Beskydský expres
- Otužilci plavali v přehradě Mikulášskou štafetu
- V hale Letiště Ostrava besedoval pilot Martin Šonka
- Muzeum Těšínska pořádalo vánoční jarmark
Příchod zimy a venkovní teploty kolem 0 potěšily příznivce otužování. Vedle pravidelných společných tréninků pořádají také různé akce. Jedna taková se konala v sobotu na přehradní nádrži Žermanice.
Otužilci ze spolku Zimních koupelníků plavali další Mikulášskou štafetu na Žermanické přehradě. Plavci do vody vstupovali postupně, když si předávali bójku a společně se snažili uplavat co nejdelší vzdálenost.
Roman Hrbek, Zimní koupelníci: “Letos pořádáme jako spolek Zimních koupelníků 4. ročník Mikulášské štafety s tím, že je nahlášeno méně účastníků než loni, protože do toho vpadly nějaké nemoci, ale i tak máme slušnou účast. Loni jsme pokořili téměř 7kilometrovou hranici, uvidíme, jak to bude letos. Podstata je v tom, že si předáváme bójku, ve které je GPS zařízení, kterým měříme délku trasy. Plave se štafeta podle odvahy otužilců. Každý si naplánoval trasu nejméně 50 metrů, nebo o délce 100, 150, 200, 300 a nejdelší 500 metrů. To jsou ti největší ledoborci.”
Mezi borci, kteří plavali nejdelší 500metrový úsek napříč přehradou, byli Bronislav Dřeza a Zdeněk Strapina.
Bronislav Dřeza, otužilec: “Plavalo se velmi dobře, voda byla příjemná, bylo to skvělé. Já jsem z Ostravy a plavu už to tuším druhým rokem, protože tady je skvělá parta, která pořádá super akci. Já jsem plaval 500 metrů a voda měla 4 stupně.
Zdeněk Strapina, otužilec: “Tak voda byla stálého skupenství, ta se nemění, je mokrá a příjemně chladná. Úplně super. Otužování, no nemám to úplně přesně zmapované, ale věnuju se tomu asi 10 let. Přínosem je kardio, všechno zlepšení, životní styl, člověk je happy, to je asi nejvíc.”
Roman Hrbek, Zimní koupelníci: “Počasí máme jako otužilci v takřka optimální, loni jsme měli mlhu, ale i tak jsem v tom měli jasno, že se akce podařila. Děláme to pro radost, jsme parta přátel, a na tom otužování je hezké nejenom to, že se scházíme se v komunitě, máme příjemnou atmosféru a podporujeme se navzájem, ale děláme i akce nadačního charakteru. Takže podporujeme různé vybrané lidi nebo skupiny, které to potřebují, takže máme tam i tu charitativní činnost a tato přidaná hodnota je strašně důležitá pro nás.”
---
Netradiční akce se konala na ostravském letišti v Mošnově, které tentokrát patřilo akrobatickému létání. Přímo v odletové hale se totiž konalo setkání fanoušků s pilotem Martinem Šonkou.
Patrně nejznámější český pilot Martin Šonka, který dlouhodobě sbírá úspěchy na světových soutěžích, přijel na ostravské letiště představit knihu o svém příběhu, ale hlavně povídat o své reprezentaci v akrobatickém létání.
Martin Šonka, pilot: “Je to setkání s fanoušky, povídání o tom, co bylo a hlavně o tom, co bude, spojené s charitou a povídáním o naší knize a spoustě témat. Takže proto tady a o tom bude dnešní večer. Akrobatické létání běží tak nějak víceméně pořád stejně. Jsem členem reprezentace. Letos bylo mistrovství Evropy, příští rok bude mistrovství světa. Snažím se trénovat, jak to jde, i když časově kvůli nějakým pracovnímu vytížení není úplně tolik času, kolik bych si představoval a hodlám to trošku usměrnit.”
Velkou změnou prošla divácky atraktivní série závodů, při kterých piloti létají mezi vysokými pylony. Z finančních důvodů se reálný let spojil s virtuálním.
Martin Šonka, pilot: “Co se rychlostní soutěže týče, tak tam je už 4 sezony přerušen Red Bull Air Race a neustále se hledá investor, který by tu sérii zastřešil a vezme si ji finančně pod svá křídla. To už se mělo rozjet loni, ale zatím se to nepodařilo, ale v letošním roce vznikl zcela nový projekt, takový Air Race na dálku, aby odpadla ta finanční náročnost cestování po světě. Každý si to odletíme doma a pošleme data z letadla, organizují to Japonci, takže do Japonska, a oni na základě těch našich dat porovnají ty naše lety, upraví na aktuální teplotu a tlak, aby ty výkony byly porovnatelné a udělají z toho závod. Takže tohle proběhlo vlastně jako první soutěž teď v říjnu a bylo to hrozně fajn. Ten závod byl tentokrát v Tokiu a dá se to samozřejmě dělat v lokacích po celém světě, ale já si musím tu trať vytyčit. Oni tomu říkají pylon maker, ale není to skutečný pylon, který byl 25 m vysoký, ale jsou to prakticky plachty na zemi, nebo nějaké pylony, které se dají sehnat. Takže třeba v našem případě jsme použili aspoň čtyři pylony od kolegů z motorového paraglidingu. Ti mají krosnu na zádech a nad sebou padák, když lítají slalom. Tak tyhle jejich pylony, i když jsou mnohem kratší než ty naše, ale aspoň jsou víc viditelné na zemi, tak ty jsem si od nich půjčil. Dali jsme aspoň 4 pylony, byť jsem jich potřeboval 8, ale ta trať byla lépe vidět. Samozřejmě není to to samé, jako letět v centru Budapešti nebo v Rio de Janeiru. Ale já jsem to lítal v Táboře na letišti, takže na svém domácím letišti a tam se mi to líbilo taky. Ale je to zatím první varianta toho, jak udělat aspoň levnější verzi toho, aby ten sport mohl nějak fungovat, dokud nepřijde investor, který to nastartuje tak, že zase budeme cestovat po světě.”
Přesto, že je virtuální realita zajímavá, Martin Šonka doufá, že se brzy bude opět létat přímo v centrech skutečných měst.
Martin Šonka, pilot: “Protože, když to letadlo stojí v hangáru a práší se na něj a lezou po něm pavouci, tak by bylo fajn ho oprášit a pořádně protáhnout po trati.”
Besedu s Martinem Šonkou si nenechali ujít ani jeho kolegové z armády.
Roman Bencalik, bývalý vojenský pilot: “Nejsem příliš sledovatel tohoto air racingu, ale samozřejmě jim fandím, protože tam je vidět tu profesionalitu kluků, umí to, je to hezká podívaná, takže si myslím, že to jsou správné věci a pro lidi je to zajímavé. A zrovna dneska, když kolega Šonka, bývalý pilot gripenu, my jsme teda lítali tady jako dopraváci, no, tak zhlídnul se zrovna v téhle profesi, tak proč ne, dělá to dobře, dělá to rád.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Ostrava: “Máme radost, že Honza Svoboda zorganizoval takovou akci. On je vlastně hlavní organizátor a my Martina Šonku máme rádi, protože se pravidelně zúčastňuje našich dnů NATO. Takže to, že představuje svou knížku a že bude mluvit o akrobatickém létání, je v pořádku a my jsme rádi, že se vrací zase zpátky k nám na letiště Leoše Janáčka v Ostravě.”
Martin Šonka, pilot: “Je to kniha o létání, o mé kariéře, o tom, proč jsem začal lítat a hlavně o tom, jak je lítání krásné a doufám, že se to bude líbit i lidem, kteří jako s lítáním nemají nic společného a třeba je to bude nějakým způsobem motivovat k tomu, že je dobré na sobě pracovat. A pro ty, co lítání mají rádi, tak věřím, že si přijdou na své, že tam je opravdu spousta zajímavých fotek. A samozřejmě jsem se tam snažil dostat to nejzajímavější z toho mého příběhu.”
---
V historické budově Muzea Těšínska v centru Českého Těšína se konal tradiční vánoční jarmark. Lidé se vedle prohlídky jednotlivých expozic mohli zapojit do vánočního programu.
Pavlína Badurová, vedoucí historické budovy Muzea Těšínska: “Muzeum Těšínska si na druhý adventní víkend připravilo svůj již tradiční vánoční jarmark, na kterém jsme přivítali nejen lokální řemeslníky, ale také program, který zpříjemní tuto adventní sobotu návštěvníkům muzea. Je to vystoupení folklorního souboru Paskovjanek, dále zde máme zástupce Těšínského divadla, loutkové scény Bajka, na jednom z odpoledních vystoupení potom přivítáme žáky 3.B ZŠ Hrabina, kteří nám tady předvedou moc hezké vánoční vystoupení se zvonečky."
Dorota Niemczyková, návštěvnice akce: “Přijely jsme tady s mamkou z Třince. Byly jsme se podívat i v muzeu a tam jsme viděly, jak tam tančí a zpívají koledy a potom jsme vyráběly. Viděly jsme pohádku o Ježíškovi a viděly jsme betlém.”
Stela Niemczyková, návštěvnice akce: “V pohádce byl velbloud a oslík.”
Jan Duda, člen souboru Paskovjanek: “Viděl jsem pohádku o Ježíškovi. Já jsem tady tančil v souboru Paskovjanek.”
Barbora Dudová, návštěvnice akce: “My jsme tady dneska přijeli, protože tady vystupoval soubor Paskovjanek a náš syn Honzík Duda tancoval. Vystupovali jsme v druhém a třetím patře se třemi tanečky. Potom jsme prošli celé muzeum s tím, že jsme se nechali i vyfotit, vyzkoušeli jsou výborné preclíky a podívali jsme se na Bajku, která byla venku.”
Pavlína Badurová, vedoucí Historické budovy Muzea Těšínska: “Co se týká řemeslníků, tak opravdu jsme se snažili tu skladbu mít pestrou. To znamená, že v prvním patře můžete vyrábět slaměné ozdoby, můžete si nazdobit perníčky a nebo se podívat na zdobení baněk a háčkované ozdoby. Dále máme dílnu drátkování, dílnu plstěnou, vyrábíme přívěsky z hovězích kostí a v neposlední řadě se dají ještě nazdobit baňky.”
---
Příchod zimy a venkovní teploty kolem 0 potěšily příznivce otužování. Vedle pravidelných společných tréninků pořádají také různé akce. Jedna taková se konala v sobotu na přehradní nádrži Žermanice.
Otužilci ze spolku Zimních koupelníků plavali další Mikulášskou štafetu na Žermanické přehradě. Plavci do vody vstupovali postupně, když si předávali bójku a společně se snažili uplavat co nejdelší vzdálenost.
Roman Hrbek, Zimní koupelníci: “Letos pořádáme jako spolek Zimních koupelníků 4. ročník Mikulášské štafety s tím, že je nahlášeno méně účastníků než loni, protože do toho vpadly nějaké nemoci, ale i tak máme slušnou účast. Loni jsme pokořili téměř 7kilometrovou hranici, uvidíme, jak to bude letos. Podstata je v tom, že si předáváme bójku, ve které je GPS zařízení, kterým měříme délku trasy. Plave se štafeta podle odvahy otužilců. Každý si naplánoval trasu nejméně 50 metrů, nebo o délce 100, 150, 200, 300 a nejdelší 500 metrů. To jsou ti největší ledoborci.”
Mezi borci, kteří plavali nejdelší 500metrový úsek napříč přehradou, byli Bronislav Dřeza a Zdeněk Strapina.
Bronislav Dřeza, otužilec: “Plavalo se velmi dobře, voda byla příjemná, bylo to skvělé. Já jsem z Ostravy a plavu už to tuším druhým rokem, protože tady je skvělá parta, která pořádá super akci. Já jsem plaval 500 metrů a voda měla 4 stupně.
Zdeněk Strapina, otužilec: “Tak voda byla stálého skupenství, ta se nemění, je mokrá a příjemně chladná. Úplně super. Otužování, no nemám to úplně přesně zmapované, ale věnuju se tomu asi 10 let. Přínosem je kardio, všechno zlepšení, životní styl, člověk je happy, to je asi nejvíc.”
Roman Hrbek, Zimní koupelníci: “Počasí máme jako otužilci v takřka optimální, loni jsme měli mlhu, ale i tak jsem v tom měli jasno, že se akce podařila. Děláme to pro radost, jsme parta přátel, a na tom otužování je hezké nejenom to, že se scházíme se v komunitě, máme příjemnou atmosféru a podporujeme se navzájem, ale děláme i akce nadačního charakteru. Takže podporujeme různé vybrané lidi nebo skupiny, které to potřebují, takže máme tam i tu charitativní činnost a tato přidaná hodnota je strašně důležitá pro nás.”
---
Netradiční akce se konala na ostravském letišti v Mošnově, které tentokrát patřilo akrobatickému létání. Přímo v odletové hale se totiž konalo setkání fanoušků s pilotem Martinem Šonkou.
Patrně nejznámější český pilot Martin Šonka, který dlouhodobě sbírá úspěchy na světových soutěžích, přijel na ostravské letiště představit knihu o svém příběhu, ale hlavně povídat o své reprezentaci v akrobatickém létání.
Martin Šonka, pilot: “Je to setkání s fanoušky, povídání o tom, co bylo a hlavně o tom, co bude, spojené s charitou a povídáním o naší knize a spoustě témat. Takže proto tady a o tom bude dnešní večer. Akrobatické létání běží tak nějak víceméně pořád stejně. Jsem členem reprezentace. Letos bylo mistrovství Evropy, příští rok bude mistrovství světa. Snažím se trénovat, jak to jde, i když časově kvůli nějakým pracovnímu vytížení není úplně tolik času, kolik bych si představoval a hodlám to trošku usměrnit.”
Velkou změnou prošla divácky atraktivní série závodů, při kterých piloti létají mezi vysokými pylony. Z finančních důvodů se reálný let spojil s virtuálním.
Martin Šonka, pilot: “Co se rychlostní soutěže týče, tak tam je už 4 sezony přerušen Red Bull Air Race a neustále se hledá investor, který by tu sérii zastřešil a vezme si ji finančně pod svá křídla. To už se mělo rozjet loni, ale zatím se to nepodařilo, ale v letošním roce vznikl zcela nový projekt, takový Air Race na dálku, aby odpadla ta finanční náročnost cestování po světě. Každý si to odletíme doma a pošleme data z letadla, organizují to Japonci, takže do Japonska, a oni na základě těch našich dat porovnají ty naše lety, upraví na aktuální teplotu a tlak, aby ty výkony byly porovnatelné a udělají z toho závod. Takže tohle proběhlo vlastně jako první soutěž teď v říjnu a bylo to hrozně fajn. Ten závod byl tentokrát v Tokiu a dá se to samozřejmě dělat v lokacích po celém světě, ale já si musím tu trať vytyčit. Oni tomu říkají pylon maker, ale není to skutečný pylon, který byl 25 m vysoký, ale jsou to prakticky plachty na zemi, nebo nějaké pylony, které se dají sehnat. Takže třeba v našem případě jsme použili aspoň čtyři pylony od kolegů z motorového paraglidingu. Ti mají krosnu na zádech a nad sebou padák, když lítají slalom. Tak tyhle jejich pylony, i když jsou mnohem kratší než ty naše, ale aspoň jsou víc viditelné na zemi, tak ty jsem si od nich půjčil. Dali jsme aspoň 4 pylony, byť jsem jich potřeboval 8, ale ta trať byla lépe vidět. Samozřejmě není to to samé, jako letět v centru Budapešti nebo v Rio de Janeiru. Ale já jsem to lítal v Táboře na letišti, takže na svém domácím letišti a tam se mi to líbilo taky. Ale je to zatím první varianta toho, jak udělat aspoň levnější verzi toho, aby ten sport mohl nějak fungovat, dokud nepřijde investor, který to nastartuje tak, že zase budeme cestovat po světě.”
Přesto, že je virtuální realita zajímavá, Martin Šonka doufá, že se brzy bude opět létat přímo v centrech skutečných měst.
Martin Šonka, pilot: “Protože, když to letadlo stojí v hangáru a práší se na něj a lezou po něm pavouci, tak by bylo fajn ho oprášit a pořádně protáhnout po trati.”
Besedu s Martinem Šonkou si nenechali ujít ani jeho kolegové z armády.
Roman Bencalik, bývalý vojenský pilot: “Nejsem příliš sledovatel tohoto air racingu, ale samozřejmě jim fandím, protože tam je vidět tu profesionalitu kluků, umí to, je to hezká podívaná, takže si myslím, že to jsou správné věci a pro lidi je to zajímavé. A zrovna dneska, když kolega Šonka, bývalý pilot gripenu, my jsme teda lítali tady jako dopraváci, no, tak zhlídnul se zrovna v téhle profesi, tak proč ne, dělá to dobře, dělá to rád.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Ostrava: “Máme radost, že Honza Svoboda zorganizoval takovou akci. On je vlastně hlavní organizátor a my Martina Šonku máme rádi, protože se pravidelně zúčastňuje našich dnů NATO. Takže to, že představuje svou knížku a že bude mluvit o akrobatickém létání, je v pořádku a my jsme rádi, že se vrací zase zpátky k nám na letiště Leoše Janáčka v Ostravě.”
Martin Šonka, pilot: “Je to kniha o létání, o mé kariéře, o tom, proč jsem začal lítat a hlavně o tom, jak je lítání krásné a doufám, že se to bude líbit i lidem, kteří jako s lítáním nemají nic společného a třeba je to bude nějakým způsobem motivovat k tomu, že je dobré na sobě pracovat. A pro ty, co lítání mají rádi, tak věřím, že si přijdou na své, že tam je opravdu spousta zajímavých fotek. A samozřejmě jsem se tam snažil dostat to nejzajímavější z toho mého příběhu.”
---
V historické budově Muzea Těšínska v centru Českého Těšína se konal tradiční vánoční jarmark. Lidé se vedle prohlídky jednotlivých expozic mohli zapojit do vánočního programu.
Pavlína Badurová, vedoucí historické budovy Muzea Těšínska: “Muzeum Těšínska si na druhý adventní víkend připravilo svůj již tradiční vánoční jarmark, na kterém jsme přivítali nejen lokální řemeslníky, ale také program, který zpříjemní tuto adventní sobotu návštěvníkům muzea. Je to vystoupení folklorního souboru Paskovjanek, dále zde máme zástupce Těšínského divadla, loutkové scény Bajka, na jednom z odpoledních vystoupení potom přivítáme žáky 3.B ZŠ Hrabina, kteří nám tady předvedou moc hezké vánoční vystoupení se zvonečky."
Dorota Niemczyková, návštěvnice akce: “Přijely jsme tady s mamkou z Třince. Byly jsme se podívat i v muzeu a tam jsme viděly, jak tam tančí a zpívají koledy a potom jsme vyráběly. Viděly jsme pohádku o Ježíškovi a viděly jsme betlém.”
Stela Niemczyková, návštěvnice akce: “V pohádce byl velbloud a oslík.”
Jan Duda, člen souboru Paskovjanek: “Viděl jsem pohádku o Ježíškovi. Já jsem tady tančil v souboru Paskovjanek.”
Barbora Dudová, návštěvnice akce: “My jsme tady dneska přijeli, protože tady vystupoval soubor Paskovjanek a náš syn Honzík Duda tancoval. Vystupovali jsme v druhém a třetím patře se třemi tanečky. Potom jsme prošli celé muzeum s tím, že jsme se nechali i vyfotit, vyzkoušeli jsou výborné preclíky a podívali jsme se na Bajku, která byla venku.”
Pavlína Badurová, vedoucí Historické budovy Muzea Těšínska: “Co se týká řemeslníků, tak opravdu jsme se snažili tu skladbu mít pestrou. To znamená, že v prvním patře můžete vyrábět slaměné ozdoby, můžete si nazdobit perníčky a nebo se podívat na zdobení baněk a háčkované ozdoby. Dále máme dílnu drátkování, dílnu plstěnou, vyrábíme přívěsky z hovězích kostí a v neposlední řadě se dají ještě nazdobit baňky.”
---