Beskydský expres
- Zajímavosti z Beskydska od reportéra a kameramana Libora Běčáka
- Pohyb zvěře Beskydami usnadňují migrační koridory
- Silnice ničí přetížení kamiony a vozy se dřevem
- Zkameněliny z řeky Olše zavedly účastníky přednášky do pravěku
Rys ostrovid, medvěd hnědý nebo vlk obecný. To jsou šelmy, které ke svému životu potřebují poměrně rozsáhlé území. V cestách jim však brání silnice, železnice nebo příliš hustá zástavba. Na Jablunkovsku teď mají nový migrační koridor a ke stavbě se chystá ekodukt nad silnicí.
Nejen velké šelmy, ale také další savci při své migraci narážejí na překážky, které jim do cesty postavil člověk. Jeden významný migrační koridor vede kolem Jablunkova. Právě tam spojili síly ekologové s myslivci, zemědělci i úředníky, aby divé zvěři migraci usnadnili.
Jiří Hamrozi, starosta Jablunkova: “Nacházíme se mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami, v lokalitě Městská Lomná, kde jsou vysázeny tři remízky. Se starosty okolních obcí Jablunkovska se snažíme najít nějaký kompromis, aby vedle sebe mohli žít chovatelé ovcí, byl tady zachovaný koridor pro šelmy a byla tady příroda.”
Radek Kříček, projektový manažer Hnutí Duha Olomouc pro SaveGreen: “Právě z toho důvodu, že je to jedna z těch posledních spojnic, tak jsme ve spolupráci s městem Jablunkovem a Mysliveckým spolkem Gírová v letech 2013 a 2014 vysázeli remízky naváděcí zeleně, která těm velkým savcům umožňuje se tudy pohybovat, poskytuje úkryt, nebo možnosti potravy. Migraci nejrůznější živočišné druhy potřebují ke svému životu. Potřebují ji k hledání partnera, přesunům za potravou nebo k možnostem přezimování a když je ta migrace úplně znemožněna, tak to potom vede k izolaci jednotlivých malých populací, může to vést i k příbuzenskému křížení, k ohrožení různými nemocemi a tak dále. Konkrétně u velkých šelem, kterými se zabýváme jako Hnutí duha Olomouc, tak to může být problém. Tady v Moravskoslezských Beskydech žijí všechny tři velké šelmy, které v české přírodě máme jako na jediném místě v České republice. Vlk, rys i medvěd. Ale všechny ty populace jsou závislé na přísunu nových jedinců ze Slovenska, z centrálních Karpat. Pokud by nebylo možné mezi Moravskoslezskými Beskydami a zbytkem Karpat se přesouvat pro ty velké šelmy, tak by ty naše populace určitě zanikly, protože nejsou samy o sobě dostatečně veliké na to, aby byly životaschopné v tomhle počtu. Těch migračních koridorů, které vedou z Moravskoslezských Beskyd je několik, ale jsou to už opravdu ta poslední místa.”
Ekologové mají přesně zmapováno, kudy se šelmy pohybují. Používají fotopasti a několik rysů a medvědů bylo vybaveno vysílači.
Martin Duľa, Ústav ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: “Telemetrovali jsme rysy, kdy jsme tady v Beskydech odchytili pět samců. Z toho čtyři byli dospělí a jeden mladý jedinec. Ten telemetrický výzkum probíhá od roku 2020 do 2022, ale ještě stále se snažíme odchytit ještě další jedince, například samice nebo jiné mladé jedince, aby nám ukázali funkčnost těch koridorů a místa, která jsou kritická z hlediska přechodů a která ta zvířata v krajině potřebují a která máme chránit. Zjistili jsme množství cenných informací o zvířatech, která mají stabilizovaný domovský okrsek. Mladý rys se pohyboval od Lipníka nad Bečvou až po Čadcu na Slovensku. Na své trase nám ukázal riziková místa, která je třeba chránit.”
Aby mohla zvěř překonávat velmi frekventovanou silnici poblíž hraničního přechodu se Slovenskem, bude tam vystavěn takzvaný zelený most. Navazovat bude na průchod pod nedalekou železniční tratí. Zvěř se tak už nebude muset překonávat koleje ani silnici. Další ekodukt nad silnicí a železniční tratí se bude stavět i na slovenské straně.
---
Přetížené nákladní automobily se dřevem, kamením a sypkým materiálem. Především tato auta ničí silnice v Moravskoslezském kraji. Policisté je proto namátkově podrobují kontrolnímu vážení a hříšníkům ukládají vysoké pokuty.
Nákladní automobily naložené dřevem, kamením nebo stavebním materiálem poškozují silnice také v Beskydech a jejich podhůří. Trpí nejen asfaltový povrch, ale také konstrukce mostů a statika budov poblíž cest. Policisté proto čas od času provádějí namátkové kontrolní měření.
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: "Nezaměřujeme se jenom na váhy, ale i na sociální předpisy, technické stavy vozidel a opravdu potřebné dokumenty, jestli je řidiči mají u sebe. Před chvilkou tady bylo nákladní vozidlo, které bylo v pořádku, jak váhu, tak opravdu i ty sociální předpisy, takže veškeré dokumenty potřebné a řidič mohl klidně odjet. Tam dál už máme zvážené jedno dodávkové vozidlo, které bylo přetížené o jednu tunu a druhé vozidlo nebo problém s délkou a s předepsanými doklady pro provoz vozidla. Takže dovezou jiný návěs, vozidlo se přeloží a bude pokračovat dál. Vážení a kontrola sociálních předpisů probíhá v Moravskoslezském kraji v nepravidelných časech a dobách, aby si na to řidiči nezvykli. Speciální kamion tým, který je vlastně na to zřízený, kontroluje po celém kraji a každý území odbor má zřízený kamion tým. Samozřejmě policisté, i když to jsou dopravní policisté, tak nedělají pouze tuhle činnost, ale jsou zaměření i na veškerou činnost, která probíhá u dopravní policie.”
Policisté si namátkově vybírají dodávky nebo nákladní automobily, které svádějí ke kontrolnímu stanovišti.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “Policisté si na silnici vytipují vozidlo, které následně odkloní a doprovodí na kontrolní stanoviště. Řidiči jsou povinni policisty následovat a na výzvu policistů pak vozidlo podrobit nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení.”
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: "Pokud je ten kamion přetížený, můžeme se setkat s kamiony, které jsou třeba přetížené o 10 tun a více, tak to vozidlo se chová úplně jinak v zatáčkách, brzdná dráha je delší, takže může být výskyt těch vážnějších dopravní, protože to ten kamion neubrzdí. V neposlední řadě nám to ničí pozemní komunikace. Je to většinou u těch kamionů s dřevní hmotou sypkým materiálem, popřípadě kamenivem. Těch faktorů u vozidel je více. Může jim třeba prasknout pneumatika.”
Řidičům, ale i firmám, které vozidla vlastní, hrozí za přetížená auta vysoké pokuty.
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: “Novelizací zákona od 1. 1. 2022 pokud řidič odmítne najet na váhy, hrozí mu sankce až 100 tisíc korun, zatímco do té doby to bylo jen 30 tisíc korun. Za letošní rok máme už 13 řidičů, kteří odmítli najet na váhy a dostali sankci v plné výši. Pokud řidič najede a má přetížené vozidlo, hrozí mu sankce v příkazním řízení 15 tisíc korun, případně vybrána kauce ve výši 50 tisíc korun a potom se tam započítává každá tuna, která je navíc. Za každou tunu se počítá 9 tisíc korun. Pokud je přetížený, tak se odstaví na bezpečné místo a ten náklad musí přeložit. Většinou přijede jiné vozidlo. Pokud je to dřevní hmota, tak si to přeloží, protože k tomu mají vybavení. Když to je nějaký sypký materiál nebo kamenivo, tak to většinou dělají ručně. Dokud to nepřeloží, tak neodjedou.”
---
Na cestu do pravěku se mohli vydat lidé, kteří přišli do Jablunkovského centra kultury a informací. Kronikář obce Bystřice Petr Majer tam poutavě vyprávěl o nálezech zkamenělin v řece Olši a jejích přítocích.
Kronikář obce Bystřice Petr Majer není geolog ani paleontolog, ale přesto má na svém kontě několik zajímavých pravěkých nálezů.
Petr Majer, kronikář obce Bystřice: “Mne zaujala jedna věc a to je řeka Olše a její přítoky. Říčka Hluchová nebo potok Jatný, kde již v 60. letech bystřický rodák a paleontolog Miroslav Bubík našel zhruba 191 různých zkamenělin od malinkých ryb, které žily ve velkých hloubkách, přes různé mlže, zkameněliny vodních rostlin a podobně. Takže mě to zaujalo a potom přišel rok 2013 a starosta obce panu Ladislav Olšar vytvořil Nadační fond, který nazval Zachraňme žraloky. Děti chodily po těch říčkách a řece Olši a hledaly s panem Miroslavem Kubíkem ty zkameněliny. Co se našlo? Našly se zuby žraloků, našli se mlži, našly se různé prvohorní zkameněliny. Ty zkameněliny, které tady jsou, jsem povětšinou našel já se svými vnuky, což bylo krásné, protože je to hrozně bavilo, když byli malí. To jsme tedy procházeli celou tuto řeku a vlastně se nám povedlo v tom jaselském vápenci, který tady je, najít i ty ryby hlavně rodu diapus, což jsou malinké ryby do pěti centimetrů zhruba, které žily ve velkých hloubkách, měly světelné orgány, ale ty světelné orgány neměly proto, aby si svítily, protože tam je naprostá tma v takové hloubce, ale na to, aby přilákaly kořist. Víte, ono i těch 12 prehistorických žraloků, nebo pozůstatků prehistorických žraloků, které se v Bystřici našly, tvoří velmi významnou součást té zdejší paleontologie. Protože dneska i v těch mořích můžeme najít jejich potomky, hlavně u břehů Jihoafrické republiky, nebo v Atlantském oceánu, což je velmi zajímavé, že vlastně ty ryby tak dlouho přežily."
---
Rys ostrovid, medvěd hnědý nebo vlk obecný. To jsou šelmy, které ke svému životu potřebují poměrně rozsáhlé území. V cestách jim však brání silnice, železnice nebo příliš hustá zástavba. Na Jablunkovsku teď mají nový migrační koridor a ke stavbě se chystá ekodukt nad silnicí.
Nejen velké šelmy, ale také další savci při své migraci narážejí na překážky, které jim do cesty postavil člověk. Jeden významný migrační koridor vede kolem Jablunkova. Právě tam spojili síly ekologové s myslivci, zemědělci i úředníky, aby divé zvěři migraci usnadnili.
Jiří Hamrozi, starosta Jablunkova: “Nacházíme se mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami, v lokalitě Městská Lomná, kde jsou vysázeny tři remízky. Se starosty okolních obcí Jablunkovska se snažíme najít nějaký kompromis, aby vedle sebe mohli žít chovatelé ovcí, byl tady zachovaný koridor pro šelmy a byla tady příroda.”
Radek Kříček, projektový manažer Hnutí Duha Olomouc pro SaveGreen: “Právě z toho důvodu, že je to jedna z těch posledních spojnic, tak jsme ve spolupráci s městem Jablunkovem a Mysliveckým spolkem Gírová v letech 2013 a 2014 vysázeli remízky naváděcí zeleně, která těm velkým savcům umožňuje se tudy pohybovat, poskytuje úkryt, nebo možnosti potravy. Migraci nejrůznější živočišné druhy potřebují ke svému životu. Potřebují ji k hledání partnera, přesunům za potravou nebo k možnostem přezimování a když je ta migrace úplně znemožněna, tak to potom vede k izolaci jednotlivých malých populací, může to vést i k příbuzenskému křížení, k ohrožení různými nemocemi a tak dále. Konkrétně u velkých šelem, kterými se zabýváme jako Hnutí duha Olomouc, tak to může být problém. Tady v Moravskoslezských Beskydech žijí všechny tři velké šelmy, které v české přírodě máme jako na jediném místě v České republice. Vlk, rys i medvěd. Ale všechny ty populace jsou závislé na přísunu nových jedinců ze Slovenska, z centrálních Karpat. Pokud by nebylo možné mezi Moravskoslezskými Beskydami a zbytkem Karpat se přesouvat pro ty velké šelmy, tak by ty naše populace určitě zanikly, protože nejsou samy o sobě dostatečně veliké na to, aby byly životaschopné v tomhle počtu. Těch migračních koridorů, které vedou z Moravskoslezských Beskyd je několik, ale jsou to už opravdu ta poslední místa.”
Ekologové mají přesně zmapováno, kudy se šelmy pohybují. Používají fotopasti a několik rysů a medvědů bylo vybaveno vysílači.
Martin Duľa, Ústav ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: “Telemetrovali jsme rysy, kdy jsme tady v Beskydech odchytili pět samců. Z toho čtyři byli dospělí a jeden mladý jedinec. Ten telemetrický výzkum probíhá od roku 2020 do 2022, ale ještě stále se snažíme odchytit ještě další jedince, například samice nebo jiné mladé jedince, aby nám ukázali funkčnost těch koridorů a místa, která jsou kritická z hlediska přechodů a která ta zvířata v krajině potřebují a která máme chránit. Zjistili jsme množství cenných informací o zvířatech, která mají stabilizovaný domovský okrsek. Mladý rys se pohyboval od Lipníka nad Bečvou až po Čadcu na Slovensku. Na své trase nám ukázal riziková místa, která je třeba chránit.”
Aby mohla zvěř překonávat velmi frekventovanou silnici poblíž hraničního přechodu se Slovenskem, bude tam vystavěn takzvaný zelený most. Navazovat bude na průchod pod nedalekou železniční tratí. Zvěř se tak už nebude muset překonávat koleje ani silnici. Další ekodukt nad silnicí a železniční tratí se bude stavět i na slovenské straně.
---
Přetížené nákladní automobily se dřevem, kamením a sypkým materiálem. Především tato auta ničí silnice v Moravskoslezském kraji. Policisté je proto namátkově podrobují kontrolnímu vážení a hříšníkům ukládají vysoké pokuty.
Nákladní automobily naložené dřevem, kamením nebo stavebním materiálem poškozují silnice také v Beskydech a jejich podhůří. Trpí nejen asfaltový povrch, ale také konstrukce mostů a statika budov poblíž cest. Policisté proto čas od času provádějí namátkové kontrolní měření.
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: "Nezaměřujeme se jenom na váhy, ale i na sociální předpisy, technické stavy vozidel a opravdu potřebné dokumenty, jestli je řidiči mají u sebe. Před chvilkou tady bylo nákladní vozidlo, které bylo v pořádku, jak váhu, tak opravdu i ty sociální předpisy, takže veškeré dokumenty potřebné a řidič mohl klidně odjet. Tam dál už máme zvážené jedno dodávkové vozidlo, které bylo přetížené o jednu tunu a druhé vozidlo nebo problém s délkou a s předepsanými doklady pro provoz vozidla. Takže dovezou jiný návěs, vozidlo se přeloží a bude pokračovat dál. Vážení a kontrola sociálních předpisů probíhá v Moravskoslezském kraji v nepravidelných časech a dobách, aby si na to řidiči nezvykli. Speciální kamion tým, který je vlastně na to zřízený, kontroluje po celém kraji a každý území odbor má zřízený kamion tým. Samozřejmě policisté, i když to jsou dopravní policisté, tak nedělají pouze tuhle činnost, ale jsou zaměření i na veškerou činnost, která probíhá u dopravní policie.”
Policisté si namátkově vybírají dodávky nebo nákladní automobily, které svádějí ke kontrolnímu stanovišti.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “Policisté si na silnici vytipují vozidlo, které následně odkloní a doprovodí na kontrolní stanoviště. Řidiči jsou povinni policisty následovat a na výzvu policistů pak vozidlo podrobit nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení.”
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: "Pokud je ten kamion přetížený, můžeme se setkat s kamiony, které jsou třeba přetížené o 10 tun a více, tak to vozidlo se chová úplně jinak v zatáčkách, brzdná dráha je delší, takže může být výskyt těch vážnějších dopravní, protože to ten kamion neubrzdí. V neposlední řadě nám to ničí pozemní komunikace. Je to většinou u těch kamionů s dřevní hmotou sypkým materiálem, popřípadě kamenivem. Těch faktorů u vozidel je více. Může jim třeba prasknout pneumatika.”
Řidičům, ale i firmám, které vozidla vlastní, hrozí za přetížená auta vysoké pokuty.
Petr Štencel, vedoucí Dopravní policie MS kraje: “Novelizací zákona od 1. 1. 2022 pokud řidič odmítne najet na váhy, hrozí mu sankce až 100 tisíc korun, zatímco do té doby to bylo jen 30 tisíc korun. Za letošní rok máme už 13 řidičů, kteří odmítli najet na váhy a dostali sankci v plné výši. Pokud řidič najede a má přetížené vozidlo, hrozí mu sankce v příkazním řízení 15 tisíc korun, případně vybrána kauce ve výši 50 tisíc korun a potom se tam započítává každá tuna, která je navíc. Za každou tunu se počítá 9 tisíc korun. Pokud je přetížený, tak se odstaví na bezpečné místo a ten náklad musí přeložit. Většinou přijede jiné vozidlo. Pokud je to dřevní hmota, tak si to přeloží, protože k tomu mají vybavení. Když to je nějaký sypký materiál nebo kamenivo, tak to většinou dělají ručně. Dokud to nepřeloží, tak neodjedou.”
---
Na cestu do pravěku se mohli vydat lidé, kteří přišli do Jablunkovského centra kultury a informací. Kronikář obce Bystřice Petr Majer tam poutavě vyprávěl o nálezech zkamenělin v řece Olši a jejích přítocích.
Kronikář obce Bystřice Petr Majer není geolog ani paleontolog, ale přesto má na svém kontě několik zajímavých pravěkých nálezů.
Petr Majer, kronikář obce Bystřice: “Mne zaujala jedna věc a to je řeka Olše a její přítoky. Říčka Hluchová nebo potok Jatný, kde již v 60. letech bystřický rodák a paleontolog Miroslav Bubík našel zhruba 191 různých zkamenělin od malinkých ryb, které žily ve velkých hloubkách, přes různé mlže, zkameněliny vodních rostlin a podobně. Takže mě to zaujalo a potom přišel rok 2013 a starosta obce panu Ladislav Olšar vytvořil Nadační fond, který nazval Zachraňme žraloky. Děti chodily po těch říčkách a řece Olši a hledaly s panem Miroslavem Kubíkem ty zkameněliny. Co se našlo? Našly se zuby žraloků, našli se mlži, našly se různé prvohorní zkameněliny. Ty zkameněliny, které tady jsou, jsem povětšinou našel já se svými vnuky, což bylo krásné, protože je to hrozně bavilo, když byli malí. To jsme tedy procházeli celou tuto řeku a vlastně se nám povedlo v tom jaselském vápenci, který tady je, najít i ty ryby hlavně rodu diapus, což jsou malinké ryby do pěti centimetrů zhruba, které žily ve velkých hloubkách, měly světelné orgány, ale ty světelné orgány neměly proto, aby si svítily, protože tam je naprostá tma v takové hloubce, ale na to, aby přilákaly kořist. Víte, ono i těch 12 prehistorických žraloků, nebo pozůstatků prehistorických žraloků, které se v Bystřici našly, tvoří velmi významnou součást té zdejší paleontologie. Protože dneska i v těch mořích můžeme najít jejich potomky, hlavně u břehů Jihoafrické republiky, nebo v Atlantském oceánu, což je velmi zajímavé, že vlastně ty ryby tak dlouho přežily."
---