Turistům na Ondřejníku slouží k odpočinku nové lavice

Turisté, kteří si vyšlápnou na Ondřejník, budou mít nové možnosti k odpočinku. Město Frýdlant nad Ostravicí na hoře uspořádalo řezbářské sympozium, ze kterého vzešly bytelné lavice. Ty budou rozmístěny právě na Ondřejníku, aby sloužily návštěvníkům.

Martin Bořuta, umělecký řezbář: “Koná se tady řezbářské sympozium. Přijela pětice řezbářů z Čech a Moravy. Tvoříme sedací lavice s vyřezávanými prvky po stranách s tím, že tady na Ondřejníku zůstanou. Tématem jsou chráněná zvířata Beskyd, která už nejsou tolik k vidění, tak aby se i dětem přiblížilo, jak vlastně vypadají. Tvoříme z dubu. Dřevo přijelo od Vizovic.”

Pavla Dvořáková, odbor kultury a školství MÚ Frýdlant nad Ostravicí: “Řezbářské sympozium je součástí projektu Za kulturou přes hranice, který je spolufinancován z fondu mikroprojektu Euroregion Beskydy. Jedná se o přeshraniční projekty. Je to součástí projektu Za kulturou přes hranice, ze kterého byla opravena i kaplička sv. Antonína Paduánského tady na Ondřejníku. Proto jsme zvolili i toto místo pro pořádání řezbářského sympozia, bohužel bez veřejnosti.”

Lidem se lavice líbí a doufají, že budou sloužit dlouho a nepoškodí je vandalové.

Anketa: "Já si určitě myslím, že to je skvělý nápad. Každé to zvíře definuje nějakou část tady toho místa, nebo respektive těch tras, které vedou kolem dokola. Takže za mě je to úplně pecka.”

Představitelé města Frýdlant nad Ostravicí turismus podporují a mají zájem, aby lidé na Ondřejník přicházeli. Současně však řeší i problémy, které s větším počtem návštěvníků souvisejí. Jde například o odpad nebo automobilovou dopravu.

Helena Pešatová, starostka Frýdlantu nad Ostravicí: “Já se vůbec nedivím těm lidem, kteří bydlí v Ostravě a nebo v nějakých bytových domech, že v téhle chvíli potřebuji někam na čerstvý vzduch, někam vypadnout. Samozřejmě doba je teď taková obtížnější, ale já bych doporučila a vyzvala bych všechny, aby když přijedou do Frýdlantu, aby využili parkoviště, které máme u vlakového nádraží a pěkně si to hezky vyšlápli nahoru. Je to opravdu kousek, příjemná krásná procházka, no a tady se mohou občerstvit a strávit tady příjemný čas a zase můžou seběhnout hezky dolů.”

Na Ondřejník se dá dostat různými trasami, které vyhovují i rodinám s dětmi, a ti zdatnější přicházejí z Kunčic přes Skalku.

Helena Pešatová, starostka Frýdlantu nad Ostravicí: “Existují trasy společnosti Beskydhost, která má Po medvědích stezkách, Po liščích stezkách, Jezevčí stezka… Ony jsou různě značené ty trasy a mají taky různě náročnou obtížnost. Takže záleží teď na každém jednotlivci, který přijde, nebo na rodince, jakou tu trasu si vybere. Ony většinou vedou i k těm hospůdkám, aby se lidé mohli občerstvit. V téhle chvíli je to takové náročnější, takže většinou tam bývá výdejové okénko, kde si lidé mohou koupit něco dobrého k pití nebo k snědku. Takže těch možností je tady opravdu hodně, ale záleží na tom, kdo si co vybere a na co si troufne. Ale odhaluje taková krásná místa, zákoutí Beskyd, určitě ať přijedou všichni se k nám podívat.”

Delší dobu trápí Ondřejník pozůstatky úmyslně založeného požáru chaty Solárka, který ji zničil na konci září roku 2002. Objekt má nyní nového majitele, který připravuje rekonstrukci chaty Ondřejník a jejího okolí. Turistům je nyní k dispozici Roubenka Ondřejníček.

Vlastimil Matějka, provozovatel Roubenky Ondřejníček: “Situace už je lepší. Po tom, co se to uvolnilo, že není zákaz pohybu mezi okresy, tak jde to vidět i u nás na počtu návštěvníků. Už přichází do hor i více těch lidí, protože je krásné jaro a slezl sníh. Ještě minulý týden jsme tady měli 80 centimetrů sněhu. Dneska byl takový první jarní den, kdy přišlo hodně lidí. A je to i díky akcím, které se tady konají, tentokrát to bylo řezbářské sympozium, ze kterého vzešly krásné lavičky. Za to městu Frýdlant nad Ostravicí děkujeme.”

---

Vysokorychlostní vlaky přivezou do MSK více návštěvníků

Moravskoslezský kraj obec ně podporuje turistický ruch v mnoha směrech. Cílovými destinacemi návštěvníků nejsou jen Jeseníky a Beskydy, ale také řada míst mimo horské lokality.

Mezi cesty, jak se návštěvníci a turisté na Ostravsko dostanou, budou zanedlouho patřit i vysokorychlostní vlaky. Ty výrazně zkrátí jízdní dobu a přivezou tak cestující z větších dálek.

Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Vysokorychlostní trať z Ostravy do Prahy nutně potřebujeme, protože dnes trvá cesta z Ostravy do Prahy rychlíkem 3 hodiny. V případě, že se postaví ta vysokorychlostní trať, tak se to zkrátí na 1.45 hod. až, ale je to samozřejmě i za podmínky, že by se udělal tak zvaný bypass Brna, který samozřejmě ještě není ani v nějakých stavebních řízeních. Pokud by ten vlak zajížděl do Brna, tak se nám ta cesta do té Prahy prodlouží o 20 minut, takže když by se to bylo minulo a jelo to přímo na Vysočinu, tak budeme v Praze za 1:40 hod., což potom už má ten důvod.”

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Ta časová úspora je nepochybně důležitý faktor, nicméně ten rozhodující faktor podle mého soudu je trošku někde jinde. Ten rozhodující faktor je v tom, že my dneska máme přetíženou silniční síť. Všechny ty silniční koridory jsou totálně přetížené a z pohledu budoucnosti teda ta kapacita je nedostatečná. Ta železnice primárně má ten význam, že by měla ulehčit silniční dopravní infrastruktuře a silniční dopravě.”

Železniční doprava získává na stále větší oblibě. Vysokorychlostní vlaky by mohli využívat návštěvníci MSK z celého Česka i zahraničí.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Dopravní infrastruktura obecně je docela velkým a dlouholetým tématem našeho Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Pokud se dneska bavíme o tom jednotlivém dílčím módu, čili o železniční dopravě a železniční infrastruktuře, tak z mého pohledu, já do budoucna tady pro Moravskoslezský kraj vidím dvě takové klíčové rozhodující strategické rozvojové investiční záležitosti. Jednak jsou to vysokorychlostní tratě, nebo chcete-li rychlostní tratě a jejich rozvoj a jednak je to celková rekonstrukce a modernizace ostravského železničního uzlu. Co se týče toho prvního, tak my v této republice v podstatě máme jasno s tou základní páteří těch vysokorychlostních tratí. Jedna větev Praha - Ústí nad Labem - Drážďany. Druhá větev Praha - Hradec Králové - Vratislav protaženo na Varšavu. Třetí větev Praha - Brno a dále na jih větvení na Bratislavu a na Vídeň. Nás zajímá nejvíce ta čtvrtá, která z pohledu důležitosti dokonce dneska je označována jako RS1. Je to spojení Praha - Brno - Ostrava a potažmo potom napojení na Polsko a na mezinárodní TNT síť.”

Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Tou vysokorychlostní tratí, která vede do Polska, se odlehčí těm tratím Bohumín - Chalupki a Bohumín - Zebrzydowice, kde dneska jezdí nákladní doprava. Takže tam může jezdit více té nákladní dopravy a samozřejmě další a strašně důležitá věc je, že na té vysokorychlostní trati se mohou pohybovat i nákladní vlaky lehké konstrukce, které převážejí kontejnery a tím pádem se zase zrychlí doprava nákladní.”

Vedení kraje stavbu vysokorychlostní tratě podporuje a netrpělivě čeká zahájení stavby. Trať spojující Ostravsko by měla být budována jako první. Stavební práce by mohly začít snad už za 4 roky.

Radek Podstawka, náměstek hejtmana MSK pro dopravu: “Už aby to tady bylo a od roku 2025 podle mých informací by se mohlo stavět na úseku Přerov - Ostrava.”

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Co se týče této větve, tak samozřejmě jsme v tuto chvíli ve fázi nikoliv investiční a realizační, ale jsme ve fázi předprojektové. Probíhají schvalovací procesy tak, jak to u takových velkých investic bývá a dá se předpokládat, aspoň podle těch závěrů, které jsou vlastně všeobecně známé a jsou dohledatelné na Správě železnic, tak celá tato akce by měla začít v roce 2025 a měla by být realizována v průběhu minimálně osmi až deseti let. Jestliže se chceme z Prahy do Brna, potažmo do Ostravy se dostat za hodinu a půl, tak to určitě nebude příští rok ani rok další, ale budeme si na to muset minimálně ještě 10 let počkat.”

Pro provoz rychlovlaků budou uzpůsobena ostravská nádraží. V Bohumíně by trať mohla vést dokonce v podzemí pod současným nádražím.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Co se týče toho druhého, tak tím je modernizace železničního uzlu Ostrava, čili tady je to záležitost, která by měla začít rovněž někdy v roce 2024 až 2025 a měla by trvat zhruba 5 až 65 let a půjde v podstatě o celkovou modernizaci a vylepšení technické celého toho ostravského uzlu, je tam zahrnuta modernizace hlavního nádraží, modernizace nádraží Ostrava-Svinov, trojkolejka mezi těmito nádražími a vůbec pozvednutí veškeré infrastruktury na daleko vyšší technickou úroveň, než je ta momentální.”

---