Zákaz kamionů přes Staré Hamry by měl platit po celý rok

Zákaz jízdy vozidel těžších než 12 tun by měl na trase přes Staré Hamry platit celoročně. Kamiony by měly jezdit po obchvatu, aby se snížilo riziko dopravních nehod a případného znečištění zdroje pitné vody pro celé Ostravsko.

O celoroční platnost zákazu jízdy pro nákladní automobily s hmotností vyšší než 12 tun usilují především starostové obcí podél horské silnice I/56. Zatím se jim podařilo dosáhnout trvalého zákazu přes zimu.

Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “1. prosince vydal MSK opatření obecné povahy, které vyjadřuje, že na komunikaci I/56, která vede do Beskyd do chráněné krajinné oblasti, je od Frýdku-Místku zákaz vjezdu tranzitní nákladní dopravy. Je to vlastně výsledek dlouholetého působení a snahy starostů okolních obcí, hlavně je Staré Hamry, Ostravice a Bílá, aby doprava hlavně zimním období, ale i celoročně se nějakým způsobem upravila. Protože hlavně v zimním období dochází k velkému množství dopravních nehod a tyto způsobují komplikace nejenom vlastně lidem, kteří tam žijí v této oblasti, ale taky ohrožují zdroj pitné vody, kterým je vlastně přehradní nádrž Šance. Víme, že to je zdroj pitné vody pro Frýdecko-Místecko, ale také Karvinsko, Novojičínsko, Ostravsko a navíc i pro přilehlé části Polska. Takže ochrana zdroje pitné vody je pro nás vlastně prioritou."

Anketa: “No já nevím, ale od Frýdku jsou cedule se zákazem a ty kamiony tady stejně jezdí. Pak v kopci zastaví, nedá se je objet a tvoří se kolony.”

Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Tento zákaz vjezdu vlastně řešíme s těmi starosty uvedenými i s dalšími více než 50 statutárními zástupci obcí na Frýdecko-Místecku již dlouhodobě a konečně se nám vlastně podařilo tohoto dosáhnout. Znamenalo to nemalé úsilí vejít v jednání jak se všemi dotčenými ministerstvy. Jak životního prostředí, tak dopravy, tak zemědělství. Samozřejmě za velké podpory Moravskoslezského kraje a hlavně velký dík patří Ředitelství silnic a dálnic a Policii České republiky. Díky jejich podpoře se nám toho podařilo docílit a došli jsme, že byly umístěny dopravní značky na vytvořený obchvat města Frýdku-Místku s tím, že nabádají řidiče těžké nákladní kamionové dopravy k tomu, aby setrvali na obchvatu. Samozřejmě tohle to všechno se propsalo do navigaci, takže i navigační systémy informují řidiče o tom, že tedy nemají sjíždět na I/56 díky nevhodnému počasí a díky cestě, která tamtudy tím horským terénem vede. Už od roku 2015 jsou právě snahy starostů těch zmiňovaných obcí o to, aby ta těžká tranzitní nákladní doprava neprojížděla těmito horskými komunikacemi. Až jsem se stala senátorkou, tak jsem získala větší možnost bojovat na různých místech o vydání opatření a provedla jsem k tomu nejedno sezení v Senátu s tím, že mě tam senátoři v této záležitosti podpořili a já jsem hrozně ráda, že se nám tohle to povedlo. A jak jsem říkala, od prosince až do 31. března bude vlastně tento zákaz v platnosti. Samozřejmě, že nehody se stávají i v létě, nejenom mým cílem, ale cílem všech je, abychom tuto dopravní značku, která tam je, nechali trvale umístěnou a telematika, která informuje tyto řidiče kamionů o tom, že tady se nemá vyjíždět, aby svítila celoročně. Aby opravdu ta tranzitní doprava pokračovala dále na slovenské hranice, na Svrčinovec, aby chráněná krajinná oblast zůstala zachována pokud možno v co nejlepší formě.”

Zákaz jízdy nákladních vozidel kontrolují policisté, kteří hříšníkům ukládají pokuty.

Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Navzdory umístěnému dopravnímu značení přesto řidiči těchto kamionů porušují zákaz vjezdu do této oblasti. Samozřejmě, že je policie, která stojí u benzinové stanice na Ostravici, tyto řidiče, kteří porušují tento zákaz, otáčejí a vrací je zpět. Nicméně pokud ty pokuty, které za to jsou schopni udělit, jsou velice nízké. Já v téhle chvíli cítím, že je zapotřebí, aby zákonodárci se opravdu snažili o to, aby se pokuty za porušování těchto předpisů zvýšily. Na slovenské straně je pokuta za stejný přestupek 800 až 1000 euro, kdežto u nás to jsou 2000 korun, což je teda opravdu nepoměr a i tohle je ten důvod, proč si řidiči zkracují cestu horami touto trasou.”

---

Ledová archa na Pustevnách zachránila i medvědy

Zhruba 40 tun ledu spotřebovali sochaři, kteří na Pustevnách vytvořili příběh záchrany světa. Letošní ročník totiž ztvárňuje Noemovu archu.

Sochy z ledu jsou tradičně umístěné ve dvou velkých stanech, kde se organizátoři snaží i při vysoké návštěvnosti udržet nízkou teplotu, aby umělecká díla vydržela co nejdéle.

Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Letos je téma nádherný biblický příběh Noemovy archy. A jestliže Noe byl nad hladinou, tak v horním stanu lidé uvidí podmořský svět, co se děje pod tou archou. Nemůžeme samozřejmě tady zobrazit celou Noemovu rodinu, ale Noeho tady lidé samozřejmě uvidí a uvidí tady i tradiční zvířata, která nastupují na vrchu. Ten seznam zvířat jsme navíc obohatili o beskydské medvědy. Je to již 24. ročník, a letos je to exkluzivní v tom, že nám mimořádně přeje počasí. Tudíž po několika letech tady naši diváci uvidí sochy propracované do nejmenších detailů, které v minulosti nešlo provádět. Vzhledem k tomu, že bylo poměrně teplo, tudíž ty drobné detaily nešly vyrobit. Dnes to tady máte a můžete to zhlédnout v plné kráse.”

Parta zkušených sochařů tvořila celý týden. Každý z ledu vytesal hned několik exponátů.

Marian Maršálek, umělecký sochař: “Jsme taková skupina řezbářů, která se potkala na větších projektech na Slovensku. Vlastně jsou všichni tady z Moravy, jen jeden je ze Slovenska. Už jsme všichni docela zkušení, řežeme každý aspoň pět let s tím ledem. Letos se dělají zvířata, tak to každý z kluků má docela nacvičené, protože je to takový jejich denní chleba. V každém stanu se vždycky udělá nějaká velká socha. Tady je to silueta lodi a slon a potom se to doplní prostorově. Myslím, že pro většinu z nás to bylo dříve takové zpestření, ale teď se z toho ledosochařství stala taková zajímavá disciplína.”

Kdo chce sochy z ledu vidět, má šanci jen do začátku února.

Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Otevírací doba až do 4. února je denně od 9 do 16:30 hodin. Je to zvoleno i kvůli tomu, že poslední odjezd lanové dráhy je v 17 hodin tady z Pusteven je to vlastně i nejlepší cesta cesta nahoru, protože jednak jízdenka platí jako vstup do obou stanů a jednak máme parkoviště P1, jako jediné neplacené parkoviště zdarma, které na Ráztoce je.”

---

Brána Pusteven vítá návštěvníky oblíbeného sedla

Nejnavštěvovanější lokalita Beskyd, známé Pustevny, se dočkala otevření informačního centra. To bylo zřízeno v nové stavbě, která se nazývá Brána Pusteven a turisté ji najdou u parkoviště a zastávky autobusu.

Brána Pusteven byla pojata skutečně jako vstup do celé lokality. Turistům tam bude sloužit klasické informační centrum a mohou tam využít toalety a v pohodlí vyčkat na autobus.

Radim Gálik (NEZ), starosta Prostřední Bečvy: “Autobusovou dopravu zajišťuje kraj, ale vedle samotné stavby, na které se právě nacházíme, byla součástí projektu i úprava prostranství právě točny pro autobusy, nějaké parkoviště pro motorky, pro zájezdové autobusy a součástí stavby je také zvonička, takže tady máme nový zvon, který bude zvonit každou hodinu. Vedle samotného zázemí jsme tady vybudovali takovou menší terásku, která nabízí krásné výhledy do širokého okolí.”

Brána Pusteven byla postavena v rámci velkého projektu, který má celou lokalitu zvelebit a dát jí ucelenou podobu. Moravskoslezský a Zlínský kraj, obce z obou stran pohoří a podnikatelé založili fond, který úpravy financuje.

Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: “Jednou z aktivit, která vznikla díky fondu je tato krásná budova, protože z fondu jsme zaplatili projektovou přípravu stavby, když jsme si řekli, že tady na tomto vrcholku musí vzniknout něco moderního s jakousi dominantou Beskyd, a to se povedlo.”

Moravskoslezský kraj dále například rozšiřuje parkovací kapacity u dolní stanice lanovky.

---

Redakčně upraveno / zkráceno.