Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Deštivý rok prospěl pěstování kořenové zeleniny
  • Odborníci likvidují v Hückelových vilách dřevokaznou houbu
  • Dva zpustlé rybníky v Radvanicích se dočkaly revitalizace
  • Nová kanalizace v Hradišti sníží ekologickou zátěž Těrlické přehrady: Martin Polášek (NEZÁVISLÍ - Těrlická koalice), starosta obce Těrlicko

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další díl Eko magazínu na Polaru, dobrý den u něj. Tentokrát jsme zamířili do Sedlnice na farmu Lička, kde mají aktuálně plné ruce práce, ovšem těžkosti mají se zaměstnanci. Lidi se totiž do práce v zemědělství nehrnou. V Hückelových vilách v Novém Jičíně odborníci odstraňují dřevomorku, objevila se obložení i zdech a v Ostravě-Radvanicích revitalizují dva zpustlé rybníky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní léto někteří označovali jako atypické a chladné, z hlediska dlouhodobých normálů tomu tak ale není. Po pěti letech jsme prožili klasické středoevropské léto, během něhož se střídaly různé charaktery počasí. Zemědělci hlásí, že deštivé počasí prospělo hlavně kořenové zelenině. Ovoce prošlo kroupami a mrazíky a teplomilných rajčat a paprik se urodilo málo.

Deštivý rok prospěl pěstování kořenové zeleniny

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Farma Lička na Novojičínsku. Počátky hospodaření manželů Ličkových se vážou k 90. letům. V té době jim byly vydány restituované pozemky po předcích, začali spolupracovat s italským partnerem na pěstování čekanky salátové, vysázeli své první sady a lidem nabídli samosběry. V dalších letech se pustili do přestavby farmy, začali pěstovat brambory a do podnikání přibrali i dceru. Dnes už je farma největším pěstitelem zeleniny a ovoce na NJ. Hospodaří na 70 hektarech. A kromě rodinných příslušníků zaměstnává 13 lidí,... v sezóně je jich ale potřeba daleko více.

Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “Zemědělství v ČR má všeobecně problém sehnat lidi, kteří by měli zájem pracovat na poli. Je to práce těžká, namáhavá a za každého počasí. Většinou navíc není moc ohodnocená, protože cenová politika je taková, jakou nám určují řetězce. Není moc příznivá pro naše zemědělce, kterých je v Česku málo. Takže ovocnáři a zelináři to řeší tak, že si najímají prostřednictvím agentur Bulhary, Rumuny, Ukrajince. I my jsme museli jít touto cestou a najímáme je sezóně.”

Vilém Tomíček, předseda Agrární regionální komory Ostravsko: “Zelenina se musí sklízet většinou ručně, aby nebyla poškozená pak se čistí, chystá a balí do bedniček, což představuje velký podíl lidské práce, která má vliv na náklady a cenu. Například zemědělci prodávají brambory do supermarketů za 2,50 Kč/kg a v marketu si je lidé kupují na 12 korun, takže je vidět ten velký cenový rozdíl. Smutné je to, že se toto děje i v době, kdy jsou lidé bez práce, řada lidí je doma a nemá co dělat. Bohužel ale do zemědělství čeští lidé nejdou, je to pro ně podřadná práce, ale cizinci si to poctivě odpracují.”

Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “Pro ovoce byl letošní rok docela rizikový. Deštivý duben nám znehodnotil jablka, všechny jabka měly na slupce kroužky od mrazu. Hrušky kvetly o něco dříve, tak ty se tomu vyhnuly, celkem nám zůstaly a problém by s teplomilnou zeleninou jako jsou rajčata a papriky. V období, kdy se měly sadit hodně pršelo a byla zima, tak jsem dlouho čekali se sázením. Nasadili jsme je ke konci června a to už pak hodně pršelo, takže nám rostliny plavaly a z rajčat a paprik jsme nakonec neměli vůbec nic.”.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zeleninu a ovoce si lidé mohou koupit přímo na farmě nebo si objednat bedýnku z Poodří. Je o ně velký zájem, týdně jich tady na farmě nachystají přes 500 ve dvou velikostech. Poptávku si na farmě vykládají tím, že lidé přišli na to, že lokální zelenina jim prospívá, odběr mají blízko domova a s ohledem na pandemii koronaviru nemuseli alespoň za zdravým sortimentem do supermarketů. A podobně si Ličkovi vysvětlují i letošní velký zájem o samosběr.

Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “V malé bedýnce teď máme především kořenovou zeleninu, takže tu máme červenou řepu ve žluté variantě, celer, mrkev, petržel, od cibule je tady pórek, hokaido a také hrušky, ty nás letos nezradili. Jablka prošla kroupami. A tady ještě máme od kolegů, ze spolupracující farmy kmín a špaldu. někde dole pod zeleninou je recept. Nemáme certifikát BIO, protože o to neusilujeme, ale máme tu střední cestu. Kdy hlásíme množství těžkých kovů, hlídáme čím ošetřujeme, v jakém množství a před tím předchází monitoring škůdců a chorov.Ky sledujeme v jaké fázi je ten který škůdce a jestli je třeba ošetřit. U hnojiv užíváme organická a pokud je to umělé hnojivo, tak potom užíváme jen to, co nám dovolí metodika.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Farma Lička vlastní známku IPZ - integrované pěstování zeleniny, tu musí zemědělci každoročně obhájit. Podobně funguje známka i pro ovoce. Toto označení se uděluje jen v ČR a odběratelům, kteří vyhledávají české produkty, ulehčuje orientaci mezi dalšími dovozci.

Odborníci likvidují v Hückelových vilách dřevokaznou houbu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V památkově chráněných Hückelových vilách začali odborníci koncem října likvidovat dřevokaznou houbu. Napadla dřevěné obložení, nábytek i zdivo. Podlahy v obou budovách dřevokazná houba zcela zničila a musí pryč. Odstranit ji pomáhá mikrovlnné záření.

Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Spolupracujeme s odborníky z Národního památkového ústavu. V současné době jsme za jedno s lidmi, kteří participují na těchto pracích, aby se zachránilo co nejvíce konstrukčních prvků.”

Michal Peršin, mykologie staveb: “Provádí se teď sanační práce mikrovlnným zářením. Má tu schopnost, že dokáže i v tom zdivu tu dřevokaznou houbu zahubit.”

Dva zpustlé rybníky v Radvanicích se dočkaly revitalizace

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nedaleko Léčebny dlouhodobě nemocných v Ostravě-Radvanicích jsou už desítky let dva rybníky. V těchto místech je vstup do rozlehlých lesů, které lidé často využívají k procházkám, houbaření a sportování. Okolí rybníků je už léta zarostlé a zpustošené se zbytky betonových žlabů i hrází. Naštěstí celá lokalita projde rozsáhlou revitalizací.

Aleš Boháč (SNK RaB), starosta Radvanic a Bartovic: „Jsme moc rádi, že město zahájilo revitalizaci tohoto území. Zamrzlé vodní plochy dříve děti v zimě využívaly k bruslení, věříme, že se tam s bruslemi opět vrátí. Rybníky se nachází v blízkosti bývalých sadů, které za přispění financí z rozpočtu města i evropských dotací právě také revitalizujeme. Jejich součástí je i kopec, takže za zimního počasí budou moci děti lokalitu využívat k bruslení i sáňkování."

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Úpravy se dotknou dvou vodních nádrží a také jejich okolí. Vznikne nová stezka i místa k posezení a odpočinku. Pokácené stromy se využijí ke zpestření prostředí a poskytnou úkryt drobné zvěři i hmyzu. Revitalizované rybníky společně s nedalekým mokřadem posílí zadržování vody v krajině a prospějí místnímu klimatu. Revitalizace za 5 a půl milionu korun by měla skončit příští jaro.

BESEDA

Nová kanalizace v Hradišti sníží ekologickou zátěž Těrlické přehrady: Martin Polášek (NEZÁVISLÍ - Těrlická koalice), starosta obce Těrlicko


    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Největší investiční akce v historii obce Těrlicko je vybudování kanalizace v místní části Hradiště. Díky jejímu zbudování se výrazně sníží ekologická zátěž Těrlické přehrady. K tématu jsem si na dálku přizvala starostu Martina Poláška. Dobrý den pane starosto, vítejte.

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Dobrý den.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná na začátek pane starosto než jste se pustili do budování kanalizace, jak v této části obce to fungovalo? A navíc tady už padlo, že se sníží ekologická zátěž pro přehradu. Tak popište, jak to bylo a jak to bude?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak samozřejmé v této obci nebo respektive v této části obce je většina výstavby hodně stará. Jsou tam stavby sto i více let staré a v té době se neřešily žádné čističky domácí ani nějaké žumpy. Všechno se řešilo nějakými septiky a ty přepady šly do potoka. Takže chtě, nechtě prostě historicky bylo to, že to znečištění nám putovalo postupně až do přehrady. No a situace vyžadovala udělat radikální řez, což nastane budováním nové části nebo nové větve kanalizace.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě zeptám na tu ekologickou část tady toho zbudování, protože jsem řekla, že se sníží ekologická zátěž pro přehradu, tak o co méně nečistot budete vypouštět?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak podle projektu za rok pustíme do přehrady zhruba o 300 kilogramů fosforu méně, dále zhruba přes 3 tuny dusičnanu a hlavní věc ubydou tam biologické složky, které následným rozpadem v přehradě ubírají kyslík a dávají základ sinicím, které potom nám dělají tu zelenou vlnu vždycky někdy ke konci prázdnin. Takže to jsou takové ty hlavní věci, které dostaneme do čističky a tím by ta přehrada neměla kvést.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zajímavostí té stavby je, že budete stavět nebo probíhat bude tzv. protlakem. Můžete vysvětlit, jak to tedy bude v obci vypadat nebo v té části obce?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Budeme se pohybovat ve velmi složitých geologických a vrstevnicových podmínkách, protože jdeme celou trasu v tom úvozu hradiště právě proto abychom měli celou trasu samospádem a budeme tedy kličkovat mezi domy, budeme se pohybovat ve skalnatém podloží a to právě vyžaduje použití takzvané technologie řízeného protlaku. Samozřejmě tato technologie je podstatně dražší než klasická výkopová technologie, ale ta stavba probíhá takzvaně čistě. To znamená, že ty úseky třeba až o délce 100 metrů se prostě podvrtají, ať lidé nemají zničené zahrady, nejsou zničené komunikace, takže ta stavba je pro to okolní prostředí podstatně lepší k přežití.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínil finance, že stavba je podstatně dražší. Získali jste nějakou dotaci nebo z čeho budete celou stavbu hradit?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak ta stavba bez získání dotace by byla pro obec nefinancovatelná. Jedná se o to, že odhad ceny realizace je zhruba 200 milionů korun s tím, že nám se podařilo vyřídit dotaci do výše 155 milionů korun. Takže i ten zbývající podíl pro obec je velmi výrazný. Takže máme zadluženou obec na pár let dopředu.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete být konkrétní, kolik se tedy obec kvůli kanalizaci zadluží?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak my máme pro tu nejhorší variantu připravený úvěr ve výši 90 milionů korun, který máme předpoklad čerpání na dobu patnácti let. Samozřejmě pokud vysoutěžíme levněji, tak o to méně roku budeme splácet, takže máme připravené výběrové řízení tak, aby se nám do něj dostalo pokud možno co nejvíce odborných firem a abychom tu cenu dostali co nejvíce dolů.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná pro dokreslení té celkové finanční situace. Chcete si brát úvěr až 90 milionů korun. Jaký je roční rozpočet?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak standardní rozpočet se nyní pohybuje bez dotací okolo 100 milionů korun. A tím, že zapojujeme částečné finance již na stavbu na příští rok, tak předpoklad rozpočtu na příští rok máme ve výši 200 milionů korun.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik kilometrů kanalizace podtlakem budete budovat?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak celková trasa toho páteřního řádu bude v délce 9 kilometrů a na to budou navazovat přípojky na jednotlivé parcely nemovitosti s tím, že potom už ty jednotlivé domácnosti na svých pozemcích si budou moci vybudovat přípojky na vlastní náklady.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já hned na vás navážu, protože v jiných obcích a častokrát starostové řešili to, že lidé nechtěli se připojit k budované kanalizaci a jedním z důvodů bylo právě to, že si musí platit to přípojku a nebo že se prokopou přes celou zahradu. Tak jak je to u vás?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak já si myslím, že všichni na tuto kanalizaci v Hradišti čekají protože ví, že mají problémy se zavodňováním pozemku a dalšími těmi ekologickými problémy. Ví, že nad nimi visí ten bič kontrol. Takže nepředpokládáme, že by vyloženě někdo se nechtěl napojovat, protože my jsme mohli vyřídit stavební povolení, tak jsme potřebovali zhruba 150 souhlasů od těch dotčených majitelů a všichni nám to podepsali a všichni ví do čeho jdou. To znamená, nemyslím si, že by nastal ten problém jako v jiných obcích.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane starosto, závěrečná otázka. Kdy začnete se stavbou kanalizace v části Hradiště?

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak pokud nám proběhne výběrové řízení na zhotovitele hladce a nebude se tam nějakým způsobem nikdo odvolávat, tak předpokládáme podpis smlouvy se zhotovitelem v dubnu příštího roku a od června bychom chtěli aby začala ta realizace reálně od června příštího roku a aby byla ukončena do června roku 2023.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor. Mějte pěkné a zdravé dny na shledanou.

    Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Děkuji na shledanou.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: EKO magazín končí na viděnou u dalšího dílu.

    Redakčně upraveno / zkráceno.

    Mohlo by Vás také zajímat

    Pořad: Eko magazín
    01. prosince 2020, 17:40

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další díl Eko magazínu na Polaru, dobrý den u něj. Tentokrát jsme zamířili do Sedlnice na farmu Lička, kde mají aktuálně plné ruce práce, ovšem těžkosti mají se zaměstnanci. Lidi se totiž do práce v zemědělství nehrnou. V Hückelových vilách v Novém Jičíně odborníci odstraňují dřevomorku, objevila se obložení i zdech a v Ostravě-Radvanicích revitalizují dva zpustlé rybníky.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní léto někteří označovali jako atypické a chladné, z hlediska dlouhodobých normálů tomu tak ale není. Po pěti letech jsme prožili klasické středoevropské léto, během něhož se střídaly různé charaktery počasí. Zemědělci hlásí, že deštivé počasí prospělo hlavně kořenové zelenině. Ovoce prošlo kroupami a mrazíky a teplomilných rajčat a paprik se urodilo málo.

    Deštivý rok prospěl pěstování kořenové zeleniny

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Farma Lička na Novojičínsku. Počátky hospodaření manželů Ličkových se vážou k 90. letům. V té době jim byly vydány restituované pozemky po předcích, začali spolupracovat s italským partnerem na pěstování čekanky salátové, vysázeli své první sady a lidem nabídli samosběry. V dalších letech se pustili do přestavby farmy, začali pěstovat brambory a do podnikání přibrali i dceru. Dnes už je farma největším pěstitelem zeleniny a ovoce na NJ. Hospodaří na 70 hektarech. A kromě rodinných příslušníků zaměstnává 13 lidí,... v sezóně je jich ale potřeba daleko více.

    Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “Zemědělství v ČR má všeobecně problém sehnat lidi, kteří by měli zájem pracovat na poli. Je to práce těžká, namáhavá a za každého počasí. Většinou navíc není moc ohodnocená, protože cenová politika je taková, jakou nám určují řetězce. Není moc příznivá pro naše zemědělce, kterých je v Česku málo. Takže ovocnáři a zelináři to řeší tak, že si najímají prostřednictvím agentur Bulhary, Rumuny, Ukrajince. I my jsme museli jít touto cestou a najímáme je sezóně.”

    Vilém Tomíček, předseda Agrární regionální komory Ostravsko: “Zelenina se musí sklízet většinou ručně, aby nebyla poškozená pak se čistí, chystá a balí do bedniček, což představuje velký podíl lidské práce, která má vliv na náklady a cenu. Například zemědělci prodávají brambory do supermarketů za 2,50 Kč/kg a v marketu si je lidé kupují na 12 korun, takže je vidět ten velký cenový rozdíl. Smutné je to, že se toto děje i v době, kdy jsou lidé bez práce, řada lidí je doma a nemá co dělat. Bohužel ale do zemědělství čeští lidé nejdou, je to pro ně podřadná práce, ale cizinci si to poctivě odpracují.”

    Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “Pro ovoce byl letošní rok docela rizikový. Deštivý duben nám znehodnotil jablka, všechny jabka měly na slupce kroužky od mrazu. Hrušky kvetly o něco dříve, tak ty se tomu vyhnuly, celkem nám zůstaly a problém by s teplomilnou zeleninou jako jsou rajčata a papriky. V období, kdy se měly sadit hodně pršelo a byla zima, tak jsem dlouho čekali se sázením. Nasadili jsme je ke konci června a to už pak hodně pršelo, takže nám rostliny plavaly a z rajčat a paprik jsme nakonec neměli vůbec nic.”.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zeleninu a ovoce si lidé mohou koupit přímo na farmě nebo si objednat bedýnku z Poodří. Je o ně velký zájem, týdně jich tady na farmě nachystají přes 500 ve dvou velikostech. Poptávku si na farmě vykládají tím, že lidé přišli na to, že lokální zelenina jim prospívá, odběr mají blízko domova a s ohledem na pandemii koronaviru nemuseli alespoň za zdravým sortimentem do supermarketů. A podobně si Ličkovi vysvětlují i letošní velký zájem o samosběr.

    Hana Prokl Ličková, Farma Lička, spolumajitelka: “V malé bedýnce teď máme především kořenovou zeleninu, takže tu máme červenou řepu ve žluté variantě, celer, mrkev, petržel, od cibule je tady pórek, hokaido a také hrušky, ty nás letos nezradili. Jablka prošla kroupami. A tady ještě máme od kolegů, ze spolupracující farmy kmín a špaldu. někde dole pod zeleninou je recept. Nemáme certifikát BIO, protože o to neusilujeme, ale máme tu střední cestu. Kdy hlásíme množství těžkých kovů, hlídáme čím ošetřujeme, v jakém množství a před tím předchází monitoring škůdců a chorov.Ky sledujeme v jaké fázi je ten který škůdce a jestli je třeba ošetřit. U hnojiv užíváme organická a pokud je to umělé hnojivo, tak potom užíváme jen to, co nám dovolí metodika.”

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Farma Lička vlastní známku IPZ - integrované pěstování zeleniny, tu musí zemědělci každoročně obhájit. Podobně funguje známka i pro ovoce. Toto označení se uděluje jen v ČR a odběratelům, kteří vyhledávají české produkty, ulehčuje orientaci mezi dalšími dovozci.

    Odborníci likvidují v Hückelových vilách dřevokaznou houbu

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V památkově chráněných Hückelových vilách začali odborníci koncem října likvidovat dřevokaznou houbu. Napadla dřevěné obložení, nábytek i zdivo. Podlahy v obou budovách dřevokazná houba zcela zničila a musí pryč. Odstranit ji pomáhá mikrovlnné záření.

    Radek Polách, koordinátor záchrany Hückelových vil: “Spolupracujeme s odborníky z Národního památkového ústavu. V současné době jsme za jedno s lidmi, kteří participují na těchto pracích, aby se zachránilo co nejvíce konstrukčních prvků.”

    Michal Peršin, mykologie staveb: “Provádí se teď sanační práce mikrovlnným zářením. Má tu schopnost, že dokáže i v tom zdivu tu dřevokaznou houbu zahubit.”

    Dva zpustlé rybníky v Radvanicích se dočkaly revitalizace

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nedaleko Léčebny dlouhodobě nemocných v Ostravě-Radvanicích jsou už desítky let dva rybníky. V těchto místech je vstup do rozlehlých lesů, které lidé často využívají k procházkám, houbaření a sportování. Okolí rybníků je už léta zarostlé a zpustošené se zbytky betonových žlabů i hrází. Naštěstí celá lokalita projde rozsáhlou revitalizací.

    Aleš Boháč (SNK RaB), starosta Radvanic a Bartovic: „Jsme moc rádi, že město zahájilo revitalizaci tohoto území. Zamrzlé vodní plochy dříve děti v zimě využívaly k bruslení, věříme, že se tam s bruslemi opět vrátí. Rybníky se nachází v blízkosti bývalých sadů, které za přispění financí z rozpočtu města i evropských dotací právě také revitalizujeme. Jejich součástí je i kopec, takže za zimního počasí budou moci děti lokalitu využívat k bruslení i sáňkování."

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Úpravy se dotknou dvou vodních nádrží a také jejich okolí. Vznikne nová stezka i místa k posezení a odpočinku. Pokácené stromy se využijí ke zpestření prostředí a poskytnou úkryt drobné zvěři i hmyzu. Revitalizované rybníky společně s nedalekým mokřadem posílí zadržování vody v krajině a prospějí místnímu klimatu. Revitalizace za 5 a půl milionu korun by měla skončit příští jaro.

    BESEDA

    Nová kanalizace v Hradišti sníží ekologickou zátěž Těrlické přehrady: Martin Polášek (NEZÁVISLÍ - Těrlická koalice), starosta obce Těrlicko


      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Největší investiční akce v historii obce Těrlicko je vybudování kanalizace v místní části Hradiště. Díky jejímu zbudování se výrazně sníží ekologická zátěž Těrlické přehrady. K tématu jsem si na dálku přizvala starostu Martina Poláška. Dobrý den pane starosto, vítejte.

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Dobrý den.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná na začátek pane starosto než jste se pustili do budování kanalizace, jak v této části obce to fungovalo? A navíc tady už padlo, že se sníží ekologická zátěž pro přehradu. Tak popište, jak to bylo a jak to bude?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak samozřejmé v této obci nebo respektive v této části obce je většina výstavby hodně stará. Jsou tam stavby sto i více let staré a v té době se neřešily žádné čističky domácí ani nějaké žumpy. Všechno se řešilo nějakými septiky a ty přepady šly do potoka. Takže chtě, nechtě prostě historicky bylo to, že to znečištění nám putovalo postupně až do přehrady. No a situace vyžadovala udělat radikální řez, což nastane budováním nové části nebo nové větve kanalizace.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě zeptám na tu ekologickou část tady toho zbudování, protože jsem řekla, že se sníží ekologická zátěž pro přehradu, tak o co méně nečistot budete vypouštět?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak podle projektu za rok pustíme do přehrady zhruba o 300 kilogramů fosforu méně, dále zhruba přes 3 tuny dusičnanu a hlavní věc ubydou tam biologické složky, které následným rozpadem v přehradě ubírají kyslík a dávají základ sinicím, které potom nám dělají tu zelenou vlnu vždycky někdy ke konci prázdnin. Takže to jsou takové ty hlavní věci, které dostaneme do čističky a tím by ta přehrada neměla kvést.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zajímavostí té stavby je, že budete stavět nebo probíhat bude tzv. protlakem. Můžete vysvětlit, jak to tedy bude v obci vypadat nebo v té části obce?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Budeme se pohybovat ve velmi složitých geologických a vrstevnicových podmínkách, protože jdeme celou trasu v tom úvozu hradiště právě proto abychom měli celou trasu samospádem a budeme tedy kličkovat mezi domy, budeme se pohybovat ve skalnatém podloží a to právě vyžaduje použití takzvané technologie řízeného protlaku. Samozřejmě tato technologie je podstatně dražší než klasická výkopová technologie, ale ta stavba probíhá takzvaně čistě. To znamená, že ty úseky třeba až o délce 100 metrů se prostě podvrtají, ať lidé nemají zničené zahrady, nejsou zničené komunikace, takže ta stavba je pro to okolní prostředí podstatně lepší k přežití.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste zmínil finance, že stavba je podstatně dražší. Získali jste nějakou dotaci nebo z čeho budete celou stavbu hradit?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak ta stavba bez získání dotace by byla pro obec nefinancovatelná. Jedná se o to, že odhad ceny realizace je zhruba 200 milionů korun s tím, že nám se podařilo vyřídit dotaci do výše 155 milionů korun. Takže i ten zbývající podíl pro obec je velmi výrazný. Takže máme zadluženou obec na pár let dopředu.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete být konkrétní, kolik se tedy obec kvůli kanalizaci zadluží?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak my máme pro tu nejhorší variantu připravený úvěr ve výši 90 milionů korun, který máme předpoklad čerpání na dobu patnácti let. Samozřejmě pokud vysoutěžíme levněji, tak o to méně roku budeme splácet, takže máme připravené výběrové řízení tak, aby se nám do něj dostalo pokud možno co nejvíce odborných firem a abychom tu cenu dostali co nejvíce dolů.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná pro dokreslení té celkové finanční situace. Chcete si brát úvěr až 90 milionů korun. Jaký je roční rozpočet?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak standardní rozpočet se nyní pohybuje bez dotací okolo 100 milionů korun. A tím, že zapojujeme částečné finance již na stavbu na příští rok, tak předpoklad rozpočtu na příští rok máme ve výši 200 milionů korun.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik kilometrů kanalizace podtlakem budete budovat?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak celková trasa toho páteřního řádu bude v délce 9 kilometrů a na to budou navazovat přípojky na jednotlivé parcely nemovitosti s tím, že potom už ty jednotlivé domácnosti na svých pozemcích si budou moci vybudovat přípojky na vlastní náklady.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já hned na vás navážu, protože v jiných obcích a častokrát starostové řešili to, že lidé nechtěli se připojit k budované kanalizaci a jedním z důvodů bylo právě to, že si musí platit to přípojku a nebo že se prokopou přes celou zahradu. Tak jak je to u vás?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak já si myslím, že všichni na tuto kanalizaci v Hradišti čekají protože ví, že mají problémy se zavodňováním pozemku a dalšími těmi ekologickými problémy. Ví, že nad nimi visí ten bič kontrol. Takže nepředpokládáme, že by vyloženě někdo se nechtěl napojovat, protože my jsme mohli vyřídit stavební povolení, tak jsme potřebovali zhruba 150 souhlasů od těch dotčených majitelů a všichni nám to podepsali a všichni ví do čeho jdou. To znamená, nemyslím si, že by nastal ten problém jako v jiných obcích.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane starosto, závěrečná otázka. Kdy začnete se stavbou kanalizace v části Hradiště?

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Tak pokud nám proběhne výběrové řízení na zhotovitele hladce a nebude se tam nějakým způsobem nikdo odvolávat, tak předpokládáme podpis smlouvy se zhotovitelem v dubnu příštího roku a od června bychom chtěli aby začala ta realizace reálně od června příštího roku a aby byla ukončena do června roku 2023.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor. Mějte pěkné a zdravé dny na shledanou.

      Martin Polášek, starosta obce Těrlicko: Děkuji na shledanou.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: EKO magazín končí na viděnou u dalšího dílu.

      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-01-12-2020-17-42