Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Dobrovolníci sázeli na Ondřejníku stromy
  • Vyznavači udržitelné módy nakupovali na dobročinnému bazaru
  • Ostravané se mohou zapojit do projektu Tvoříme prostor
  • Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Zasedala Komise Rady pro zemědělství a venkov

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V novém díle Ekomagazínu budeme sázet stromy na Ondřejníku…každý, kdo si koupil na Dobročinném bazaru oblečení, přispěl na výsadbu zeleně v okolí Opavy, představíme vám projekt tvoříme prostor a v rozhovoru s náměstkem hejtmana Janem Krkoškou se dozvíte, kdy bude možné čerpat peníze z páté výzvy kotlíkové dotace. Premiéra je jako vždy v úterý.

Dobrovolníci sázeli na Ondřejníku stromy

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejen zkušení lesáci, ale také dobrovolníci z řad studentů a veřejnosti pomohli obnovit lesy na Ondřejníku. Jedny z posledních sazenice dubů, jedlí a borovic byly vysazeny o uplynulém víkendu.

Zatímco při předchozích akcích se zalesňovaly svahy, kde řádil kůrovec, tentokrát studenti a dobrovolníci vysazovali stromky v místě, které zpustošil požár. Ten založil nezodpovědný chatař.

Libor Konvičný, ředitel Ústředí Biskupských lesů: “Tak tady je největší problém v tom, že nám vlastně vyhořela už zajištěná krásná mlazina, která měla výšku 2 až 3 metry, což je obrovská škola tady pro ten Ondřejník. Když si to vezmeme, že se snažíme sadit holiny po kůrovci a václavce, tak vyhoření takového lesa je mnohonásobná škoda. Teď ty brigády dneska a zítra budou sadit především buk a borovici a něco málo jedle.”

Do díla se pustili studenti a kantoři z blízkých škol.

Josef Svoboda, kantor Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí: "Jsme z Gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Dneska jsme přijeli sázet stromky tady na Ondřejník. Byli jsme tady už vloni."

Radek Pinkas, student Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí: “Minulý rok jsme tady sázeli se školou, ale bylo to výše nahoře. A tam jsme sázeli jehličnany, kdežto teď sázíme smíšený les. Samozřejmě chci pomoci a taky nám odpadla škola, takže má to dvě výhody."

Mezi dobrovolníky byl také horolezec a organizátor prestižní Beskydské sedmičky Libor Uher.

Libor Uher, horolezec, organizátor B7: “Myslím si, že tady do toho zalesňování by se měli zapojit všichni, kteří se v tom lese pohybují a vlastně sdílejí ten les. My do toho lesa tak nějak už delší dobu patříme, tak si myslím, že je to naše povinnost tady být. Snažíme se zapojit závodníky, kteří chodí na naše závody a samozřejmě i organizátory, aby se nějakým způsobem zapojili do té obnovy lesa. Teď připravujeme projekt, kdy lidé, kteří budou aktivní v té lesní činnosti, tak budou zvýhodněni při registraci na závody.”

Lucie Ševčíková, dobrovolnice: “Já jsem se stavila na akci, která je zaměřená na obnovu lesů na Ondřejníku. Věřím, že tou výsadbou, kterou tady všichni společně realizujeme, přispějeme nejen k obnově lesů, ale i k pozitivnímu vztahu k přírodě.”

Nevzhledné holiny na Ondřejníku jsou už minulostí a hromadné vysazování bude letos dokončeno.


Vyznavači udržitelné módy nakupovali na dobročinnému bazaru


Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobročinný Fashion-cafe-music-bazar opět nabízel oblečení, které už někdo nepotřebuje, ale jiný by je ještě rád využil. Akci, kterou uspořádal spolek Kapradí, propaguje udržitelnou módu. Utržené peníze věnuje na výsadbu a údržbu zeleně v okolí Opavy.

Nevyužívanou budovu Slezanky v centru Opavy oživil čilý prodejní ruch. K mání tady bylo především oblečení z druhé ruky a také třeba použité hračky, knihy, dekorační předměty, nádobí či sportovní potřeby. Jen oblečení věnovali do prodeje dárci na 4 tuny, což bylo za šest uskutečněných ročníků rekordní číslo. A přinejmenším mohlo vést k zamyšlení, že by o spotřebních věcech měli lidé uvažovat jinak.

Lenka Pietraszková, organizátorka akce, spolek Kapradí: „Měli by přemýšlet o tom, jakými věcmi se obklopují, co si domů kupují a co opravdu potřebují. Jestli to jsou věci, které potřebují nebo po nich jen touží. A pak zjistí, že se jim doma hromadí věcí spoustu, ale ve skutečnosti mohou posloužit jinde a lépe.“

Do prodeji věnovaly zboží stovky dárců. A tak prodloužili život věcem, které by sami už neupotřebili.

Silvie Konečná, dárkyně oblečení: „Určitě je pro mne lepší a příjemnější ty věci darovat. Podpořit udržitelnost.“

Milovníci módy se mohli zanořit do věšáků s oblečením a hledat zajímavé kousky, které by se mohly přestěhovat do jejich šatníku. Všechny prošly rukama módní stylistky Natálie Bernard. K mání tady byly třeba značkové bundy, společenské šaty, džínové oblečení i kvalitní autorská móda.

Natálie Bernard, módní stylistka: „A pak jsou to vtipné nápisy. Ty docela fičí a dobře se prodávají. Perfektní džísky jsme letos dostali koženkové sukně.“

Podle odborníků nosíme jen 30% oblečení, které máme ve skříni. A tak není divu, že některé darované kusy byly mnohdy zcela nové, ještě s prodejní visačkou. Zákazníci si mohli ulovit třeba jen doplněk, nebo si poskládat celý outfit. Na světlo světa se tak vrátily mnohé věci, které třeba ležely zavržené na dně skříně. A jejich nový majitel je zapojil znovu do života.

zákaznice: „Myslím, že každý si tady najde něco, co hledá.“

Během tří prodejních dnů organizátoři akce, spolek Kapradí, utržili 240 000 korun. Peníze věnují na rozvoj komunitního Lučního sadu za Opavou. Věci, které se neprodaly poputují do neziskových organizací a budou i nadále k užitku.

Ostravané se mohou zapojit do projektu Tvoříme prostor

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tvoříme prostor. To je dotační program Ostravského magistrátu na podporu komunity. Jeho cílem je finančně podpořit projekty realizované v městském prostředí a v jeho těsné blízkosti na území celé Ostravy.

RDotační program TVOŘÍME PROSTOR je určen aktivním lidem, kteří chtějí realizovat své vlastní nápady a projekty ve veřejném prostoru a zkrášlit tak své okolí, které by pak sloužilo i ostatním.

Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Liší se od participativního rozpočtu, nebo celkově od všech participativních rozpočtů jednotlivých obvodů tím, že město vám poskytne finanční prostředky na nějaký váš nápad, ale vy si ten nápad sami zrealizujete. Tudíž není to tak, že vy jenom přihlásíte ten návrh a my se postaráme. Je to opravdu o tom, že vy sami s tou komunitou, kterou kolem sebe máte, si ten svůj návrh i zrealizujete.”

Je to nějak finančně omezeno ten jeden projekt?

Kateřina Šebestová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Pro každého žadatele nabízíme až 500 tisíc korun.”

V rámci dotačního programu Tvoříme prostor si lidé mohou nechat opravit pískoviště, vytvořit nové komunitní zahrádky, nebo nové příjemnější posezení.

Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Na 8. stavebním obvodě je to proto, že existuje urbanistická studie 8. obvodu, která definuje různé herní prvky, mobiliář, výsadby, zeleň a nějaké úpravy, které by v budoucnu tady na tom obvodě měly být a občané se právě mohou inspirovat tou studií.”

anketa: účastníci setkání: “Já jsem navrhla hry na chodník. To je vlastně realizace toho, co se kreslí křídou, ale je kvalitní výmalba, aby to vydrželo 2, 3 roky a můj záměr je, aby to používaly děti tady v okolí a třeba i z přilehlé školky. Mohly by si tady třeba zahrát skok do dálky, čáp ztratil čepičku a takové ty klasické hry, co člověk zná z dětství.”

“Uvažovali jsme o tom, že tady máme zájem dělat vyvýšené záhony, protože máme aktivní sousedku, která nám tady pěstuje dýně, blinky atd. Pak jsme zjistili, že tam by to chtělo nějaký pocitový chodníček, nějakou kladinu pro děti. Pak najednou někdo řekl, že by bylo fajn mít sdílený domeček. A proto jsme tady, abychom zjistili, co z toho je realizovatelné v rámci Tvoříme prostor.”

“Já jsem tady přišel i pro inspiraci. Jsem z dvora na ulici Příčné. Máme tam dvůr, který má nějaký potenciál. Je tam dětské hřiště a chtěli bysme se do toho zapojit, abychom to rozšířili třeba o hračkobudku, stínění, zahrádku, o nějaké posezení.”

Ostravský magistrát už takto podpořil na 50 projektů. Mezi nimi například Sluneční stezku Porubou, cross park Hulváky, rybníky pod Bedřiškou nebo tradiční venkovskou zahradu Hrušov.

Bezplatné opravy nefunkčních elektrospotřebičů. Lidé si mohou nechat zdarma opravit v Opavě televizi, pračku nebo třeba sušičku až do konce letošního roku. Projekt MS kraje, společnosti ASEKOL, Opravárna a Charity Opava pomáhá snižovat produkci elektroodpadů a také upozorňuje na správné nakládání s vysloužilými spotřebiči.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Zasedala Komise Rady pro zemědělství a venkov

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rozvoj cestovního ruchu, přeshraniční spolupráce, Euroregion Praděd, ale i výsledky jednání komise Rady pro zemědělství a venkov, to jsou témata pro náměstka hejtmana Jana Krkošku. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Krásný dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začneme prvním tématem a to je zajištění pohotovostních veterinárních pracovišť a také například digitální technická mapa krajů. To byla dvě témata, o kterých jste jednali v rámci dvoudenního setkání Komise Rady Asociace krajů České republiky.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě, řešili jsme také regionální potraviny jako takové, kde jsme doporučili dokonce i vládě, abychom se tím systematicky zabývali, poněvadž si myslíme, že je potřeba využívat regionálních potravin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že ta komise nějak může pomoci, aby ty regionální potraviny se dostaly více ve větší míře ke spotřebitelům?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Komise udělala usnesení a doporučuje vládě, aby se systematicky zabývala tímhle opatřením tak, aby ti malí producenti lépe se dostali na ten trh.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Komise zasedala počtvrté, tentokrát na Malé Morávce na Bruntálsku. Jak často budete zasedat a řešit problémy zemědělství a venkova?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Ona ta komise zasedá podle daných témat, které se jaksi vyprodukují vlastně navenek. Já si myslím, že tak čtyřikrát do roka určitě se ta komise setká a bude řešit nejenom teda zemědělství, ale různé jiné systémy, ať to je digitální technické mapy krajů, nebo jsou to také dneska zmiňované témata energetiky v zemědělství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, protože Vy jste byl také účastníkem konference Brownfieldy jako příležitost 2022. Čtvrtý ročník konference byl věnován průmyslovému developmentu v udržitelné éře. Co představil Moravskoslezský kraj?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Moravskoslezský kraj všeobecně představuje všechny brownfieldy, které máme v našem kraji. My jich máme víc jak 650 v našem kraji a naším cílem je, abychom do těchto brownfieldů dostali nový život. To je jedna věc. Druhá věc je ta, abychom přesvědčili majitele těchto brownfieldů, aby do změn šli. Mnohdy ukazujeme cestu, jakou bychom mohli jít. Ta cesta je primárně k tomu najít využití toho brownfieldu. Druhá cesta je, jak najít zdroje financování té opravy jako takové, poněvadž brownfieldy spolknou spoustu peněz na to, aby z toho vzniklo něco nového, něco pěkného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme některé z nich vyjmenovat.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě hovořili jsme také o budově tady v Ostravě. To je Ostravice textilka, potom Slezanka v Opavě jako taková, která je také brownfieldem. Nebo také jsme se bavili o textilní výrobě ve Frýdku-Místku, kde máme továrnu, která je dneska jaksi zakonzervovaná a je potřeba do budoucna také s tímhle objektem něco udělat. Takže to byly tři objekty, které jsou velmi významné, ať to je zmiňovaná Ostravice tady v Ostravě, kdy si to zaslouží velkou pozornost. Nejenom těch investorů, ale také veřejnosti jako takové, protože je tam jakási minulost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že Moravskoslezský kraj bude držet takovou jakousi ochranu nad těmito budovami a bude nabízet, aby se využily, aby nechátraly, aby do nich někdo investoval?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Ano, naší cestou je opravdu to, aby ty objekty dostaly nový život. A my intenzivně opravdu jednáme s úřady. My pomáháme majitelům k tomu, aby se vyřídili různé stavební povolení, ale spíše dneska to je opravdu o penězích a najít to, aby to začalo znova plnit tu účinnost toho brownfieldu jako takového. Jestli to máme zelenou plochu, anebo to máme nějakou tu historickou budovu, vždycky to je o té minulosti a vnést do toho nějaký moderní prvek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k přeshraniční spolupráci. Euroregion Praděd, co řeší?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Euroregion Praděd řeší česko-polskou příhraniční spolupráci. Je to jakýsi fond Interreg, který ukončil nějaké programové období. a dneska je připraven nový program do roku 2027. Je třeba se připravit na nové výzvy, na nové programy. Proto teď s Poláky dost často sedíme a řešíme ty příhraniční projekty, které by mohly vzniknout. Já bych v tuto chvíli se pochlubil tím, co tady vzniklo z těchto peněz. Jsou to třeba nádraží na Osoblažsku, které jsme zmodernizovali. Dneska úzkokolejka je velkým lákadlem, ale také je to opravený Zámek Linhartovy, který se bude zrovna otvírat tuto sobotu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že potom na ta místa lákáte i polské návštěvníky? Je to také o tom.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to o vyměňování si zkušenosti. Je to hledání dalšího potenciálu, ale spíše také o tom, abychom ukázali, podél té hranice s Polskem ten život jako takový, ať to jsou spolkové činnosti, ať to jsou vzájemné zkušenosti Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tématu kotlíkových dotací. Co je nového?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Nového je to, že byla ukončena čtvrtá výzva 31. 8., kde se podařilo přihlásit přes tři tisíce osmdesát tří žádostí. Celková alokace byla řádově okolo skoro půl miliardy korun. Nejvíce bylo žadatelů o tepelné čerpadla, to bylo nějakých 47 %, a potom o kotle na biomasu 31 %. Nejvíce žadatelů bylo z Ostravy, z Třince, ale také z Opavy. V tuto chvíli se připravuje pátá výzva kotlíkových dotací, která by mohla být spuštěna na konci vlastně tohoto roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že ti, kteří třeba nebudou v rámci čtvrté výzvy uspokojeni, by mohli mít šanci získat dotaci v té páté výzvě?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Bude záležet jakým způsobem bude nastavena ta nová pátá výzva, protože víme, kde se nacházíme dneska v rámci energetiky, a je možné, že tady tahle ta podpora bude trochu zaměřena jiným směrem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Mějte se krásně.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
01. listopadu 2022, 17:35

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V novém díle Ekomagazínu budeme sázet stromy na Ondřejníku…každý, kdo si koupil na Dobročinném bazaru oblečení, přispěl na výsadbu zeleně v okolí Opavy, představíme vám projekt tvoříme prostor a v rozhovoru s náměstkem hejtmana Janem Krkoškou se dozvíte, kdy bude možné čerpat peníze z páté výzvy kotlíkové dotace. Premiéra je jako vždy v úterý.

Dobrovolníci sázeli na Ondřejníku stromy

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejen zkušení lesáci, ale také dobrovolníci z řad studentů a veřejnosti pomohli obnovit lesy na Ondřejníku. Jedny z posledních sazenice dubů, jedlí a borovic byly vysazeny o uplynulém víkendu.

Zatímco při předchozích akcích se zalesňovaly svahy, kde řádil kůrovec, tentokrát studenti a dobrovolníci vysazovali stromky v místě, které zpustošil požár. Ten založil nezodpovědný chatař.

Libor Konvičný, ředitel Ústředí Biskupských lesů: “Tak tady je největší problém v tom, že nám vlastně vyhořela už zajištěná krásná mlazina, která měla výšku 2 až 3 metry, což je obrovská škola tady pro ten Ondřejník. Když si to vezmeme, že se snažíme sadit holiny po kůrovci a václavce, tak vyhoření takového lesa je mnohonásobná škoda. Teď ty brigády dneska a zítra budou sadit především buk a borovici a něco málo jedle.”

Do díla se pustili studenti a kantoři z blízkých škol.

Josef Svoboda, kantor Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí: "Jsme z Gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Dneska jsme přijeli sázet stromky tady na Ondřejník. Byli jsme tady už vloni."

Radek Pinkas, student Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí: “Minulý rok jsme tady sázeli se školou, ale bylo to výše nahoře. A tam jsme sázeli jehličnany, kdežto teď sázíme smíšený les. Samozřejmě chci pomoci a taky nám odpadla škola, takže má to dvě výhody."

Mezi dobrovolníky byl také horolezec a organizátor prestižní Beskydské sedmičky Libor Uher.

Libor Uher, horolezec, organizátor B7: “Myslím si, že tady do toho zalesňování by se měli zapojit všichni, kteří se v tom lese pohybují a vlastně sdílejí ten les. My do toho lesa tak nějak už delší dobu patříme, tak si myslím, že je to naše povinnost tady být. Snažíme se zapojit závodníky, kteří chodí na naše závody a samozřejmě i organizátory, aby se nějakým způsobem zapojili do té obnovy lesa. Teď připravujeme projekt, kdy lidé, kteří budou aktivní v té lesní činnosti, tak budou zvýhodněni při registraci na závody.”

Lucie Ševčíková, dobrovolnice: “Já jsem se stavila na akci, která je zaměřená na obnovu lesů na Ondřejníku. Věřím, že tou výsadbou, kterou tady všichni společně realizujeme, přispějeme nejen k obnově lesů, ale i k pozitivnímu vztahu k přírodě.”

Nevzhledné holiny na Ondřejníku jsou už minulostí a hromadné vysazování bude letos dokončeno.


Vyznavači udržitelné módy nakupovali na dobročinnému bazaru


Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobročinný Fashion-cafe-music-bazar opět nabízel oblečení, které už někdo nepotřebuje, ale jiný by je ještě rád využil. Akci, kterou uspořádal spolek Kapradí, propaguje udržitelnou módu. Utržené peníze věnuje na výsadbu a údržbu zeleně v okolí Opavy.

Nevyužívanou budovu Slezanky v centru Opavy oživil čilý prodejní ruch. K mání tady bylo především oblečení z druhé ruky a také třeba použité hračky, knihy, dekorační předměty, nádobí či sportovní potřeby. Jen oblečení věnovali do prodeje dárci na 4 tuny, což bylo za šest uskutečněných ročníků rekordní číslo. A přinejmenším mohlo vést k zamyšlení, že by o spotřebních věcech měli lidé uvažovat jinak.

Lenka Pietraszková, organizátorka akce, spolek Kapradí: „Měli by přemýšlet o tom, jakými věcmi se obklopují, co si domů kupují a co opravdu potřebují. Jestli to jsou věci, které potřebují nebo po nich jen touží. A pak zjistí, že se jim doma hromadí věcí spoustu, ale ve skutečnosti mohou posloužit jinde a lépe.“

Do prodeji věnovaly zboží stovky dárců. A tak prodloužili život věcem, které by sami už neupotřebili.

Silvie Konečná, dárkyně oblečení: „Určitě je pro mne lepší a příjemnější ty věci darovat. Podpořit udržitelnost.“

Milovníci módy se mohli zanořit do věšáků s oblečením a hledat zajímavé kousky, které by se mohly přestěhovat do jejich šatníku. Všechny prošly rukama módní stylistky Natálie Bernard. K mání tady byly třeba značkové bundy, společenské šaty, džínové oblečení i kvalitní autorská móda.

Natálie Bernard, módní stylistka: „A pak jsou to vtipné nápisy. Ty docela fičí a dobře se prodávají. Perfektní džísky jsme letos dostali koženkové sukně.“

Podle odborníků nosíme jen 30% oblečení, které máme ve skříni. A tak není divu, že některé darované kusy byly mnohdy zcela nové, ještě s prodejní visačkou. Zákazníci si mohli ulovit třeba jen doplněk, nebo si poskládat celý outfit. Na světlo světa se tak vrátily mnohé věci, které třeba ležely zavržené na dně skříně. A jejich nový majitel je zapojil znovu do života.

zákaznice: „Myslím, že každý si tady najde něco, co hledá.“

Během tří prodejních dnů organizátoři akce, spolek Kapradí, utržili 240 000 korun. Peníze věnují na rozvoj komunitního Lučního sadu za Opavou. Věci, které se neprodaly poputují do neziskových organizací a budou i nadále k užitku.

Ostravané se mohou zapojit do projektu Tvoříme prostor

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tvoříme prostor. To je dotační program Ostravského magistrátu na podporu komunity. Jeho cílem je finančně podpořit projekty realizované v městském prostředí a v jeho těsné blízkosti na území celé Ostravy.

RDotační program TVOŘÍME PROSTOR je určen aktivním lidem, kteří chtějí realizovat své vlastní nápady a projekty ve veřejném prostoru a zkrášlit tak své okolí, které by pak sloužilo i ostatním.

Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Liší se od participativního rozpočtu, nebo celkově od všech participativních rozpočtů jednotlivých obvodů tím, že město vám poskytne finanční prostředky na nějaký váš nápad, ale vy si ten nápad sami zrealizujete. Tudíž není to tak, že vy jenom přihlásíte ten návrh a my se postaráme. Je to opravdu o tom, že vy sami s tou komunitou, kterou kolem sebe máte, si ten svůj návrh i zrealizujete.”

Je to nějak finančně omezeno ten jeden projekt?

Kateřina Šebestová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Pro každého žadatele nabízíme až 500 tisíc korun.”

V rámci dotačního programu Tvoříme prostor si lidé mohou nechat opravit pískoviště, vytvořit nové komunitní zahrádky, nebo nové příjemnější posezení.

Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Na 8. stavebním obvodě je to proto, že existuje urbanistická studie 8. obvodu, která definuje různé herní prvky, mobiliář, výsadby, zeleň a nějaké úpravy, které by v budoucnu tady na tom obvodě měly být a občané se právě mohou inspirovat tou studií.”

anketa: účastníci setkání: “Já jsem navrhla hry na chodník. To je vlastně realizace toho, co se kreslí křídou, ale je kvalitní výmalba, aby to vydrželo 2, 3 roky a můj záměr je, aby to používaly děti tady v okolí a třeba i z přilehlé školky. Mohly by si tady třeba zahrát skok do dálky, čáp ztratil čepičku a takové ty klasické hry, co člověk zná z dětství.”

“Uvažovali jsme o tom, že tady máme zájem dělat vyvýšené záhony, protože máme aktivní sousedku, která nám tady pěstuje dýně, blinky atd. Pak jsme zjistili, že tam by to chtělo nějaký pocitový chodníček, nějakou kladinu pro děti. Pak najednou někdo řekl, že by bylo fajn mít sdílený domeček. A proto jsme tady, abychom zjistili, co z toho je realizovatelné v rámci Tvoříme prostor.”

“Já jsem tady přišel i pro inspiraci. Jsem z dvora na ulici Příčné. Máme tam dvůr, který má nějaký potenciál. Je tam dětské hřiště a chtěli bysme se do toho zapojit, abychom to rozšířili třeba o hračkobudku, stínění, zahrádku, o nějaké posezení.”

Ostravský magistrát už takto podpořil na 50 projektů. Mezi nimi například Sluneční stezku Porubou, cross park Hulváky, rybníky pod Bedřiškou nebo tradiční venkovskou zahradu Hrušov.

Bezplatné opravy nefunkčních elektrospotřebičů. Lidé si mohou nechat zdarma opravit v Opavě televizi, pračku nebo třeba sušičku až do konce letošního roku. Projekt MS kraje, společnosti ASEKOL, Opravárna a Charity Opava pomáhá snižovat produkci elektroodpadů a také upozorňuje na správné nakládání s vysloužilými spotřebiči.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Zasedala Komise Rady pro zemědělství a venkov

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rozvoj cestovního ruchu, přeshraniční spolupráce, Euroregion Praděd, ale i výsledky jednání komise Rady pro zemědělství a venkov, to jsou témata pro náměstka hejtmana Jana Krkošku. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Krásný dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začneme prvním tématem a to je zajištění pohotovostních veterinárních pracovišť a také například digitální technická mapa krajů. To byla dvě témata, o kterých jste jednali v rámci dvoudenního setkání Komise Rady Asociace krajů České republiky.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě, řešili jsme také regionální potraviny jako takové, kde jsme doporučili dokonce i vládě, abychom se tím systematicky zabývali, poněvadž si myslíme, že je potřeba využívat regionálních potravin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že ta komise nějak může pomoci, aby ty regionální potraviny se dostaly více ve větší míře ke spotřebitelům?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Komise udělala usnesení a doporučuje vládě, aby se systematicky zabývala tímhle opatřením tak, aby ti malí producenti lépe se dostali na ten trh.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Komise zasedala počtvrté, tentokrát na Malé Morávce na Bruntálsku. Jak často budete zasedat a řešit problémy zemědělství a venkova?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Ona ta komise zasedá podle daných témat, které se jaksi vyprodukují vlastně navenek. Já si myslím, že tak čtyřikrát do roka určitě se ta komise setká a bude řešit nejenom teda zemědělství, ale různé jiné systémy, ať to je digitální technické mapy krajů, nebo jsou to také dneska zmiňované témata energetiky v zemědělství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, protože Vy jste byl také účastníkem konference Brownfieldy jako příležitost 2022. Čtvrtý ročník konference byl věnován průmyslovému developmentu v udržitelné éře. Co představil Moravskoslezský kraj?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Moravskoslezský kraj všeobecně představuje všechny brownfieldy, které máme v našem kraji. My jich máme víc jak 650 v našem kraji a naším cílem je, abychom do těchto brownfieldů dostali nový život. To je jedna věc. Druhá věc je ta, abychom přesvědčili majitele těchto brownfieldů, aby do změn šli. Mnohdy ukazujeme cestu, jakou bychom mohli jít. Ta cesta je primárně k tomu najít využití toho brownfieldu. Druhá cesta je, jak najít zdroje financování té opravy jako takové, poněvadž brownfieldy spolknou spoustu peněz na to, aby z toho vzniklo něco nového, něco pěkného.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme některé z nich vyjmenovat.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě hovořili jsme také o budově tady v Ostravě. To je Ostravice textilka, potom Slezanka v Opavě jako taková, která je také brownfieldem. Nebo také jsme se bavili o textilní výrobě ve Frýdku-Místku, kde máme továrnu, která je dneska jaksi zakonzervovaná a je potřeba do budoucna také s tímhle objektem něco udělat. Takže to byly tři objekty, které jsou velmi významné, ať to je zmiňovaná Ostravice tady v Ostravě, kdy si to zaslouží velkou pozornost. Nejenom těch investorů, ale také veřejnosti jako takové, protože je tam jakási minulost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že Moravskoslezský kraj bude držet takovou jakousi ochranu nad těmito budovami a bude nabízet, aby se využily, aby nechátraly, aby do nich někdo investoval?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Ano, naší cestou je opravdu to, aby ty objekty dostaly nový život. A my intenzivně opravdu jednáme s úřady. My pomáháme majitelům k tomu, aby se vyřídili různé stavební povolení, ale spíše dneska to je opravdu o penězích a najít to, aby to začalo znova plnit tu účinnost toho brownfieldu jako takového. Jestli to máme zelenou plochu, anebo to máme nějakou tu historickou budovu, vždycky to je o té minulosti a vnést do toho nějaký moderní prvek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k přeshraniční spolupráci. Euroregion Praděd, co řeší?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Euroregion Praděd řeší česko-polskou příhraniční spolupráci. Je to jakýsi fond Interreg, který ukončil nějaké programové období. a dneska je připraven nový program do roku 2027. Je třeba se připravit na nové výzvy, na nové programy. Proto teď s Poláky dost často sedíme a řešíme ty příhraniční projekty, které by mohly vzniknout. Já bych v tuto chvíli se pochlubil tím, co tady vzniklo z těchto peněz. Jsou to třeba nádraží na Osoblažsku, které jsme zmodernizovali. Dneska úzkokolejka je velkým lákadlem, ale také je to opravený Zámek Linhartovy, který se bude zrovna otvírat tuto sobotu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že potom na ta místa lákáte i polské návštěvníky? Je to také o tom.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to o vyměňování si zkušenosti. Je to hledání dalšího potenciálu, ale spíše také o tom, abychom ukázali, podél té hranice s Polskem ten život jako takový, ať to jsou spolkové činnosti, ať to jsou vzájemné zkušenosti Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tématu kotlíkových dotací. Co je nového?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Nového je to, že byla ukončena čtvrtá výzva 31. 8., kde se podařilo přihlásit přes tři tisíce osmdesát tří žádostí. Celková alokace byla řádově okolo skoro půl miliardy korun. Nejvíce bylo žadatelů o tepelné čerpadla, to bylo nějakých 47 %, a potom o kotle na biomasu 31 %. Nejvíce žadatelů bylo z Ostravy, z Třince, ale také z Opavy. V tuto chvíli se připravuje pátá výzva kotlíkových dotací, která by mohla být spuštěna na konci vlastně tohoto roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že ti, kteří třeba nebudou v rámci čtvrté výzvy uspokojeni, by mohli mít šanci získat dotaci v té páté výzvě?

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Bude záležet jakým způsobem bude nastavena ta nová pátá výzva, protože víme, kde se nacházíme dneska v rámci energetiky, a je možné, že tady tahle ta podpora bude trochu zaměřena jiným směrem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Mějte se krásně.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-01-11-2022-17-39