Povodní poničená železniční trať na Opavsku by se měla začít opravovat ještě letos
Povodní poničená železniční trať z Opavy do Hlučína by se měla začít opravovat ještě letos. Správa železnic aktuálně vyhodnocuje tendr na projekt, do kterého se přihlásili tři zájemci.
Povodně v roce 2024 zničily železniční spojení mezi Opavou a Hlučínskem. Největší škody vznikly v Malých Hošticích. Voda tu odplavila násep, koleje i samotný most. Teď se ale blýská na lepší časy. Rekonstrukce trati by měla začít ještě letos.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic. "Jsem tomu samozřejmě ráda, protože nikdo s tím nepočítal, že po povodní se stane taková hrůza, že nám koleje budou viset ve vzduchu a celý násep byl odplavený."
Právě násep v povodňové vlně působil jako překážka a hladina na jedné straně byla výrazně vyšší než na druhé.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: "Proto se zvažovaly varianty, co by bylo nejlepší. Zvítězila varianta na koleje na sloupech, takzvaná estakáda. Víme, že české dráhy oslovily už nějaké dodavatele, že se asi přihlásili tři firmy k tomu, aby se začalo budovat a teď začne teprve výběrové řízení."
Nová estakáda má překlenout záplavovou oblast a umožnit vodě volněji protékat. Zároveň má přispět k bezpečnějšímu fungování trati do budoucna.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “My v tuto chvíli estakádu považujeme za dobrou variantu, protože podle našeho názoru zlepší odtokové poměry zejména nad tou estakádou, čili směrem k městu Opava."
Trať z Opavy na Hlučínsko je posledním nezprovozněným úsekem po povodních v Moravskoslezském kraji. Náhradní dopravu zajišťují autobusy.
anketa: obyvatelé Malých Hoštic: "To se určitě těšíme až to bude. "Už, aby to bylo opravené. Čím dřív to bude, tím to bude pro nás lepší."
První vlaky by po obnovené trati měly vyjet příští rok na podzim.
Jeden most v MS kraji umí sám odolávat ledovce i námraze
O tom, že namrzlá silnice je pro řidiče nebezpečná, není pochyb. Než se silničáři se svými vozy dostanou všude, často to nějakou dobu trvá. V Moravskoslezském kraji je však jedno místo, které se dokáže námraze a ledovce bránit samo. Jedná se o most v Českém Těšíně.
Ještě dříve, než stačí silničáři ošetřit namrzající vozovky, most poblíž česko-polské hranice v Chotěbuzi se stačí postříkat nemrznoucí směsí sám.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“Pavel Stonavský, ŘSD, mostní technik: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.“
Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické. Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“
V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct takových zařízení a do budoucna bude automatických systémů postřiku vozovky solankou přibývat.
Adaptera awards, Lidé v MSK loni odevzdali 117 tun použitých baterií, Karlova Studánka léčí bývalé horníky, Mokřady pro život - kampaň evropských ZOO
ADAPTERRA AWARDS: SOUTĚŽ PRO PROJEKTY MÍŘÍCÍ NA ZMĚNU KLIMATU
Soutěž Adapterra Awards 2026 spouští přihlašování projektů, které pomáhají zvládat dopady klimatické změny v krajině, městech, budovách i zemědělství. Osmý ročník se zaměřuje zejména na odolné hospodaření v krajině a soutěží se v kategoriích Krajina, Sídla, Budovy a Zemědělství. Přihlášky je možné podávat od 4. února, vítězové včetně Ceny Moravskoslezského kraje budou vyhlášeni na podzim 2026.
KARLOVA STUDÁNKA MÍSTO PRO LÉČBU BÝVALÝCH HORNÍKŮ
Téměř 250 let trvající těžba černého uhlí v Česku symbolicky končí, zdravotní následky práce v dolech ale přetrvávají. Horské lázně Karlova Studánka zůstávají klíčovým místem léčby bývalých horníků s nemocemi dýchacích cest a pohybového aparátu. Nabízejí jim komplexní lázeňskou péči – od klimatoterapie a inhalací přes dechovou rehabilitaci až po léčbu bolestí zad a kloubů.
MOKŘADY PRO ŽIVOT - KAMPAŇ EVROPSKÝCH ZOO
Evropské zoologické zahrady spouštějí novou ochranářskou kampaň Mokřady pro život, která upozorňuje na ohrožení jednoho z nejcennějších ekosystémů planety. Do dvouleté kampaně se zapojují i zoo z Česka a Slovenska včetně Zoo Ostrava, která se dlouhodobě věnuje ochraně mokřadů a místní biodiverzity. Součástí kampaně budou tematické akce a vzdělávací programy pro školy i veřejnost.
Lidé v MS kraji odevzdali 117 tun použitých baterií
V Moravskoslezském kraji lidé v uplynulém roce odevzdali zhruba 117 tun použitých baterií, které putovaly k recyklaci prostřednictvím sběrné sítě kolektivního systému ECOBAT. Frenštát pod Radhoštěm byl mezi oceněnými a získal Osvědčení o přínosu pro životní prostředí díky zodpovědnému sběru použitých baterií. V roce 2025 obyvatelé Frenštátu odevzdali 418 kilogramů baterií, z nichž se recyklací získalo 314 kilogramů druhotných surovin.
Swap dámského oblečení ulehčil přeplněným kontejnerům
Skupina žen uspořádala v Novém Jičíně swap, který dal druhou šanci dámskému oblečení. Inspirací byl podnět, který zazněl na jednání zastupitelstva.
Neformální akce pro výměnu oblečení se konala v prostorách Pino Café na Masarykově náměstí. Uspořádat swap zimního a jarního oblečení se rozhodla skupina kamarádek, které se tu schází.
Lenka Petrová, organizátorka akce: “Tato první myšlenka vznikla vlastně mezi kamarádkami, protože jsme tak nějak laborovali, že tady v Novém Jičíně nemáme moc kde nakupovat, a že toho máme dost pěkného, co nechceme vyhazovat. Tak jsme se vlastně domluvily, že se takhle potkáme, něco vyměníme, něco prodáme a uděláme si tak radost.”
Lenka Petrová, organizátorka akce: “A vlastně ten prvotní popud byl i ten, že na městském zastupitelstvu padla připomínka ze stran obyvatel, že kontejnery, kde se vyhazuje oblečení, jsou strašně přeplněné. No a myslíme si, že vlastně taková akce, kde se vyměňují ještě pěkné kousky, může vlastně ulevit i tady tomu systému přetíženému.”návštěvníci akce:“Myšlenka je to velice skvělá, protože mám ráda takové věci, kdy se použijí ještě dál, ty obnošené věci, nebo levnější. A užila jsem si to moc. Vybrala jste něco? Vybrala jsem si svetřík, ať je mi teplo.”“Přinesla jsem i odnáším, nebo možná snad odnesu, a já úplně s tou myšlenkou swapu souzním, že to, co nepoužívám, pošlu dál a udělá mi radost, když to využije někdo další.”Lenka Petrová, organizátorka akce: “No myslím si, že je to určitě cesta, jak hlavně i třeba pomoc městu, co se týče redukce nějakého odpadu oděvního. Určitě by to byla cesta do budoucna. Tady vlastně začínáme v malém prostoru, kde se známe všichni, kde se vlastně domlouváme na ceně nebo na podmínkách té výměny. A bylo by fajn, kdyby to vlastně přerostlo i do nějakých větších rozměrů, kde by bylo možné vyměňovat si i třeba dětské oblečení nebo nějaké doplňky, kosmetiku. Takže to se uvidí do budoucna, jaký bude zájem.”
Tento první swap byl tedy zaměřen pouze na dámské oblečení.
Lenka Petrová, organizátorka akce: “Domluvili jsme se i mezi generacemi, takže já tady mám třeba maminku moji, se kterou jsme roztřídily skříně. A máme tady věci velikosti S až do nějakého L. A vlastně věkově by si to dalo zařadit do nějaké kategorie 35 až 60 let.”
Podle zájmu a ohlasů se organizátorky akce rozhodnou o termínu pořádání dalšího swapu. Informace se budou snažit šířit na sociálních sítích a informačních vývěskách města.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Povodní poničená železniční trať na Opavsku by se měla začít opravovat ještě letos
Povodní poničená železniční trať z Opavy do Hlučína by se měla začít opravovat ještě letos. Správa železnic aktuálně vyhodnocuje tendr na projekt, do kterého se přihlásili tři zájemci.
Povodně v roce 2024 zničily železniční spojení mezi Opavou a Hlučínskem. Největší škody vznikly v Malých Hošticích. Voda tu odplavila násep, koleje i samotný most. Teď se ale blýská na lepší časy. Rekonstrukce trati by měla začít ještě letos.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic. "Jsem tomu samozřejmě ráda, protože nikdo s tím nepočítal, že po povodní se stane taková hrůza, že nám koleje budou viset ve vzduchu a celý násep byl odplavený."
Právě násep v povodňové vlně působil jako překážka a hladina na jedné straně byla výrazně vyšší než na druhé.
Miroslava Konečná (OMČO), starostka Malých Hoštic: "Proto se zvažovaly varianty, co by bylo nejlepší. Zvítězila varianta na koleje na sloupech, takzvaná estakáda. Víme, že české dráhy oslovily už nějaké dodavatele, že se asi přihlásili tři firmy k tomu, aby se začalo budovat a teď začne teprve výběrové řízení."
Nová estakáda má překlenout záplavovou oblast a umožnit vodě volněji protékat. Zároveň má přispět k bezpečnějšímu fungování trati do budoucna.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “My v tuto chvíli estakádu považujeme za dobrou variantu, protože podle našeho názoru zlepší odtokové poměry zejména nad tou estakádou, čili směrem k městu Opava."
Trať z Opavy na Hlučínsko je posledním nezprovozněným úsekem po povodních v Moravskoslezském kraji. Náhradní dopravu zajišťují autobusy.
anketa: obyvatelé Malých Hoštic: "To se určitě těšíme až to bude. "Už, aby to bylo opravené. Čím dřív to bude, tím to bude pro nás lepší."
První vlaky by po obnovené trati měly vyjet příští rok na podzim.
Jeden most v MS kraji umí sám odolávat ledovce i námraze
O tom, že namrzlá silnice je pro řidiče nebezpečná, není pochyb. Než se silničáři se svými vozy dostanou všude, často to nějakou dobu trvá. V Moravskoslezském kraji je však jedno místo, které se dokáže námraze a ledovce bránit samo. Jedná se o most v Českém Těšíně.
Ještě dříve, než stačí silničáři ošetřit namrzající vozovky, most poblíž česko-polské hranice v Chotěbuzi se stačí postříkat nemrznoucí směsí sám.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“Pavel Stonavský, ŘSD, mostní technik: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.“
Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické. Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“
V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct takových zařízení a do budoucna bude automatických systémů postřiku vozovky solankou přibývat.
Adaptera awards, Lidé v MSK loni odevzdali 117 tun použitých baterií, Karlova Studánka léčí bývalé horníky, Mokřady pro život - kampaň evropských ZOO
ADAPTERRA AWARDS: SOUTĚŽ PRO PROJEKTY MÍŘÍCÍ NA ZMĚNU KLIMATU
Soutěž Adapterra Awards 2026 spouští přihlašování projektů, které pomáhají zvládat dopady klimatické změny v krajině, městech, budovách i zemědělství. Osmý ročník se zaměřuje zejména na odolné hospodaření v krajině a soutěží se v kategoriích Krajina, Sídla, Budovy a Zemědělství. Přihlášky je možné podávat od 4. února, vítězové včetně Ceny Moravskoslezského kraje budou vyhlášeni na podzim 2026.
KARLOVA STUDÁNKA MÍSTO PRO LÉČBU BÝVALÝCH HORNÍKŮ
Téměř 250 let trvající těžba černého uhlí v Česku symbolicky končí, zdravotní následky práce v dolech ale přetrvávají. Horské lázně Karlova Studánka zůstávají klíčovým místem léčby bývalých horníků s nemocemi dýchacích cest a pohybového aparátu. Nabízejí jim komplexní lázeňskou péči – od klimatoterapie a inhalací přes dechovou rehabilitaci až po léčbu bolestí zad a kloubů.
MOKŘADY PRO ŽIVOT - KAMPAŇ EVROPSKÝCH ZOO
Evropské zoologické zahrady spouštějí novou ochranářskou kampaň Mokřady pro život, která upozorňuje na ohrožení jednoho z nejcennějších ekosystémů planety. Do dvouleté kampaně se zapojují i zoo z Česka a Slovenska včetně Zoo Ostrava, která se dlouhodobě věnuje ochraně mokřadů a místní biodiverzity. Součástí kampaně budou tematické akce a vzdělávací programy pro školy i veřejnost.
Lidé v MS kraji odevzdali 117 tun použitých baterií
V Moravskoslezském kraji lidé v uplynulém roce odevzdali zhruba 117 tun použitých baterií, které putovaly k recyklaci prostřednictvím sběrné sítě kolektivního systému ECOBAT. Frenštát pod Radhoštěm byl mezi oceněnými a získal Osvědčení o přínosu pro životní prostředí díky zodpovědnému sběru použitých baterií. V roce 2025 obyvatelé Frenštátu odevzdali 418 kilogramů baterií, z nichž se recyklací získalo 314 kilogramů druhotných surovin.
Swap dámského oblečení ulehčil přeplněným kontejnerům
Skupina žen uspořádala v Novém Jičíně swap, který dal druhou šanci dámskému oblečení. Inspirací byl podnět, který zazněl na jednání zastupitelstva.
Neformální akce pro výměnu oblečení se konala v prostorách Pino Café na Masarykově náměstí. Uspořádat swap zimního a jarního oblečení se rozhodla skupina kamarádek, které se tu schází.
Lenka Petrová, organizátorka akce: “Tato první myšlenka vznikla vlastně mezi kamarádkami, protože jsme tak nějak laborovali, že tady v Novém Jičíně nemáme moc kde nakupovat, a že toho máme dost pěkného, co nechceme vyhazovat. Tak jsme se vlastně domluvily, že se takhle potkáme, něco vyměníme, něco prodáme a uděláme si tak radost.”
Lenka Petrová, organizátorka akce: “A vlastně ten prvotní popud byl i ten, že na městském zastupitelstvu padla připomínka ze stran obyvatel, že kontejnery, kde se vyhazuje oblečení, jsou strašně přeplněné. No a myslíme si, že vlastně taková akce, kde se vyměňují ještě pěkné kousky, může vlastně ulevit i tady tomu systému přetíženému.”návštěvníci akce:“Myšlenka je to velice skvělá, protože mám ráda takové věci, kdy se použijí ještě dál, ty obnošené věci, nebo levnější. A užila jsem si to moc. Vybrala jste něco? Vybrala jsem si svetřík, ať je mi teplo.”“Přinesla jsem i odnáším, nebo možná snad odnesu, a já úplně s tou myšlenkou swapu souzním, že to, co nepoužívám, pošlu dál a udělá mi radost, když to využije někdo další.”Lenka Petrová, organizátorka akce: “No myslím si, že je to určitě cesta, jak hlavně i třeba pomoc městu, co se týče redukce nějakého odpadu oděvního. Určitě by to byla cesta do budoucna. Tady vlastně začínáme v malém prostoru, kde se známe všichni, kde se vlastně domlouváme na ceně nebo na podmínkách té výměny. A bylo by fajn, kdyby to vlastně přerostlo i do nějakých větších rozměrů, kde by bylo možné vyměňovat si i třeba dětské oblečení nebo nějaké doplňky, kosmetiku. Takže to se uvidí do budoucna, jaký bude zájem.”
Tento první swap byl tedy zaměřen pouze na dámské oblečení.
Lenka Petrová, organizátorka akce: “Domluvili jsme se i mezi generacemi, takže já tady mám třeba maminku moji, se kterou jsme roztřídily skříně. A máme tady věci velikosti S až do nějakého L. A vlastně věkově by si to dalo zařadit do nějaké kategorie 35 až 60 let.”
Podle zájmu a ohlasů se organizátorky akce rozhodnou o termínu pořádání dalšího swapu. Informace se budou snažit šířit na sociálních sítích a informačních vývěskách města.
Redakčně upraveno / zkráceno.
