Na vaše obrazovky míří další díl Ekomagazínu a s ním i nová témata. Dozvíte se, že se Ostrava mění v město cyklistů, a to díky nově vznikajícím cyklostezkám. V Novém Jičíně se budou ve Smetanových sadech kácet kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromy, krátce se zmíníme o plánech společnosti OKD s těžbou na Dole ČSM ve Stonavě a v závěrečném rozhovoru s Karlem Beldou se zaměříme na třídění odpadů v souvislosti se stavbou třídící linky v Ostravě.
V Ostravě se chystají další kilometry stezek
Ostrava se mění v město cyklistů. K velké oblibě tohoto druhu dopravy přispívá nejen sdílení jízdních kol, ale také hustá síť cyklostezek, která se každý rok ještě rozrůstá o další kilometry.
Na celém území Ostravy je aktuálně postaveno nebo vyznačeno zhruba 273 kilometrů cyklistických stezek, pruhů a tras. Z toho je více než 113 km vedeno odděleně od automobilové dopravy. Snahou města je tuto síť v Ostravě a nejbližším okolí dále rozšiřovat a vzájemně propojovat.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Dnes se cyklodoprava podílí na transportu ve městě pouhým jedním procentem. Máme zájem to zvýšit. Velká evropská města se pohybují kolem pěti, sedmi i více procent."
V letošním roce se budovaly hned čtyři nové úseky cyklostezek v celkové hodnotě 30 milionů korun. Projekty naplňují koncepci z roku 2010, která byla v roce 2018 ještě aktualizovaná.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "S ohledem na liniový charakter staveb se jedná o dlouhodobě připravované projekty, které propojují jak jednotlivé městské části, tak i rekreační oblasti. Kromě těchto projektů v realizaci dokončujeme přípravu některých dalších významných částí cyklistické infrastruktury, jejichž realizaci předpokládáme v příštím roce. Mezi nimi např. stezky a pruhy na ulici Přemyslovců či stezky na ulici Vítkovické."
Aktuálně se staví v ulici Cholevově v Hrabůvce, v úseku od ulice Františka Lýska po Heroldovu. Propojení dvou cyklostezek umožní souvislý průjezd, takže cyklista již nebude muset mezi těmito úseky projíždět po silnici. Podle platné koncepce je cílem více než 416 km cyklistických stezek, pruhů a tras.
Z novojičínského parku musí vykácet téměř čtyřicet stromů
Téměř 40 stromů bude příští rok pokáceno ve Smetanových sadech. Rozhodl o tom odborný průzkum. Dřeviny určené k odstranění jsou ve špatném zdravotním stavu.
Letitý park, Smetanovy sady v Novém Jičíně, čeká celkové revitalizace. I v této souvislosti nechal odbor životního prostředí provést odbornou firmou dendrologický průzkum. Ten posoudil zdravotní stav všech stromů, které se tu nacházejí.
Hedvika Pospíšilová, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Výsledkem bylo kácení celkem 38 stromů kvůli špatnému zdravotnímu stavu, někdy až havarijnímu. Tyto stromy jsou buď napadené dřevokaznými houbami, bakteriální infekcí nebo už jsou přestárlé, takže téměř suché.”
Ve většině případech se jedná o břízy, těch bude odstraněno 20. Dále jsou to například jírovce, lípy, duby a jehličnany.
Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “V současné době ve Smetanových sadech jsou prováděny bezpečnostní a zdravotní řezy na vytipovaných dřevinách. Samotné kácení vypukne až po novém roce.”
Hedvika Pospíšilová, správce městské zeleně, MěÚ Nový Jičín: “Za každý pokácený strom bude vysazen nový strom. Náhradní výsadba bude probíhat na jaře roku 2024 a potažmo ještě na podzim toho roku.”
Do parku se vrátí zhruba stejný sortiment stromů, ale nebude to tolik bříz, které jsou
Hlasování o titul Alej roku, v nominaci je i bruntálská alej
Lipová alej na Uhlířský vrch je mezi nominovanými na titul Alej roku 2022. Čtyři řady více než kilometr dlouhé aleje byly vysázeny v roce 1766 na popud komtura von Riedheima. Řady pásy stromů končí na vrcholu Uhlířského vrchu u kostela panny Marie Pomocné.
Na internetu již pořadatelem ankety, spolkem Arnika, bylo spuštěno hlasování a obyvatelé se do něj zapojují.
Jakub Vlček, Městská knihovna Bruntál: „Ano, zúčastnili jsme se, protože naše alej na Uhlířském vrchu je nejkrásnější v republice, hlasoval kromě mě i celý kolektiv, všichni kolegové Městské knihovny Bruntál.“
Pavel Šalitroš, reprezentant a trenér fitness: „Já si myslím, že bruntálská alej je neodmyslitelnou součástí města a myslím si, že si zaslouží pár hezkých hlasů, aby tato alej, protože k tomu i já mám osobní vztah, tím, že jsem tady zdejší a chodil jsem tady na procházky jako děcko, i nějaká ta randíčka tady proběhla, tak si myslím, že by si to zasloužilo, takové krásné místo, hlas od lidí.“
Kromě vzrostlých lip alej lemuje také jedinečná křížová cesta, dílo místního řezbáře Františka Nedomlela, jejíž zastavení dodávají aleji na atraktivitě.
Radek Zatloukal (nez.), místostarosta Bruntálu: „Právě se nacházíme na jednom z nejkrásnějších míst v Bruntále, je to lipová alej na Uhlířském vrchu. Já bych byl rád, kdyby všichni, kteří tuto alej znají, jak turisté, tak bruntaláci, tuto alej podpořili v hlasování o alej roku. Myslím, že si to tato alej zaslouží."
Hlasování končí 11. ledna příštího roku. Týden poté budou zveřejněny výsledky ankety i doprovodné fotosoutěže.
Budoucnost těžby ve Stonavě
Společnost OKD zaslala koncem listopadu na Ministerstvo životního prostředí potřebnou dokumentaci pro zjišťovací řízení v rámci procesu EIA na období 2024 až do ukončení hornické činnosti pro Důl ČSM ve Stonavě. Vytěžit chce zhruba 5,7 milionů tun uhlí. Posuzovaná hornická činnost je plánována jen na Dole ČSM a zahrnuje i technickou likvidaci dolu. V současné době má společnost OKD platnou dokumentaci EIA z roku 2022, která byla prodloužena do konce roku 2026. V průběhu příštího roku chtějí těžaři z Dolu ČSM vytěžit zhruba 1,1 milionu tun uhlí.
Vodní plochy ve ostravské ZOO
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je velké množství vodních ploch. Bez nich by tamní biodiverzita byla daleko chudší. Desítky druhů obratlovců vodu využívají k pití a ke koupání a dalším desítkám druhů slouží jako místo k rozmnožování i úkrytu.
Mezi druhy, které jsou extrémně náročné na čistotu vody, patří například potápky. Její přítomnost v ostravské zoo je jasným důkazem, že voda je průzračná a tito ptáci v ní mohou bez problému najít svoji kořist. Loví ji totiž pod vodní hladinou. Totéž platí i pro ledňáčky říční.
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: OZO Ostrava staví třídící linku, vznikne palivo pro Veolii
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle nové odpadové legislativy jsou pro města stanovené třídicí cíle pro komunální odpady. Důraz se také klade na odklon využitelných odpadů ze skládek v souladu s principy oběhového hospodářství. Důležité je také zmínit, že odpady jsou zejména zdrojem cenných surovin pro další výrobu. Podrobnosti k tématu jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda. Dobrý den, vítejte.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že komunální odpady jsou cennou surovinou bez třídění není možná recyklace. Vy už se usmíváte, já vím, jste na to odborník, kterého musím říct na začátek, velmi ráda s vámi natáčím tady toto téma, protože jste opravdu erudovaný člověk a máte to v hlavě srovnané, jak by to mohlo fungovat. Řekněme si na začátku, že přestože třídíme, pořád se minimálně v Ostravě dostane 50 tisíc tun ročně, zůstane v kontejnerech na směsný odpad a pak samozřejmě se dostane na směsné skládky v Ostravě.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Tady je těch témat několik. První je třídění, pak je recyklace a ony ty věci na sebe navazují. My jsme udělali krok číslo jedna, že třídíme. Ale ta recyklace bohužel nejen u nás, ale v celé Evropě vázne. Takže máme našlápnuto, ale chybí tomu ty technologie, které z těch vytříděných odpadů jsou schopny dělat finální produkt. Týká se to hlavně plastů. U skla tam ze sklenky vznikne nová sklenka, u papírů, tam je třeba problém ceny v čase, ale pořád je odbyt na papír. Takže z papíru zase vzniká nějaký papír, kartony, noviny, časopisy. Tam to funguje. Ale u těch plastů je 200 druhů. Teď si vezměte, že výrobci různých obalů nebo plastových výrobků potřebují homogenním materiál kvůli kvalitě výrobku. Vy z těch 200 druhů máte vytřídit každý ten druh samostatně, což je problém těžko řešitelný. Takže ta recyklace u plastů může být pouze částečná. I ta částečná naráží na problém, protože ty ceny těch nových produktů jsou kolikrát levnější než ceny těch recyklovaných vstupních surovin, takže tam je spíš bariéra ekonomická. Takže já se usmívám té recyklaci, že je to sice hezké, ale je tam problém s tím, jak recyklovat a co recyklovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme ještě na chvilku se u těch plastů zastavit. Když říkáte, že jich je 200 druhů, jak si s těmi druhy poradíte? Jak to teda funguje v tom třídění a čeho je možné ještě se v uvozovkách zbavit tím způsobem, že se dál recykluje nebo dostane se zpět do toho oběhového hospodářství? A co už třeba vůbec ne?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: My tam na to máme celkem jednoduchý pohled a teď mi jsou celkem jedno cíle EU v oblasti recyklace. My buď tu surovinu prodáme, nebo neprodáme. Pokud něco vytřídíme a není o to zájem, logicky si kladu otázku, proč to máme třídit? Proč to máme zhodnocovat, když na to není odbyt? Takže plodnost je klíčový odbyt. Je na tento druh plastů odbyt? Je tam nějaká kladná cena? Vyplatí se nám třídit? Pokud ano, tak to budeme dělat. Když se nám to nevyplatí, tak to dělat prostě nebude.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: U toho druhu plastu, který se vám nevyplatí, na který nemáte odbyt, co se s ním děje?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Těch je 70 %. Takže my dneska aktivně prodáváme PET-polyetylen. Ten má velice zajímavou cenu. Čiré folie mají zajímavou cenu. Směsné folie mají cenu, která ještě je zajímavá a možná ještě 1-2 druhy plastů, které jsme schopni zobchodovat za kladnou cenu. Takže toto má skutečně smysl třídit. Pak je tu spousta jiných plastů, které nemá smysl třídit. My v OZU máme řešení už mnoho let, my z toho vyrábíme náhradní paliva pro cementárny, takže my v OZU, jako jedna z mála firem v Česku jsme schopni 100 % plastových obalů využít materiálově a energeticky. My dokonce tu energetickou recyklaci nabízíme všem firmám v okolí, takže tady k nám vozí technické služby ze všech okolních měst. Takže my tady celému kraji de facto garantujeme nebo občanům celého kraje garantujeme stoprocentní využití formou materiálové a v našem případě i energetické recyklace. Ovšem ne všude se to tak děje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď také jste se spojili s Veolií, jste na začátku stavby speciální třídící linky, jak bude fungovat a k čemu bude sloužit?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Je to skutečně první zařízení v ČR, v Evropě to je běžné. V České republice to bude první zařízení, které bude třít směsný komunální odpad. Tady v Česku je spousta dotříďovacích linek, které slouží na dotřídění těch plastů, o kterých jsem se bavil; papíru, skla. To jsou linky dotříďovací, kdežto my stavíme linku třídící, která bude odpad z těch zelených kontejnerů, které dneska jdou přímo na skládku, bude třídit na komodity, které jsou za A ještě využitelné. Bude tam nějaké sklo, budou tam nějaké PET lahve, bude tam nějaký papír. To ještě jsme schopni prodat. Cirka deset procent z toho ještě půjde a je na to odbyt, prodáme to. Pak je tam velká část, které hoří, na který není odbyt. Znečištěný papír, znečištěné plasty, neprodejné plasty a z toho právě budeme vyrábět paliva pro teplárny. My dneska děláme paliva pro cementárny, to děláme z těch zbytků po třídění plastů, ale nyní budeme dělat palivo pro teplárny, což sice palivo jako palivo pro laika, ale je to palivo, které má úplně jiné složení a kvalitu než palivo pro cementárny. Když to řeknu laicky, je to náhrada hnědého uhlí, které se používá v teplárnách. Veolia staví kotel, který už s tímto složením počítá a tento kotel by měl být spuštěn zkraje příštího roku a my bychom v polovině příštího roku měli dokončit tu naši linku a dodávat jim palivo jako náhradu uhlí, což v dnešní době, kdy není plyn, není uhlí, není nic, je samozřejmě pro ty energetiky zajímavá věc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou bude mít kapacitu ta třídící linka?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Třídící linka bude mít kapacitu asi 60 tisíc tun, což je Ostrava plus jedno, dvě města v okolí, menší města. Ten kotel bude mít kapacitu 80 tisíc tun. Takže počítá se tam i s dodávkou dalších paliv, asi zpočátku ze zahraničí a pak věřím, že i v Česku po našem vzoru budou vznikat další třídicí linky, které budou zásobovat teplárnu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se tato ostravská třídící linka srovnat z Havířovskou, kterou řeší Cevyko?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Cevyko s námi v této věci spolupracuje, my ten projekt děláme společně. Cílem těchto dvou projektů by měla být teplárna v Karviné, která by měla asi v roce 2025/2026 postavit také kotel na paliva z odpadů. Takže my počítáme s tím, že tady v kraji budou v Ostravě, v Havířově případně ještě jedna třídící linka, která bude zásobovat ten nový kotel, který by měl vzniknout jako náhrada stávajícího kotle v Karviné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když vy třídíte pro v uvozovkách Veolie i pro cementárny, kolik ještě toho zůstane na skládkách?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Minimálně těch 20-25 % a máte různé popeloviny, máte tam sutě, máte tam keramiku, máte tam věci, které nehoří. Takže proč bychom měli vozit popel do spalovny nebo do teplárny, to nemá logiku. Takže mi z toho, já vždycky říkám, černého nebo hnědého uhlí uděláme koks, nebo z černého uhlí uděláme koks či výrobek s vysokou přidanou hodnotou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pan Beldo, já Vám děkuji za rozhovor i za Váš čas, který jste věnoval našemu dílu Eko-magazínu o odpadech.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.