Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den všem, vítejte na diskuzním fóru na téma Komunitní energetika. Vážné téma, které tady možná i s trošku nadhledem rozebereme. Budeme si povídat s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro energetiku a průmysl Jakubem Unuckou, dobrý den.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Hezký den.

Tomáš Tikal, TV Polar: S ředitelem Moravskoslezského energetického centra Rostislavem Rožnovským. Dobrý den.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Máme tady také pana Jiřího Krista, předsedu Místní akční skupiny Opavsko. Dobrý den.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: A v neposlední řadě vítám pana Leopolda Bendu, jednatele firmy BENEKOV ESCO. Dobrý den.

Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Říkal jsem možná trošku složitější téma, takže nejlepší bude, když se podíváme na úvodní příspěvek, kde se pokusíme vysvětlit, co to komunitní energetika je.

Tomáš Tikal, TV Polar: Koncoví zákazníci v Evropě zažívají v posledních měsících zdražování elektřiny a zemního plynu o desítky až stovky procent. Roli hrají omezené zásoby, ale také napjatá situace s Ruskem a nižší dodávky, než se očekávalo. Dlouhodobý tlak Evropské unie k přechodu na obnovitelné zdroje a s tím související démonizace fosilních paliv, jaderných elektráren a náklady na emisní povolenky způsobily, že tradiční energetické společnosti omezily výrobu a investovaly do přechodu k zeleným zdrojům energie. Urychlit energetickou transformaci ČR od fosilních zdrojů k udržitelné a čisté energii a zároveň předcházet energetické chudobě pomůže rozvoj komunitní energetiky. Komunitní energetika je příležitostí pro spotřebitele, samosprávy i podnikatele.

Tomáš Tikal, TV Polar: Komunitní energetika je budoucností Moravskoslezského kraje, na tom se asi všichni shodneme. Ale každý možná vnímáte tuto skutečnost trošku jinak. Takže poprosím na úvod o Váš pohled. Pane Unucko?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Komunitní energetika je zvláštní pojem, to jako "teenager sex", všichni o tom mluví a nikdo to ještě nikdy neviděl, takže opravdu jsme ve stejné podobě. Za mě to je jednoznačně nejlepší způsob, jak úplně brutálním způsobem navýšit podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny a tepla, protože zcela jinak se díváme na ty solární elektrárny, které jsou za našimi obcemi a díváme se na ty větráky, které hyzdí krajinu, protože z toho nic nemáme. Ale pokud budeme participovat na té elektřině z toho větráku a pokud budeme participovat na solární elektrárně na škole nebo někde jinde, tak se na to skutečně budeme dívat úplně jinak. Pokud bude mít levnější elektřinu, ať už teda přímo občan nějaké obce nebo ať už to je škola, nebo ať už to je domov důchodců, opravdu se na to budeme dívat jinak a budeme tlačit, aby toho bylo co nejvíce. Protože čím víc toho bude, tím více ušetříme. V tom já vnímám komunitní energetiku jako jediný nástroj, jak opravdu začít ty obnovitelné zdroje používat ve větším měřítku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji, pane Rožnovský, jak to vidíte Vy?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Je to vlastně možná změna pohledu chápání spotřebitele coby zákazníka a jeho přidaná hodnota, to znamená, já komunitní energetiku vnímám jako nějakou určitou formu nebo iniciativu občanů samosprávy, malých a středních podniků, které formují vlastnictví se podílejí na provozu obnovitelných zdrojů nebo zdrojů, které vyrábějí energii. Je to nějaký moderní způsob přenosu, řekněme z té spotřeby, o kterém jsem tady mluvil, výrobu a využití lokálních zdrojů, přerozdělování té výroby. Vidím tam i možnost nějakého podnikání, to znamená těch přebytků, které potom vznikají, můžou jít potom do sítě. Nicméně důležitá je asi ten akcent na tu cenu v dnešní době, která rapidně roste. To znamená, že můžeme levně vyrobit elektřinu například.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji. Váš pohled, pane Kriste?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Pro mě je komunitní energetika, sebeobrana spotřebitele, občana nebo malé firmy, obce před selháním trhu. Trh selhal a občané se tzv. udělají pro sebe. Budou se chtít samozásobovat a v tom samozásobování se spojí mezi sebou. Budou spolupracovat, aby nebyli úplně stoprocentně vydáni všanc těm velkým energetickým korporacím.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Bendo, Váš názor?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: Z toho, co vidíme u zákazníků, popsal jsem komunitní energetiku jako lepidlo, které propojují dílčí zdroje výroby energií, ať už malé nebo větší do určitého celku. Důvod vstupu a do těch celků je ekonomická výhodnost. Jsou tam minimálně tři velké ekonomické benefity, a to vytváří potom energetickou komunitu, která, pokud je pojata relativně lokálně, vede k poměrně vysoké míře decentralizace.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Unucko, seděli bychom tady, kdyby nebyla zrovna energetická krize? Plánovali bychom komunitní energetiku?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Plánovali bychom ji, ale určitě bychom k tomu přistupovali jinak, protože by elektřina stála pořád tisíc korun za megawattů a ten tlak na jiný způsob výroby by nebyl tak velký zcela jistě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co je hlavním účelem komunitní energetiky, kdybyste to měl říct ve dvou větách?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Vyrábět sám sobě levně a pokud neumím, tak do toho zapojit souseda, který je někde vedle mě a podělit se s ním jednak o ty náklady, ale případně o ty výnosy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, padla tady fotovoltaika. Jaké další zdroje můžeme zapojit do komunitní energetiky? Jak si to představujete? Co všechno by tam mohlo fungovat?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Když se mluvilo o obnovitelných zdrojích, to znamená, měl jsem samozřejmě na mysli fotovoltaiku, nicméně dá se použít i vítr a větrné elektrárny, ale v našich podmínkách je to samozřejmě omezené. O věcech, o kterých se příliš moc nemluví, jsou to například bioplynové stanice. To znamená, že i to je součást, která může být z pohledu energetiky zajímavá.

Tomáš Tikal, TV Polar: Žádný nezelený zdroj to nemůže být?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Můžou to být i fosilní paliva, samozřejmě. Nicméně beru to jako přechodný zdroj, než se ta komunita dá nějakým směrem do pořádku z pohledu využití těch obnovitelných zdrojů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co tepelná čerpadla?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Tepelná čerpadla samozřejmě mohou být, nicméně ony mají své výhody a nevýhody. Ty nevýhody spatřuji především v období tuhých mrazů, kdy tepelné čerpadlo spíše působí formou spotřeby elektrické energie, což z pohledu, že tu energii nebudete čerpat zrovna z komunitní energetiky, ale ze sítě, může se hodně prodražit.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Bendo, jaké zdroje napadají ještě Vás?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: V podmínkách České republiky. Velice atraktivní je kombinace fotovoltaiky třeba na rodinných domech nebo menších provozovnách s malými větrníky. Tím se bavíme o sto padesáti metrových větrnících, kde stavební povolení trvá pět až sedm let a bavíme se o malých kilowattových turbínách, které mohou zajistit opravdu téměř stoprocentní nezávislost toho objektu. Jinak příklady komunit ze zahraničí jsou o kombinaci větrníků, fotovoltaiky a bioplynek právě proto, aby se vyrovnávaly patnácti minutové špičky spotřeby.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Kriste, fouká na Opavsku?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Zaplať Pán Bůh ano. Ještě se nestalo, že by nefoukalo.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže větrníky budou, nebo už jsou?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Dobrá zpráva, minulý týden se vztyčila čtvrtá větrná turbína u Melče a Moravice, takže celkový výkon toho parku už dosáhl patnácti až dvanácti megawatt. Mám radost, že ten park vzniknul, protože je symbolem toho, že se u nás dá postavit i velká větrná elektrárna.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, pojďme si říct, jak to funguje. Domluví se parta lidí, domkaři, nějaká firma, nějací zemědělci, že založí tady tu komunitu a budou spolupracovat. Kdo přijde, kdo jim to zrealizuje? Kdo bude sledovat, že ten spotřeboval tolik, ten doplatí tolik, tolik se prodalo, takové bude vyúčtování?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Nejdříve je asi důležitý ten nápad, že chceme tu komunitu vytvořit. To znamená, když jsem tady mluvil o občanech, malých firmách a samosprávy, to znamená, každý má možnost vlastnit nějaký zdroj. Někde už ty bioplynové stanice v příkladu už vlastní. To znamená, že důležité je samozřejmě vytvořit nějaké, řekněme společenství vlastně těch osob, to znamená vytvořit nějaké družstvo, nějaký spolek za tímhle účelem. Pak je důležité si stanovit bilanci té dané lokality. To znamená jakou potřebujeme výrobu, jak tam vypadá spotřeba, aby zbytečně třeba nedocházelo přetokům do sítě, ale to už samozřejmě může taky nastat. Potom je to o tom plánu té realizace, to znamená stanovit si, kterým směrem půjdeme, zda využijeme i fotovoltaiku na těch střechách, protože jsou tam i věci, které jsou důležité z pohledu stavebního řízení to znamená, že jsou to procesy, které trvají nějakou dobu. Pak je samozřejmě důležitý nějaký ten výpočtový model. To znamená, kdo se jakým procentem na tom podílí a vlastně jak dojde k přerozdělování těch nákladů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, já si umím představit, že vložím své celoživotní úspory do fotovoltaiky a své vlastní baterky, kterou budu mít doma ve sklepě a budu sám pro sebe. Když se bavíme o bateriových úložištích pro celou tady tu komunitu, bude to asi v trošku jiném měřítku. Kdo to koupí, kdo to zaplatí?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Já se vrátím k té myšlence, kdo je to společenství, máme tady dva naprosto rozdílné příklady. První byla kolektivizace v padesátých letech, kdy naprosto násilně byly sdruženi lidé, kteří to ani nechtěli. Opravdu dejme si pozor, abychom někde nedělali něco podobného, protože to fungovat nebude. Ale z poslední doby je příklad společenstvím vlastníků bytových jednotek. Ti se naprosto dobrovolně domluvili na fungování toho domu, dohodnou se, jak bude kdo bude platit výtah. Dohodnou se, kdo to opraví. Dohodnou se na fondu oprav, protože jinak ten dům nebude fungovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ale může mít užitek z toho bytu?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Obecně ale vzniklo nějaké společenství vlastníků něčeho a to je ten samý příklad, kdy představme si, že místo vlastnění bytů se spojí ti, kteří mají nějaké solary. Ti, kteří mají nějaké baterky, spojí se dobrovolně, dohodnou si pravidla, na jakých budou fungovat, a to je to společenství. Pokud to bude takto vznikat zespoda, bude to dávat smysl, protože ti lidé budou chtít.

Tomáš Tikal, TV Polar: Tu baterku zaplatí kdo?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Baterku zaplatí to společenství. Bude to mít právní subjektivitu. Bude to něco jako malé s. r. o. nebo nějaký spolek, bude to právní forma a ta to zaplatí. Jakým způsobem do toho vloží peníze jednotliví lidé už bude záležet na nich. Pokud se dohodnou, tak to vznikne. Pokud se nedohodnou, tak to nevznikne.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Kriste, pojďme si představit, jak to bude vypadat třeba za rok v červenci někde na Opavsku. Fotovoltaiky pojedou naplno, všechny baterie budou nabité na sto procent. ČEZ řekne: "Teď elektřinu nechceme, nebudeme od vás vykupovat". Co se stane? Budeme muset vypnout všechny systémy?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Řeknu, že u nás už to není teorie. Vlastně Enerkom Opavsko, Bruntálsko vznikl zhruba přesně před rokem, 22. listopadu loňského roku, takže my už máme nějaké zkušenosti s tím, kde jsou ty možnosti anebo naopak překážky. Za ten rok, kdyby to bylo takhle, kdyby legislativa umožnila, elektřina ode mě, z mé střechy, jako člena energetického spolku, pravděpodobně půjde nejblíž v Mokrých Lazcích. Já bych rád prodával elektřinu třeba sociálně slabým, babičkám, které jsou tam v rodinném domku. Ony už si samy fotovoltaiku nezafinancují, ale když je hezký letní den, já mám přebytek, vyrábím pětkrát víc energie, než stačí můj dům spotřebovat. To znamená já bych utáhl další čtyři domácnosti.

Tomáš Tikal, TV Polar: Babička bude součástí komunity, nebo ne?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Pokud bude chtít.

Tomáš Tikal, TV Polar: Nebude nic vyrábět, ale součástí může být.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Bude ten člen, který odebírá. I takové členy potřebujeme. Já vlastně nevnáším ten svůj výrobní nástroj, tu fotovoltaiku do spolku, já vnášíme jenom přebytky. To je velmi bezpečná pozice, tam nic neriskuji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Bendo, dá se na tom vydělat? Udělá ta komunita třeba tolik energie a nespotřebuje ji, že ji může prodávat třeba ČEZu?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: Určitě může. U energetických komunit jsou vlastně tři zdroje zisku pro toho člena. Za prvé, jak bylo řečeno, poté, co saturuji vlastní spotřebu elektřiny, tak mohu přebytky prodávat. Důležité je, že za vyšší než je tržní běžná cena, a proto se tak obcházejí velcí obchodníci na trhu. Naopak druhý člen komunity může kupovat za nižší, než je běžná tržní cena, a proto má motivaci pro vstup do komunity. Druhá věc, tady zazněly baterky, zahraniční komunity u nás tomu zatím brání někteří velcí energetičtí hráči na trhu. V zahraničí to funguje tak, že se sloučí deset, dvacet, třicet tisíc majitelů malých baterek, kteří právě v těch případech, jak jste tady definoval, že najednou všude svítí, je přebytek elektřiny, mohou do těch baterek akumulovat ty přebytky. To není žádná charita, to je mimořádně dobře placená služba. Říka se jí služba stability přenosové soustavy a jenom v České republice v tomto roce ČEPS za to vyplatil zhruba šest miliard korun. Podle odhadů ERÚ v příštím roce to bude až 20 miliard korun. Kdyby u nás byla stejná legislativa, jakou mají například v Německu, tak i majitelé malých baterek, v rodinných domcích, kteří si je pořídili z nově zeleným úsporám, by mohli za toto použití baterek získávat velmi solidní peníze. Zatím tomu brání legislativa.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, máte nějak spočítáno, kdy se ta investice vrátí? Třeba nějaký modelový příklad pěti rodinných domů, jedné fabriky a jednoho zemědělského družstva, když se dají dohromady a zainvestují? Za jak dlouho se jim dostane zpět?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Myslím, že naše výpočty jsme dělali vlastně s tím, co souvisí s předmětem činnosti organizace. To znamená, to je na našich příspěvkových organizacích, tam to spočítané máme a tam jsme šli cestou fotovoltaických zdrojů. Provozujeme nemocnice, provozujeme ústavy sociální péče, školy. To znamená, že tam máme i varianty zapojení přímo do komunitní energetiky. Když se vrátíme z toho pohledu toho občana, tam opravdu záleží na tom, co v rámci té lokality je k dispozici. To znamená, že pokud mluvíme přímo o fotovoltaických zdrojích, samozřejmě přebytky vznikají. Pak je otázka, jestli ty přebytky půjdou do sítě anebo do bateriových systémů. Tam, kde jsou příhodné klimatické podmínky, to může být samozřejmě doplněno větrem. Anebo zmiňované bioplynové stanici, které tvoří podklad pro řekněme lepší fungování té komunitní energetiky jak z pohledu vytápění, tak té elektrické energie. Takže záleží to opravdu od lokality k lokalitě a je důležité si vlastně propočítat nejdříve ten potenciál, jakým směrem chci jít a zase na druhé straně možná řešit i úsporná opatření. To znamená bych udělal vlastně i na té druhé straně něco, k čemu pomůžu, k té větší efektivnosti příkladně té výroby a využití těch zisků.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, říkal jste, že to budou dobrovolná sdružení, kdo bude rozhodovat o tom, kdo tam může vstoupit? Úplně kdokoliv?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Pravidla a stanovy toho spolku budou poměrně jasné. Bude to prostě členská schůze nebo nějaký jiný orgán. Vysvětlím ještě, vrátím se na ten příklad. Typicky asi školu si každý dokáže představit, každý chodil do školy a ví, jak škola funguje. Škola funguje v pracovní dny, dopoledne. Takže pokud vám na škole a ještě nefunguje o prázdninách, takže pokud mám na škole solární panely, spotřebuji si je jenom v ty pracovní dny dopoledne. Co s tím zbytkem? Buďto prodám někde, což úplně nefunguje, protože ČEZ, teď distributoři odmítají připojovat další solární elektrárny. Takže já místo, abych to prodal levně nebo za nulu někam do sítě, do té velké sítě celostátní, tak tu elektřinu z té školy prodám do vedlejšího domova důchodců nebo na koupaliště nebo do nemocnice. Na tom vydělají všichni, protože já to prodám dráž, než bych to prodal do té distribuce. Ten důchoďák nebo ten bazén to koupí levněji, než kdyby to koupil z distribuce. A to je ta hlavní myšlenka.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to tam přenesete?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Buď se domluvím s distributorem za nějaký poplatek, anebo využiju kabel, který už tam je. Náš kraj je naprosto typickým. My jsme tak protkáni různými kabelovým sítěmi, že opravdu není problém najít kabel, který vede odněkud někam na Ostravsko, Karvinsko. Opravdu je protkáno kabely, což nám právě dává obrovskou konkurenční výhodu. Možná my se bavíme o největší komunitní síti, která by mohla vzniknout na Staříči nebo tam v té oblasti a tam skutečně téměř každý objekt je spojený separátním kabelem, který nepatří distributorovi, tomu velkému.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Kriste, máte už vypozorováno, jak velká ta komunita by byla v ideálním případě? Nebo je to úplně jedno? Nebo čím větší, tím lepší?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Není to jedno. My třeba nevěříme úplně, že by mohla vzniknout nějaká mikro komunita v jednom bytovém domě. Tam nám to nedává smysl, protože ti lidé mají velmi podobné chování. Když přijdou ve čtyři z práce a zapnou si kávovar, nemají žádné přebytky. V tu samou chvíli budou mít obrovskou špičku. Takže my věříme na větší komunitu. Naše komunita má teoreticky nebo operujeme na území sto padesáti pěti tisíc obyvatel. To jsou skoro dva okresy, opavský a bruntálský. Je tam město Opava, sama o sobě má 60 tisíc obyvatel a z toho nám vychází přesně ty výhody, o kterých mluvil pan náměstek Unucka. Jakmile jsou tam členové různého typu, tak tam vzniká ten potenciál toho sdílení. Jednou mám já přebytky, podruhé máš ty přebytky a když to dáme dohromady, vyžehlíme ty odběrové špičky. Takže bioplynové stanice, fotovoltaika, vítr, vodní elektrárny a různé typy odběratelů. Fabrika sobotu, neděli, její fotovoltaika vyrábí, s tou školou je to podobné, odebírají rodinné domy. Pondělí až pátek je to naopak, rodinné domy dodávají fabrice a vzájemně si udělají takový barter, takový zápočet. Vychází to velmi dobře a jsou to desítky let zkušeností třeba Belgičanů, Němců, Rakušanů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to děláte, že se nehádáte? Dneska, když se mají domluvit majitelé domu na společné příjezdové cestě, je to na dlouho a jsou tam velké spory. Kde je ta záruka, že zrovna toto bude fungovat?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Ten komunitní komunitní rozvoj na MAS Opavsko, na Místní akční skupině, my jsme se zakládali v roce 2006, takže máme více než patnácti šestnácti leté zkušenosti. Ty zásady jsou asi jak v manželství; pochopit, co chce ten druhý a trošku mu vyjít naproti a doufat, že on to pochopí také, co potřebuji já.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jestli tam bude taková úspěšnost jak v manželství, tak nevím jak to bude fungovat.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: To že budou i úmrtí komunit, o tom žádná. To by bylo divné, kdyby byla úspěšnost sto procent. Ale ta dnešní situace... V krizi se také manželství nerozvádí, to až potom.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Bendo, když se rozvádím, jdu jinam. Jak to je s touto komunitou? Co když se mi bude líbit komunita ve vedlejší ulici a nabídne mi výhodnější podmínky?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: To je právě otázka nastavení legislativy, protože u nás se pletou pojmy komunitní a komunální energetika. Komunální energetika je na úrovni obce, ale komunity v zahraničí běžně fungují třeba přes celý stát. Propojí se osoba, které má zdroj v Aši s osobou v Jablunkově a vytvářejí společně komunitu. To hodně záleží na tom, jak budou nastavené dotační pravidla a jak bude nastavená legislativa, která u nás chybí, byť podle evropských norem a zákonů nebo opatření, které byly přijaty na úrovni Evropské komise už...

Tomáš Tikal, TV Polar: Už nefunguje jenom u nás. Kdy to bude?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Mělo to být do 30. 6. roku 2021, což není. Vláda účast na to má jako jednu ze svých programových priorit. Mluví se o tom, že velmi reálný ten termín je 1. ledna 2024.

Tomáš Tikal, TV Polar: Mluvili jsme o tom, že v červenci bude hodně svítit sluníčko. Naproti tomu, co se bude dít v zimě, fotovoltaiky téměř nepojedou. Budeme tam mít jednu, nějakou bioplynku možná. Co se stane v tom zimním období?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Samozřejmě v podmínkách České republiky fotovoltaika nemůže zajistit vytápění. My se bavíme o tom, že dneska fotovoltaika pokrývá asi tři procenta celkové energetické spotřeby a po tom půl bilionu masivních dotací do obnovitelných zdrojů a všeho možného zeleného. Tady u nás možná bude dělat fotovoltaika 15-20 % celkové spotřeby elektřiny. Ještě při tom tlaku na tepelná čerpadla a elektromobilitu tak spotřeba pořád poroste nahoru, byť jsme se zavázali, že každoročně budeme jako ČR spotřebu energií snižovat, úspěšně nám spotřeba neustále roste. Čili fotovoltaika nikdy nemůže být považována za hlavní zdroj energie v ČR a rozhodně ne v zimě. Účinnost větrníků u nás je 20 %. V mořských větrnících k tomu přímořských parcích je to 50 %. My na to tolik lokalit nemáme, takže u nás se musíme spoléhat na jiné zdroje a jenom obnovitelné zdroje u nás rozhodně nejsou záruka stabilních dodávek energií.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, měli by diváci, kteří se na nás dívají, už přemýšlet o tom, s kým by se propojili nebo ještě brzo a mají počkat na legislativu v ČR?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Samozřejmě už můžou o tom přemýšlet. Nicméně i dneska jsou podpory v rámci obnovitelných zdrojů energie. Již zmiňovaná Nová zelená úspora, to znamená, kde už dneska si běžný občan může tu fotovoltaiku na té střeše pořídit. Když jsem mluvil o řekněme procesu, který tady trvá, tak ten je hlavně definován jednak výkonem tou fotovoltaickou elektrárnou a samozřejmě i licencí. Takže je možná dobré dneska už nad těmi věcmi přemýšlet. Nicméně, když jsme tady zmiňovali vlastně připravující legislativu, dneska v rámci energetického zákona dochází k posunu instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů z 10 kW do 50 kW, kdy nepotřebujete licenci. Dále i to stavební řízení je dneska nebo připravuje se jednoduššího směru. To znamená, že dneska potřebujete zhruba 20 kW instalovaného výkonu a posouvá se to k 50, kdy stačí ohlášení. To znamená, když mluvíme o tom procesu, je možná dobré neváhat a už dneska se snažit víceméně jít tomu napříč a samozřejmě už domlouvat ty budoucí kroky v rámci komunitní energetiky a toho výběru, s kým do té komunitní energetiky mohou jít. Je třeba možná ještě říci, že v rámci připravovaného zákona energetického zákona se mluví o sdílení energií. To znamená, že předpokládám, že bude i výhodnější podmínky v rámci třeba výkupu těch energií. Takže určitě nikdo neprohloupí. A vzhledem k tomu, že nás čeká poměrně dost dlouhá transformace z fosilních paliv, myslím si, že to je také další výhoda, kdy i ty podpory se budou zvyšovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, mám se spojit jenom s někým ve svém bezprostředním okolí, nebo to může být třeba v rámci Frýdku-Místku někdo z Frýdku?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Opravdu bude záležet na tom, jak tu komunitu budeme chápat. Ta úplně ta nejintimnější komunita, ta která na tom jednom kabelu, to znamená posílá tu elektřinu skutečně sama sobě. Pokud už jdeme někam do distribuce, dostane se do naprosto virtuálního světa. Potom je skutečně jedno, jestli tu komunitu tvoří někdo z Aše, z Jablunkova nebo z Frýdku-Místku a z Paskova, tam už je to opravdu jedno. Ale já se vrátím k té legislativě. Musím teda docela zaklepat, protože ten návrh zákona, který je, tak je opravdu podle mě velmi dobrý, protože umožňuje vzniku dvou společenství. Jedno je čistě zelené, to znamená všechno tam je obnovitelné a druhé může mít fosilní zdroj. To znamená, postavím si to tak, abych deset měsíců fungoval čistě na větru, sluníčku a biomase a ty dva měsíce přežiju s plynem. Ten zákon na to myslí a to pokládám jako za strašně dobré, protože opravdu v ČR bude trvat desítky let, než budeme ještě více zelení nebo než budeme ne fosilní, když to řeknu takto.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaká bude právní forma těchto komunit?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Je to společenství. Ta právní forma bude zaležet, jak se to domluví, jestli to bude s. r. o. nebo akciovka. Opravdu bude záležet, jak se domluví, co bude pro ně výhodnější.

Tomáš Tikal, TV Polar: Možná pan Krist doplní.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Z toho nařízení Evropské komise vyplývá, že to společenství musí mít neziskový charakter. Nemůže to být výdělečný podnik. Jak říkal pan náměstek, můžou to být ty formy s.r.o. nebo akciovka, ale my spíš preferujeme buď spolek, anebo družstvo.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dostáváme se k té podpoře. Už to tady padlo, že nějaké dotace se využít dají. Takže jaké, pane Bendo?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: V podstatě pro všechny potenciální výrobce elektřiny někde nějaký šuplík a v něm balíček s penězi je, když to tak řeknu. Od Nové zelené úspory, která je pro rodinné domy a bytové domy, přes teď aktuálně Národní plán obnovy, který podporuje fotovoltaiku na střechách firemních objektů, přes Operační program životního prostředí nebo modernizační fond, který podporuje veřejnou správu. Ta míra dotací je zhruba na úrovni padesáti procent. Více jsou dotované právě uložiště než samotné panely na střeše. Největší míra podpor je pro státní sektor, který bohužel má nejmenší motivaci být v tom akceschopný. Takže i stoprocentní dotace pro některé typy státních institucí je málo a nehne to v nich, aby něco řešili.

Tomáš Tikal, TV Polar: Chtějí přes to?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: I přes to?

Tomáš Tikal, TV Polar: Přes sto?

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: I přes sto, jasně. To jaksi naše legislativa neumožňuje. Takže dotační možnosti jsou obrovské. Například v programu Nová zelená úsporám, kde za prvních sedm let se vyčerpalo řádově deset miliard korun v předchozím programovém období, teď jenom za poslední rok a půl se vyčerpalo zhruba dvacet a teď je z modernizačního fondu připravených dalších padesát pět miliard, z nichž více než polovina jde třeba na fotovoltaiku a potom zhruba čtvrtina na tepelná čerpadla.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co krajský úřad, pane Unucko?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: My jdeme příkladem, nebo chceme být dobrým příkladem, jednak teda v pořizování těch fotovoltaik. Zmapovali jsme všech tisíc dvě stě dvacet jedna budov, které kraj vlastní. Zjistili jsme, že zhruba na polovině z nich by to teoreticky mohlo být, protože jsou nějak orientované, jsou v nějakém stavu a nejsou v památkové zóně. Máme z těch šest set padesáti myslíme si, že zhruba na deseti procentech nám statik dovolí ty panely na střechu dát. Takže připravujeme opravdu instalaci zhruba na několik desítek budov. Máme různé formy a tady ta nabídka pro obce a pro různé ty komunitní sdružení nebude mít zcertifikovanou, schválenou metodiku čtyř variant pořízení fotovoltaických panelů. Nabídneme to všem obcím opravdu jak zadávat na výběrová řízení, tak vlastně tu smlouvu o provozu tady toho. Takže budeme to mít jakýsi mustr pro obce, to je věc jedna. Potom asi tady všichni slyšeli o fondu spravedlivé transformace, což jsou nějaké peníze pro kraj a my jsme připraveni v případě zájmu část těch peněz pustit do komunitní energetiky, pokud nebudou stačit zdroje s některými z nějakých jiných dotačních titulů, protože fakt si myslíme, že ta komunita nastartuje to ozelenění skutečně naší energetické soustavy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, dosud jsme byli nebo ještě jsme závislí na Rusku. Teď budeme všichni chtít fotovoltaiky, které už teď moc nejsou a čekací lhůty jsou dlouhé. Nebudeme závislí zase třeba na Číně? V tomto případě?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Těžko říct. Důležité je to, že kraj má dneska zpracovanou transformaci do roku 2050 a důležité je začít. Vlastně to, co se dnes děje na trhu, tak jenom ten proces urychlí. To znamená, je třeba diverzifikovat ty zdroje. Jak tady bylo již řečeno, nemůžeme využívat jenom fotovoltaické zdroje. Ty prakticky k topení řekněme nejsou vhodné nebo jsou k ničemu. To znamená, že bude důležité určitým podílem ten kraj zásobit jinými druhy energií. To znamená zrovna v případě kraje není problém v zásobách plynu nebo v dodávkách plynu z pohledu využívání tohoto zdroje. Tam se asi podílíme na nějakých třinácti procentech. Problémem bude nahradit ty fosilní paliva, respektive uhlí. Tam je zcela závislost zhruba sedmdesáti sedmi procenty, ať už v případě výroby elektřiny nebo v případě tepla. To znamená, bude to zase trvat nějaký čas. Čemu se domnívám a v tomhle jsem optimistický, to znamená, že v důsledku té energetické krize řekněme dojde k posunu těch dalších technologií a jedno z nich jsou obnovitelné zdroje. Zdá vlastně případ Číny je zrovna vhodný. To je spíše na ty výrobce těch panelů a předpokládám, že i tady v Evropě se najdou výrobci, kteří ty panely budou vyrábět a nebudeme potřebovat je dovážet z Číny.

Tomáš Tikal, TV Polar: Obvolejte si ty firmy, já myslím, že hodně vysoké procento instaluje panely z Číny. Dobrá tedy, pojďme dál. Pane Kriste, viděli jsme se v Litultovicích, tam jakási komunita už funguje, zatím možná v nějakém pilotním módu. Takže prosím o představení.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Litultovice budou jedním z desítek pobočných spolků toho velkého spolku Enerkom Opavsko. Pobočný spolek na úrovni jedné obce a jejich občanů, podnikatelů, obecních budov a my tam už déle než rok ve spolupráci s firmou ČEZ testujeme, jak měřit právě ty přetoky, to sdílení je. Výrobnou je fotovoltaická elektrárna na místní školce. Je to modelový případ, má jenom 7 kW a energii s ní sdílí 10 budov, 5 je obecních, 5 je soukromých a vychází to velmi dobře. To společenství je schopné využít tuším 92 % vyrobené elektřiny, nepřetéká a to byla věc, která hodně zajímala kolegy z ČEZu, aby to nepřetékalo přes transformátory do nějakých sítí vysokého napětí, aby to zůstalo a spotřebovalo se doma. To se daří. Už rok a čtvrt se to daří. Takže teď je plán a pan starosta bude investovat do větších fotovoltaik, na hasičárně a na dalších budovách a tím pádem se může připojit víc občanů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dalším příkladem mohou být Mikolajice. Pane Bendo, máte přehled jak to funguje tam?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: V Mikolajicích je projekt založený na tom, že obec vlastní tři budovy, které jsou v těsné blízkosti u sebe. Každá měla svůj zdroj výroby tepla a udělali projekt, kdy si pořídili mikrokogeneraci na bázi ORC technologie, kde kombinují výrobu tepla a elektřiny z biomasy, konkrétně zemních pelet. Takže tam mají padesáti kilowattový kotel na pelety nad rámec výroby tepla. Tento kotel umí vyrábět i elektřinu v případě krize, nedostatku, problému. Zároveň usadili zatím jednu střechu fotovoltaickými panely. Do budoucna se plánují další a energie vyráběné právě na těchto třech budovách jsou sdílené mezi sebou. Snem starosty je udělat tam LDS, lokální distribuční soustavu, ale to je tak obrovská investice a tak pravděpodobně nepřekonatelný odpor distributora, že se to nepodaří, protože ta obec je velmi dlouhá a tam odkupovat dráty od distributora je těžké, ale motivace nebo inspirace pro starostu soupravy projekty z Německa, z Rakouska, kde opravdu se to děje tím způsobem, že distributor nebyl ochotný akceptovat to, že prodá přenosovou soustavu obci. Je tam jedno velké trafo. Postaví si velké větrníky za obec, postaví si nebo instalují panely na každou střechu, mají obrovské přebytky, tím pádem jsou energeticky soběstační. Ty obrovské přebytky za tím, že jsou tam dostatečné kapacity přenosové soustavy, prodávají pryč.

Tomáš Tikal, TV Polar: A jak to vypadá v Budišově nad Budišovkou pane Rožnovský? Další příklad?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: V Budišově nad Budišovkou to probíhá podobně. Mluvíme o nějakém smart měření nebo ke smart grid řešení. To znamená, funguje ten projekt podobně jako ve Vrchlabí, to znamená jsou propojeny objekty z pohledu dodávek a spotřeby energií a vlastně dochází k úsporám. To znamená, že v rámci využívání energie ze sítí se tímhle zmenšuje.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, Vy se chystáte komunitní energetiku komunikovat s obcemi, s městy, jakým způsobem to chcete dělat?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Z očí do očí, to bude asi nejjednodušší a možná samozřejmě využijeme i tady toho pořadu, na který se možná bude někdo dívat, aby pochopil, o čem to je. Tady zaznívá pořád, z vraťme se k té Vaší první otázce, součástí té komunity musí být jak výrobce, tak samozřejmě ten spotřebitel a bude to o tom opravdu komunikovat, aby ta komunita dávala smysl, tady říkám to musím vyrobit a spotřebovat. Takže namixovat tu komunitu a s tím chceme těm obcím pomáhat, aby opravdu tam byli ti, kteří tu elektřinu vyrobí a ti, kteří ji spotřebují. Zpočátku to asi bude opravdu o fotovoltaice, těch panelech a možná ty bioplynky, ty budou přibývat malé množství někde, ale musíme s tím začít. Ale jak tady ukazuju ty příklady z těch obcí, skutečně pár solárních panelů, pár baterek a domluvit se, kdo to bude spotřebovat, vyrábět to bude, to bude ten základ a s tím kraj bude chtít těm obcím pomoct.

Tomáš Tikal, TV Polar: Plánujete je opravdu všechny objet? Co jim budete zdůrazňovat?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Plánujeme tady s kolegou Rožnovským, už máme plán na první kvartál příštího roku. Kdybychom chtěli vysvětlovat, jakým způsobem ta komunita funguje, jakým způsobem můžou získat peníze, jakým způsobem bude fungovat legislativa a to všechno jim chceme. To všechno my chceme říkat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Kriste, my jsme už zmínili Enerkom. Můžete ještě krátké představení tohoto sdružení.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: Právní forma je spolek založený před rokem. Na zakládací schůzi přišlo sedmnáct členů. Dneska máme třicet dva členů. Zhruba na půl jsou to obce a firmy a pár spolků třeba. Velkou radost máme ze zapojení církve. Oni mají ten příjemný problém, že mají peníze a neví, do čeho to investovat, takže my jim nabízíme energetiku. Hlavním cílem je sdílení přebytků z vlastních výroben členů. Výchozí stav na Opavsku byl ten, že Opavsko si dneska vyrábí dvacet sedm procent elektřiny z vlastních zdrojů. To je jako dvakrát větší poměr, než ve zbytku republiky. Je tam dobrý energetický mix, máme tam ty zmiňované větrné elektrárny, ale základ jsou bioplynové elektrárny, hodně fotovoltaiky a výborné jsou vodní elektrárny. Na Moravici s těmi dvěmi přehradami je stabilní výroba. Takže my se chceme odpíchnout z těch 27 % k 40 % v roce 2030 a tím pádem bychom byli za vodou. Jakmile se to osvědčí ten model, tak nám budou přibývat členové i ti, kteří mají tu vlastní výrobnu a chtějí vlastně prodávat přebytky za stabilnější podmínek dovnitř komunity. Tak ti, kteří nemůžou investovat, typický takový zákazník je senior, který už nebude investovat statisíce, ale chtěl by se podílet na tom místním regionálním byznysu s levnou a stabilní energií. Takže já se o osud, děkuji, nebojím komunitní energetiky a děkuju krajskému úřadu za tu podporu. Jen houšť a větší kapky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když budou mít ti, co budou chtít založit komunitu, nějaké dotazy, problémy a tak dále. Pane Rožnovský, na koho se mohou obrátit, kdo jim s tím pomůže?

Rostislav Rožnovský, ředitel organizace Moravskoslezské energetické centrum: Určitě naše Moravskoslezské energetické centrum. Když tady pan náměstek mluvil o tom, že bude taková, řekněme okružní spanilá jízda. Oni už dneska ví o tom projektu, který připravujeme a který bude financovány z operačního programu spravedlivé transformace. My jsme měli setkání se starosty 1. listopadu, další bude pokračovat 7. 12. prosince, kde kromě té komunitní energetiky, protože to je, jak kdyby součást transformace, řekněme nejen Moravskoslezského kraje, ale celé republiky, tak jim představujeme i energetické úspory. To znamená, že to jde ruku v ruce, kdy ne že proti sobě, ale ruku v ruce ke snížení energetické náročnosti a šetrnému chování k přírodě. To znamená, že v rámci těch schůzek jim budeme tyhle věci představovat, komunikovat a my v rámci toho regionu budeme mít své konzultanty nebo poradce, kteří budou přímo instalováni v těch pilířových obcí a budou v nějaké dojezdové vzdálenosti a budou k ruce těm jednotlivým starostům, tajemníkům. Předpokládám, že bude nějaká spolupráce v rámci myšlení místních akčních skupin, protože já Moravskoslezský kraj vnímám jako jednu velkou komunitu. Tady už to zaměření bylo kdysi snížit náročnost toho regionu, aby se tady tolik té energie nemuselo dovážet a už tady byl ten proces té soběstačnosti nebo té první vlaštovky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, chcete doplnit?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Proč starostové? Podívejme se na důvěru občanů v jednotlivé instituce, kdy ten starosta, ta obec má opravdu daleko největší důvěru občanů a předpokládáme, že pokud součástí té komunity bude obec a starosta, ti lidé tomu budou věřit. Proto sázím hodně na starosty a proto sázíme na ty jednotlivé obce, byť si myslím, že za nějakou dobu už ta obec bude hrát minoritní roli. Budou tam ti lidi, ale z počátku si myslíme, že komunita by měla vznikat opravdu ze se spoluúčasti obce, protože tak to bude důvěryhodné.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vyrobili jste komiks v rámci úspor, aby všichni pochopili, jak se dá uspořit energie pro řekněme domácnosti i pro úřady a další organizace. Plánujete něco podobného i pro komunitní energetiku?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Zcela jistě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Budete kreslit Vy?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: To byste nechtěl se na to dívat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, máme poslední tři minutky. Pojďme si tedy říct; Padl tady rok 2030, což je rok, kdy už by komunitní energetika mohla být v nějakém vývoji, rozvoji, v nějaké fázi a je to i rok, kterého se možná my všichni dožijeme. Takže pane Unucko, jak si představujete, že to bude fungovat v tom roce 2030?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: V tom roce 2030 nebudeme používat ani kilo uhlí k výrobě tepelné energie. To jsem bytostně přesvědčen a k tomu v kraji směřujeme. Ten důvod je jasný, bude to čistější nebude to tady smrdět. Komunitní energetika opravdu může sehrát významnou roli v tom, jak to uhlí nahradit v jednotlivých obcích.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Rožnovský, jak si to představujete Vy?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Souhlasím s tím a máme zpracované takto studie. To znamená, že vlastně konec uhlí se nezadržitelně blíží. Je otázka, čím ho nahradíme. V těch větších soustav tepla to bude muset být v budoucnosti nějakými, řekněme malými moderními reaktory u těch menších oblastí, tam opravdu je nezastupitelná ta komunitní energetika, obnovitelné zdroje energie. Já komunitní energetiku vnímám jako obrovskou příležitost, rozšíření obnovitelných zdrojů energií. To znamená, tady vidím opravdu ten posun jak příležitost pro ty občany, samosprávy a samozřejmě malé a střední podniky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Kriste, Vy jste zmiňoval rok 2030 na Opavsku. Pojďme se teď oprostit a zaměřte se na Moravskoslezský kraj celkově, prosím.

Jiří Krist, předseda Místní akční skupiny Opavsko: V Moravskoslezském kraji by bylo fajn, kdyby vznikl podobný dokument, jako jsme si zpracovali my. My jsme se tam zavázali k cíli, že do roku 2030 chceme mít obnovitelné zdroje s citelným výkonem jedna kW na občana. U nás je to sto padesát pět megawatt. Pro Moravskoslezský kraj je to těžko představitelných 1 200 megawatt. Ale zase kraj má úplně jiné možnosti než máme my ve spolku na Opavsku. Takže když do toho vrhneme technické kapacity od vysokých škol přes velké firmy, když do toho vrazíme, vlastní evropské peníze, v roce dva 2030 by tady mohlo být 1 200 megawatt výkonů obnovitelných zdrojů. Výkon, elektrolyzérů, o tom jsme dneska málo mluvili. Vodík, ideální úložiště té obnovitelné energie na dobu topné sezony. Tohle je splnitelný cíl, když ale dneska začneme intenzivně investovat a připravovat. Montuj, bejby, montuj, to je heslo. Ne vrtej, ale montuj.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaký bude rok 2030 podle vás, pane Bendo?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: Domnívám se, že v té době komunitní energetika už nebude "teenager sex", jak říkal Jakub, už to nebude ani yetti, ale bude to naprosto běžná věc. 80-90 % obcí bude účastníky, 10-20-30 % majitelů rodinných domů nebo firemních objektů budou taky účastníky a bude se to brát jako naprosto standardní součást naší energetiky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, já Vám všem moc děkuji, že jste přijali pozvání do našeho diskuzního fóra a přinesli své názory, pohledy. Věřím, že se tady ještě někdy uvidíme. Mějte se hezky, na shledanou. Já se rozloučím ještě s diváky. Děkujeme za pozornost, hezké dny a na shledanou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.