Dobrý den u TV obrazovek, startuje nový díly Eko magazínu, Začala rekonstrukce přehrady Morávky na FM, Bioplynka v Horní Suché zpracovává bioodpad z celého Karvinska... Kůrovcová kalamitní těžba odkryla na Lichnovsku pozůstatky středověké osady Havranov a dozvíte se, jak náročné je zachytit jedinečné záběry v přírodě, na které se díváte na televizi Polar.
Rekonstrukce přehrady Morávka
Přehrada Morávka se modernizuje a upravuje tak, aby odolala obrovským povodním. Přípravné práce začaly před několika týdny. Samotná stavba za 150 mil. korun potrvá dva a půl roku.
Zkapacitnění bezpečnostního přelivu a skluzu tak, aby mohl převést průtok vody 300 kubíků za sekundu. To je hlavní cíl prací na vodním díle Morávka v Beskydech. Znamená to, že přehrada po rekonstrukci odolá deseti tisícileté vodě a zajistí bezpečnost díla před povodněmi.
IGOR FRYČ, vedoucí projektu: : “Jen pro ilustraci. Tady bude zabudováno 4680 kubíků betonu a 400 tun betonářské oceli.”
Přípravné zemní práce byly zahájeny 15. března. Území se musí vyčistit od porostů a vystaví se příjezdové cesty.
IGOR FRYČ, vedoucí projektu: “Zhruba koncem června by měly být zahájeny demolice stávajících betonových konstrukcí a následně v podzimních měsících zahájíme betonáže nových.”
Vodní dílo bylo vybudováno v 60. letech minulého století jako shromaždiště zásob pro výrobu pitné vody a ochrana před povodněmi. Práce na modernizaci Morávky potrvají do podzimu 2023 a zadavatel státní podnik Povodí Odry za rekonstrukci zaplatí zhruba 150 milionů korun.
Bioplynka v Horní Suché zpracovává bioodpad z celého Karvinska
V areálu skládky v Horní Suché funguje provoz bioplynové stanice – první svého druhu v Moravskoslezském kraji a jedné z mála v Evropě, která využívá nejmodernější technologii mikroturbín. Zařízení slouží k využívání bioodpadu z celého Karvinska k výrobě elektřiny a tepla.
Bioplynová stanice Deposu v Horní Suché byla dokončena v roce 2016, dva další roky probíhal z důvodu funkčnosti biofiltrů zkušební provoz. Od té doby funguje nepřetržitě a zpracovává bioodpad z celého Karvinska.
MARIAN CHOBOT, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Se jedná o bioplynovou stanici, která je na principu suché anaerobní fermentace."
Stanice zpracovává převážně posečenou trávu z údržby zeleně ve městech a obcích, domovní biologicky rozložitelný komunální odpad a štěpku. Vše putuje do haly technologie, kde jsou čtyři fermentační komory dlouhé 29 metrů.
Během celého procesu rozkladu vzniká metan, CO2 a sirovodík. Vzniklý bioplyn je veden do sousedního plynojemu.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Vrchní část se plní plynem a spodní část slouží jako skladovací nádrž pro procesní vodu."
Jen z Karviné se na skládku Depos v Horní Suché přivezlo v loňském roce 3191 tun bioodpadu.
JANA MAIEROVÁ, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “V Karviné je možnost třídit bioodpad u rodinných domů, kde asi 6000 kontejnerů a v sídlištní zástavbě máme kolem 70 nádob."
Stanice zpracuje až 15000 tun odpadu ročně.
Kůrovcová těžba odhalila na Bruntálsku středověkou osadu Havranov
Kůrovcová kalamita změnila k nepoznání celou řadu lokalit. Současně však nabízí netradiční pohledy na krajinu a dokonce se objevují i lokality, které byly dosud skryté v lesích. Havranov mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou na Bruntálsku má podobný osud.
Název obci dal hojný výskyt havranů ve středověku. Podle toho dostala německé jméno Rabendorf. Zanikla pravděpodobně již ve 12. století.
JAN GEMELA (NEZ.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Je to místo, kde už ve 13. století byla darována lichnovské šlechtě zaniklá obec Rabendorf. Následujícím používáním pro zemědělskou činnost, nejenom lesnickou, tady zakládali kamenice v rámci budov.“
Právě kamenné hromady a valy jsou pro historiky indikátorem dřívějšího osídlení. První průzkumy zaniklé vsi začaly již před 2. světovou válkou.
MICHAL ZEZULA, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „My nyní máme možnost všechny ty poznatky, které vlastně jsou poplatné metodicky své době, zrevidovat a získat i nasadit metody současné.“
Archeologové ve spolupráci s univerzitami v současné době pracují na projektu „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení.“ Celý projekt má pomoci vlastníkům lesních porostů s hospodařením v lokalitách s přihlédnutím na archeologické nálezy a významná památná místa.
Pachové ohradníky v regionu
Správa silnic nechala umístit na nejrizikovější úseky v regionu pachové ohradníky nové generace. A vyplatilo se. Střety s lesní zvěří se v těchto místech snížily o polovinu. Ohradníky mají čip s GPS, aby je silničáři mohli monitorovat. Postupně se objeví i na dalších místech.
Specializovaná firma ošetřuje v Ostravě stromy proti hmyzímu škůdci – klíněnce jírovcové. Do konce července by mělo být více jak 1500 stromů ošetřeno pomocí injektáže účinné látky, tedy aplikací insekticidu a fungicidu. Tato technologie ochrání stromy před nežádoucími účinky nejen klíněnky, ale i proti houbovému patogenu.
Jindřich Blahak, fotograf, Čekání na unikátní záběry z přírody
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u TV obrazovek, startuje nový díly Eko magazínu, Začala rekonstrukce přehrady Morávky na FM, Bioplynka v Horní Suché zpracovává bioodpad z celého Karvinska... Kůrovcová kalamitní těžba odkryla na Lichnovsku pozůstatky středověké osady Havranov a dozvíte se, jak náročné je zachytit jedinečné záběry v přírodě, na které se díváte na televizi Polar.
Rekonstrukce přehrady Morávka
Přehrada Morávka se modernizuje a upravuje tak, aby odolala obrovským povodním. Přípravné práce začaly před několika týdny. Samotná stavba za 150 mil. korun potrvá dva a půl roku.
Zkapacitnění bezpečnostního přelivu a skluzu tak, aby mohl převést průtok vody 300 kubíků za sekundu. To je hlavní cíl prací na vodním díle Morávka v Beskydech. Znamená to, že přehrada po rekonstrukci odolá deseti tisícileté vodě a zajistí bezpečnost díla před povodněmi.
IGOR FRYČ, vedoucí projektu: : “Jen pro ilustraci. Tady bude zabudováno 4680 kubíků betonu a 400 tun betonářské oceli.”
Přípravné zemní práce byly zahájeny 15. března. Území se musí vyčistit od porostů a vystaví se příjezdové cesty.
IGOR FRYČ, vedoucí projektu: “Zhruba koncem června by měly být zahájeny demolice stávajících betonových konstrukcí a následně v podzimních měsících zahájíme betonáže nových.”
Vodní dílo bylo vybudováno v 60. letech minulého století jako shromaždiště zásob pro výrobu pitné vody a ochrana před povodněmi. Práce na modernizaci Morávky potrvají do podzimu 2023 a zadavatel státní podnik Povodí Odry za rekonstrukci zaplatí zhruba 150 milionů korun.
Bioplynka v Horní Suché zpracovává bioodpad z celého Karvinska
V areálu skládky v Horní Suché funguje provoz bioplynové stanice – první svého druhu v Moravskoslezském kraji a jedné z mála v Evropě, která využívá nejmodernější technologii mikroturbín. Zařízení slouží k využívání bioodpadu z celého Karvinska k výrobě elektřiny a tepla.
Bioplynová stanice Deposu v Horní Suché byla dokončena v roce 2016, dva další roky probíhal z důvodu funkčnosti biofiltrů zkušební provoz. Od té doby funguje nepřetržitě a zpracovává bioodpad z celého Karvinska.
MARIAN CHOBOT, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Se jedná o bioplynovou stanici, která je na principu suché anaerobní fermentace."
Stanice zpracovává převážně posečenou trávu z údržby zeleně ve městech a obcích, domovní biologicky rozložitelný komunální odpad a štěpku. Vše putuje do haly technologie, kde jsou čtyři fermentační komory dlouhé 29 metrů.
Během celého procesu rozkladu vzniká metan, CO2 a sirovodík. Vzniklý bioplyn je veden do sousedního plynojemu.
Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Vrchní část se plní plynem a spodní část slouží jako skladovací nádrž pro procesní vodu."
Jen z Karviné se na skládku Depos v Horní Suché přivezlo v loňském roce 3191 tun bioodpadu.
JANA MAIEROVÁ, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “V Karviné je možnost třídit bioodpad u rodinných domů, kde asi 6000 kontejnerů a v sídlištní zástavbě máme kolem 70 nádob."
Stanice zpracuje až 15000 tun odpadu ročně.
Kůrovcová těžba odhalila na Bruntálsku středověkou osadu Havranov
Kůrovcová kalamita změnila k nepoznání celou řadu lokalit. Současně však nabízí netradiční pohledy na krajinu a dokonce se objevují i lokality, které byly dosud skryté v lesích. Havranov mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou na Bruntálsku má podobný osud.
Název obci dal hojný výskyt havranů ve středověku. Podle toho dostala německé jméno Rabendorf. Zanikla pravděpodobně již ve 12. století.
JAN GEMELA (NEZ.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Je to místo, kde už ve 13. století byla darována lichnovské šlechtě zaniklá obec Rabendorf. Následujícím používáním pro zemědělskou činnost, nejenom lesnickou, tady zakládali kamenice v rámci budov.“
Právě kamenné hromady a valy jsou pro historiky indikátorem dřívějšího osídlení. První průzkumy zaniklé vsi začaly již před 2. světovou válkou.
MICHAL ZEZULA, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „My nyní máme možnost všechny ty poznatky, které vlastně jsou poplatné metodicky své době, zrevidovat a získat i nasadit metody současné.“
Archeologové ve spolupráci s univerzitami v současné době pracují na projektu „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení.“ Celý projekt má pomoci vlastníkům lesních porostů s hospodařením v lokalitách s přihlédnutím na archeologické nálezy a významná památná místa.
Pachové ohradníky v regionu
Správa silnic nechala umístit na nejrizikovější úseky v regionu pachové ohradníky nové generace. A vyplatilo se. Střety s lesní zvěří se v těchto místech snížily o polovinu. Ohradníky mají čip s GPS, aby je silničáři mohli monitorovat. Postupně se objeví i na dalších místech.
Specializovaná firma ošetřuje v Ostravě stromy proti hmyzímu škůdci – klíněnce jírovcové. Do konce července by mělo být více jak 1500 stromů ošetřeno pomocí injektáže účinné látky, tedy aplikací insekticidu a fungicidu. Tato technologie ochrání stromy před nežádoucími účinky nejen klíněnky, ale i proti houbovému patogenu.
Jindřich Blahak, fotograf, Čekání na unikátní záběry z přírody
Redakčně upraveno / zkráceno.
