Beskydský expres
- Štramberkem prošel masopustní průvod maškar
- Hrad Hukvaldy se chystá na novou sezonu
- V Č. Těšíně si parními stroji připomněli vynálezce J. Božka
Štramberk po roce opět zažil tradiční lidovou veselici. Centrem města prošel masopustní průvod plný maškar a jeho trasa nemohla minout ani známou Štramberskou trúbu.
Štramberský masopust byl před několika roky obnoven zásluhou ochotníků z místních divadelních spolků. Veselice se rychle stala velmi oblíbenou, což dokládá velký počet návštěvníků, kteří se přijíždějí pobavit právě na masopust.
Anketa: “My jsme přijeli z Ostravy a Nového Jičína. Přijeli jsme na masopust a zjistili jsme, že děti vůbec netuší, co to je masopustní slavnost, takže jsme si dali i masky, vysvětli jsme ve vlaku dětem, protože jsme jeli vlakem, a byl to pro ně zážitek, a vysvětlili jsme jim, co to je masopust, jaký to má význam a je to bezvadné. Kór po té době, kdy dlouho nebyly žádné akce a bylo všechno zavřené, tak jsme rádi, že to tady uspořádali.”
Aleš Švondrk, spoluorganizátor masopustu: “Uvedu na pravou míru, jako takový masopust to není. Je to masopustní průvod maškar. Ale patřilo to k té době kdysi a my si to snažíme udržet, aby lidé věděli, proč se to dělalo. A dělalo se to proto, protože končilo takové období veselosti a začínalo období půstu.”
Anketa: "Já jsem původem ze Štramberka, takže jsme se tady přijeli podívat a zavzpomínat."
Anketa: "Letošní průvod byl úplně úžasný, nádherný a je tu mnohem víc masek, než vždycky. Teď si to určitě všichni chtěli vynahradit. Takže paráda."
Masopustní průvod došel až do historického centra města, kde však nekončil. Maškary zamířily ještě ke známé Štramberské trúbě a následně zpátky na náměstí, kde program pokračoval.
---
Do zahájení letošní sezony na hradě Hukvaldy zbývá necelý měsíc. Návštěvníci se mohou opět těšit na atraktivní program.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Hradní sezona na hradě Hukvaldy by měla letos začít v předstihu, a to tedy už v úterý 29. března a hned na to v sobotu 2. dubna navazuje vlastně první taková jedna z největších akcí Slavnostní otevření hradu Hukvaldy. Pevně věřím, že se vše letos povede uskutečnit podle plánu a že nám do toho nevejdou zase nějaká mimořádná opatření. Na letošní rok mimo jiné připravujeme akce tradiční, které návštěvníci mají rádi a to například Hradní slet čarodějnic nebo Obléhání nedobytné pevnosti, Strašidelný hrad Hukvaldy a další. Chystáme také novinky. Návštěvníci se mohou těšit například na velkolepou ohňovou show, kdy v průběhu celého večera se vystřídá několik skupin s ohnivými prvky, UV světelnou show a další. Takže bude opravdu horko na Hukvaldech. I v letošním roce zařazujeme už velice známý a oblíbený zážitkový produkt Noc na hradě Hukvaldy, kdy návštěvník získá jedinečnou možnost nocovat v ruinách hradu. Součástí tohoto nočního zážitku je i doprovodný program v podobě speciální komentované prohlídky hradem s ukázkou strašidel nebo ohňovou show. Pak pokračujeme opékáním u hradního ohniště v doprovodu písní a různých historických povídek. Termíny letos ještě nemáme zveřejněné, nicméně už teď se nám kapacita naplňuje. Můžu prozradit, že se jedná o termín v období letních prázdnin, takže sledujte naše webové stránky, někdy v půlce března bychom měli zveřejňovat rezervační systém. Novinkou také má být virtuální průvodce. Jedná se o mobilní aplikaci, v rámci které si návštěvník bude moci hrad projít sám a zároveň ho uvidí v době jeho největšího rozkvětu, tedy v době na přelomu konce 17. století a počátku 18. století, takže opravdu se může přenést do té doby a uvidět areál v celé své kráse. Budete tam mít osm zastavení, kde bude textově popsáno, na jakém místě se nacházíte, případně co se zde nacházelo dříve a kdy vzniklo. Vy si budete moci ten areál projít i v místech, kde dnes jsou třeba uzavřené prostory nebo nedochované. Příkladem je hradní studna, kdy do dnešních dnů se vlastně nedochovalo obrovské dřevěné otáčivé kolo, které čerpalo vodu na povrch a právě v aplikaci bude k vidění, což může být pro návštěvníky velice zajímavé a zpestřující.”
Hrad nyní prochází stavebními úpravami. Hned u vstupu vzniká nákladem 16 milionů korun návštěvnické centrum. Hotovo by mělo být začátkem příštího roku.
Stanislav Hrabovský, ředitel Muzea Beskyd: “Stojíme v prostoru, který původně byl nevyužíván a je to prostor mezi první a druhou hradní bránou, tzv. severozápadní bastion. O historii tohoto místa víme, že byl snad budován kolem roku 1650, ale některé věci jsou ze 70. let minulého století, kdy zde došlo k betonové konstrukci, velký monolitický železobetonový strop, a prostor nebyl využíván z toho důvodu, že původní záměr snad kavárny nebo vinárny nebyl v pozdějších letech povolen. Hlavně se nám podařilo získat povolení pro úpravu tohoto sníženého prostoru. Nacházíme se asi dva a půl metru po příjezdovou cestou k hradu Hukvaldy, mezi první a druhou bránou. Takže bylo povoleno využít tento prostor pro návštěvníky a další zázemí hradu. Vznikne tady tzv. návštěvnické centrum. To znamená prostor pro novou pokladnu, pro maminky s dětmi na přebalování dětí, bude tady prostor pro výstavy, případně nějaké malé koncerty, přednášky. Podstatné je, že na kulturní památce hrad Hukvaldy, který má uchovávat vlastně ruinózní charakter třetí největší hradní zříceniny v České republice, je to prostor krytý. To znamená, že není mnoho míst na hradě, kde můžeme pořádat takové aktivity. Takže to je velký přínos. Dalším přínosem je také to, že by to mohlo umožnit i celoroční provoz hradu v určitých případech za klimatických podmínek, kdy pokud nebude velké náledí, nebo bude hrad dostupný pěším způsobem alespoň, tak by se dalo uvažovat o prohlídkách třeba i v zimním období. Akci financuje Moravskoslezský kraj jako náš zřizovatel. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace je vlastně správcem hradu a provozovatelem hradu, takže v součinnosti se zástupci kraje řešíme tuto aktivitu. Důležité je také říci, že finanční prostředky účelové na to poskytl Moravskoslezský kraj a na další navazující akce. Většinou jde o statické záležitosti, zpevňování hradního zdiva, vybavenost tohoto prostoru, který bude i bezbariérový, což znamená, že tady bude plošina pro osoby se sníženou schopností pohybu, bude tady i šikmá taková plošina pro pojezd. Takže všichni, kteří by se chtěli na hrad dostat, budou tuto možnost mít. Zajímavou věcí u tohoto centra bude zelená střecha, není to ale věc na hradě úplně nová. Máme už zelenou střechu u Bílé věže na vyhlídce. Ze střechy návštěvnického centra se lidé budou moci dívat na náhradní baštu a výhledy do krajiny budou pravděpodobně možné i přes střílny."
---
Plnou parou vpřed. V historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně si studenti i dospělí mohli připomenout 240. výročí narození místního vynálezce Josefa Božka.
Sběratel Miloslav Vaváček, zapsaný i v knize rekordů, tam představil sbírku miniaturních a plně funkčních parních strojů.
Veřejnost si může parní stroje prohlédnout ještě tuto sobotu od 9 do 16 hodin.
Lenka Ježová Bichlerová, mluvčí Muzea Těšínska: “Je nadšeným sběratelem miniatur funkčních parních strojů, které představí jak školním skupinám tak dospělým. Edukační programy byly připraveny jak pro základní školy tak pro střední školy a musím říct, že máme tu výhodu, že v Českém Těšíně existuje Gymnázium Josefa Božka, což byl významný a vynálezce a konstruktér. V Českém Těšíně je pojmenována ulice po Josefu Boškovi no a samozřejmě se mu věnujeme i v naší expozici. Ke 240. výročí narození Josefa Božka vydali speciální turistickou známku, která je k dostání pouze u nás v historické budově v Českém Těšíně a je v omezeném počtu.”
Miloslav Vaváček, autor projektu Experiment aneb plnou parou vpřed: “Já jsem přijal pozvání tady zdejšího muzea kvůli tomu, abych tady přednášel o parních strojích a parní síle. Přivezl jsem součást sbírky, která je tady za mnou a lidi budou moct vidět v provozu modely historických parních strojů od starověku až po moderní parní elektrárnu s turbínou. Jsem tady pro to, abych je vzdělával a pobavil sebe a je taky. Parní stroje mají tu výhodu, že se líbí všem. Líbí se holkám, líbí se klukům, malým dětem i dospělým. V tom tkví ta jejich univerzálnost a tím, jak je to malinké a funguje to, tak je to taky atraktivní. Protože se zajímám dějinami úplně od toho prvopočátku, tak jdu od toho starověku až po současnost přes všechny různé další mezistupně vývoje parních systémů, parovozy, parní lodě, stacionární parní stroj a mám tady stroje vlastně úplně od antiky, od toho počátku. Ty parní stroje získávám po celém světě na různých aukcích. Mám jak stroje nově vyrobené podle dobových vyobrazení, tak skutečně historické originály. Jeden z nich tady mám a ten má 100 let, takže lidé budou moci vidět v chodu historickou mechanickou hračku, která za normálních okolností bývá v muzeu nebo soukromých sbírkách, někde hluboce uzamčená. A my tady ji zprovozníme a budeme si s ní hrát. Ta prezentace se zabývá historií vývoje parního stroje a velice rád bych upozornil na to, že jsme tady hlavně kvůli tomu, že pan Božek slaví letos výročí a pan Božek je z nejlepších slezských vynálezců, či vůbec vynálezců u nás. Narodil se tady ve Slezsku, kousek odsud a je to velice důležitý takový český Leonardo da Vinci, protože vynalezl spoustu hodinových strojů a čerpadel a dokonce dělal protézy pro lidi zraněné v napoleonských válkách, ale hlavně vyjel v 1815 se svým krásným parovozem v Praze ve Stromovce a byl druhým na evropském kontinentu po francouzském vynálezci Nicolasi Josephu Cugnotovi a Božkův parostroj se učí v dějepisu i ve fyzice.
Jan Müller, student Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně: “Učili jsme se o něm už na základní škole. Josef Božek byl vynálezce. Postavil první parní stroj v Čechách a tahle výstava byla moc super. Moc se mi líbily ty parní stroje a líbilo se mi, jak ten pán byl velmi vtipný a taky se mi líbil ten parní stroj, jak to tam fungovalo, jak to tam bylo propojené ta ozubená kolečka. Moc se mi to líbilo.”
Iva Dluhošová, učitelka, Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně: “O Josefu Božkovi vědí poměrně hodně a přišli jsme sem proto, abychom ještě víc podpořili povědomí dětí o samotném vynálezci a muži, po němž bylo naše gymnázium pojmenováno. Celá ta prohlídka se nám moc líbila. Nejen ten obsah byl fantastický, kdy nás průvodce provedl úplně od začátku parostroje, až po Josefa Božka a jeho vynálezy. Úžasné bylo zapálení průvodce a to, jakým způsobem nám to přednesl, interaktivita, zábavný byl a děcka byla nadšená.”
Sběratel Miloslav Vaváček představil i jeden velmi zajímavý exemplář.
Miloslav Vaváček, autor projektu Experiment aneb plnou parou vpřed: “Je to nejmenší parní elektrárna v České republice. Je vybavena turbínou, která dává 6000 otáček za minutu a je schopna vyrobit elektrický proud a rozsvítit tady to veřejné osvětlení. Což je velice efektivní, protože když lidé přijdou a stroj spustíme, tak se zhasne a v té tmě se to rozzáří a je to nádherné. Většinou přednáším hodně pro školy, muzea a tak podobně. A kromě jiného jsem získal za svoji sbírku, kterou prezentuji pro veřejnost, ocenění ve formě zápisu do České knihy rekordů a kuriozit a loni jsem byl vyhlášený jako rekordman roku právě tady v návaznosti na ty rekordy s párou a ještě s modely kanónů, se kterými taky střílím.”
---
Štramberk po roce opět zažil tradiční lidovou veselici. Centrem města prošel masopustní průvod plný maškar a jeho trasa nemohla minout ani známou Štramberskou trúbu.
Štramberský masopust byl před několika roky obnoven zásluhou ochotníků z místních divadelních spolků. Veselice se rychle stala velmi oblíbenou, což dokládá velký počet návštěvníků, kteří se přijíždějí pobavit právě na masopust.
Anketa: “My jsme přijeli z Ostravy a Nového Jičína. Přijeli jsme na masopust a zjistili jsme, že děti vůbec netuší, co to je masopustní slavnost, takže jsme si dali i masky, vysvětli jsme ve vlaku dětem, protože jsme jeli vlakem, a byl to pro ně zážitek, a vysvětlili jsme jim, co to je masopust, jaký to má význam a je to bezvadné. Kór po té době, kdy dlouho nebyly žádné akce a bylo všechno zavřené, tak jsme rádi, že to tady uspořádali.”
Aleš Švondrk, spoluorganizátor masopustu: “Uvedu na pravou míru, jako takový masopust to není. Je to masopustní průvod maškar. Ale patřilo to k té době kdysi a my si to snažíme udržet, aby lidé věděli, proč se to dělalo. A dělalo se to proto, protože končilo takové období veselosti a začínalo období půstu.”
Anketa: "Já jsem původem ze Štramberka, takže jsme se tady přijeli podívat a zavzpomínat."
Anketa: "Letošní průvod byl úplně úžasný, nádherný a je tu mnohem víc masek, než vždycky. Teď si to určitě všichni chtěli vynahradit. Takže paráda."
Masopustní průvod došel až do historického centra města, kde však nekončil. Maškary zamířily ještě ke známé Štramberské trúbě a následně zpátky na náměstí, kde program pokračoval.
---
Do zahájení letošní sezony na hradě Hukvaldy zbývá necelý měsíc. Návštěvníci se mohou opět těšit na atraktivní program.
Barbora Hrabovská, kastelánka hradu Hukvaldy: “Hradní sezona na hradě Hukvaldy by měla letos začít v předstihu, a to tedy už v úterý 29. března a hned na to v sobotu 2. dubna navazuje vlastně první taková jedna z největších akcí Slavnostní otevření hradu Hukvaldy. Pevně věřím, že se vše letos povede uskutečnit podle plánu a že nám do toho nevejdou zase nějaká mimořádná opatření. Na letošní rok mimo jiné připravujeme akce tradiční, které návštěvníci mají rádi a to například Hradní slet čarodějnic nebo Obléhání nedobytné pevnosti, Strašidelný hrad Hukvaldy a další. Chystáme také novinky. Návštěvníci se mohou těšit například na velkolepou ohňovou show, kdy v průběhu celého večera se vystřídá několik skupin s ohnivými prvky, UV světelnou show a další. Takže bude opravdu horko na Hukvaldech. I v letošním roce zařazujeme už velice známý a oblíbený zážitkový produkt Noc na hradě Hukvaldy, kdy návštěvník získá jedinečnou možnost nocovat v ruinách hradu. Součástí tohoto nočního zážitku je i doprovodný program v podobě speciální komentované prohlídky hradem s ukázkou strašidel nebo ohňovou show. Pak pokračujeme opékáním u hradního ohniště v doprovodu písní a různých historických povídek. Termíny letos ještě nemáme zveřejněné, nicméně už teď se nám kapacita naplňuje. Můžu prozradit, že se jedná o termín v období letních prázdnin, takže sledujte naše webové stránky, někdy v půlce března bychom měli zveřejňovat rezervační systém. Novinkou také má být virtuální průvodce. Jedná se o mobilní aplikaci, v rámci které si návštěvník bude moci hrad projít sám a zároveň ho uvidí v době jeho největšího rozkvětu, tedy v době na přelomu konce 17. století a počátku 18. století, takže opravdu se může přenést do té doby a uvidět areál v celé své kráse. Budete tam mít osm zastavení, kde bude textově popsáno, na jakém místě se nacházíte, případně co se zde nacházelo dříve a kdy vzniklo. Vy si budete moci ten areál projít i v místech, kde dnes jsou třeba uzavřené prostory nebo nedochované. Příkladem je hradní studna, kdy do dnešních dnů se vlastně nedochovalo obrovské dřevěné otáčivé kolo, které čerpalo vodu na povrch a právě v aplikaci bude k vidění, což může být pro návštěvníky velice zajímavé a zpestřující.”
Hrad nyní prochází stavebními úpravami. Hned u vstupu vzniká nákladem 16 milionů korun návštěvnické centrum. Hotovo by mělo být začátkem příštího roku.
Stanislav Hrabovský, ředitel Muzea Beskyd: “Stojíme v prostoru, který původně byl nevyužíván a je to prostor mezi první a druhou hradní bránou, tzv. severozápadní bastion. O historii tohoto místa víme, že byl snad budován kolem roku 1650, ale některé věci jsou ze 70. let minulého století, kdy zde došlo k betonové konstrukci, velký monolitický železobetonový strop, a prostor nebyl využíván z toho důvodu, že původní záměr snad kavárny nebo vinárny nebyl v pozdějších letech povolen. Hlavně se nám podařilo získat povolení pro úpravu tohoto sníženého prostoru. Nacházíme se asi dva a půl metru po příjezdovou cestou k hradu Hukvaldy, mezi první a druhou bránou. Takže bylo povoleno využít tento prostor pro návštěvníky a další zázemí hradu. Vznikne tady tzv. návštěvnické centrum. To znamená prostor pro novou pokladnu, pro maminky s dětmi na přebalování dětí, bude tady prostor pro výstavy, případně nějaké malé koncerty, přednášky. Podstatné je, že na kulturní památce hrad Hukvaldy, který má uchovávat vlastně ruinózní charakter třetí největší hradní zříceniny v České republice, je to prostor krytý. To znamená, že není mnoho míst na hradě, kde můžeme pořádat takové aktivity. Takže to je velký přínos. Dalším přínosem je také to, že by to mohlo umožnit i celoroční provoz hradu v určitých případech za klimatických podmínek, kdy pokud nebude velké náledí, nebo bude hrad dostupný pěším způsobem alespoň, tak by se dalo uvažovat o prohlídkách třeba i v zimním období. Akci financuje Moravskoslezský kraj jako náš zřizovatel. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace je vlastně správcem hradu a provozovatelem hradu, takže v součinnosti se zástupci kraje řešíme tuto aktivitu. Důležité je také říci, že finanční prostředky účelové na to poskytl Moravskoslezský kraj a na další navazující akce. Většinou jde o statické záležitosti, zpevňování hradního zdiva, vybavenost tohoto prostoru, který bude i bezbariérový, což znamená, že tady bude plošina pro osoby se sníženou schopností pohybu, bude tady i šikmá taková plošina pro pojezd. Takže všichni, kteří by se chtěli na hrad dostat, budou tuto možnost mít. Zajímavou věcí u tohoto centra bude zelená střecha, není to ale věc na hradě úplně nová. Máme už zelenou střechu u Bílé věže na vyhlídce. Ze střechy návštěvnického centra se lidé budou moci dívat na náhradní baštu a výhledy do krajiny budou pravděpodobně možné i přes střílny."
---
Plnou parou vpřed. V historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně si studenti i dospělí mohli připomenout 240. výročí narození místního vynálezce Josefa Božka.
Sběratel Miloslav Vaváček, zapsaný i v knize rekordů, tam představil sbírku miniaturních a plně funkčních parních strojů.
Veřejnost si může parní stroje prohlédnout ještě tuto sobotu od 9 do 16 hodin.
Lenka Ježová Bichlerová, mluvčí Muzea Těšínska: “Je nadšeným sběratelem miniatur funkčních parních strojů, které představí jak školním skupinám tak dospělým. Edukační programy byly připraveny jak pro základní školy tak pro střední školy a musím říct, že máme tu výhodu, že v Českém Těšíně existuje Gymnázium Josefa Božka, což byl významný a vynálezce a konstruktér. V Českém Těšíně je pojmenována ulice po Josefu Boškovi no a samozřejmě se mu věnujeme i v naší expozici. Ke 240. výročí narození Josefa Božka vydali speciální turistickou známku, která je k dostání pouze u nás v historické budově v Českém Těšíně a je v omezeném počtu.”
Miloslav Vaváček, autor projektu Experiment aneb plnou parou vpřed: “Já jsem přijal pozvání tady zdejšího muzea kvůli tomu, abych tady přednášel o parních strojích a parní síle. Přivezl jsem součást sbírky, která je tady za mnou a lidi budou moct vidět v provozu modely historických parních strojů od starověku až po moderní parní elektrárnu s turbínou. Jsem tady pro to, abych je vzdělával a pobavil sebe a je taky. Parní stroje mají tu výhodu, že se líbí všem. Líbí se holkám, líbí se klukům, malým dětem i dospělým. V tom tkví ta jejich univerzálnost a tím, jak je to malinké a funguje to, tak je to taky atraktivní. Protože se zajímám dějinami úplně od toho prvopočátku, tak jdu od toho starověku až po současnost přes všechny různé další mezistupně vývoje parních systémů, parovozy, parní lodě, stacionární parní stroj a mám tady stroje vlastně úplně od antiky, od toho počátku. Ty parní stroje získávám po celém světě na různých aukcích. Mám jak stroje nově vyrobené podle dobových vyobrazení, tak skutečně historické originály. Jeden z nich tady mám a ten má 100 let, takže lidé budou moci vidět v chodu historickou mechanickou hračku, která za normálních okolností bývá v muzeu nebo soukromých sbírkách, někde hluboce uzamčená. A my tady ji zprovozníme a budeme si s ní hrát. Ta prezentace se zabývá historií vývoje parního stroje a velice rád bych upozornil na to, že jsme tady hlavně kvůli tomu, že pan Božek slaví letos výročí a pan Božek je z nejlepších slezských vynálezců, či vůbec vynálezců u nás. Narodil se tady ve Slezsku, kousek odsud a je to velice důležitý takový český Leonardo da Vinci, protože vynalezl spoustu hodinových strojů a čerpadel a dokonce dělal protézy pro lidi zraněné v napoleonských válkách, ale hlavně vyjel v 1815 se svým krásným parovozem v Praze ve Stromovce a byl druhým na evropském kontinentu po francouzském vynálezci Nicolasi Josephu Cugnotovi a Božkův parostroj se učí v dějepisu i ve fyzice.
Jan Müller, student Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně: “Učili jsme se o něm už na základní škole. Josef Božek byl vynálezce. Postavil první parní stroj v Čechách a tahle výstava byla moc super. Moc se mi líbily ty parní stroje a líbilo se mi, jak ten pán byl velmi vtipný a taky se mi líbil ten parní stroj, jak to tam fungovalo, jak to tam bylo propojené ta ozubená kolečka. Moc se mi to líbilo.”
Iva Dluhošová, učitelka, Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně: “O Josefu Božkovi vědí poměrně hodně a přišli jsme sem proto, abychom ještě víc podpořili povědomí dětí o samotném vynálezci a muži, po němž bylo naše gymnázium pojmenováno. Celá ta prohlídka se nám moc líbila. Nejen ten obsah byl fantastický, kdy nás průvodce provedl úplně od začátku parostroje, až po Josefa Božka a jeho vynálezy. Úžasné bylo zapálení průvodce a to, jakým způsobem nám to přednesl, interaktivita, zábavný byl a děcka byla nadšená.”
Sběratel Miloslav Vaváček představil i jeden velmi zajímavý exemplář.
Miloslav Vaváček, autor projektu Experiment aneb plnou parou vpřed: “Je to nejmenší parní elektrárna v České republice. Je vybavena turbínou, která dává 6000 otáček za minutu a je schopna vyrobit elektrický proud a rozsvítit tady to veřejné osvětlení. Což je velice efektivní, protože když lidé přijdou a stroj spustíme, tak se zhasne a v té tmě se to rozzáří a je to nádherné. Většinou přednáším hodně pro školy, muzea a tak podobně. A kromě jiného jsem získal za svoji sbírku, kterou prezentuji pro veřejnost, ocenění ve formě zápisu do České knihy rekordů a kuriozit a loni jsem byl vyhlášený jako rekordman roku právě tady v návaznosti na ty rekordy s párou a ještě s modely kanónů, se kterými taky střílím.”
---