firmy by se měly obrátit na dodavatele nebo firmy, které se touto oblastí zaměřují. Dnes i díky novému zákonu o kybernetické bezpečnosti je to poměrně žhavé téma. Každopádně doporučuji obrátit se na ty firmy, které vám s tím mohou pomoct. A nejsou to jen technologie, jsou to procesy. Je to o edukaci uživatelů, ale samozřejmě o nějaké prevenci. To znamená, aby uživatelé věděli, co dělají. Samozřejmě nedílnou součástí jsou také bezpečnostní technologie, které je dobře nastavit, nakonfigurovat a hlavně i otestovat."
Program konference pokračoval během dne řadou přednášek a praktickými bloky. Organizátoři zároveň otevřeli prostor pro networking mezi firmami a odborníky.
---
