Kraj přispěje na opravy historických památek

Památky v Moravskoslezském kraji procházejí postupnou údržbou, aby v dobrém stavu zachovávaly kulturní dědictví pro další generace. Na opravy památek pravidelně ze svého rozpočtu přispívá také kraj.

Nejrůznějších památek je v Moravskoslezském kraji hodně. Ne všechny se těší dobrému stavu a proto se je jejich majitelé snaží opravovat. Vydatnou pomocí jsou krajské dotace.

Peter Harvánek (SPD), radní MSK pro kulturu a památkovou péči: “Moravskoslezský kraj schválil v podstatě 12 milionů na dalších 28 projektů v rámci obnovy památkové péče památkově chráněných objektů, jako jsou roubenky, radnice, zámky. Kdybych měl vypíchnout takové podstatné nebo zajímavé věci, tak je tam druhá etapa opravy nebo rekonstrukce Jurkovičovy sušárny. Jedná se o Jurkovičovu sušárnu lnu z roku 1899, kde minulý rok proběhla první etapa, kde jsme alokovali 500 tisíc korun, a v tomto roce jsme schválili dalších 500 tisíc korun. Nebo můžu říct, že budeme pomáhat s rekonstrukcí ikonické štramberské Trúby, co si myslím, že bude znát každý z diváků.”

Některé památky poškodily loňské povodně. I na jejich opravu přispěje kraj.

Peter Harvánek (SPD), radní MSK pro kulturu a památkovou péči: “Co se týče dalších peněz, které tam alokujeme, jedná se o to, že budeme opravovat dvě památky, které byly poničené povodní. A z těch 28 projektů, jestli můžu vyjmenovat, tak je tam rekonstrukce zámku Linhartovy. Jsou tam památkové věci, které jsou v Hnojníku, v Slezských Rudolticích a dalších.”

Krajské dotace nejsou pouze jednorázovou pomocí při opravě památek. Poskytovány budou i v dalších letech.

---

V Horní Lomné se řeší ožehavá těžba zemního plynu

Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.

Zemní plyn se nachází na různých místech regionu. Například v Třanovicích se nachází strategický podzemní zásobník plynu právě v místě někdejšího přírodního ložiska. Zatímco v létě se plyn vtlačuje do horniny, v zimě se naopak odčerpává k energetickému využití. V Horní Lomné se nachází dosud nevytěžené ložisko s vrtem připraveným už od 80. let minulého století.

Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Dotazů v poslední době výrazně přibylo. Proto jsme dnes svolali zastupitelstvo do největšího sálu v obci a přizvali jsme i občany, aby slyšeli, jaké možnosti má obec v současné chvíli. Momentálně jsme v takové fázi, že se můžeme vyjadřovat ke správním řízením, jakmile je vyhlásí CHKO. Následovat bude řízení stavebního úřadu a poté báňského úřadu. Budeme mít možnost připomínkovat věci, které jsou pro nás relevantní, aby nám nenarušily klidný život v obci.“

Obyvatelé Horní Lomné se bojí, že těžba plynu poškodí jejich obec i přírodu. V chráněné oblasti, kde je například i unikátní prales Mionší, by se těžit nemělo.

Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Existuje několik variant, jak by mohl být plyn čerpán. Může být odvážen cisternami, může být veden potrubím, což je nákladné. Těžaři také zvažují instalaci kogeneračních jednotek, které by vyráběly elektřinu z plynu – tu by pak dodávali do sítě. Nejproblematičtější varianta z našeho pohledu je zřízení datového centra, které by elektřinu spotřebovávalo. Obáváme se, že by zde mohlo docházet k těžbě bitcoinů. Lidé bydlící v blízkosti mají oprávněné obavy. Zatím ale nevíme, co přesně zde bude instalováno – vše je v řešení a musí projít řádným schvalovacím procesem u hygieny, CHKO i stavebního úřadu. Teprve poté se v dalším správním řízení dozvíme, co se zde skutečně plánuje.“

Radim Kolářský, jednatel Lomenská těžební: “My jsme ze společnosti Lomenská těžební a přijeli jsme na schůzi, abychom vysvětlili obyvatelům a obecní radě naše budoucí záměry a seznámili se s otázkami a postojem občanů. Je to naše dobrá vůle, že jsme tady, protože chceme být dobrý soused v obci.“

Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Vrty zde vznikly v 80. letech. Mluvím i o vrtech v Dolní Lomné, kde však již byl vrt zlikvidován. U nás zůstal jeden, který byl uzavřen po dobu 37 let. Jednou zde proběhly zkoušky asi před 10 nebo 12 lety. Vrt je v podstatě připraven k otevření a čerpání.“

V ložisku pod Horní Lomnou se nachází přibližně 90 milionů kubíků plynu, z nichž by se dala vytěžit zhruba polovina. Zda se těžit bude, o tom se ještě bude rozhodovat.

---

Štramberská Trúba má novou šindelovou střechu

Známá válcová věž Trúba ve Štramberku prochází kompletní opravou střechy. Hrad je nyní přístupný jen částečně, ale plný provoz bude obnoven už od května.

Dominanta nad historickým centrem Štramberka je jednou z nejvýraznějších památek města. Společně s opravou střechy Trúby probíhala i rekonstrukce kanalizace.

David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po 60 letech jsme zhodnotili stav střechy válcové věže Trúba jako nedostatečný, respektive už byl nekvalitní a propouštěl déšť a sníh, takže jsme se rozhodli ho opravit. Jedná se o opravu, která je v souladu s památkovou péčí, to znamená výměna střešních šindelů dřevěných za opět smrkový šindel, tradiční valašský tady z našeho regionu. Takže střecha bude vlastně stejně kvalitní jako byla dříve, stejná mistrná práce. Trúba se opravuje už vlastně od začátku dubna a bude probíhat celý měsíc duben, plánujeme otevřít 1. května.”

Přístup na hrad je po dobu oprav možný jen po schodišti od náměstí.

David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Aktuálně probíhá současně s opravou střechy i budování nové kanalizace z areálu. To znamená, že je ten prostor trošičku omezený, přesto je nádvoří hradu přístupno i po dobu obou rekonstrukcí. A vlastně od toho května už plánujeme, že bude přístup zcela bez dalších omezení.”

Město přikládá opravě kulturní památky značnou důležitost a při výběru postupů i dodavatelů klade důraz na historickou autentičnost.

David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “My se vždy snažíme spolupracovat s památkáři a ctít jejich názory, to znamená, že na tuto akci máme závazné stanovisko a v souladu s ním postupujeme. Vybírali jsme samozřejmě firmy, které se opravou historických střech zabývají. Takže je to firma, která s tím má bohaté zkušenosti.”

Společně s Trúbou a historickým centrem mohou lidé ve Štramberku navštívit i jeskyni Šipka, která byla do začátku dubna uzavřena kvůli narušení skalního masivu po povodních.

David Plandor (Nezávislí), starosta Štramberka: “Po povodních v září loňského roku jsme zjistili, že v jeskyni Šipce se objevily trhliny a opadající kamení. Proto jsme oslovili geologa, který nám celý skalní masiv zhodnotil a posoudil. Byl to vlastně takový první posudek v celé historii Štramberka, protože nikdy nebylo nic odborného zpracováno. Na základě tohoto odborného posudku jsme potom byli nuceni jeskyni uzavřít pro veřejnost. Probíhaly monitorovací práce a dnes jsou zde opatření k tomu, abychom byli schopni průběžně zjišťovat, zda ten masiv nějakým způsobem pracuje. Od pátku minulého týdne jsme již povolili vstup veřejnosti. Existuje takzvaný návštěvní řád, který je nutné ctít, ale Šipka už je přístupná a bude po celou sezónu. Podle názoru geologa máme sadu opatření, která jsme byli nuceni provést a ještě některá provedená budou. Jedná se o monitorování pomocí geologických sklíček, odstranili jsme některé dřeviny, které svým kořenovým systémem narušovaly ten skalní masiv, a taktéž jsme byli nuceni provést takzvanou obírku toho přepadávajícího nebo visícího kamení, tak aby bylo to riziko pro návštěvníky co nejnižší.”

---