Hejtman Moravskoslezského kraje rozdal ceny hendikepovaným umělcům, které jsou udělovány u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených. Letos zvítězil Stanislav Ryšánek z Havířova se svou sérií obrázků Krása českých vesnic v různých ročních obdobích. Oceněni byli také tvůrci kovové mozaiky, olejomalby či díla z keramiky.
Slavnostní atmosféra, desítky vystavených děl a radost z tvorby. Tak vypadalo předávání Cen hejtmana hendikepovaným umělcům v Domě umění v Ostravě. Soutěž každoročně představuje talentované autory z celého regionu a ukazuje, že umění nemá hranice.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Jsem úplně nadšený z toho, co jsem tady dneska viděl. Ta díla jsou opravdu velmi pěkná a budu rád, pokud některé z těch děl bude moci vyset i v hejtmanské kanceláři.”
Stanislav Ryšánek, 1. místo: “Tam je, jaro, léto, podzim, zima z kuliček z papíru.”
Petra Morčinková, 2. místo: “Já jsem šťastná. Dělala jsem to z takových perliček.”
Letos byla udělena také dvě čestná uznání, a to Kamilu Vávrovi za sestavu keramických objektů s názvem Zahradní harmonie a Petru Zagorskému za olejomalbu Vlčí máky.
Petr Zagorský, čestné uznání: “To jsem vlastně nečekal, že se to tu vystaví. Mám velkou radost.”
Kromě oceněných děl byla k vidění také tvorba účastníků výtvarných dílen pro hendikepované. Projekt GVUO funguje díky podpoře Moravskoslezského kraje už od roku 2006 a zájem je rok od roku vyšší.
Zuzana Grulichová, edukátorka, GVUO: “Dílen za půl roku proběhlo téměř 50 a těch děl vzniklo opravdu spoustu, takže jsme museli vybrat jenom některé jako takovou menší ukázku.”
Dílny probíhají jednou měsíčně a jejich kapacita je až 15 osob.
---
14. prosince vstoupí v platnost upravené jízdní řády městských autobusů v Novém Jičíně. Velké novinky nepřinesou, zato se změní názvy některých zastávek. Jedno úplně nové nástupní místo přibude v ulici Svatopluka Čecha.
Nový jízdní řád městské hromadné dopravy v Novém Jičíně začne platit od 14. prosince. Přináší jen drobné změny. To, co bude viditelnější, je, že se změní názvy některých autobusových zastávek. Důvodem přejmenování je to, aby označení odpovídalo reálnému životu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Názvy některých zastávek už neodpovídají skutečnosti. Například “Suvorovova Pamela”, tento závod už tam není. Nebo “Loučka restaurace Koruna”, kde taky už není restaurace, v té Koruně už jsou dneska byty. Takže jsme si řekli, že bylo dobré to vzít komplexně a celkově to je nakonec 14 zastávek, u kterých ta změna proběhne.“
Marie Machková, tisková mluvčí města Nový Jičín: “Například zastávka „Palackého ČSAD“ bude nově “Palackého garáže“, aby cestující neměli mylný dojem, že jde o autobusové stanoviště. Zastávka „Palackého škola“ se zase přejmenuje na přesnější „Palackého gymnázium“.“
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nebo například “Nový Jičín Pošta”, což je zastávka na ulici K nemocnici, se bude jmenovat nově “Karla Kryla”, protože pošta už je přestěhována. A ta zastávka Karla Kryla nebude až tak podle osobnosti Karla Kryla, ale spíš podle ulice, která je po něm pojmenována a vlastně vede kolmo na tuto ulici K nemocnici.”
No a v jízdním řádu přibude i jedna úplně nová autobusová zastávka, a to tady v ulici Svatopluka Čecha. Je naproti finančnímu úřadu a tedy ponese název finanční úřad.
Vybudování této zastávky přijde na přibližně 400 tisíc korun. Další má město v plánu zřídit u Kauflandu a v místní části Straníku.
---
Ovzduší v Ostravě se v posledních letech výrazně zlepšilo, ale stále má k dokonalosti daleko. Mění se i skladba znečišťovatelů a právě na to se nyní chce zaměřit vedení Slezskoostravské radnice. Po celém obvodu rozmisťuje unikátní měřící zařízení, která detekují hlavní znečišťující látky.
Modernizace průmyslu, útlum některých provozů i masivní výměna starých kotlů. To vše přispělo k tomu, že se ovzduší na Ostravsku výrazně zlepšilo. Přesto stále zůstává v zimních měsících jedním z nejvytíženějších regionů. Slezská Ostrava nyní instaluje v rámci projektu Vzduch bez hranic senzory, které dokáží kvalitu ovzduší přesně změřit. S výsledky se bude dále pracovat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Budou rozmístěny po celé ploše městského obvodu a budou monitorovat jak vzduch v okolí třeba dopravních tepen, tak některých průmyslových podniků. Zajímá nás vlastně to, jaká je kvalita vzduchu na jednotlivých místech."
Celkem 48 měřicích stanic bude v hustě obydlených částech, v místech, kde se topí tuhými palivy, u rušných silnic, škol i školek, ale také u Heřmanické haldy a jedna stanice je pro porovnání také v Hrušově, u měřící stanice Zdravotního ústavu.
Miroslav Garaj, ředitel společnosti Geoscanning: "Samotný přístroj má 250 gramů, měří organické a prchavé látky, takže NOXY a VOC, plus všechny dopravníkové tedy prachové částice."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My bychom v budoucnu chtěli více malých měřících stanic využívat nejen k obecnému měření kvality ovzduší, ale třeba i k měření v okolí velkých staveb."
Na projektu Vzduch bez hranic Slezská spolupracuje se slovenským městem Stará Turá. Benefitem je velké množství inovativních malých přístrojů, které dokáží měřit podobně jako velká zařízení meteorologického ústavu a lze je jednoduše přemisťovat.
---
Ve Frýdku-Místku vyroste jedno z nejvýraznějších kulturních a komunitních center v MS kraji. Vzniká v areálu bývalé textilní továrny dosud známé pod názvem Přádelna bratří Neumannů. Aktuální název je nyní Nová Osmička.
Nová osmička se stane už od května příštího roku komunitní oázou v centru Frýdku-Místku.
Kamil Rudolf, majitel Nové osmičky: "A ten program bude mít kulturní ráz, sportovní. Můžou tady být akce, koncerty, divadla, stand-up comedy, letní kino a podobně. A věříme, že každý obyvatel našeho města si tady najde to své."
Tým kolem ředitele veleúspěšného festivalu Beats for Love počítá se spoluprací s městem i krajem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Tento projekt má opravdu grády a jsem z něho velmi mile překvapený. Moc se těším na tu realizaci, protože to fakt pro Frýdek-Místek bude začátek něčeho obrovského."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "To je, myslím, ta největší hodnota. To, že tady nevzniknou stavebniny nebo nějaký sklad, ale bude tady život. A já přeju celému týmu, aby ten projekt měl dlouhý život a my jako město samozřejmě budeme stát po jeho boku."
Majitelé nové osmičky slibují program pro lidi na každý den.
Mirai Navrátil, zpěvák: "Držím tomu místu palce, vypadá to fakt hezky, tak se těším."
Návštěvníci se mohou těšit na řadu sportovních aktivit, lekcí a workshopů, nebo třeba na letní kino či cestovatelské přednášky.
---
Podvodníci stále hledají nové způsoby, jak se dostat k penězům důvěřivých lidí. Havířovská městská policie proto uspořádala sérii preventivních workshopů, které mají starší občany naučit, jak podvod rozpoznat.
Praktiky takzvaných šmejdů se stále posouvají. Od fyzických nabídek elektřiny, či různých výrobků se teď zaměřují zejména na kyberprostor. A opět jsou jejich cílem senioři.
Monika Krpelíková, MP Havířov: “Jedná se teď v poslední době o velké problémy, když si právě ti šmejdi nebo ti darebáci posílají zprávy, že někdo někde byl nějakým způsobem přepadený, mami, babi pošli peníze, jsem vnuk a tak dále, Takže chceme upozornit havířovské seniory tady na tuto problematiku."
Nejdůležitější je, si informace ověřovat.
Tomáš Jaglář, PČR Havířov-Šumbark: “Kdyby to měl být nějaký rodinný příslušník, tak kontaktovat toho rodinného příslušníka a opravdu si to ověřit, že to je on, že se mu to opravdu ta situace stala a když si opravdu nebudou tím jistí, samozřejmě zavolat na linku 158,"
Senioři mají různé zkušenosti, a to nejen se s případy v on-line prostoru.
anketa: "Ale stalo se mně, že jako už kluk 15-letej ve dne v půl desátý mě přepadnul, kabelku mi chtěl jako vzít,. Říkám, no kde jsme.”
anketa: “Když nevím, prostě neozve se, jenom mi řekne, vaše dcera byla přepadena. Já vím, že to není pravda, hned si ověřím, tak dávám si pozor na takové věci.”
Preventivní workshopy pro seniory může městská policie pořádat díky dotaci z ministerstva vnitra. Celkem se přednášek již zúčastnilo na 300 důchodců.
---
V letošním jubilejním 10. ročníku participativního rozpočtu Náš Jih hlasovalo pět a půl tisíce Jižanů. Zvoleno bylo 9 projektů na úpravy veřejných míst. Novinkou letoška bylo i hlasování pro revitalizaci dvorů za bytovými domy s názvem Náš Jih za domem.
Obyvatelé Ostravy-Jihu opět ukázali, že jim není lhostejné, jak vypadá místo, kde žijí. Do letošního, již 10. ročníku participativního rozpočtu se zapojilo 5430 hlasujících.
Tereza Kašingová, koordinátorka programů Náš Jih: „Hlasujících jsme měli více než v loňském roce. Projektů v hlasování bylo 31. S tím, že za nás teda ty projekty byly takové hodně různé. Byly tam dětská hřiště, byla tam i akce pro občany obvodu, byla tam socha. Takže si myslím, že si opravdu mohl vybrat každý.“
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Já bych asi představila dva nejúspěšnější projekty. Tím prvním byl s největším počtem hlasů dvůr pro všechny sousedy. Je to vlastně obnova tří propojených dvorů za domy na ulici Norberta Frída. Cílem je, aby vznikl velký prostor, kde si na své přijdou sousedi, jak s malými dětmi, tak aktivní lidé, kteří chtějí strávit odpoledne blízkosti svého bydliště.“
Vítězný dvůr byl přihlášen v rámci odděleného projektu Náš Jih za domem, který měl letos premiéru.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Tím druhým, vlastně nejúspěšnějším projektem je Zdolej překážku v každém věku. Tento projekt by měl vzniknout na prostorech základní školy v Ostravě Zábřehu na ulici Volgogradské. Je to zase projekt, který nabízí možnost zábavného sportovního využití a relaxace pro všechny věkové kategorie. V dopoledních hodinách by mohl sloužit pro jak základní, tak mateřskou školu, v odpoledních hodinách by byl zase otevřen pro veřejnost.“
Celkově bylo letos v participativním rozpočtu úspěšných 9 návrhů. Tři v Zábřehu, tři v Hrabůvce, dva na Dubině a Bělském lese a jeden ve Výškovicích.
Tereza Kašingová, koordinátorka programů Náš Jih: „Na základní škole Volgogradské vyhrálo hřiště, OCR hřiště, které slouží k nácviku třeba na železného muže. Takže posilování celého těla na takových interaktivních prvcích. Takové hřiště budeme mít úplně unikátní. Autorka říkala, že v dosahu zhruba 100 kilometrů není podobné hřiště k nalezení. Takže to bude na Jihu úplně super. A máme dvě kuličko dráhy, které postoupily. Jedna na pryžovém povrchu, jedna bude dřevěná. Kuličko dráhu už jsme chtěli dlouho, protože jsme ji viděli v různých městech. Je to takové inspirující, je to super místo na hru. Takže jsme rádi, že budeme mít rovnou dvě.“
Vybrané návrhy nyní čeká další fáze – příprava projektové dokumentace, technické konzultace a postupná realizace.
---
Hejtman Moravskoslezského kraje rozdal ceny hendikepovaným umělcům, které jsou udělovány u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených. Letos zvítězil Stanislav Ryšánek z Havířova se svou sérií obrázků Krása českých vesnic v různých ročních obdobích. Oceněni byli také tvůrci kovové mozaiky, olejomalby či díla z keramiky.
Slavnostní atmosféra, desítky vystavených děl a radost z tvorby. Tak vypadalo předávání Cen hejtmana hendikepovaným umělcům v Domě umění v Ostravě. Soutěž každoročně představuje talentované autory z celého regionu a ukazuje, že umění nemá hranice.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Jsem úplně nadšený z toho, co jsem tady dneska viděl. Ta díla jsou opravdu velmi pěkná a budu rád, pokud některé z těch děl bude moci vyset i v hejtmanské kanceláři.”
Stanislav Ryšánek, 1. místo: “Tam je, jaro, léto, podzim, zima z kuliček z papíru.”
Petra Morčinková, 2. místo: “Já jsem šťastná. Dělala jsem to z takových perliček.”
Letos byla udělena také dvě čestná uznání, a to Kamilu Vávrovi za sestavu keramických objektů s názvem Zahradní harmonie a Petru Zagorskému za olejomalbu Vlčí máky.
Petr Zagorský, čestné uznání: “To jsem vlastně nečekal, že se to tu vystaví. Mám velkou radost.”
Kromě oceněných děl byla k vidění také tvorba účastníků výtvarných dílen pro hendikepované. Projekt GVUO funguje díky podpoře Moravskoslezského kraje už od roku 2006 a zájem je rok od roku vyšší.
Zuzana Grulichová, edukátorka, GVUO: “Dílen za půl roku proběhlo téměř 50 a těch děl vzniklo opravdu spoustu, takže jsme museli vybrat jenom některé jako takovou menší ukázku.”
Dílny probíhají jednou měsíčně a jejich kapacita je až 15 osob.
---
14. prosince vstoupí v platnost upravené jízdní řády městských autobusů v Novém Jičíně. Velké novinky nepřinesou, zato se změní názvy některých zastávek. Jedno úplně nové nástupní místo přibude v ulici Svatopluka Čecha.
Nový jízdní řád městské hromadné dopravy v Novém Jičíně začne platit od 14. prosince. Přináší jen drobné změny. To, co bude viditelnější, je, že se změní názvy některých autobusových zastávek. Důvodem přejmenování je to, aby označení odpovídalo reálnému životu.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Názvy některých zastávek už neodpovídají skutečnosti. Například “Suvorovova Pamela”, tento závod už tam není. Nebo “Loučka restaurace Koruna”, kde taky už není restaurace, v té Koruně už jsou dneska byty. Takže jsme si řekli, že bylo dobré to vzít komplexně a celkově to je nakonec 14 zastávek, u kterých ta změna proběhne.“
Marie Machková, tisková mluvčí města Nový Jičín: “Například zastávka „Palackého ČSAD“ bude nově “Palackého garáže“, aby cestující neměli mylný dojem, že jde o autobusové stanoviště. Zastávka „Palackého škola“ se zase přejmenuje na přesnější „Palackého gymnázium“.“
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nebo například “Nový Jičín Pošta”, což je zastávka na ulici K nemocnici, se bude jmenovat nově “Karla Kryla”, protože pošta už je přestěhována. A ta zastávka Karla Kryla nebude až tak podle osobnosti Karla Kryla, ale spíš podle ulice, která je po něm pojmenována a vlastně vede kolmo na tuto ulici K nemocnici.”
No a v jízdním řádu přibude i jedna úplně nová autobusová zastávka, a to tady v ulici Svatopluka Čecha. Je naproti finančnímu úřadu a tedy ponese název finanční úřad.
Vybudování této zastávky přijde na přibližně 400 tisíc korun. Další má město v plánu zřídit u Kauflandu a v místní části Straníku.
---
Ovzduší v Ostravě se v posledních letech výrazně zlepšilo, ale stále má k dokonalosti daleko. Mění se i skladba znečišťovatelů a právě na to se nyní chce zaměřit vedení Slezskoostravské radnice. Po celém obvodu rozmisťuje unikátní měřící zařízení, která detekují hlavní znečišťující látky.
Modernizace průmyslu, útlum některých provozů i masivní výměna starých kotlů. To vše přispělo k tomu, že se ovzduší na Ostravsku výrazně zlepšilo. Přesto stále zůstává v zimních měsících jedním z nejvytíženějších regionů. Slezská Ostrava nyní instaluje v rámci projektu Vzduch bez hranic senzory, které dokáží kvalitu ovzduší přesně změřit. S výsledky se bude dále pracovat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Budou rozmístěny po celé ploše městského obvodu a budou monitorovat jak vzduch v okolí třeba dopravních tepen, tak některých průmyslových podniků. Zajímá nás vlastně to, jaká je kvalita vzduchu na jednotlivých místech."
Celkem 48 měřicích stanic bude v hustě obydlených částech, v místech, kde se topí tuhými palivy, u rušných silnic, škol i školek, ale také u Heřmanické haldy a jedna stanice je pro porovnání také v Hrušově, u měřící stanice Zdravotního ústavu.
Miroslav Garaj, ředitel společnosti Geoscanning: "Samotný přístroj má 250 gramů, měří organické a prchavé látky, takže NOXY a VOC, plus všechny dopravníkové tedy prachové částice."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My bychom v budoucnu chtěli více malých měřících stanic využívat nejen k obecnému měření kvality ovzduší, ale třeba i k měření v okolí velkých staveb."
Na projektu Vzduch bez hranic Slezská spolupracuje se slovenským městem Stará Turá. Benefitem je velké množství inovativních malých přístrojů, které dokáží měřit podobně jako velká zařízení meteorologického ústavu a lze je jednoduše přemisťovat.
---
Ve Frýdku-Místku vyroste jedno z nejvýraznějších kulturních a komunitních center v MS kraji. Vzniká v areálu bývalé textilní továrny dosud známé pod názvem Přádelna bratří Neumannů. Aktuální název je nyní Nová Osmička.
Nová osmička se stane už od května příštího roku komunitní oázou v centru Frýdku-Místku.
Kamil Rudolf, majitel Nové osmičky: "A ten program bude mít kulturní ráz, sportovní. Můžou tady být akce, koncerty, divadla, stand-up comedy, letní kino a podobně. A věříme, že každý obyvatel našeho města si tady najde to své."
Tým kolem ředitele veleúspěšného festivalu Beats for Love počítá se spoluprací s městem i krajem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Tento projekt má opravdu grády a jsem z něho velmi mile překvapený. Moc se těším na tu realizaci, protože to fakt pro Frýdek-Místek bude začátek něčeho obrovského."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "To je, myslím, ta největší hodnota. To, že tady nevzniknou stavebniny nebo nějaký sklad, ale bude tady život. A já přeju celému týmu, aby ten projekt měl dlouhý život a my jako město samozřejmě budeme stát po jeho boku."
Majitelé nové osmičky slibují program pro lidi na každý den.
Mirai Navrátil, zpěvák: "Držím tomu místu palce, vypadá to fakt hezky, tak se těším."
Návštěvníci se mohou těšit na řadu sportovních aktivit, lekcí a workshopů, nebo třeba na letní kino či cestovatelské přednášky.
---
Podvodníci stále hledají nové způsoby, jak se dostat k penězům důvěřivých lidí. Havířovská městská policie proto uspořádala sérii preventivních workshopů, které mají starší občany naučit, jak podvod rozpoznat.
Praktiky takzvaných šmejdů se stále posouvají. Od fyzických nabídek elektřiny, či různých výrobků se teď zaměřují zejména na kyberprostor. A opět jsou jejich cílem senioři.
Monika Krpelíková, MP Havířov: “Jedná se teď v poslední době o velké problémy, když si právě ti šmejdi nebo ti darebáci posílají zprávy, že někdo někde byl nějakým způsobem přepadený, mami, babi pošli peníze, jsem vnuk a tak dále, Takže chceme upozornit havířovské seniory tady na tuto problematiku."
Nejdůležitější je, si informace ověřovat.
Tomáš Jaglář, PČR Havířov-Šumbark: “Kdyby to měl být nějaký rodinný příslušník, tak kontaktovat toho rodinného příslušníka a opravdu si to ověřit, že to je on, že se mu to opravdu ta situace stala a když si opravdu nebudou tím jistí, samozřejmě zavolat na linku 158,"
Senioři mají různé zkušenosti, a to nejen se s případy v on-line prostoru.
anketa: "Ale stalo se mně, že jako už kluk 15-letej ve dne v půl desátý mě přepadnul, kabelku mi chtěl jako vzít,. Říkám, no kde jsme.”
anketa: “Když nevím, prostě neozve se, jenom mi řekne, vaše dcera byla přepadena. Já vím, že to není pravda, hned si ověřím, tak dávám si pozor na takové věci.”
Preventivní workshopy pro seniory může městská policie pořádat díky dotaci z ministerstva vnitra. Celkem se přednášek již zúčastnilo na 300 důchodců.
---
V letošním jubilejním 10. ročníku participativního rozpočtu Náš Jih hlasovalo pět a půl tisíce Jižanů. Zvoleno bylo 9 projektů na úpravy veřejných míst. Novinkou letoška bylo i hlasování pro revitalizaci dvorů za bytovými domy s názvem Náš Jih za domem.
Obyvatelé Ostravy-Jihu opět ukázali, že jim není lhostejné, jak vypadá místo, kde žijí. Do letošního, již 10. ročníku participativního rozpočtu se zapojilo 5430 hlasujících.
Tereza Kašingová, koordinátorka programů Náš Jih: „Hlasujících jsme měli více než v loňském roce. Projektů v hlasování bylo 31. S tím, že za nás teda ty projekty byly takové hodně různé. Byly tam dětská hřiště, byla tam i akce pro občany obvodu, byla tam socha. Takže si myslím, že si opravdu mohl vybrat každý.“
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Já bych asi představila dva nejúspěšnější projekty. Tím prvním byl s největším počtem hlasů dvůr pro všechny sousedy. Je to vlastně obnova tří propojených dvorů za domy na ulici Norberta Frída. Cílem je, aby vznikl velký prostor, kde si na své přijdou sousedi, jak s malými dětmi, tak aktivní lidé, kteří chtějí strávit odpoledne blízkosti svého bydliště.“
Vítězný dvůr byl přihlášen v rámci odděleného projektu Náš Jih za domem, který měl letos premiéru.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Tím druhým, vlastně nejúspěšnějším projektem je Zdolej překážku v každém věku. Tento projekt by měl vzniknout na prostorech základní školy v Ostravě Zábřehu na ulici Volgogradské. Je to zase projekt, který nabízí možnost zábavného sportovního využití a relaxace pro všechny věkové kategorie. V dopoledních hodinách by mohl sloužit pro jak základní, tak mateřskou školu, v odpoledních hodinách by byl zase otevřen pro veřejnost.“
Celkově bylo letos v participativním rozpočtu úspěšných 9 návrhů. Tři v Zábřehu, tři v Hrabůvce, dva na Dubině a Bělském lese a jeden ve Výškovicích.
Tereza Kašingová, koordinátorka programů Náš Jih: „Na základní škole Volgogradské vyhrálo hřiště, OCR hřiště, které slouží k nácviku třeba na železného muže. Takže posilování celého těla na takových interaktivních prvcích. Takové hřiště budeme mít úplně unikátní. Autorka říkala, že v dosahu zhruba 100 kilometrů není podobné hřiště k nalezení. Takže to bude na Jihu úplně super. A máme dvě kuličko dráhy, které postoupily. Jedna na pryžovém povrchu, jedna bude dřevěná. Kuličko dráhu už jsme chtěli dlouho, protože jsme ji viděli v různých městech. Je to takové inspirující, je to super místo na hru. Takže jsme rádi, že budeme mít rovnou dvě.“
Vybrané návrhy nyní čeká další fáze – příprava projektové dokumentace, technické konzultace a postupná realizace.
---
