Šest kohoutů a osm slepic tetřeva hlušce se letos podařilo odchovat v beskydské Řepčonce v obci Krásná pod Lysou horou. Lesy ČR se snaží zvyšovat populaci tetřevů už 7. rokem. Do volné přírody jich za tu dobu vypustili 73, včetně letošních 14.
Vypouštění tetřevů v Krásné
Tetřev hlušec je velmi vzácný. V Česku žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se pomalu zabydluje i v masivu Travný v Beskydech.
Tomáš Peka, lesní správce, Lesy ČR, Frýdek-Místek: “Jedna věc je, že se snažíme co nejlépe provozovat tady tu odchovnu, co nejpřirozeněji, aby byli v pohodě, aby dostávali to, co mají dostávat a v přírodě okamžitě přešli na přirozenou potravu. To jsou stromky, pupeny, borůvky a všechno, co v přírodě najdou.”
Tetřev je extrémně plachý. Po domluvě s klubem českých turistů i turisty proto byly zrušeny turistické značky, které vedly na vrchol Travného. Tlumí se i populace predátorů, zejména lišek, kun a divokých prasat.
Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřevů, Lesy ČR: “V současné době naše hejno čítá 9 slepic a 5 kohoutů a celý rok se točí kolem odchovu mláďat. Začíná zhruba v únoru, kdy začínají tokat tetřeví samci. Po necelém měsíci se líhnou kuřata a pobývají spolu se slepicí v našem chovném zařízení ještě dva měsíce a poté jsou všichni převezeni do aklimatizačních voliér a po dalším zhruba měsíci jsou vypuštěni do volné přírody.”
Zázemí pro tetřevy se bude dále rozšiřovat. Do jara tady vyroste 5 nových voliér.
Cílem je odchovat více mláďat. V přírodě totiž přežívají jen jednotky kusů.
Starý nábytek ke kontejnerům nepatří
V Ostravě se stále často objevuje nešvar ukládání nepotřebných věcí ke kontejnerům. Strážníci se ale na toto přestupkové jednání zaměřují a tak se jim v uplynulých dnech podařilo odhalit hned čtyři takové případy. Pachatelům hrozí vysoké pokuty.
V Ostravě není výjimkou, že jsou kontejnery obložené starým nábytkem nebo jiným velkoobjemovým odpadem. Původci těchto černých skládek chtějí, aby za ně někdo odpad zlikvidoval, ale dopouštějí se přitom přestupku. Ostravští strážníci se na to zaměřují a v posledních dnech se jim podařilo vyřešit hned 4 takové případy.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: Ve třech případech to bylo na základě zjištění strážníka u kamerového systému a v jednom případě jsme vyjížděli na základě oznámení občana."
Kamerový systém je pro strážníky velkým pomocníkem. na tomto záběru vidíte, jak muž se ženou odnášejí ke kontejnerům nábytek. Tady zase můžete vidět zárubně dveří, které si po příjezdu strážníků majitel zase odvezl, včetně stavební suti. OZO přitom občanům nabízí několik způsobů legální likvidace odpadu.
Aleš Staniczek, vedoucí provozovny Služby pro obce OZO Ostrava: "Můžu to odevzdat do sběrného dvora a pokud toho mám více, mohu to odvézt do Kunčic. Také lze přes náš eshop objednat kontejner, kde se to nahází a my to odvezeme."
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Strážníci mohou na místě uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun a v případě, že je to oznámeno správnímu orgánu, hrozí sankce do výše 100 tisíc korun."
Pokud tyto případy strážníci řeší, je samozřejmostí, že kromě pokuty musejí občané tento odpad zlikvidovat legálně.
V Palkovicích a Myslíku obhospodařují 180 hektarů obecního lesa
K Palkovicím a Myslíku patří neodmyslitelně také lesy. Značná část je přímo v majetku obce.
Dalibor Rada, předseda komise zemědělské, lesního a vodního hospodářství: “Hospodaříme na 180 hektarech lesa. Máme tři lokality - Palkovické hůrky, Rozsušky a Rovňu. Jsou to lesy většinou smrkové. Bojovali jsme s kůrovcem, ale teď je klid momentálně, takže od května jsme nekáceli ani strom.”
Stavba cyklostezky z Bruntálu ke Slezské Hartě je v plném proudu
Jedním z největších projektů obcí a Mikroregionu Slezská Harta je stavba cyklostezky z Bruntálu k tamní vodní nádrži. Jde o etapový projekt, to znamená, že se současně staví i projektuje. První, nejdelší úsek cyklostezky z Razové na hráz Slezské Harty je před dokončením. Měří téměř 11 kilometrů a jeho stavba stojí více než 40 milionů korun.
Jan Najser, Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO: Jak topit ekologicky a šetrně k sobě i k přírodě
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jan Najser z Centra energetických a environmentálních technologií Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava a téma jak a v čem správně topit v souvislosti s energetickou krizí? Dobrý den, vítejte.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, budou podle Vás lidé častěji zvažovat jiné alternativy topení, než je plyn?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Tady musím jednoznačně a zkratkovitě říct ano, budou, ale na druhou stranu se musí říct, jaké jsou možnosti topení. Jsou možnosti tuhá paliva. O tom plynu jste začala, že pravděpodobně budou zvažovat, budou odcházet od plynu. Ale kromě těch tuhých paliv je pak elektrická energie. Elektrické energie buď přímo, nebo třeba tepelné čerpadla, které jsou poháněny elektrickou energií. Musíme si ale uvědomit, že i ta elektrická energie šla výrazně cenově nahoru a ne všude, do všech domácností nebo do všech domů se hodí. Skutečně záleží velmi na tom, jak je ten dům postaven, jak velké má tepelné ztráty, jestli je zaizolovaný, jestli je nový nebo starší apod. Nedá se říct jednoduše a nějak zkratkovitě čím má člověk topit. Musí skutečně být nějaká znalost toho, jak ta nemovitost vypadá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď už to vypadá hodně složitě, když jste to takhle rozvětvil. Kdo by teda lidem mohl poradit nebo co mají teda dělat, ať se rozhodnou správně?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Určitě se musí obrátit na nějakého odborníka, musí si porovnat jednotlivé varianty. Základ je skutečně, když to řeknu úplně velmi zjednodušeně. Pokud ten dům není dobře zaizolovaný, tím pádem má velkou tepelnou ztrátu, je potřeba najít nějaké řešení, které nepatří mezi ty nejdražší. Čili například třeba topit biomasou, i když i ceny biomasy šly nahoru, čili několikanásobně. Ale pořád, když si porovnají cenu té biomasy versus třeba cenu zemního plynu nebo elektrické energie, uvidí, že je to vyjde levněji. Obdobně je to třeba i u uhlí. I když neradi slyšíme třeba, že někdo chce topit uhlím, ale je potřeba zdůraznit, že moderní kotle, skutečně moderní kotle, které splňují normu ekodesign, čili čtvrté a páté emisní třídy, ty moderní kotle produkují mnohonásobně méně emisí než ty stávající, třeba první třídy nebo ty, které se vyráběly ještě před rokem 2000. Kotle, které se vyráběly před rokem dva tisíce, vůbec nebyly zařazeny do nějakých emisních tříd. Ty rozdíly v produkci emisí, ať už to jsou tuhé znečišťující látky nebo jiné plynné emise, jsou obrovské.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se ještě teda podívat na topení z pohledu ekologie to znamená, čím topíme, co tím pádem vypouštíme.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Pokud se bavíme o elektrické energii, my jako přímo ten spotřebitel elektrické energie, čili nějaké přímotopy nebo i tepelné čerpadlo, my nevypouštíme nic. Na druhou stranu ta elektrická energie se někde musela vyrobit, pokud je vyrobena z obnovitelných zdrojů energie, zase nevzniká ani CO2 nebo jiné emise. Pokud třeba je vyrobená spalováním uhlí v nějaké uhelné elektrárně, tak v té elektrárně nějaké emise vznikají. Je potřeba ale říci, že oproti tomu, když někdo topí v nějakém domácím kotli na pevná paliva, v těch elektrárnách ten systém čištění spalin je mnohonásobně účinnější, čili vypouští se daleko méně. Čili to byla elektrické energie. Pokud se bavíme o zemním plynu, ano, také něco vypouštíme. Vypouštíme vlastně CO2 vodní páru, ale bereme to, že je to víceméně druhý čistý zdroj energie. Potom jsou tady ty kotle na tuhá paliva a tady je to velmi rozdílné podle toho, jestli používáme již moderní kotel a tuhá paliva, ať už třeba dřevo, biomasa nebo nebo uhlí. Čili jak už jsem zmínil, pokud to jsou kotle nějaké staré, nevyhovující, ty vypouštějí například u tuhých znečišťujících látek to může být pětkrát víc prachu. Ať to řeknu lidově, co to znamenají tuhé znečišťující látky, než ty moderní kotle třeba páté třídy. Pokud se jedná třeba o plynné emise organického uhlíku, tam je to asi stokrát více. To je jako obrovský rozdíl, že?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Častokrát teď lidé v této době uvažují, že budou topit dřevem. Co na to říkáte? Navíc jsem se někde dočetla, že když je to třeba krb, který je uvnitř místnosti a topí ti lidé dřevem, i do té samotné místnosti jdou nějaké škodlivé látky.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Ano, samozřejmě je to pravda. Zaleží zase ještě na tom, jaký druh krbu to je, nebo jestli to jsou krbové kamna, jestli je to nějakým způsobem uzavřené apod. Ale nedá se říct, že když topím biomasou, že je to naprosto čistý zdroj. I při spalování biomasy, spalování dřeva vznikají kromě teda prachu, prachových částic, vznikají organické látky. Samozřejmě vzniká CO. Tady jenom bych upozornil na to, že někdy lidi používají CO2 nebo řeknou CO, ale oni tím mají na mysli oxid uhličitý čili CO2. Ale já teď mluvím o oxidu uhelnatého, což je tedy to CO, kdy oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který se naváže nebo znemožňuje přenos kyslíku, potom krví v těle. Čili i to množství toho oxidu uhelnatého je také nezanedbatelné a je potřeba se dívat kromě těch tuhých znečišťujících látek i na ty ostatní látky. Na druhou stranu, pokud člověk třeba netopí v krbu, topí v kotli dřevem, tam bych se toho tolik neobával, protože to není otevřené ohniště, není to otevřený oheň, kotel je zavřený. Přiložím, otevřu, přiložím, zavřu a do té místnosti se těch emisí tolik nedostane. Samostatnou kapitolou potom jsou kotle na biomasu, ale které spalují tu biomasu ve formě pelet. Čili tam je zásobník těch pelet, který se naplní třeba jednou za tři dny a automatickým podavačem se prostě podává palivo do kotle a tam bych se vůbec o tom asi nebavil, jestli se do té místnosti nějaké emise dostanou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme v krátkosti zmínit kotlíkové dotace. Čtvrtá výzva tady v Moravskoslezském kraji byla ukončena 31. 8. Lidé tak mohli získat peníze na výměnu starého neekologické kotle na nový. V tuto chvíli se neví, jestli kotlíková dotace bude pokračovat. Nicméně vyměnit kotel nebo respektive starým kotlem mohou lidé topit ještě podle zákona dva roky. Je to tak?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Ano, původně ten zákon o ochraně ovzduší číslo 201 z roku 2012 nařídil výměnu starých neekologických kotlů. Čili bavíme se o kotlích první a druhé emisní třídy do srpna tohoto roku. Z toho důvodu, že hodně lidí ještě nemělo kotle vyměněné, byl tady nějaký řekněme tlak nebo požadavek na prodloužení. Bylo to prodlouženo o dva roky, čili za dva roky musí být všechny tyhle kotle první a druhé emisní třídy vyměněny. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že mnohé domácnosti, zejména v dnešní situaci, kdy je tady velká inflace, jsou drahé energie, jednoduše řečeno nemají dostatek financí na tu výměnu. Mnohé si teda předpokládám, požádaly tady v rámci Moravskoslezského kraje v rámci té čtvrté kotlíkové dotace a tak nějak za mě doufám, že bude i pátá výzva, protože výměna toho kotle je skutečně finančně náročná a není možné ten kotel nevyměnil, protože jsou tam stanoveny sankce až do výše 50 tisíc korun v případě, že ten kotel nebude vyměněný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za užitečné informace pro diváky Eko magazínu. Děkuji Vám za rozhovor.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Děkuji také. Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Šest kohoutů a osm slepic tetřeva hlušce se letos podařilo odchovat v beskydské Řepčonce v obci Krásná pod Lysou horou. Lesy ČR se snaží zvyšovat populaci tetřevů už 7. rokem. Do volné přírody jich za tu dobu vypustili 73, včetně letošních 14.
Vypouštění tetřevů v Krásné
Tetřev hlušec je velmi vzácný. V Česku žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se pomalu zabydluje i v masivu Travný v Beskydech.
Tomáš Peka, lesní správce, Lesy ČR, Frýdek-Místek: “Jedna věc je, že se snažíme co nejlépe provozovat tady tu odchovnu, co nejpřirozeněji, aby byli v pohodě, aby dostávali to, co mají dostávat a v přírodě okamžitě přešli na přirozenou potravu. To jsou stromky, pupeny, borůvky a všechno, co v přírodě najdou.”
Tetřev je extrémně plachý. Po domluvě s klubem českých turistů i turisty proto byly zrušeny turistické značky, které vedly na vrchol Travného. Tlumí se i populace predátorů, zejména lišek, kun a divokých prasat.
Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřevů, Lesy ČR: “V současné době naše hejno čítá 9 slepic a 5 kohoutů a celý rok se točí kolem odchovu mláďat. Začíná zhruba v únoru, kdy začínají tokat tetřeví samci. Po necelém měsíci se líhnou kuřata a pobývají spolu se slepicí v našem chovném zařízení ještě dva měsíce a poté jsou všichni převezeni do aklimatizačních voliér a po dalším zhruba měsíci jsou vypuštěni do volné přírody.”
Zázemí pro tetřevy se bude dále rozšiřovat. Do jara tady vyroste 5 nových voliér.
Cílem je odchovat více mláďat. V přírodě totiž přežívají jen jednotky kusů.
Starý nábytek ke kontejnerům nepatří
V Ostravě se stále často objevuje nešvar ukládání nepotřebných věcí ke kontejnerům. Strážníci se ale na toto přestupkové jednání zaměřují a tak se jim v uplynulých dnech podařilo odhalit hned čtyři takové případy. Pachatelům hrozí vysoké pokuty.
V Ostravě není výjimkou, že jsou kontejnery obložené starým nábytkem nebo jiným velkoobjemovým odpadem. Původci těchto černých skládek chtějí, aby za ně někdo odpad zlikvidoval, ale dopouštějí se přitom přestupku. Ostravští strážníci se na to zaměřují a v posledních dnech se jim podařilo vyřešit hned 4 takové případy.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: Ve třech případech to bylo na základě zjištění strážníka u kamerového systému a v jednom případě jsme vyjížděli na základě oznámení občana."
Kamerový systém je pro strážníky velkým pomocníkem. na tomto záběru vidíte, jak muž se ženou odnášejí ke kontejnerům nábytek. Tady zase můžete vidět zárubně dveří, které si po příjezdu strážníků majitel zase odvezl, včetně stavební suti. OZO přitom občanům nabízí několik způsobů legální likvidace odpadu.
Aleš Staniczek, vedoucí provozovny Služby pro obce OZO Ostrava: "Můžu to odevzdat do sběrného dvora a pokud toho mám více, mohu to odvézt do Kunčic. Také lze přes náš eshop objednat kontejner, kde se to nahází a my to odvezeme."
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Strážníci mohou na místě uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun a v případě, že je to oznámeno správnímu orgánu, hrozí sankce do výše 100 tisíc korun."
Pokud tyto případy strážníci řeší, je samozřejmostí, že kromě pokuty musejí občané tento odpad zlikvidovat legálně.
V Palkovicích a Myslíku obhospodařují 180 hektarů obecního lesa
K Palkovicím a Myslíku patří neodmyslitelně také lesy. Značná část je přímo v majetku obce.
Dalibor Rada, předseda komise zemědělské, lesního a vodního hospodářství: “Hospodaříme na 180 hektarech lesa. Máme tři lokality - Palkovické hůrky, Rozsušky a Rovňu. Jsou to lesy většinou smrkové. Bojovali jsme s kůrovcem, ale teď je klid momentálně, takže od května jsme nekáceli ani strom.”
Stavba cyklostezky z Bruntálu ke Slezské Hartě je v plném proudu
Jedním z největších projektů obcí a Mikroregionu Slezská Harta je stavba cyklostezky z Bruntálu k tamní vodní nádrži. Jde o etapový projekt, to znamená, že se současně staví i projektuje. První, nejdelší úsek cyklostezky z Razové na hráz Slezské Harty je před dokončením. Měří téměř 11 kilometrů a jeho stavba stojí více než 40 milionů korun.
Jan Najser, Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO: Jak topit ekologicky a šetrně k sobě i k přírodě
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jan Najser z Centra energetických a environmentálních technologií Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava a téma jak a v čem správně topit v souvislosti s energetickou krizí? Dobrý den, vítejte.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, budou podle Vás lidé častěji zvažovat jiné alternativy topení, než je plyn?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Tady musím jednoznačně a zkratkovitě říct ano, budou, ale na druhou stranu se musí říct, jaké jsou možnosti topení. Jsou možnosti tuhá paliva. O tom plynu jste začala, že pravděpodobně budou zvažovat, budou odcházet od plynu. Ale kromě těch tuhých paliv je pak elektrická energie. Elektrické energie buď přímo, nebo třeba tepelné čerpadla, které jsou poháněny elektrickou energií. Musíme si ale uvědomit, že i ta elektrická energie šla výrazně cenově nahoru a ne všude, do všech domácností nebo do všech domů se hodí. Skutečně záleží velmi na tom, jak je ten dům postaven, jak velké má tepelné ztráty, jestli je zaizolovaný, jestli je nový nebo starší apod. Nedá se říct jednoduše a nějak zkratkovitě čím má člověk topit. Musí skutečně být nějaká znalost toho, jak ta nemovitost vypadá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď už to vypadá hodně složitě, když jste to takhle rozvětvil. Kdo by teda lidem mohl poradit nebo co mají teda dělat, ať se rozhodnou správně?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Určitě se musí obrátit na nějakého odborníka, musí si porovnat jednotlivé varianty. Základ je skutečně, když to řeknu úplně velmi zjednodušeně. Pokud ten dům není dobře zaizolovaný, tím pádem má velkou tepelnou ztrátu, je potřeba najít nějaké řešení, které nepatří mezi ty nejdražší. Čili například třeba topit biomasou, i když i ceny biomasy šly nahoru, čili několikanásobně. Ale pořád, když si porovnají cenu té biomasy versus třeba cenu zemního plynu nebo elektrické energie, uvidí, že je to vyjde levněji. Obdobně je to třeba i u uhlí. I když neradi slyšíme třeba, že někdo chce topit uhlím, ale je potřeba zdůraznit, že moderní kotle, skutečně moderní kotle, které splňují normu ekodesign, čili čtvrté a páté emisní třídy, ty moderní kotle produkují mnohonásobně méně emisí než ty stávající, třeba první třídy nebo ty, které se vyráběly ještě před rokem 2000. Kotle, které se vyráběly před rokem dva tisíce, vůbec nebyly zařazeny do nějakých emisních tříd. Ty rozdíly v produkci emisí, ať už to jsou tuhé znečišťující látky nebo jiné plynné emise, jsou obrovské.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se ještě teda podívat na topení z pohledu ekologie to znamená, čím topíme, co tím pádem vypouštíme.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Pokud se bavíme o elektrické energii, my jako přímo ten spotřebitel elektrické energie, čili nějaké přímotopy nebo i tepelné čerpadlo, my nevypouštíme nic. Na druhou stranu ta elektrická energie se někde musela vyrobit, pokud je vyrobena z obnovitelných zdrojů energie, zase nevzniká ani CO2 nebo jiné emise. Pokud třeba je vyrobená spalováním uhlí v nějaké uhelné elektrárně, tak v té elektrárně nějaké emise vznikají. Je potřeba ale říci, že oproti tomu, když někdo topí v nějakém domácím kotli na pevná paliva, v těch elektrárnách ten systém čištění spalin je mnohonásobně účinnější, čili vypouští se daleko méně. Čili to byla elektrické energie. Pokud se bavíme o zemním plynu, ano, také něco vypouštíme. Vypouštíme vlastně CO2 vodní páru, ale bereme to, že je to víceméně druhý čistý zdroj energie. Potom jsou tady ty kotle na tuhá paliva a tady je to velmi rozdílné podle toho, jestli používáme již moderní kotel a tuhá paliva, ať už třeba dřevo, biomasa nebo nebo uhlí. Čili jak už jsem zmínil, pokud to jsou kotle nějaké staré, nevyhovující, ty vypouštějí například u tuhých znečišťujících látek to může být pětkrát víc prachu. Ať to řeknu lidově, co to znamenají tuhé znečišťující látky, než ty moderní kotle třeba páté třídy. Pokud se jedná třeba o plynné emise organického uhlíku, tam je to asi stokrát více. To je jako obrovský rozdíl, že?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Častokrát teď lidé v této době uvažují, že budou topit dřevem. Co na to říkáte? Navíc jsem se někde dočetla, že když je to třeba krb, který je uvnitř místnosti a topí ti lidé dřevem, i do té samotné místnosti jdou nějaké škodlivé látky.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Ano, samozřejmě je to pravda. Zaleží zase ještě na tom, jaký druh krbu to je, nebo jestli to jsou krbové kamna, jestli je to nějakým způsobem uzavřené apod. Ale nedá se říct, že když topím biomasou, že je to naprosto čistý zdroj. I při spalování biomasy, spalování dřeva vznikají kromě teda prachu, prachových částic, vznikají organické látky. Samozřejmě vzniká CO. Tady jenom bych upozornil na to, že někdy lidi používají CO2 nebo řeknou CO, ale oni tím mají na mysli oxid uhličitý čili CO2. Ale já teď mluvím o oxidu uhelnatého, což je tedy to CO, kdy oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který se naváže nebo znemožňuje přenos kyslíku, potom krví v těle. Čili i to množství toho oxidu uhelnatého je také nezanedbatelné a je potřeba se dívat kromě těch tuhých znečišťujících látek i na ty ostatní látky. Na druhou stranu, pokud člověk třeba netopí v krbu, topí v kotli dřevem, tam bych se toho tolik neobával, protože to není otevřené ohniště, není to otevřený oheň, kotel je zavřený. Přiložím, otevřu, přiložím, zavřu a do té místnosti se těch emisí tolik nedostane. Samostatnou kapitolou potom jsou kotle na biomasu, ale které spalují tu biomasu ve formě pelet. Čili tam je zásobník těch pelet, který se naplní třeba jednou za tři dny a automatickým podavačem se prostě podává palivo do kotle a tam bych se vůbec o tom asi nebavil, jestli se do té místnosti nějaké emise dostanou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme v krátkosti zmínit kotlíkové dotace. Čtvrtá výzva tady v Moravskoslezském kraji byla ukončena 31. 8. Lidé tak mohli získat peníze na výměnu starého neekologické kotle na nový. V tuto chvíli se neví, jestli kotlíková dotace bude pokračovat. Nicméně vyměnit kotel nebo respektive starým kotlem mohou lidé topit ještě podle zákona dva roky. Je to tak?
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Ano, původně ten zákon o ochraně ovzduší číslo 201 z roku 2012 nařídil výměnu starých neekologických kotlů. Čili bavíme se o kotlích první a druhé emisní třídy do srpna tohoto roku. Z toho důvodu, že hodně lidí ještě nemělo kotle vyměněné, byl tady nějaký řekněme tlak nebo požadavek na prodloužení. Bylo to prodlouženo o dva roky, čili za dva roky musí být všechny tyhle kotle první a druhé emisní třídy vyměněny. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že mnohé domácnosti, zejména v dnešní situaci, kdy je tady velká inflace, jsou drahé energie, jednoduše řečeno nemají dostatek financí na tu výměnu. Mnohé si teda předpokládám, požádaly tady v rámci Moravskoslezského kraje v rámci té čtvrté kotlíkové dotace a tak nějak za mě doufám, že bude i pátá výzva, protože výměna toho kotle je skutečně finančně náročná a není možné ten kotel nevyměnil, protože jsou tam stanoveny sankce až do výše 50 tisíc korun v případě, že ten kotel nebude vyměněný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za užitečné informace pro diváky Eko magazínu. Děkuji Vám za rozhovor.
Jan Najser, Centrum energetických a enviromentálních technologií VŠB-TUO: Děkuji také. Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
