Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začíná Eko magazín, dobrý den u něj. Ostravská univerzita hostila diskuzi o klimatických změnách, v obci Rybí na Novojičínsku nahradili kanalizaci domovními čistírnami, pomohla jim dotace z ministerstva životního prostředí, dozvíte se kudy by měl vést Umělý kanál pro lodní dopravu a klimatolog Radim Tolasz prozradí jak pomohly letošní deště v boji se suchem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké má Česká republika možnosti adaptace na klimatickou změnu? Co se dá udělat proto, aby se klimatické změny zpomalily a kterých odvětví se týkají nejvíce? Téma pro diskuzi odborníků, kteří se sešli na půdě Ostravské univerzity. Jednalo se o společný projekt šesti univerzit Česka.

Na půdě Ostravské univerzity se diskutovalo o klimatických změnách

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Klimatická změna není jen o sledování extrémů počasí a zároveň adaptace na změny klimatu se netýkají jen zemědělství. Z hlediska lidí je asi zásadnější adaptace ve městech a obcích. Jejich obyvatelé totiž mohou být ohrožování například vlnami veder, ale i novými nemocemi nebo nedostatkem kvalitní pitné vody. A voda a její zadržování v krajině je velkým tématem i v MS kraji.

Tomáš Dvorský, odborný asistent, VŠB-TUO: “Změny, které souvisí s klimatem vnímáte všichni. Souvisejí s množství srážek během roku, vnímáme změny teplot, ve smyslu teplečních zim, teplejších podzimů… Vody je stále stejně, jen je rozvrstvená, jinak v čase a místě. Takže se objevují extrémy, v části regionu je sucho, ať už klimatické, hydrologické nebo zemědělské. V jiné části regionu se objevují povodně. Odpověď na to, je budování přehrad. Jednu takovou budujeme v Nových Heřminovech. K údolní nádrži připadají i další opatření, která mají zmírnit následky povodní.”

Aleš Pečínka, Akademie věd ČR, Ústav experimentální botaniky: “Jak se bude měnit klima do budoucnosti, tak to je založeno na počítačových modelech, které mají určitou míru nepřesnosti. Na druhou stranu na základě deseti let předpovědí, který dělá výzkumný ústav v Brně, tak se ukazuje, že se blížíme k teplejšímu, suššímu počasí. A ty změny probíhají rychleji, než se předpokládalo.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odpovědí biologů na změny klimatu jsou výzkumy. V laboratořích šlechtí rostliny, které budou odolnější proti větším výkyvům počasí a budou lépe reagovat na změněné klima.

Aleš Pečínka, Akademie věd ČR, Ústav experimentální botaniky: “Laboratoř prof. Freborta vyprodukovala odrůdu ječmene, která exprimuje lidský protizánětlivý protein. Ten se akumuluje v semínkách, výroba takové látky je drahá. Ty rostliny by mohly produkovat tuto látku levným způsobem. To je jeden z příkladů našeho výzkumu.Klimatická změna je zvlášť pro mladé lidi je velké téma. Do budoucna k těmto změnám zcela jistě dojde. Výrazně se změní životy našich dětí a jejich dětí. Takže pro mladou generaci je to téma velice zajímavé.U nás se k tomu přidávají ještě změny, které souvisí nejen se změnou klimatu, ale i ekonomiky našeho kraje, což spolu pochopitelně souvisí.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Studenti a zaměstnanci Ostravské univerzity jako adaptaci na klimatické změny vysadili počátkem října 11 500 stromů na Javorovém vrchu. Přesně tolik, kolik studentů si podalo přihlášku ke studiu. Sázení stromů je součástí kampaně s názvem ovlivní nejen svou budoucnost.

1.V Rybí na Novojičínsku vystavěli domovní čistírny

V obci Rybí na Novojičínsku nahradili kanalizaci domovními čistírnami. S podporou dotace z Ministerstva životního prostředí je teď má 190 domů. Letos na podobné projekty ministerstvo vyčlenilo 240 milionů korun. Vzniknou tak čistírny pro 10 tisíc obyvatel.

2. Lidé chybují při třídění skla

Podle pracovníků odpadových společností dělají lidé často chyby ve třídění skla. Do zelených nádob vhazují drátosklo, zrcadla, porcelán a keramiku, které tam nepatří. Naopak třeba víčka od zavařovacích sklenic nebo u lahví mohou zůstat součástí lahve. Ze skleněného odpadu se dostanou při dotřiďování.

3. Vláda schválila přípravy koridoru Odra-Dunaj-Labe

Vláda 5. října schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun, za které by se měl propojit Dunaj s Odrou. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Jedna z těch variant je přístav na území Ostravy v Mariánských Horách. Studie však obsahuje i variantu prodloužení vodní cesty až na letiště v Mošnově. V takovém případě by Mošnov získal 4. dopravní mód, protože má letiště, železnici, silnici a měl by i přístav.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Umělý kanál pro lodní dopravu by měl vést podél chráněných meandrů po levém břehu řeky Odry a pokračovat až k polským hranicím. Tam by měla začínat polská část, která povede až k městu Koźle. Rekonstruovat by se mělo sedm silničních a jeden železniční most, přístav by měl být zbudován ve Svinově. Plavební dráha by měla mít šířku okolo 40 metrů s hloubkou 5 metrů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V eko magazínové besedě je Radim Tolasz, klimatolog a našim tématem jsou změny počasí i klimatu. Dobrý den, vítejte.

Radim Tolasz, klimatolog: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátku se budeme věnovat letošnímu počasí, možná by se mohlo zdát, že bylo takové výjimečné... Ano výjimečné bylo možná z pohledu toho, že několik let zpátky bylo krásné horké léto, na které my jsme kdysi zvyklí nebyli a naopak to letošní léto je to naše kdysi tradiční. Mám pravdu?

Radim Tolasz, klimatolog: Máte přesně pravdu, protože my jsme hned v průběhu léta už několikrát zdůrazňovali, že letošní léto je průměrné, normální, tak by to mělo ve střední Evropě být. A teď když léto skončilo, před nějakými týdny, tak máme k dispozici čísla a můžeme to dokumentovat na číslech a některá z nich jsou docela zajímavá. Například průměrná letní teplota, to znamená červen, červenec, srpen, za tyhle měsíce, za posledních 30 let je 17,6 stupňů Celsia v ČR. A letošní léto mělo 17,6 stupňů Celsia tu letní teplotu, takže to bylo úplně přesně na desetinu, ta průměrná. Možná stojí za to ještě připomenout, že třicetiletí předtím, to znamená šedesát jedna až devadesát, mělo průměrnou teplotu 16,1 a to znamená, jeden a půl stupně Celsia je tam rozdíl mezi těmi dvěma třicetiletími, a to je de facto potvrzení toho co my říkáme, že se otepluje. U srážek to tak normální nebylo. My sice zase říkáme, že dlouhodobě se množství srážek příliš nemění a potvrzují to i dlouhodobé průměry pro letní období, ale to letošní léto napršelo v ČR v průměru 320 milimetrů srážek a přitom průměr za letní období je 250 milimetrů srážek. To znamená, že jsme byli nějakých 70 milimetrů nad letní průměr. Zaznamenali jsme samozřejmě i povodně a problémy na Šumpersku u nás v Povodí Oskavy. Asi ještě všichni pamatujeme, že to nebylo úplně ideální, ale na druhou stranu pamatujeme si roky, kdy v létě pršelo podstatně více a není to tak dávno, 1997 si určitě tady na Moravě pamatují všichni, 2002, 2010, takže to letošní léto opravdu příliš nevybočovalo. Kdyby nebyly ty povodně na Šumpersku, tak bychom mohli říct, že bylo pěkné příjemné léto.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy zmiňujete Šumpersko, to už je mimo Moravskoslezský region... A u nás, je to tedy nějak odlišné od celého Česka, dá se říci, že tady více pršívá a pršelo... Platí to?

Radim Tolasz, klimatolog: Dalo by se to tak říci, ale neřekl bych, že je to problematika Moravskoslezského kraje v tomto létě. Toto léto bylo spíše výjimečné na západní části ČR, kdy severní Čechy a západní Čechy měly přetrvávající sucho, přestože ve zbytku republiky, včetně Moravskoslezského kraje, jsme zaznamenávali nadnormální úhrny srážek. A proto nám kolegové ze severních Čech vyčítali, když jsme říkali, že letos je normální léto, protože tam bylo pořád ještě suché. Ono se to nezdá, ale Česká republika, tím jak je protažená ze západu na východ, tak to počasí, to podnebí, bývá docela rozdílné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o tom, že letos docela hodně pršelo, i když říkáte, že je toto normální léto, a já s tím souhlasím úplně. Jak to vypadá s vodou? Máme jí dost?

Radim Tolasz, klimatolog: Aktuálně ano. Začaly se doplňovat i spodní vody, ale nebyl bych příliš optimistický, protože v okamžiku, kdy jsme měli období 2014 až 19 podnormální roky srážkově, tak si nemůžeme myslet, že to jeden nadprůměrný rok dorovná tak, že bude po problému. Ten problém je v tom, že v okamžiku, kdy je aktuálně dostatek vody, tak když se vrátí několik sušších měsíců, tak ta voda bude rychle ubývat, protože ten půdní horizont není dostatečně nasáklý na to, aby ta voda tam zůstávala. Takže ano, máme teď vody dost, ale myslím si, že rozhodne následující zima, pokud bude sněhově bohatá, tak by ten problém mohl být, řekněme, ukončen z hlediska toho sucha, pokud bude zima suchá, málo sněhová, tak příští rok na jaře se sucho pravděpodobně vrátí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vím, že to nemáte rádi, ale dá se už teď očekávat nebo předpovědět jaká ta zima bude?

Radim Tolasz, klimatolog: Nedá, protože předpovídáme maximálně na desítky dnů, a už ta předpověď na jeden měsíc je víceméně statistická. My máme k dispozici dlouhodobé předpovědi tzv. sezónní, které dělají světová centra, a ta nám ukazují, že ta zima by neměla být srážkově příliš bohatá, ale to jsou, jak říkám, statistické sezónní předpovědi. Já bych vyčkal zhruba do listopadu, do prosince, a budeme moudřejší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdybych zůstala ještě chvíli u té vody, když by bylo příští rok zase takové suché léto, tak jako bylo třeba loňské, tak se zase dostaneme do srážkového deficitu úplně na začátek?

Radim Tolasz, klimatolog: Dá se to tak říct, protože letošní léto vlastně za tři měsíce napršelo tolik, co v průměru naprší za čtyři měsíce. Ale ty roky předtím, vždycky za ty tři měsíce napršelo tolik, co naprší za dva měsíce, a pokud to trvalo šest let, tak nám vlastně chybí šest měsíců srážek. Takže pokud příští rok bude léto stejné jako letos, tak to bude v pohodě, a pokud bude chybět, tak samozřejmě ty deficity se začnou opět prohlubovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A Vy upozorňuje na to, že konání lidí má vliv na oteplování a na změnu klimatu, ovšem máte také oponenty. Já jsem si vypíchla některé jejich odpovědi, kterým Vy čelíte, například že klima se vždy měnilo, nebo že neumíte předpovědět počasí na pár dní, ale predikujete to, co se stane za desítky let, nebo že je CO2 v atmosféře zcela zanedbatelné množství... Tak jaké jsou odpovědi tady na tyto argumenty?

Radim Tolasz, klimatolog: Odpovědí je věda, v okamžiku, kdy máme k dispozici vědecké analýzy, tak se můžeme jenom usmívat nad podobnými argumenty. Já nevím jestli tady máme dostatek času abych postupně ty, které vy jste tady nastínila, alespoň trošku zkusil vyvrátit. To že se klima měnilo vždy je pravda, to žádný klimatolog nezpochybňuje. My dnes říkáme, že se teď mění klima z jiných příčin, než se měnilo například v holocénu, když se nám střídaly doby ledové a meziledové a koncentrace oxidu uhličitého bývala relativně stabilní. Dneska je koncentrace oxidu uhličitého úplně na jiných úrovních než byla v tom holocénu, a my víme proč ta úroveň oxidu uhličitého dneska stoupá. Je to spalování uhlí, ropy a plynu, takže ano klima se měnilo vždy, ale důležité jsou ty příčiny. To že CO2 je zcela zanedbatelný plyn z hlediska množství... Ono jako existují taková konstatování, jako že na množství a na velikosti nezáleží a tady to opravdu platí, protože nejde o to kolik toho oxidu uhličitého v atmosféře je, ale jaký má tzv. radiační efekt. A v okamžiku, kdy my dneska umíme analyzovat tzv. skleníkový efekt, dá se říct jaký podíl na skleníkovém efektu má například vodní pára, jaký metan, a jaký oxid uhličitý... A když víme, že vodní páry je v atmosféře relativně pořád stejně a přibývá ten oxid uhličitý, tak samozřejmě ten oxid uhličitý a další antropogenní plyny jsou zodpovědné za to oteplování. Pokud bychom se chtěli bavit o tom jaká je teplota, ne oteplování, ale jaká je teplota, tak tam vlastně největší podíl, z hlediska toho skleníkového efektu, má ta vodní pára. Ta je zodpovědná za to jakou tady máme teplotu, samozřejmě s dalšími projevy. Ale pokud jde o to oteplování, tak tam jsou ty trendy a ty zaznamenáváme dneska hlavně v těch antropogenních skleníkových plynech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se dá udělat z pozice klimatologa, aby jste našli ty správné uši, aby se konečně většina lidí, ti kteří to mohou ovlivnit, tak se nad tím minimálně zamysleli a začali něco měnit?

Radim Tolasz, klimatolog: Z pohledu klimatologa se toho nedá dělat moc víc než děláme, to znamená analyzovat dostupné informace, zabývat se tím, čemu se říká klimatologická věda, a sem tam navštívit nějaké televizní studio a snažit se divákům říct, jak to opravdu je.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za Vaše odpovědi, mějte hezký den.

Radim Tolasz, klimatolog: Taky, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.