Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, u sledování prvního prázdninového dílu Eko magazínu s ekologickými tématy, které hýbou Moravskoslezským krajem. Trpělivost s nezodpovědnými lidmi, kteří kolem kontejnerových stání neustále vytvářejí černé skládky, došla obci Čeladná. Na hříšníky si posvítí a na nejhorší místa nechala nainstalovat kamery.
Nepořádek kolem kontejnerů v Čeladné hlídají kamery
Na území Čeladné je celkem šest a třicet kontejnerových stání a také separační dvůr. Obec opakovaně i ve svém zpravodaji upozorňuje občany na to, aby do nádob vkládali to, co tam patří, a zbytek uskladní zdarma na sběrný dvůr.
Pavol Lukša, starosta Čeladné: Pokaždé se v pondělí setkáváme s tím, že máte na pátek vyčištěné kontejnery a v sobotu máte naprostý prostě chaos. V neděli se to doveze a v pondělí neděláte nic jiného než pořádek. Tak jsme si řekli prostě když jsou lidé prostě málo vnímaví, prostě musíme na ty nejkritičtější místa dát kamery.
Postupně tak bude monitorováno osm stanovišť, kolem kterých se nepořádek objevuje pravidelně. Například u bývalé samoobsluhy, nad nádražím nebo v místě odbočky na sruby. Tady například stojíme i v lokalitě U kravína. Jak můžete vidět, jsou tady zbytky linolea, koberce, dokonce lyže nebo i velké krabice od televize a vzadu i pneumatiky. No, je.
Anketa: No je to hrozný a nedávno jsem tady viděla pneumatiky v kontejneru.
Pavol Lukša, starosta Čeladné: Když se podíváte, prostě jsou tady obaly od papíru, ale kontejner od papírů je prázdný.
Poplatek za osobu a rok za svoz a likvidaci odpadu je teď v Čeladné sedm set korun. Obec za odpadové hospodářství vynakládá stále více. Za loňský rok to bylo více než čtyři miliony korun.
Frýdek-Místek má pocitovou mapu na internetu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pomozte Frýdku-Místku zjistit, kde je během léta největší horko, ale i to, kde je během horkých dnů dobře. Své poznatky můžete za značit do pocitové mapy na internetu. Cílem je vytvořit plán konkrétních opatření, která v budoucnu pomohou lépe čelit vlnám veder, sucha nebo přívalovým dešťům.
Frýdek Místek pracuje na nové adaptační strategii, která má přinést do města víc zeleně, zlepšit hospodaření s vodou a ve svém důsledku zvýšit kvalitu života pro všechny.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Cílem chystané adaptační strategie je to, aby se obyvatelé města cítili ve městě příjemně navzdory výkyvům počasí nebo změnám klimatu.
Magistrát chce zapojit do přípravy této strategie širokou veřejnost také zástupce místních spolků a podnikatelů. Tedy ty, kteří podmínky ve městě velmi dobře znají. Proto vznikla pocitová mapa, do které mohou obyvatelé za značit, jak se na různých místech ve městě v souvislosti s klimatem cítí.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Máme pocit novou mapu, kterou mají lidé k dispozici do konce prázdnin na internetu. A vlastně do té pocitové mapy můžou zaznamenávat místa ve městě, kde jim příjemně v době horka a naopak, kde není. Můžou tam také označovat místa, kde by chtěli provést nějakou změnu, nějaké opatření tak, aby se tam cítili příjemněji. V horkých dnech, jakmile vyhodnotíme poznatky získané, jste pocitové mapy nebo z dalších šetření, potom začneme pracovat na konkrétních opatřeních. Budou to. Bude to vlastně proměna veřejného prostoru.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku: Na základě adaptační strategie by se měl proměnit veřejný prostor, který by měl mít méně zpevněných povrchů, více stínů, zeleně. Dále také budovy by měly mít lepší zastínění a zajištěné lepší nakládání s energiemi. Nedílnou součástí je pak zlepšení hospodaření s dešťovou vodou.
Výsledný dokument, který bude posouzen i z hlediska vlivů na životní prostředí, by měl být hotový na jaře roku 2023.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Kdybych měla zmínit konkrétní místo, kterým se budeme zabývat v rámci adaptační strategie, pak to budou tůní ve frýdecké lese, které se dočkají obnovy.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku: Příprava dotačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Norsko tímto finančním programem pomáhá českým a moravským městům adaptovat se na nejčastější projevy změny klimatu a posilovat spolupráci, která vede ke snižování hospodářských sociálních rozdílů v Evropě. Zvláštní důraz je proto kladen na zapojení široké veřejnosti, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel.
Vše podstatné o přípravě adaptační strategie se budou občané dozvídat z webových stránek města. Aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím aplikace Muni Polis, dříve mobilní rozhlas nebo profilu města na sociálních sítích.
V DOV otevřeli první veřejnou plnicí stanici na vodík v ČR
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezský kraj se opět ukázalo jako lídr v oblasti nových energií na jeho území, konkrétně v Dolních Vítkovicích. V Ostravě byla totiž otevřena první veřejná plnicí stanice na vodík v České republice.
Jakub Onucka, 1.náměstek hejtmana MS kraje: Super, že to pan Světlík dokázal. Protože zbytek republiky to nedokázal, včetně tady Ostravy, Ústí, Prahy. Někdo to panečku nemá. Je to věc, která je úplně nová a vyžaduje trošku jinačí přístup. A právě proto dneska zakládáme vodíkový klastr, který by měl pomoct, aby se tato technologie rozšířila mnohem lépe, rychleji a efektivněji, než je tomu dnes.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Na to by si měli dát především pozor chataři, kteří se vrací na chatu po nějaké době. Při delší stagnaci vody totiž dochází ke zvýšenému růstu bio filmu bakterií na stěnách potrubí. Než tedy budete pít vodu na místě, odkud se delší dobu nepoužívala, je třeba vodu odpustit v řádu několika minut.
Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací ICE: 49 % komunálního odpadu končí na skládkách
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle statistik Českého statistického úřadu v Česku za rok 2020 materiálově využíváme přibližně pětatřicet procent komunálních odpadů a na skládkách končí asi čtyřicet devět procent komunálních odpadů. Pomohou technologie na dotřiďování, nebo je lepší realizovat projekty na předcházení vzniku odpadu a odpady energeticky využívat? Téma pro Petra Novotného, vedoucího oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky. Dobrý den, vítejte.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V roce 2035 by měla ČR zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů. Je to pro nás dosažitelný cíl.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Jednoduchá odpověď, je to dosažitelný. My jsme chtěli od skládkování odpadů využitelného odstoupit již k roku 2024. To bylo vlastně uzákoněno již v roce 2015. Měli jsme na to deset let a důležité je, aby se podařilo splnit tento cíl, začít systematicky pracovat na tom, aby se vybudovaly recyklační kapacity, abychom mohli ty dva miliony tun odpadů, které potřebujeme z těch skládek odklonit tak, abychom byli schopní je využít nějak jinak a nebylo nutné je dávat zpátky na skládky. Já říkám splnitelné to je a příkladem nám mohou jít i některé západní země, kterým se odklonění odpadu od skládek povedlo. Na skládce je tam kolikrát méně než jedno procento odpadu a cesta k tomu vede přes různá opatření. Nicméně je důležité dbát nebo dávat ten důraz na ty horní úrovně hierarchie nakládání s odpadem. To znamená předcházet vzniku odpadu a maximum toho odpadu, který vznikne, recyklovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsem tady řekla, že 49 procent komunálního odpadu končí na skládkách. Znamená to, že je špatně třídíme? Pomohly by například technologie na dotřiďování?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Ono se často udává, že čeští občané jsou jedničkou v třídění odpadů. Ono to je svým způsobem pravda. Nám se daří určité složky odpadu dobře třídit. Jsou to třeba plasty do žlutých popelnic, je to papír, sklo a tak dále. Ale důležité je, co se s těmi odpady potom, co je občané vytřídí, co se s nimi stane. Skutečnost je taková, že většina objemu toho, co skončí třeba ve žluté popelnici, se nezrecykluje. Využitelné z těchto plastových odpadů je pouze zhruba kolem dvaceti procent. To jsou PET lahve, jsou to některé tvrdé plasty, některé folie, ale zbytek končí jako výměr a končí třeba v energetickém využití, ale často a docela dost často končí na skládkách. Takže není to jenom o tom třídění. Druhá věc, i když jsme jako šampiony v tom v třídění odpadů, pořád máme velké rezervy, protože my děláme často analýzy odpadů, kdy se snažíme dívat do směsný popelnic, co občané vyhazují do směsného odpadu a pravidelně tam nacházíme přibližně 60 až 70 procent odpadů, které by bylo možné vytřídit, kdyby neskončily v černé popelnici. Nejčastějším odpad je bioodpad, toho tam je zhruba 30, 40, někde i více než 40 procent, takže základ je odstranit ze směsného odpadu bioodpad, a to veškerý jak rostlinný, tak živočišný. Potom jsou to ty komodity, které můžeme vytřídit, protože na ně máme infrastrukturu. Avšak občané prostě ne vždy třídí tak, jak by měli. Takže rozhodně vybudovat recyklační kapacity na tříděný odpad, především na bioodpad a dále posilovat tu motivaci občanů k tomu, aby třídili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste tady sám řekl, že by bylo také fajn minimalizovat ten odpad nebo předcházet tomu odpadu. To znamená, když to vezmu například na plast, tak aby co nejméně produktů bylo v plastových obalech. Je to možné dosáhnout tím, že budeme tlačit na výrobce?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Určitě, to je jedno ze základních opatření v cirkulární ekonomice vyrábět takové výrobky, které nemusí hned se stát odpadem. Platí to především o těch jednorázových plastových obalech. On plast jako takový je velice vysoce výhodným materiál pro balení potravin, pro využití v různých oblastech našeho života. Nicméně je potřeba s ním zacházet s rozumem. Ideální nastavit systémy, které dokáží opakovaně využívat obaly a potom ty obaly vybírat ve vysoké čistotě, aby je bylo možné recyklovat. Součástí toho jsou i třeba zálohové systémy. Když použijeme plastové obaly, ty jednorázové. potom, když skončí v tom směsného odpadu, nejsou tříděný, už žádná technologie vám nepomůže k tomu, aby jste to z toho odpadu dostali v takové kvalitě, aby to bylo možné znova použít k výrobě toho původního produktu. Je tam velká hranice té využitelnosti, to znamená všechny ty systémy, které dosahují dobrých výsledků, jsou založeny na tom, že ten obal, třeba ten plastový obal nebo jakýkoliv jiný recyklovatelný, vybraná přímo od původců a nedojde k tomu smíchání v tom směsného odpadu. Protože jakmile se to smíchá všecko dohromady, tak i ty technologie třídění, které jsou schopné do jisté míry tyto složky odpadu jako vyseparovat, už nikdy nedosahují takové kvality, aby ten materiál šlo jednoduše zrecyklovat a on pak většinou končí v energetickém využití. Takže dlouhá odpověď. Zkusím to zkrátit. Technologie na dotřiďování směsného odpadu nám nepomohou v plnění cílů recyklace, protože pokud se jim podaří nějaký odpad vyseparovat ze směsného odpadu, ten většinou nejde do recyklace, když se nebavím o kovech a když se bavím o papírech a třeba oblastech, ale jde na spálení a na energetické využití.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to z toho, co říkáte, že sice třídit bychom uměli nebo víme jak na to, ale neumíme ten vytříděný odpad dále zpracovat.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: To ano, to je velký problém, že nám chybí recyklační kapacity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se dá proto udělat? Ať se nebavíme o tom, jak by to mohlo vypadat, ale máme nějaké konkrétní příklady z praxe, že už to takhle někde jde?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Jak jsem říkal. Základem je nastavit ty systémy odpadové tak, aby od obyvatel se vybíraly pokud možno co nejčistší suroviny. Takže jsou to různé systémy "door to door" znamená jít, co nejblíže k občanovi a vybírat ten odpad třeba ode dveří ke dveřím. Doslova, to znamená, občan má možnost ty tříděné složky dát před dveře a obec se postará o to, že to to sveze do centrálního místa. Takové systémy dosahují poměrně vysoké čistoty toho vytříděného odpadu. To je potřeba doplnit o motivační systém, takzvaný "Pay as you throw". To znamená, občan platí za odpady tolik, kolik produkuje toho nevyužitelného odpadu. To znamená, je motivován co nejvíce třídit, aby co nejméně zaplatil. V praxi by to znamenalo tak, že třeba produkce směsného odpadu bude velice drahá, kdežto odevzdání tříděný složek bude zase zadarmo nebo dokonce můžete dostat nějaký bonus za to, že odevzdáte tříděné složky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funguje už to takhle někde?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Stoprocentně. Tady ty systémy jsou většinou, když se díváme na studie nebo nějaký příklady dobré praxe ze zahraničí, ve většině případů za tím stojí tento systém. I v České republice jsou desítky, možná už stovky obcí a měst, kde více nebo méně tento systém je zaveden a funguje. Toto je cesta, jak se dostat k tomu čistému odpadu, to znamená čistý tříděný odpad. Aby byla jeho větší využitelnost v té recyklaci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Novotný, já Vám děkuji za rozhovor mějte hezký den.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Děkuji. Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, u sledování prvního prázdninového dílu Eko magazínu s ekologickými tématy, které hýbou Moravskoslezským krajem. Trpělivost s nezodpovědnými lidmi, kteří kolem kontejnerových stání neustále vytvářejí černé skládky, došla obci Čeladná. Na hříšníky si posvítí a na nejhorší místa nechala nainstalovat kamery.
Nepořádek kolem kontejnerů v Čeladné hlídají kamery
Na území Čeladné je celkem šest a třicet kontejnerových stání a také separační dvůr. Obec opakovaně i ve svém zpravodaji upozorňuje občany na to, aby do nádob vkládali to, co tam patří, a zbytek uskladní zdarma na sběrný dvůr.
Pavol Lukša, starosta Čeladné: Pokaždé se v pondělí setkáváme s tím, že máte na pátek vyčištěné kontejnery a v sobotu máte naprostý prostě chaos. V neděli se to doveze a v pondělí neděláte nic jiného než pořádek. Tak jsme si řekli prostě když jsou lidé prostě málo vnímaví, prostě musíme na ty nejkritičtější místa dát kamery.
Postupně tak bude monitorováno osm stanovišť, kolem kterých se nepořádek objevuje pravidelně. Například u bývalé samoobsluhy, nad nádražím nebo v místě odbočky na sruby. Tady například stojíme i v lokalitě U kravína. Jak můžete vidět, jsou tady zbytky linolea, koberce, dokonce lyže nebo i velké krabice od televize a vzadu i pneumatiky. No, je.
Anketa: No je to hrozný a nedávno jsem tady viděla pneumatiky v kontejneru.
Pavol Lukša, starosta Čeladné: Když se podíváte, prostě jsou tady obaly od papíru, ale kontejner od papírů je prázdný.
Poplatek za osobu a rok za svoz a likvidaci odpadu je teď v Čeladné sedm set korun. Obec za odpadové hospodářství vynakládá stále více. Za loňský rok to bylo více než čtyři miliony korun.
Frýdek-Místek má pocitovou mapu na internetu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pomozte Frýdku-Místku zjistit, kde je během léta největší horko, ale i to, kde je během horkých dnů dobře. Své poznatky můžete za značit do pocitové mapy na internetu. Cílem je vytvořit plán konkrétních opatření, která v budoucnu pomohou lépe čelit vlnám veder, sucha nebo přívalovým dešťům.
Frýdek Místek pracuje na nové adaptační strategii, která má přinést do města víc zeleně, zlepšit hospodaření s vodou a ve svém důsledku zvýšit kvalitu života pro všechny.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Cílem chystané adaptační strategie je to, aby se obyvatelé města cítili ve městě příjemně navzdory výkyvům počasí nebo změnám klimatu.
Magistrát chce zapojit do přípravy této strategie širokou veřejnost také zástupce místních spolků a podnikatelů. Tedy ty, kteří podmínky ve městě velmi dobře znají. Proto vznikla pocitová mapa, do které mohou obyvatelé za značit, jak se na různých místech ve městě v souvislosti s klimatem cítí.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Máme pocit novou mapu, kterou mají lidé k dispozici do konce prázdnin na internetu. A vlastně do té pocitové mapy můžou zaznamenávat místa ve městě, kde jim příjemně v době horka a naopak, kde není. Můžou tam také označovat místa, kde by chtěli provést nějakou změnu, nějaké opatření tak, aby se tam cítili příjemněji. V horkých dnech, jakmile vyhodnotíme poznatky získané, jste pocitové mapy nebo z dalších šetření, potom začneme pracovat na konkrétních opatřeních. Budou to. Bude to vlastně proměna veřejného prostoru.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku: Na základě adaptační strategie by se měl proměnit veřejný prostor, který by měl mít méně zpevněných povrchů, více stínů, zeleně. Dále také budovy by měly mít lepší zastínění a zajištěné lepší nakládání s energiemi. Nedílnou součástí je pak zlepšení hospodaření s dešťovou vodou.
Výsledný dokument, který bude posouzen i z hlediska vlivů na životní prostředí, by měl být hotový na jaře roku 2023.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Magistrátu Frýdku-Místku: Kdybych měla zmínit konkrétní místo, kterým se budeme zabývat v rámci adaptační strategie, pak to budou tůní ve frýdecké lese, které se dočkají obnovy.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku: Příprava dotačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Norsko tímto finančním programem pomáhá českým a moravským městům adaptovat se na nejčastější projevy změny klimatu a posilovat spolupráci, která vede ke snižování hospodářských sociálních rozdílů v Evropě. Zvláštní důraz je proto kladen na zapojení široké veřejnosti, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel.
Vše podstatné o přípravě adaptační strategie se budou občané dozvídat z webových stránek města. Aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím aplikace Muni Polis, dříve mobilní rozhlas nebo profilu města na sociálních sítích.
V DOV otevřeli první veřejnou plnicí stanici na vodík v ČR
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezský kraj se opět ukázalo jako lídr v oblasti nových energií na jeho území, konkrétně v Dolních Vítkovicích. V Ostravě byla totiž otevřena první veřejná plnicí stanice na vodík v České republice.
Jakub Onucka, 1.náměstek hejtmana MS kraje: Super, že to pan Světlík dokázal. Protože zbytek republiky to nedokázal, včetně tady Ostravy, Ústí, Prahy. Někdo to panečku nemá. Je to věc, která je úplně nová a vyžaduje trošku jinačí přístup. A právě proto dneska zakládáme vodíkový klastr, který by měl pomoct, aby se tato technologie rozšířila mnohem lépe, rychleji a efektivněji, než je tomu dnes.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Na to by si měli dát především pozor chataři, kteří se vrací na chatu po nějaké době. Při delší stagnaci vody totiž dochází ke zvýšenému růstu bio filmu bakterií na stěnách potrubí. Než tedy budete pít vodu na místě, odkud se delší dobu nepoužívala, je třeba vodu odpustit v řádu několika minut.
Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací ICE: 49 % komunálního odpadu končí na skládkách
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle statistik Českého statistického úřadu v Česku za rok 2020 materiálově využíváme přibližně pětatřicet procent komunálních odpadů a na skládkách končí asi čtyřicet devět procent komunálních odpadů. Pomohou technologie na dotřiďování, nebo je lepší realizovat projekty na předcházení vzniku odpadu a odpady energeticky využívat? Téma pro Petra Novotného, vedoucího oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky. Dobrý den, vítejte.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V roce 2035 by měla ČR zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů. Je to pro nás dosažitelný cíl.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Jednoduchá odpověď, je to dosažitelný. My jsme chtěli od skládkování odpadů využitelného odstoupit již k roku 2024. To bylo vlastně uzákoněno již v roce 2015. Měli jsme na to deset let a důležité je, aby se podařilo splnit tento cíl, začít systematicky pracovat na tom, aby se vybudovaly recyklační kapacity, abychom mohli ty dva miliony tun odpadů, které potřebujeme z těch skládek odklonit tak, abychom byli schopní je využít nějak jinak a nebylo nutné je dávat zpátky na skládky. Já říkám splnitelné to je a příkladem nám mohou jít i některé západní země, kterým se odklonění odpadu od skládek povedlo. Na skládce je tam kolikrát méně než jedno procento odpadu a cesta k tomu vede přes různá opatření. Nicméně je důležité dbát nebo dávat ten důraz na ty horní úrovně hierarchie nakládání s odpadem. To znamená předcházet vzniku odpadu a maximum toho odpadu, který vznikne, recyklovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsem tady řekla, že 49 procent komunálního odpadu končí na skládkách. Znamená to, že je špatně třídíme? Pomohly by například technologie na dotřiďování?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Ono se často udává, že čeští občané jsou jedničkou v třídění odpadů. Ono to je svým způsobem pravda. Nám se daří určité složky odpadu dobře třídit. Jsou to třeba plasty do žlutých popelnic, je to papír, sklo a tak dále. Ale důležité je, co se s těmi odpady potom, co je občané vytřídí, co se s nimi stane. Skutečnost je taková, že většina objemu toho, co skončí třeba ve žluté popelnici, se nezrecykluje. Využitelné z těchto plastových odpadů je pouze zhruba kolem dvaceti procent. To jsou PET lahve, jsou to některé tvrdé plasty, některé folie, ale zbytek končí jako výměr a končí třeba v energetickém využití, ale často a docela dost často končí na skládkách. Takže není to jenom o tom třídění. Druhá věc, i když jsme jako šampiony v tom v třídění odpadů, pořád máme velké rezervy, protože my děláme často analýzy odpadů, kdy se snažíme dívat do směsný popelnic, co občané vyhazují do směsného odpadu a pravidelně tam nacházíme přibližně 60 až 70 procent odpadů, které by bylo možné vytřídit, kdyby neskončily v černé popelnici. Nejčastějším odpad je bioodpad, toho tam je zhruba 30, 40, někde i více než 40 procent, takže základ je odstranit ze směsného odpadu bioodpad, a to veškerý jak rostlinný, tak živočišný. Potom jsou to ty komodity, které můžeme vytřídit, protože na ně máme infrastrukturu. Avšak občané prostě ne vždy třídí tak, jak by měli. Takže rozhodně vybudovat recyklační kapacity na tříděný odpad, především na bioodpad a dále posilovat tu motivaci občanů k tomu, aby třídili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jste tady sám řekl, že by bylo také fajn minimalizovat ten odpad nebo předcházet tomu odpadu. To znamená, když to vezmu například na plast, tak aby co nejméně produktů bylo v plastových obalech. Je to možné dosáhnout tím, že budeme tlačit na výrobce?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Určitě, to je jedno ze základních opatření v cirkulární ekonomice vyrábět takové výrobky, které nemusí hned se stát odpadem. Platí to především o těch jednorázových plastových obalech. On plast jako takový je velice vysoce výhodným materiál pro balení potravin, pro využití v různých oblastech našeho života. Nicméně je potřeba s ním zacházet s rozumem. Ideální nastavit systémy, které dokáží opakovaně využívat obaly a potom ty obaly vybírat ve vysoké čistotě, aby je bylo možné recyklovat. Součástí toho jsou i třeba zálohové systémy. Když použijeme plastové obaly, ty jednorázové. potom, když skončí v tom směsného odpadu, nejsou tříděný, už žádná technologie vám nepomůže k tomu, aby jste to z toho odpadu dostali v takové kvalitě, aby to bylo možné znova použít k výrobě toho původního produktu. Je tam velká hranice té využitelnosti, to znamená všechny ty systémy, které dosahují dobrých výsledků, jsou založeny na tom, že ten obal, třeba ten plastový obal nebo jakýkoliv jiný recyklovatelný, vybraná přímo od původců a nedojde k tomu smíchání v tom směsného odpadu. Protože jakmile se to smíchá všecko dohromady, tak i ty technologie třídění, které jsou schopné do jisté míry tyto složky odpadu jako vyseparovat, už nikdy nedosahují takové kvality, aby ten materiál šlo jednoduše zrecyklovat a on pak většinou končí v energetickém využití. Takže dlouhá odpověď. Zkusím to zkrátit. Technologie na dotřiďování směsného odpadu nám nepomohou v plnění cílů recyklace, protože pokud se jim podaří nějaký odpad vyseparovat ze směsného odpadu, ten většinou nejde do recyklace, když se nebavím o kovech a když se bavím o papírech a třeba oblastech, ale jde na spálení a na energetické využití.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to z toho, co říkáte, že sice třídit bychom uměli nebo víme jak na to, ale neumíme ten vytříděný odpad dále zpracovat.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: To ano, to je velký problém, že nám chybí recyklační kapacity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se dá proto udělat? Ať se nebavíme o tom, jak by to mohlo vypadat, ale máme nějaké konkrétní příklady z praxe, že už to takhle někde jde?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Jak jsem říkal. Základem je nastavit ty systémy odpadové tak, aby od obyvatel se vybíraly pokud možno co nejčistší suroviny. Takže jsou to různé systémy "door to door" znamená jít, co nejblíže k občanovi a vybírat ten odpad třeba ode dveří ke dveřím. Doslova, to znamená, občan má možnost ty tříděné složky dát před dveře a obec se postará o to, že to to sveze do centrálního místa. Takové systémy dosahují poměrně vysoké čistoty toho vytříděného odpadu. To je potřeba doplnit o motivační systém, takzvaný "Pay as you throw". To znamená, občan platí za odpady tolik, kolik produkuje toho nevyužitelného odpadu. To znamená, je motivován co nejvíce třídit, aby co nejméně zaplatil. V praxi by to znamenalo tak, že třeba produkce směsného odpadu bude velice drahá, kdežto odevzdání tříděný složek bude zase zadarmo nebo dokonce můžete dostat nějaký bonus za to, že odevzdáte tříděné složky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funguje už to takhle někde?
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Stoprocentně. Tady ty systémy jsou většinou, když se díváme na studie nebo nějaký příklady dobré praxe ze zahraničí, ve většině případů za tím stojí tento systém. I v České republice jsou desítky, možná už stovky obcí a měst, kde více nebo méně tento systém je zaveden a funguje. Toto je cesta, jak se dostat k tomu čistému odpadu, to znamená čistý tříděný odpad. Aby byla jeho větší využitelnost v té recyklaci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Novotný, já Vám děkuji za rozhovor mějte hezký den.
Petr Novotný, vedoucího oddělení konzultací, Institut Cirkulární Ekonomiky: Děkuji. Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
