Lidé si prohlédli jinak zapovězená místa na přehradách

Navštívit místa, která jsou jinak veřejnosti nepřístupná, mohli lidé, kteří využili Den otevřených dveří pořádaný u příležitosti Světového dne vody. Prohlédnout si mohli přehrady, úpravny pitné vody nebo čistírny odpadních vod.

Z přehradních nádrží si lidé mohli vybrat mezi Slezskou Hartou, Morávkou a Šancemi.

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Počasí nám vyšlo, takže dorazilo hodně návštěvníků. Den otevřených dveří na Vodním díle Šance probíhá v standardním režimu – zpřístupněná je odměrná věž, kde je však omezený počet osob, protože lávka spojující břeh má omezenou únosnost."

Anketa: “My jsme z Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí. Jsme tady už poněkolikáté, protože náš věk už tomu tak nějak odpovídá. Než jsme dorazili sem, zvládli jsme ještě Morávku, kde bylo lidí o něco méně – byli jsme tam totiž mezi prvními. Tady už je návštěvníků výrazně víc, ale samozřejmě je tu krásně.”

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Návštěvníci mohou také volně procházet trasou přes injekční chodbu, která je zcela volně přístupná. V chodbě máme rozmístěnou obsluhu, která zájemcům podává informace.”

Anketa: “Jsme z Ostravy a přijeli jsme se podívat na výlet a Světový den vody. Abychom se dostali dovnitř, čekali jsme ve frontě něco přes hodinu, ale pak jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o tom, jak vodní dílo funguje. Podívali jsme se i dole pod hráz, kam se běžně nedostanete, a bylo to opravdu super.”

Anketa: “Dole bylo hodně schodů, snad 900. Byla jsem trochu nervózní, že uklouznu.”

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Vodní dílo Šance prošlo v letech 2015 až 2018 rozsáhlou rekonstrukcí. Hlavním cílem bylo zvýšení kapacity bezpečnostních prvků, konkrétně přelivu, skluzu a vývaru pod skluzem. Díky této modernizaci je nyní přehrada připravena odolat i tzv. desetitisícileté povodňové vlně.”

Vedle přehradních nádrží mohli lidé navštívit také vodohospodářský dispečink Povodí Odry v Ostravě.

---

Lidé si prohlédli meteorologickou stanici na Lysé hoře

Meteorologové, kteří slouží na Lysé hoře, ale i jejich kolegové na pobočce v Ostravě-Porubě, se v sobotu vžili do role průvodců. O Dni otevřených dveří lidem ukázali svá pracoviště.

Někteří turisté přišli náhodou, jiní ale přímo cíleně na Den otevřených dveří.

Anketa: “My jsme šli kolem úplnou náhodou, vůbec jsme netušili, že se tady něco takového nachází. Je to zajímavé, protože jsou to věci, které člověk vidí v podstatě, když jde okolo, ale nevidí, co je za tím plotem. A myslím si že jakoby to měl asi vidět každý, protože to co vidíme v televizi a co vidíme na těch různých diagramech, tak je to zajímavé. Pro mnohé to může být poučné. Dnes je všechno elektronické, ale dřív se měřilo ručně, takže je to zároveň i vzpomínka na minulost a připomenutí toho, co s námi příroda může udělat. Co mě opravdu překvapilo, je fakt, že tady funguje stálá posádka 24/7. Střídá se pět lidí a vždy tu někdo musí být. A co je zajímavé – ještě se prý nikdy nestalo, že by se někdo nestihl vystřídat.”

Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Návštěvníkům a zájemcům zde představujeme práci na meteorologické stanici, ukazujeme, jak se měří, jak se získávají data a jak vypadá každodenní činnost na této stanici. Zájemci si mohou prohlédnout meteorologické přístroje a elektronická čidla, dozvědět se, jak se sestavují meteorologické zprávy a jakým způsobem se odesílají do centrály v Praze–Komořanech.”

Anketa: “Šli jsme sem najisto, věděli jsme, že se tady koná tato akce. Překvapilo nás, jak málo lidí tady bylo – vypadá to, že o tuto stanici je poměrně malý zájem. Udělali jsme si z toho pěkný rodinný výlet, i když nás trochu překvapila namrzlá cesta. Obsluha byla velmi příjemná a dozvěděli jsme se zajímavé informace, například o maximální výšce sněhu."

Anketa: “Zjistil jsem třeba, že se teplota klasicky měřila v budce ve výšce dvou metrů. Nejvíce sněhu tu napadlo v roce 1911 a bylo to 491 cm.”

Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Velký zájem bývá o historii stanice, proto jsme připravili výstavku historických meteorologických přístrojů. Návštěvníkům vyprávíme i o dlouhé tradici meteorologického pozorování na Lysé hoře, které začalo už v roce 1897 a postupně se vyvíjelo až do dnešní moderní podoby. V loňském roce jsme si připomněli 70. výročí zděné budovy, která na vrcholu Lysé hory. Na stanici pracuje pět zaměstnanců, kteří se střídají ve dvanáctihodinových směnách.”

Další Den otevřených dveří budou meteorologové pořádat zase za rok.

---

V Dolní Lomné odborníci debatovali o změnách klimatu

Změnami klimatu a dopady na krajinu se zabývali účastníci konference, která se konala v Dolní Lomné. Aktuální poznatky by měly sloužit k vytváření nových výukových programů ve školách.

Konference s názvem Projevy, dopady a příčiny změny klimatu na krajinu se konala v zážitkovém a informačním středisku URSUS. Byla součástí celonárodního projektu Klíč k zelené budoucnosti, který byl podpořen ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Programu národního plánu obnovy.

Jana Karpetská, ředitelka URSUS Dolní Lomná: “Hlavním cílem tohoto projektu je vytváření výukových programů pro žáky základních škol a studenty středních a středních odborných škol. V rámci těchto programů chceme cílovou skupinu seznámit s problematikou změny klimatu, jejími příčinami, dopady a také možnými opatřeními, která může každý z nás přijmout ke snížení těchto dopadů. Výukové programy budou nejprve pilotně ověřeny na vybraném vzorku žáků a studentů škol Moravskoslezského kraje a následně rozšířeny do dalších škol napříč Českou republikou.”

Petr Pyszko, Ostravská univerzita: “Na na konferenci k tématu změn klimatu mám dvě přednášky zaměřené na biodiverzitu hmyzu. První přednáška se věnuje vlivu extrémních veder a teplotních výkyvů na opylovače, zejména čmeláky, kteří jsou modelovou skupinou organismů přizpůsobenou spíše chladnějšímu klimatu. Vlny veder na ně mají zásadní negativní dopady, a proto se budeme zabývat tím, jak těmto dopadům předcházet a jak je možné je zmírnit. Druhá přednáška se týká představení prvních dat z projektu TAČR, na kterém spolupracujeme s kolegy z různých univerzit v rámci České republiky. Zabýváme se zde tím, jak městské prostředí ovlivňuje biodiverzitu živočichů, zejména hmyzu. Zjistili jsme, že městská prostředí vykazují zajímavé změny ve skladbě hmyzích druhů. Na jedné straně se zde ve velké míře objevují invazní druhy pocházející z jižních oblastí, na druhé straně ale mohou města poskytovat útočiště vzácným teplomilným druhům, které ve volné krajině – zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině – ztrácejí své přirozené biotopy. Ty mohou být nahrazovány různými ruderálními a postindustriálními plochami.”

Změny klimatu podle odborníků zkracují zimní spánek medvědům. .

Michal Kalaš, bývalý ředitel Správy národního parku Malá Fatra: “Já jsem dnes tady v URSUS centru v pozici návštěvníka. Nemám žádnou přednášku, i když název tohoto centra se mnou úzce souvisí, protože se věnuji hlavně výzkumu medvěda hnědého v našich podmínkách na Slovensku. Téma konference je globální změna klimatu, což do značné míry souvisí i s tímto živočichem. pro mě je zajímavé pozorovat změny související s hybernováním, tedy období zimního spánku. A pozorujeme změny, které se projevují, když ten zimní spánek je kratší, než v minulých dekádách. proto jsem dneska tady a chci se o tom dozvědět více od odborníků.”

Vedle odborných konferencí pořádá centrum URSUS také klasické vzdělávací programy z oblasti Beskyd pro školní mládež.

---