Sestry a pečovatelky prošly školou smyku

Minimálně patnáct tisíc kilometrů ročně najede za svými klienty každá ze zdravotních sester a pečovatelek terénních služeb Charity Opava. Jezdí přitom denně a za každého počasí.. Aby si byly za volantem jistější, absolvovaly školu smyku.

Lijáky, sníh, ledovka a další rozmary počasí teď budou zdravotní sestry a pečovatelky terénních služeb opavské charity zvládat daleko lépe. Škola smyku v Centru bezpečné jízdy Libros v Ostravě je připravila na nebezpečné situace, se kterými se mohou v silničním provozu setkat.

Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “Denně najezdí děvčata kolem 100 km, někdy i více podle toho, jakou mají trasu. Nejezdíme jenom v Opavě, jezdíme i mimo do těch obcí okolních, tam taky tu péči zajišťujeme. Tady toto jsou nová auta, jsou trošičku lehčí než na to, na co byly zvyklé, takže určitě jim to pomůže zvlášť v zimě nebo v tom nenadálém počasí, dá jim to vlastně sebevědomí, co si budeme povídat, ať vidí co a jak dál a jak se zachovat v takových situacích.”

Škola smyku zajistí i větší bezpečnost sestřiček a pečovatelek. Vzhledem k jejich počtu proběhla ve třech turnusech.

Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “Když máme těch pečovatelek a těch zdravotních sestřiček více, tak se to muselo rozdělit a rozfázovat, takže byly na 3 skupiny, v prvních bylo po deseti, teď už jenom šest. 30 lidí, aby tady najednou přišlo, to by bylo časově nereálné jak pro nás, tak i pro instruktory.”

Za volantem je nejhorší strach a stres. Ten ale po počátečních jízdách ze všech opadl.

Dalimil Frič, ředitel, Centrum bezpečné jízdy LIBROS: “Řidič když přijde k nám na polygon asfaltový nebo technicko terénní polygon, vyzkouší si se svým vozidlem nebo naším vozidlem charakter nějaké jízdy, tak opadává ten strach a musí mu zůstat pokora k silničnímu provozu. Kurz bezpečné jízdy má svá pravidla, má svůj časový rozsah, vyzkoušejí si jak aquaplaningovou vanu, kluznou kruhovou zatáčku, vyzkoušejí si simulaci smyku, nebo spíš krizové situace, ale hlavně poznají sebe sama, poznají to auto jaké mají, jak se chová, jak se jim to auto projevuje a podobně.“

Za odměnu byly připraveny i jízdy velkou tatrovkou.

Jana Prejdová, sociální pracovnice, Charita Opava: “To bylo pro ně opravdu takové velké překvapení a potom byly nadšené a děkovaly.”

Charita Opava provozuje pečovatelskou službu, ošetřovatelskou službu a mobilní hospic Pokojný přístav. Zdravotní sestry a pečovatelky umožňují lidem, aby v případě nemoci nebo v posledních dnech svého života mohli trávit doma se svými nejbližšími.

---

Dvě aleje na Opavsku soutěží o titul Alej roku

Šedesát alejí a stromořadí z celé České republiky letos soutěží o titul nejoblíbenější Alej roku 2024. V Moravskoslezské kraji jde o 11 alejí, což je nejvíc ze všech krajů v zemi. Jsou mezi nimi i dvě aleje na Opavsku.

Na polní cestě z Vávrovic vedle cyklostezky ve směru na Palhanec na konci dubna vysadili novou alej. Ta teď bojuje o titul Alej roku.

Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Vzniklo to na popud občanů obce, kdy jsme chtěli vytvořit nějaké místa, kde by mohly být odpočinkové zóny, chtěli jsme zde umístit lavičky, posezení, ale lavička na sluníčku není ideální, tak jsme se rozhodli, že vysadíme alej ještě k tomu stromu.”

A jak se rozhodli, tak se také stalo. Do sázení starých odrůd ovocných stromů, konkrétně jabloní, hrušní, višní, třešní a švestek se zapojila většina obyvatel Vávrovic. Alej se tak stala symbolem sousedského úsilí o zkrášlení krajiny a posílení komunity. Ne všechny stromky ale přežily nedávnou povodeň.

Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Bylo vysazených původně 24 kusů stromů, bohužel povodeň nám vzala čtyři stromky a jeden vypadá, že pravděpodobně nepřežije, ale škody budeme sčítat asi až na jaře, protože teď všechny stromky už opadávají. Tady jak šla ta velká voda, tak všechny ty stromy byly vyvrácené, takže jsme je potom zpětně došlapávali, aby se ten kořenový systém uchytil, ale uvidíme, snad se nám to povedlo.”

Své stromky si vysadily i děti ze základní školy v Opavě - Vávrovicích.

anketa: žáci ZŠ Opava - Vávrovice: “My jsme sadili s mamkou a s taťkou hrušeň a bylo to moc fajn. Já jsem si to užila.”

“Bavilo mě to dobře a sadili jsme hrušku. A bylo to těžké vykopat tu díru, aby se tam zasadil ten strom.”

“Bavilo mě to dobře.”

“Hrušku a třešeň jsme sadili a pravidelně to chodíme zalévat a koukáme se, jak nám vyrostla.”

“Hrušeň a chodím tam pravidelně zalévat a dívat se na něho.”

Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Byli jsme osloveni spolkem Za humny, my jsme to velice rádi uvítali a mohli jsme se zapojit vlastní prací, aktivitou, takže děti s rodiči a se zaměstnanci školy sázeli a na základě jejich návrhu jsem potom vytvářel cedulky ze smaltu.”

Návrhy školáci vytvářeli na všechny ovocné stromy, někteří namalovali i dva a více. Vypalované smaltové cedulky se a pak vyráběly z těch nejpovedenějších.

Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Hned po výsadbě chodily děti zalévat pravidelně, protože červen byl poměrně teplý měsíc, takže pravidelně se staraly, o prázdninách potom třeba v rámci rodinných kolektivů.”

Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Péče o ty stromky jsou opravdu prostě pro obyvatele tady práce Vávrovic, Držkovic. Založili jsme spolek Za humny Opavy, děláme různé akce, můžete se podívat i na facebookové stránky podívat naše za humny Opavy, všichni jsou vítání, kdokoliv může přijít a může se zůčastnit údržby.”

Druhou alejí, která na Opavsku soutěží o titul Alej roku je topolová alej podél Jankova rybníka u Slavkova. Hlasování už bylo spuštěno a potrvá do 29. ledna. Podrobnosti najdete na webu alejroku.cz.

---

Transfuzní oddělení SNO potřebuje více dárců

Hematologicko-transfuzní oddělení Slezské nemocnice v Opavě zajišťuje krev nejen pro své pacienty, ale také pro pacienty krnovské nemocnice, která kvůli zářijovým povodním přišla o odběrové místo. Aktuálně tak chybí dárci krve všech krevních skupin.

Lednice s červenými krvinkami dárců krve Hematologicko-transfuzního oddělení Slezské nemocnice v Opavě nejsou tak plné, jak by si přáli. Nejvzácnější tekutinu můžete nově darovat i v odpoledních hodinách.

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,My jsme měli odběrové místo v Krnově a to po povodních nepracuje, tak aby jsme zajistili ten provoz, tak teď potřebujeme sehnat více dárců, tak jsme si teď otevřeli možnost darovat v odpoledních hodinách, v pondělí odpoledne nebo ve čtvrtek. Na ten čas je lepší se objednat, aby jsme rezervovali termín.”

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,Tady je náš největší poklad, to jsou červené krvinky našich dárců, kteří přišli darovat krev. A jak sami vidíte, ty koše nejsou plné, budeme rádi, když ještě další dárci přijdou.”

Simona Kudlíková, vedoucí laborantka hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,Teď jsme na odběrovém úseku našeho zařízení transfuzní služby. Odběrová část je rozdělena na dva úseky. Tady ten menší slouží především pro odběry dárců plné krve a v té větší místnosti provádíme především odběry přístrojové, odběry dárců plazmy a krevních destiček.”

Anketa, dárci krve: ,,Chodím darovat, dá se říct, pravidelně co 3 měsíce, snáším to v pohodě. Jsem rád, kdyby se náhodou něco stalo, že může být moje krev věnována někomu jinému a tím zachrání třeba někomu život.”

,,Daruju krev, abych zachránil nějaké životy a chodím dvakrát měsíčně.”

,,Jednou za tři týdny chodím darovat plazmu. Jsem ráda, že to pomáhá lidem.”

Na transfuzním oddělení odebírají nejen krev, ale také plazmu a krevní destičky. Aby se postarali o všechny pacienty, potřebují minimálně 10 tisíc odběrů za rok a několik stovek destiček. K pacientům putuje krev zbavená veškerých bakterií.

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,To je ta plná krev našeho dárce, co teď před hodinkou daroval krev. Ty jeho červené krvinky s plazmou a s bílými krvinkami jsou ještě dohromady na chladící desce a hodinu se čeká, aby ty jeho zdravé bílé krvinky fagocitovaly zbytky bakterií. Po hodině se pak centrifuguje a oddělují se bílé krvinky od červených a plazmy.”

Martina Lučná, zdravotní sestra hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,Toto je vlastně lis, takzvaná G5, která vlastně odděluje plazmu, která jde horní výpustí přes tyto ventily a eristocity tedy jdou tady do tohoto vaku.”

Z krevní plazmy dárců se vyrábí většina léků, které se podávají při krvácení.

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení, SNO: ,,Když přijde maminka na gynekologii, na porodnici a po porodu hodně krvácí, tak se musí podat léky, aby se to krvácení zastavilo.”

Transfuzní oddělení nabízí i skupinové odběry. Na ty je třeba domluvit si termín dopředu. A to na bezplatné lince 800 800 127 nebo e-mailem.

---