Dobrý den u nového dílu Ekomagazínu. Tentokrát se budeme věnovat ořezu stromů, například v Novém JIčíně se do úprav zeleně vrhli dříve kvůli mírnější zimě…v Poodří ořezávali vrby, především kvůli chráněnému páchníkovi…zamíříme do Karviné, kde kolem kontejnerů staví dřevěné zábrany a v závěrečném rozhovoru Václavem Sciskalou vás pozveme na tradiční veletrh Včela. Tak se dívejte až do konce.

Zima bez sněhu urychlila v Novém Jičíně úpravu zeleně

Mírnější zima umožnila pracovníkům technických služeb vrhnout se naplno do úprav veřejné zeleně v Novém Jičíně. Věnují se ořezu keřů a připravují rekonstrukci výsadby, například uprostřed jedné z kruhových křižovatek.

Do rozsáhlé údržby veřejné zeleně se pracovníci technických služeb pustili v Novém Jičíně už v prosinci a místo odklízení sněhu mají i v těchto zimních měsících volné ruce pro ořezy keřů a stromů.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “Dle jednotlivých druhů se keře buď zmlazují nebo se řežou tak zvaným průklestem tak, aby nám nevznikly holé prostory keřů seřezaných deset centimetrů nad zemí. Samozřejmě pracujeme tak, aby na keřích zůstaly i kvetoucí výhony.”

V roce 2021 bylo na území města skáceno 73 stromů, v 55 případech byl důvodem špatný zdravotní stav, u zbytku například kolize s inženýrskými sítěmi. Naopak vysázeno bylo 117 stromů.

Výraznými zásahy do městské zeleně budou letos rekonstrukce zahrad pod gymnáziem a středu okružní křižovatky u bazénu.

Olga Kubálková, Odbor životního prostředí MěÚ Nový Jičín: “Na podzim byly zmlazeny keře, kolem kterých budou vysazeny trvalky, a po okrajích budou ponechána místa na výsadbu letniček, které se budou každý rok vyměňovat. Celá výsadba bude laděna do modro, žluto, bílé.”

Později se práce městských zahradníků soustředí i na hlavní ulici Sokolovská, ve středovém pásu vymění nevhodnou zeminu a vysadí nové květiny.

Dřevěná oplocení u kontejnerových stanovišť se v Karviné osvědčila

Další kontejnerová stání jsou v Karviné opatřena dřevěnými stěnami, které zabraňují rozfoukávání odpadu do okolí. U bytového domu pro seniory v centru města mají po stranách také dřevěné truhlíky.

Dřevěná oplocení kolem kontejnerových stanovišť se v Karviné osvědčilo a lidé je žádají na další a další místa. To nejnovější přibylo poblíž bytového domu pro seniory ve Fryštátě.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Tady na ulici Markové jsme ho chtěli udělat tak, aby zapadlo do toho rázu, nacházíme se v památkové zóně. Přidali jsme tady i mobilní truhlíky, ve kterých bude osázena zeleň. Nebráníme se aktivitám občanů. Pokud lidé z tohoto domu na ulici Markova přijdou, že si budou chtít sami vysadit nějaké bylinky, tak jim vyhovíme."

Emil Dostál, TS Karviná: "Toto konkrétní oplocení je vyrobeno ze smrkového dřeva. Je to přichyceno nerez šrouby, je to namořeno, mělo by to vydržet i různé pokusy ze strany vandalů. Jsou tam vytvořené betonové patky, aby to dřevo smrkové neuhnívalo, tak je to nad zemí."

Truhlíky vyrobili pracovníci TS Karviná. Jde o další estetický prvek. Ve městě postupně přibudou další dřevěná oplocení, například na ulici Borovského nebo Na Kopci.

V Poodří ořezávali vrby, zachraňují tak biotop pro páchníka

Dobrovolníci spolu s Ochránci přírody ze Studénky v Poodří ořezávali vrby. Smyslem celé akce je ochrana brouka Páchníka a dalších živočichů, kteří v chráněné krajinné oblasti žijí. Od začátku roku už ořezali více jak 300 stromů.

V sobotu 12. února probíhal v Poodří ořez vrb u rybníku Kačák. Postarali se o něj místní Ochránci přírody spolu s dobrovolníky. Jeho smyslem bylo uchování biotopů pro chráněné druhy živočichů, především pak brouka Páchníka, který v hlavatých vrbách žije.

Marcela Klemensová, koordinátorka projektu: „Za mnou vidíte, že ty hlavaté vrby jsou poměrně mladé, to je v pořádku, ale tento proces se musí pravidelně opakovat. Po poradě s odborníky ze správy CHKO a poradě s entomologem jsme se rozhodli ty poměrně nízko položené hlavy zvýšit. Má to pomoci živočichům, kteří mají rádi světlo a slunce, a kteří se rádi vyhřívají. Nové hlavy by jim měly více vyhovovat. Zároveň si myslíme, že tím, že zvedneme rozvětvení vrb, bude tu příjemnější procházka.“

Ivan Bartoš, ochránce přírody: „V té vrbě, jako v každé hlavaté vrbě je taková dutina, kde vrba dorůstá a přibývá na objemu. Vevnitř zase přibývá trouch, který je optimální nejen pro život larvy Páchníka. Kromě jeho tam jsou i larvy Zlatohlávků. Páchník se zde zdržuje i několik generací.“

Vrby by se měly podle odborníků ořezávat jednou za pět až sedm let. O samotný ořez v Poodří se postarali odborníci. Jednalo se hlavně o mladé vrby, kterým díky ořezu v budoucnu zesílí jejich hlavní část kmene. U starších dřevin musí arboristé volit složitější postup ořezu.

Tomáš Vajda, arborista: „Starou vrbu je důležité ořezat, protože když se neořeže, tak bude růst tak dlouho, dokud se pod vlastní váhou nezlomí větve. Brouci by pak neměli žádné útočiště. U velkých vrb musíme dávat pozor kvůli bezpečnosti, musíme dělat klíny a podobně. U těch malých taky, ale ne tak často.“

Marcela Klemensová, koordinátorka projektu: „Za mnou vidíte, že přišlo hodně zájemců. Hlavně místních, ale i ze vzdálených míst Moravskoslezského kraje a pomáhají nám uklidit dřevní hmotu z ořezů.“

Anketa:

„Jsem tu kvůli vztahu k přírodě.“

„Určitě jsme přišli kvůli vztahu k přírodě, jezdíme tu na kole, tak bychom chtěli, aby to tu bylo hezké.“

„Přišel jsem kvůli mojí ženě a taky mám chuť něco udělat.“

„Já jako myslivec mám kladný vztah k přírodě. Na takové akce chodíme pravidelně, nedávno jsme byli sázet stromy v Petřvaldě. Chodím od dětství, poslední dobou ale jen na akce, které jsou blíže.“

Akce se zúčastnilo kolem dvaceti dobrovolníků. Během letošního roku se v Poodří ořezalo přes 300 vrb.

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Jarní veletrh Včela !!! - Černá louka Ostrava, 18.-19.3.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 18. a 19. března na výstavišti Černá louka v Ostravě proběhne veletrh včela. Co vše organizátoři chystají se dozvíte od Václava z Sciskali, předsedy Včelařského spolku Moravy a Slezska. Dobrý den, vítejte.

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se budeme bavit o samotném veletrhu, jak se letos daří včelám? Jaká byla zima pro vás včelaře a pro včely?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Abych řekl pravdu ony ještě zimu mají a my včelaři pořád ještě se modlíme, aby to dobře dopadlo všechno. I když pro lety už byly asi 14 dnů kvůli tomu, že bylo tak pěkně se včelky proletěly, ale teď zase sedí v chomáčích, takže ještě čekáme na to jaro.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že přestože už je nastávající jaro, kdy už vylézají třeba i sněženky, tak včely ještě tohle vyhodnocují stále, že je zima, protože v kalendáři zima určitě je.

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Včely to vyhodnocují tak, že pro ně ještě zima a že my jako lidé bychom neměli blbnout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže Vy ještě v tuto chvíli nevíte jaká zima byla pro včely? Jak se jim dařilo, kolik jich přežilo?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Určité ztráty už sčítáme, ale ještě nemůžeme úplně říci, že je vyhráno, protože opravdu ten březen bude rozhodující a potom následující měsíce samozřejmě také. Věřím tomu, že to počasí se umoudří, že včely z těch sněženek a krokusu začínají kvést, že si ten pyl přinesou do těch svých úlů a že to bude dobré. Takže ještě úplně není vyhráno, ještě nevíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy pro včely začíná to jaro? Kdy vylétávají z úlů?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Ony potřebují teplo. Včera potřebuje pro sebe teplotu plus deset stupňů, a teprve potom vyletí z toho úlu. Takže když je +5, jak už dneska je tak -2 a +3. Sluníčko svítí, ale pro včely to není. Takže ona potřebuje teplo a potom v tom případě ona pracuje nejdéle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to funguje? Posílá nejdřív takové ty včely průzkumnice?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Ony samozřejmě reagují na přísun vzduchu do úlu přes část, která je otevřená. Podle teploty toho vzduchu ony se začínají, jak se říká "oživovat". Ony nespí, ony celou dobu žijí v tom úle, ale teprve potom reagují na tu teplo. Potom, máte pravdu, posílají průzkumníci a ty průzkumnice jim přinesou nějaké základní informace kde je co je, jak co je a ony potom podle toho startují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ví už se jak třeba byly včely nemocné? Nebo dá se vyhodnotit, jestli včelstva jsou zdravá pro tu letošní snůšku?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: My samozřejmě děláme tzv. zimní vyhodnocení, kde už v nějaké výsledky máme. Včely jsou poměrně dobré, relativně zdravé, dalo by se říci, ale ono ještě opravdu je moc brzo, protože jsou nemoci, které se projevují teprve potom v tom předjaří, jako je hlavně nosena a to je nemoc, kterou teďka nepoznáme, ale potom ji třeba poznáme, že to včas místo, aby se rozvíjelo, tak slábne, slábne, až se vytratí. Po zdravotní stránce na varoázu je to lepší, ale virózy bohužel si už svou daň vzali a nosena teprve číhá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásné a platící heslo je včely bez nás mohou žít, my bez včel ne.

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Pravda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Včel jsou tisíce druhů, medonosných jen zlomek a jejich nejdůležitější službou lidstvu i celému ekosystému je právě jejich schopnost opisovat rostliny. Hrozí úbytek včel medonosných v obecném rámci?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: My včelaři se snažíme, aby k tomu nedošlo, ale hrozí. Jak nám hynou jiní živočichové, tak i včely, ubývá včel jako takových. Možná v našem regionu ne, protože Moravskoslezský kraj je opravdu velice převčelenný, ale používáme tolik chemie a ty včely jsou tak zranitelné na tu chemii, takže je tu nebezpečí, že pokud nedostaneme rozum, tak se to naplní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mohli by včely být nahrazeny těmi čmeláky, kteří opylovávají rostliny, samozřejmě bylo by to bez medu.

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Bylo by to bez medu a bylo by to relativně i bez ovoce, protože jabloně kvetou koncem dubna, začátkem května a v té době máme čmeláků tak pár. Přežije jedna samička, která potom položí pár vajíček, které vychová. Za 24 dnů se líhnou první čmeláci, než se vyvinou atd. Takže čmeláky máme až tak někdy koncem května a to už je po ovocných stromech. Takže už bychom potom jenom spoléhali na divoce žijící včelky nějaké samotářky a tak dál. Takže pokud nebude mít včely, tak dopadneme jak v Číně, že to lidé ještě tečkami naopylují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď k našemu dalšímu tématu, a to je veletrh včel, jarní veletrh, který se chystá na 18. a 19. března na Černou louku na výstavišti v Ostravě. Co je všechno pro návštěvníky připraveno?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Snažili jsme se připravit maximum v době, kdy určité nejistoty byly, že něco nemůžeme, můžeme, ale jsme připraveni. Jsme rádi, že máme opravdu vyprodanou celou halu, celé patro, celé to podlaží, asi pětatřicet vystavovatelů, různých výrobců, obchodníků, prodejců, takže včelaři se mají na co těšit. Nevčelařská veřejnost se má těšit na to, že tam budou medy. Budou tam výrobky z medu, budou tam obchodníci i včelaři, kteří budou prodávat svůj kvalitní produkt. Hlavně pro včelaře tam máme taky program a to je vzdělávací část, kde máme přednášky, jak na pátek, tak na sobotu od rána až do večera. Takže si myslím, že jsme se připravili dobře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co z těch minulých ročníků? O co mají lidé největší zájem?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: První ročník jsme měli v roce 2019. Potom jsme nebyli. Loni jsme byli na podzim, už jsme byli nedočkaví. Lidé se nejvíce zajímají samozřejmě o včelí produkty. My tomu říkáme té laické veřejnosti přijďte na výstavu. Když nám řeknete odkud jste, my vám řekneme, kde najdete svého včelaře. Protože vždycky říkám najdi si svého včelaře a máš garantovaný, opravdu garantovaný kvalitní produkt.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik včelařů se na veletrhu představí?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Jak jsem říkal asi pětatřicet vystavovatelů, plus tam budou kolegové, kteří mi pomáhají při organizaci atd. Očekáváme poměrně slušnou návštěvnost, takže na prvním veletrhu v roce 2019 tam pět tisíc lidí se protočilo. Jestli letos bude 3-4 tisíce budeme velice spokojeni a myslím si, že to je takový dobrý odrazový můstek do normální doby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že teprve potřetí proběhne veletrh Včela?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte za cíl, aby to byla taková tradice?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Máme a dokonce jsme si do vínku dali, že to bude tradiční setkání jarní jako mezinárodní setkání, protože mezi vystavovateli máme výrobce i obchodníky z Polska, z Maďarska, ze Slovenska a z Česka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Sciskalo, vždycky když spolu natáčíme rozhovor, tak nesmí chybět otázka: bude letos dost medu?

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: My věříme, že ano, protože slabé roky už byly. Loni, předloni opravdu, tak věříme tomu, že už ta příroda se natolik umoudří, že nám toho medu dá, protože mi je strašně líto, jak lidé přijdou a máte med a já říkám nemám. Když vidíte ten ten smutek v tom obličeji na mě je těch lidí strašně líto. Takže věřím tomu, já jsem životní optimista, že medu bude letos dost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Budeme Vám držet palce, Vám i nám spotřebitelům, mějte se hezky a děkuji za rozhovor.

Václav Sciskala, předseda , Včelařský spolek Moravy a Slezska: Já vám děkuji a děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.