Parkování ve Fakultní nemocnici Ostrava je vyřešeno. Pacienti a zaměstnanci mohou využívat nový parkovací dům, který pojme až 600 vozidel. Uleví se i obyvatelům Poruby, kterým auta návštěvníků nemocnice často blokovala místa v přilehlých ulicích.
Po pouhých 14 měsících je hotovo. Fakultní nemocnice Ostrava slavnostně uvedla do provozu parkovací dům pro 555 vozidel, 20 sanitek a 25 motorek. Parkoviště by mělo zejména pomoci zaparkovat auta čtyřem tisícům zaměstnanců, což uvolní parkovací kapacitu na ostatních parkovištích. Celkem je nyní k dispozici 1 650 míst.
Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava: "Šlo o to, abychom parkování v areálu nemocnice přiblížili co nejvíce našim pacientům, ať už ambulantně, nebo hospitalizovaným a jejich doprovodům."
V areálu nemocnice se změní celý systém parkování. Vznikly takzvané modré zóny, které jsou určeny pro pacienty a kde nesmějí zaměstnanci parkovat. Opatření uleví nejen nemocnici, ale i Porubě.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Ti, kteří tady přijížděli, ať už pacienti nebo zaměstnanci fakultní nemocnice a nenašli místo v areálu, tak chtě nechtě museli parkovat v okolních ulicích. A samozřejmě ti rezidenti, kteří tady bydlí dlouhé roky, tím byli ovlivněni."
Rekordně krátká doba výstavby je výsledkem systému Design and Build, kdy celou realizaci obstará jedna firma od projektu až po samotnou stavbu.
Zbyněk Slamenec, zástupce dodavatele stavby: "Celý objekt dnes dosahuje půdorysných rozměrů 120 krát 30 metrů. Má pět podlaží v celém půdorysu a v podstatě se skládá ze dvou dilatačních celků."
Konečný systém parkování v areálu nemocnice se bude ještě ladit podle prvních týdnů provozu. Cena parkovného zůstává stejná: 40 Kč za 30 minut. První půlhodina je zdarma.
---
Poblíž státní hranice se Slovenskem v Mostech u Jablunkova se už pracuje na stavbě přemostění silnice I/11. Ekodukt bude sloužit zvěři k bezpečnému překonání frekventované silnice.
Stavba ekoduktu se připravovala několik let. Sloužit bude nejen velkým šelmám, ale i další zvěři, která tímto místem migruje.
Daniel Křenek, přírodovědec: „Je třeba si uvědomit, že se nejedná jen o velké šelmy. Přecházet tudy budou i drobní savci, jako jsou kuny, lišky nebo jezevci, stejně tak obojživelníci, plazi nebo dokonce hmyz. Není to tedy jen kvůli medvědům nebo vlkům.“
Stavba ekoduktu si vyžádala dopravní omezení. Provoz je průběžně převáděn do jedné poloviny silnice.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Ekodukt budovaný u Jablunkova bude mít mimořádně velké rozměry. Jen plocha určená pro přechod zvěře bude mít 2 800 metrů čtverečních. Práce v Mostech u Jablunkova jsou v plném proudu. Ekodukt získává svou základní konstrukci. V současnosti například probíhají odkopy na základovou spáru nebo betonáž základů. Máme také vyvrtané piloty, u kterých dělníci odstraňují přebytečné části a zároveň prověřují pevnost použitého materiálu. Takzvaná zkouška integrity pilot probíhá pod dozorem odborníků. Zvířecí nadchod stavíme v trase migračního koridoru pro velké savce přes Jablunkovskou brázdu.“
Daniel Křenek, přírodovědec: „Celá oblast Jablunkovské brázdy je dnes velmi silně urbanizovaná. Zvěř ze Slezských Beskyd i ze Slovenska už tudy prakticky nemá kudy přecházet. Jsou tady komunikace, které jsou pro ni prakticky neprůchodné, a zároveň poměrně hustá zástavba, která je často oplocená a nepřístupná. Dnes už se tudy prakticky nedá projít, kromě několika málo míst, kterými projdou jen některé druhy zvěře.“
Po dokončení stavby ekoduktu by mělo dojít ke snížení počtu střetů zvěře s vozidly.
---
Jak děti naučit přemýšlet a nebát se chyb? Odpovědí může být Metoda instrumentálního uvědomování, která patří mezi inovativní vzdělávací metody doporučené ministerstvem školství. Ostrava-Poruba ji využívá ve svých školách i školkách.
Metoda instrumentálního uvědomování pomáhá dětem rozvíjet logické myšlení, soustředění i schopnost samostatně řešit problémy. V Porubě se s touto metodou pracuje už ve více než polovině základních škol a nově také ve dvou mateřských školách.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Je založena na hodnocení a na zprostředkovaném učení. Vychází z toho, že to, na co si přijdeme sami, se lépe naučíme."
Metoda umožňuje učitelům pracovat s celou třídou, ale zároveň rozvíjet každé dítě podle jeho individuálních potřeb. Pedagogové procházejí speciálním kurzem.
Jitka Hrazděrová, ředitelka, MŠ V. Makovského: "Máme proškolené tři lektorky, takže pracujeme ve třech třídách. Rodiče si přihlásili děti podle toho, jak měli zájem. Snažíme se, aby to pro děti bylo zajímavé, když mluvíme o vodorovných čarách, svislých čarách, pravých úhlech, aby si to dokázaly najít v reálném prostředí. Určitě to dětem přináší nějakou jistotu, protože se učí pracovat se vzory. Učí se, že když se ten vzor změní, že to není vůbec špatně."
děti z MŠ V. Makovského: "Já vyrábím čtverec a pak si to můžu proměnit i na trojúhelník."
"Spojujeme body a kreslíme někdy na tabuli čtverce a moc se mi to líbí."
Metoda instrumentálního uvědomování je určena dětem už od tří let, ale využívají ji i starší žáci, například deváťáci při přípravě na přijímací zkoušky na střední školy.
---
Moravskoslezský kraj bude ještě intenzivněji spolupracovat s regionálními univerzitami. Na festivalu Colours of Ostrava podepsal s Ostravskou univerzitou, VŠB-Technickou univerzitou Ostrava a Slezskou univerzitou v Opavě memorandum, které podporuje studentské praxe na krajském úřadě a usnadní absolventům vstup do zaměstnání.
Dokument navazuje na dlouhodobé partnerství a jeho cílem je propojit vzdělávání s praxí, podpořit uplatnění absolventů v regionu a nabídnout studentům více příležitostí poznat fungování veřejné správy.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to výhodné jak pro Moravskoslezský kraj, protože máme přísun mladých lidí, tak pro univerzity, protože ti studenti si mohou vlastně tu praxi osahat přímo na krajském úřadě.”
Studenti se na krajském úřadě mohou zapojit například do analytických, datových, environmentálních či rozvojových projektů a do aktivit souvisejících s modernizací a fungováním veřejné správy.
Tomáš Gongol, rektor Slezské univerzity: “Za nás je to možnost dát studentům rozvíjet se v těch praktických dovednostech, které se týkají úřední činnosti a ze strany kraje je to potenciál najít nové lidi.”
Igor Ivan, rektor VŠB-Technické univerzity: “Spolupráce s Moravskoslezským krajem je dlouhodobá, intenzivní, pozitivní, motivující a prospěšná, takže jsem rád za to, že to funguje.”
Petr Kopecký, rektor OU: “Mít takovou zajímavou praxi na krajském úřadě si myslím, že pro řadu našich studentů bude velmi dobrá šance a bude jim to otevírat dveře k jiným pracovním příležitostem tady v kraji.”
Symbolické místo podpisu nebylo náhodné. Festival Colours of Ostrava propojuje vzdělávání, inovace i život regionu a nabízí prostor pro setkávání s mladou generací.
---
Středisko volného času Asterix v Havířově každoročně pořádá letní tábory na své základně ve Pstruží. Jeden z turnusů je ale výjimečný – děti si ho mohou užít společně se svými rodiči.
Letní tábor má dětem přinést především zábavu a zážitky, na které budou dlouho vzpomínat. Pro některé z nich ale není první pobyt bez rodičů vůbec snadný. Středisko volného času Asterix proto pořádá speciální turnus, kterého se mohou zúčastnit i rodiče nebo prarodiče.
Lenka Byrtusová, vedoucí tábora: „Ze začátku mají děti oporu v rodičích, a to při tvoření, programu i celkovém harmonogramu. Učí se, jak to na táboře funguje. Později, když jsou starší, se pak rozhodnou jet na tábor samy a už to pro ně není spojeno s takovým steskem ani obavami z toho, co je na táboře čeká.“
Anketa: „Jsem tady, protože je tu vždycky hodně zábavy, hlavně s rodiči, když spolu děláme různé blbosti, závody a podobné věci.“ A příští rok už pojedeš bez taťky? „Jo, určitě.“
Anketa: „Jsem tady se třemi dětmi a jsem ráda, že tu jsme. Je to tady fajn, děti to baví. Včera jsme byli na super výletě a je tu spousta tvoření i dalších aktivit pro děti.“
Anketa: „Jsme nadšení, letos jsme tady už potřetí. Dneska nás čeká karneval. Máme nachystané kostýmy, takže se moc těšíme.“
A právě karneval udělal tečku za týdenním pobytem ve Pstruží.
---
Narodil se na Slovensku v roce 1978. Zpočátku to byl tuctový kůň bez slavných předků, nic nenasvědčovalo jeho budoucím úspěchům. Když se ve 3 letech zranil, byla na vážkách dokonce celá jeho kariéra. Tehdy se ho zastal trenér Josef Váňa a nastartoval kariéru, jaká nemá ve světě obdoby.
Beseda a výstava v místě jeho pobytu dnes připomněla 35 výročí Železníkova triumfálního 4. vítězství ve Velké pardubické.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Já jsem byl trenér. Přesto, že uplynulo 35 roků a myslím si, že od té doby žádný kůň nedokázal to, co Železník.“
Miroslav Škoda, organizátor a sběratel: „Bylo takové dobré připomenutí si a využití takové mojí sbírky, kterou má, už asi 5 roků se tomu věnuji, možná déle. Už toho bylo tolik, že to nebylo kam dávat, že jsem to měl doma pověšené na zdi, ale když už se musely sundat i obrázky mých dětí atd, tak jsem to musel nějak korigovat.“
Památku a úspěchy Železníka si připomenulo mnoho hostů, kteří se s ním pracovně i sportovně potkali.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Byl jsem trenérem od roku 87 až do jeho konců, než si zlomil nohu a než odešel na Morávku. myslím si, že od té doby žádný kůň nedokázal to, co Železník.“
Stanislav Slovák, bývalý ředitel Státního statku Světlá Hora: „Já jsem měl hlavně rád, když Česťa o něm mluvil a o všech koních. On tak krásně o nich mluvil, že člověk jenom poslouchal.“
Pavla Váňová, manželka žokeje Josefa Váni: „My s koníky se snažíme dělat to, co jsme dělávali vždycky, i když ono už to teď nejde. Protože nejsou k tomu ti správní lidé a už vůbec k tomu nejsou lidé, kteří by to uměli, tak, jako kdysi se to dělávalo.“
Hosté slavnosti mohli vidět vystavené poháry, kroniky i medaile všech vítězných dostihů. Litovali pouze toho, že dosud není postaven žádný Železníkův pomník.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Když jsem byl letos na jaře v Entry v Liverpoolu, tak tam Red Ram má pomník a vyhrál velkou národní anglickou jenom 3x, Železník vyhrál 4x, žádný jiný kůň se mu nepřiblížil, taky myslím si, že by to stálo za to, kdyby tady Želďa měl svůj pomník v Pardubicích.“
Koně století tak dnes připomíná pouze pamětní deska u hrobu v Malé Morávce.
---
Parkování ve Fakultní nemocnici Ostrava je vyřešeno. Pacienti a zaměstnanci mohou využívat nový parkovací dům, který pojme až 600 vozidel. Uleví se i obyvatelům Poruby, kterým auta návštěvníků nemocnice často blokovala místa v přilehlých ulicích.
Po pouhých 14 měsících je hotovo. Fakultní nemocnice Ostrava slavnostně uvedla do provozu parkovací dům pro 555 vozidel, 20 sanitek a 25 motorek. Parkoviště by mělo zejména pomoci zaparkovat auta čtyřem tisícům zaměstnanců, což uvolní parkovací kapacitu na ostatních parkovištích. Celkem je nyní k dispozici 1 650 míst.
Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava: "Šlo o to, abychom parkování v areálu nemocnice přiblížili co nejvíce našim pacientům, ať už ambulantně, nebo hospitalizovaným a jejich doprovodům."
V areálu nemocnice se změní celý systém parkování. Vznikly takzvané modré zóny, které jsou určeny pro pacienty a kde nesmějí zaměstnanci parkovat. Opatření uleví nejen nemocnici, ale i Porubě.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Ti, kteří tady přijížděli, ať už pacienti nebo zaměstnanci fakultní nemocnice a nenašli místo v areálu, tak chtě nechtě museli parkovat v okolních ulicích. A samozřejmě ti rezidenti, kteří tady bydlí dlouhé roky, tím byli ovlivněni."
Rekordně krátká doba výstavby je výsledkem systému Design and Build, kdy celou realizaci obstará jedna firma od projektu až po samotnou stavbu.
Zbyněk Slamenec, zástupce dodavatele stavby: "Celý objekt dnes dosahuje půdorysných rozměrů 120 krát 30 metrů. Má pět podlaží v celém půdorysu a v podstatě se skládá ze dvou dilatačních celků."
Konečný systém parkování v areálu nemocnice se bude ještě ladit podle prvních týdnů provozu. Cena parkovného zůstává stejná: 40 Kč za 30 minut. První půlhodina je zdarma.
---
Poblíž státní hranice se Slovenskem v Mostech u Jablunkova se už pracuje na stavbě přemostění silnice I/11. Ekodukt bude sloužit zvěři k bezpečnému překonání frekventované silnice.
Stavba ekoduktu se připravovala několik let. Sloužit bude nejen velkým šelmám, ale i další zvěři, která tímto místem migruje.
Daniel Křenek, přírodovědec: „Je třeba si uvědomit, že se nejedná jen o velké šelmy. Přecházet tudy budou i drobní savci, jako jsou kuny, lišky nebo jezevci, stejně tak obojživelníci, plazi nebo dokonce hmyz. Není to tedy jen kvůli medvědům nebo vlkům.“
Stavba ekoduktu si vyžádala dopravní omezení. Provoz je průběžně převáděn do jedné poloviny silnice.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Ekodukt budovaný u Jablunkova bude mít mimořádně velké rozměry. Jen plocha určená pro přechod zvěře bude mít 2 800 metrů čtverečních. Práce v Mostech u Jablunkova jsou v plném proudu. Ekodukt získává svou základní konstrukci. V současnosti například probíhají odkopy na základovou spáru nebo betonáž základů. Máme také vyvrtané piloty, u kterých dělníci odstraňují přebytečné části a zároveň prověřují pevnost použitého materiálu. Takzvaná zkouška integrity pilot probíhá pod dozorem odborníků. Zvířecí nadchod stavíme v trase migračního koridoru pro velké savce přes Jablunkovskou brázdu.“
Daniel Křenek, přírodovědec: „Celá oblast Jablunkovské brázdy je dnes velmi silně urbanizovaná. Zvěř ze Slezských Beskyd i ze Slovenska už tudy prakticky nemá kudy přecházet. Jsou tady komunikace, které jsou pro ni prakticky neprůchodné, a zároveň poměrně hustá zástavba, která je často oplocená a nepřístupná. Dnes už se tudy prakticky nedá projít, kromě několika málo míst, kterými projdou jen některé druhy zvěře.“
Po dokončení stavby ekoduktu by mělo dojít ke snížení počtu střetů zvěře s vozidly.
---
Jak děti naučit přemýšlet a nebát se chyb? Odpovědí může být Metoda instrumentálního uvědomování, která patří mezi inovativní vzdělávací metody doporučené ministerstvem školství. Ostrava-Poruba ji využívá ve svých školách i školkách.
Metoda instrumentálního uvědomování pomáhá dětem rozvíjet logické myšlení, soustředění i schopnost samostatně řešit problémy. V Porubě se s touto metodou pracuje už ve více než polovině základních škol a nově také ve dvou mateřských školách.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Je založena na hodnocení a na zprostředkovaném učení. Vychází z toho, že to, na co si přijdeme sami, se lépe naučíme."
Metoda umožňuje učitelům pracovat s celou třídou, ale zároveň rozvíjet každé dítě podle jeho individuálních potřeb. Pedagogové procházejí speciálním kurzem.
Jitka Hrazděrová, ředitelka, MŠ V. Makovského: "Máme proškolené tři lektorky, takže pracujeme ve třech třídách. Rodiče si přihlásili děti podle toho, jak měli zájem. Snažíme se, aby to pro děti bylo zajímavé, když mluvíme o vodorovných čarách, svislých čarách, pravých úhlech, aby si to dokázaly najít v reálném prostředí. Určitě to dětem přináší nějakou jistotu, protože se učí pracovat se vzory. Učí se, že když se ten vzor změní, že to není vůbec špatně."
děti z MŠ V. Makovského: "Já vyrábím čtverec a pak si to můžu proměnit i na trojúhelník."
"Spojujeme body a kreslíme někdy na tabuli čtverce a moc se mi to líbí."
Metoda instrumentálního uvědomování je určena dětem už od tří let, ale využívají ji i starší žáci, například deváťáci při přípravě na přijímací zkoušky na střední školy.
---
Moravskoslezský kraj bude ještě intenzivněji spolupracovat s regionálními univerzitami. Na festivalu Colours of Ostrava podepsal s Ostravskou univerzitou, VŠB-Technickou univerzitou Ostrava a Slezskou univerzitou v Opavě memorandum, které podporuje studentské praxe na krajském úřadě a usnadní absolventům vstup do zaměstnání.
Dokument navazuje na dlouhodobé partnerství a jeho cílem je propojit vzdělávání s praxí, podpořit uplatnění absolventů v regionu a nabídnout studentům více příležitostí poznat fungování veřejné správy.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to výhodné jak pro Moravskoslezský kraj, protože máme přísun mladých lidí, tak pro univerzity, protože ti studenti si mohou vlastně tu praxi osahat přímo na krajském úřadě.”
Studenti se na krajském úřadě mohou zapojit například do analytických, datových, environmentálních či rozvojových projektů a do aktivit souvisejících s modernizací a fungováním veřejné správy.
Tomáš Gongol, rektor Slezské univerzity: “Za nás je to možnost dát studentům rozvíjet se v těch praktických dovednostech, které se týkají úřední činnosti a ze strany kraje je to potenciál najít nové lidi.”
Igor Ivan, rektor VŠB-Technické univerzity: “Spolupráce s Moravskoslezským krajem je dlouhodobá, intenzivní, pozitivní, motivující a prospěšná, takže jsem rád za to, že to funguje.”
Petr Kopecký, rektor OU: “Mít takovou zajímavou praxi na krajském úřadě si myslím, že pro řadu našich studentů bude velmi dobrá šance a bude jim to otevírat dveře k jiným pracovním příležitostem tady v kraji.”
Symbolické místo podpisu nebylo náhodné. Festival Colours of Ostrava propojuje vzdělávání, inovace i život regionu a nabízí prostor pro setkávání s mladou generací.
---
Středisko volného času Asterix v Havířově každoročně pořádá letní tábory na své základně ve Pstruží. Jeden z turnusů je ale výjimečný – děti si ho mohou užít společně se svými rodiči.
Letní tábor má dětem přinést především zábavu a zážitky, na které budou dlouho vzpomínat. Pro některé z nich ale není první pobyt bez rodičů vůbec snadný. Středisko volného času Asterix proto pořádá speciální turnus, kterého se mohou zúčastnit i rodiče nebo prarodiče.
Lenka Byrtusová, vedoucí tábora: „Ze začátku mají děti oporu v rodičích, a to při tvoření, programu i celkovém harmonogramu. Učí se, jak to na táboře funguje. Později, když jsou starší, se pak rozhodnou jet na tábor samy a už to pro ně není spojeno s takovým steskem ani obavami z toho, co je na táboře čeká.“
Anketa: „Jsem tady, protože je tu vždycky hodně zábavy, hlavně s rodiči, když spolu děláme různé blbosti, závody a podobné věci.“ A příští rok už pojedeš bez taťky? „Jo, určitě.“
Anketa: „Jsem tady se třemi dětmi a jsem ráda, že tu jsme. Je to tady fajn, děti to baví. Včera jsme byli na super výletě a je tu spousta tvoření i dalších aktivit pro děti.“
Anketa: „Jsme nadšení, letos jsme tady už potřetí. Dneska nás čeká karneval. Máme nachystané kostýmy, takže se moc těšíme.“
A právě karneval udělal tečku za týdenním pobytem ve Pstruží.
---
Narodil se na Slovensku v roce 1978. Zpočátku to byl tuctový kůň bez slavných předků, nic nenasvědčovalo jeho budoucím úspěchům. Když se ve 3 letech zranil, byla na vážkách dokonce celá jeho kariéra. Tehdy se ho zastal trenér Josef Váňa a nastartoval kariéru, jaká nemá ve světě obdoby.
Beseda a výstava v místě jeho pobytu dnes připomněla 35 výročí Železníkova triumfálního 4. vítězství ve Velké pardubické.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Já jsem byl trenér. Přesto, že uplynulo 35 roků a myslím si, že od té doby žádný kůň nedokázal to, co Železník.“
Miroslav Škoda, organizátor a sběratel: „Bylo takové dobré připomenutí si a využití takové mojí sbírky, kterou má, už asi 5 roků se tomu věnuji, možná déle. Už toho bylo tolik, že to nebylo kam dávat, že jsem to měl doma pověšené na zdi, ale když už se musely sundat i obrázky mých dětí atd, tak jsem to musel nějak korigovat.“
Památku a úspěchy Železníka si připomenulo mnoho hostů, kteří se s ním pracovně i sportovně potkali.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Byl jsem trenérem od roku 87 až do jeho konců, než si zlomil nohu a než odešel na Morávku. myslím si, že od té doby žádný kůň nedokázal to, co Železník.“
Stanislav Slovák, bývalý ředitel Státního statku Světlá Hora: „Já jsem měl hlavně rád, když Česťa o něm mluvil a o všech koních. On tak krásně o nich mluvil, že člověk jenom poslouchal.“
Pavla Váňová, manželka žokeje Josefa Váni: „My s koníky se snažíme dělat to, co jsme dělávali vždycky, i když ono už to teď nejde. Protože nejsou k tomu ti správní lidé a už vůbec k tomu nejsou lidé, kteří by to uměli, tak, jako kdysi se to dělávalo.“
Hosté slavnosti mohli vidět vystavené poháry, kroniky i medaile všech vítězných dostihů. Litovali pouze toho, že dosud není postaven žádný Železníkův pomník.
Čestmír Olehla, trenér Železníka: „Když jsem byl letos na jaře v Entry v Liverpoolu, tak tam Red Ram má pomník a vyhrál velkou národní anglickou jenom 3x, Železník vyhrál 4x, žádný jiný kůň se mu nepřiblížil, taky myslím si, že by to stálo za to, kdyby tady Želďa měl svůj pomník v Pardubicích.“
Koně století tak dnes připomíná pouze pamětní deska u hrobu v Malé Morávce.
---
