Moravskoslezský kraj prochází proměnou – zatímco v Dole ČSM se těží historicky poslední tuny uhlí, Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci nedávno představilo živou fasádu, která zlepšuje klima. Podobné ekologické aktivity teď kraj podpoří i finančně – na takzvané zelené projekty vyčlenil 10 milionů korun, podrobnosti se dozvíte v rozhovoru s radním kraje Pavlem Staňkem.

Bílovecké gymnázium žije zelenými projekty

Ekologická zahrada, akvaponická farma, včelí úly, holubník a nyní také zelená stěna. Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci žije enviromentálními projekty a každoročně zde uvádějí do provozu novinky. Letos je to živá fasáda zdobící vnější stěnu školy z projektu Life Coala, v rámci kterého je MS kraj vedoucím partnerem.

Vedlejší vstup do bíloveckého gymnázia v Ostravské ulici dostal svěží tvář. Místo dříve prázdného průčelí teď září zelení. Přibyly zde totiž živé rostliny. Stěna představuje způsob, jak v létě snížit vnitřní teplotu a v zimě naopak zvýšit účinnost zateplení školy.

Pavel Mrva, ředitel Gymnázia Mikuláše Koperníka Bílovec: „My už se těmi ekologickými různými projekty zabýváme delší dobu, takže před dvěma lety jsme si vybudovali na vlastní náklady malou stěnu zelenou o velikosti 30 metrů čtverečních, která je v atriu školy. No a jelikož se nám to líbilo a osvědčilo, ten provoz se ukázal jako velice ekonomický, tak jsme si nechali zpracovat projektový záměr na venkovní stěnu o velikosti nějakých 120 metrů. No a shodou okolností jsme se potkali v rámci Moravskoslezského kraje a výzvy Life Coala a jim se to zalíbilo a tak se to zrealizovalo.“

Projekt programu LIFE se zaměřuje na zvyšování odolnosti Moravskoslezského regionu vůči klimatické změně.

Tomáš Karas, projektový manažer, LIFE COALA: „Tak víceméně jsou to nějaká opatření, která pomůžou, aby náš region byl odolnější proti suchu, vedru, nějakým extrémním projevům počasí, jako jsou povodně nějaké srážky nebo silný vítr a tak podobně. Cílem je nastartovat nějakou systematickou politiku, dělání těch opatření a nejenom krajem. Je to o tom zapojit i obce, municipality, další sektory, i veřejnost, takže je to primárně o tom, tu pozornost na ty opatření zvýšit, trošku edukovat a aby ta opatření, aby je dělali v podstatě všichni, aby to bylo systematické.“

Na gymnáziu Mikuláše Koperníka však mají celou řadu projektů zaměřených na ekologii. Aktuálně si velmi pochvalují funkci místního holubníku.

Pavel Mrva, ředitel Gymnázia Mikuláše Koperníka Bílovec: „Tenhle ten projekt městského holubníku, ten vznikl před dvěma lety, kdy jsme vlastně chtěli zredukovat počet holubů nějakým vhodným způsobem, takže aby to nebyla likvidace fyzická, ale aby byla jako přirozená. Výhodou je, že vlastně dochází ke koncentraci holubů na jednom místě, kde tady snáší vejce, mají tady zázemí, jsou pod odborným dohledem, to znamená, nemůže se stát, že by se tady vyskytl nemocný jedinec, v případě, že je nemocný, tak se doléčuje. No a výsledkem je, že holubi, když se tady mají dobře, tak snáší vajíčka, která se ji odebírají pravidelně, jednou dvakrát týdně.“

Projekt je funkční. Za rok se zde nashromáždilo na čtyřicet holubů a odebráno bylo asi 200 vajíček.

Zelená stěna bíloveckého gymnázia nyní slouží i jako inspirace pro další veřejné budovy. S živou fasádou za půl milionu korun jsou spokojeni také vedoucí záštitného projektu Life Coala, přičemž v příštím roce plánují zrealizovat přes 20 podobných projektů.

Kraj vyčlenil 10 mil. Kč na podporu zelených projektů, Pavel Staněk, radní MS kraje

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane radní, kraj vyčlenil deset milionů korun na podporu zelených projektů svých organizací. Proč jste se rozhodli právě pro tento typ podpory a v této výši?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Rozhodnutí vyhlásit tento typ podpory je ze strategické potřeby reagovat na změny klimatu, které víme, že jsou a nějaké problémy nám přinášejí, a reagovat na to v našem regionu a zároveň využít potenciál našich příspěvkových organizací, které vnímáme a které by v tomto procesu mohly hrát svoji roli. Podpora výsadby a péče o zeleň v těch školských, zdravotnických a sociálních zařízeních má mnoho důvodů, ale takové ty důležité, které jsou, že výsadbou zeleně podpoříme odolnost těch veřejných ploch vůči klimatickým změnám a navíc zkrášlíme to prostředí. Dojde ke zlepšení toho psychologického komfortu, ať už jsou to žáci, pacienti nebo klienti i zaměstnanci tady těch jednotlivých organizací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ta podpora přichází teď prakticky ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Znamená to, že ty peníze mohou organizace čerpat ještě i v příštím roce? Nebo jak to máte namyšlené?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ano, samozřejmě. Ten program je vyhlášen a organizace je můžou čerpat i v příštím roce. A samozřejmě s tím, že některé projekty se budou realizovat na etapy, tak i v následných obdobích.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Každá organizace může získat až 500 000 korun bez spoluúčasti. Očekáváte velký zájem, nebo už máte nějaký zájem organizací na stole?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ano, ten zájem je. A samozřejmě i z toho důvodu, že ty provozní náklady, které ty organizace mají, tak na tu údržbu zeleně jim těch prostředků až tolik nezbude. A proto jim v této problematice chceme pomoci. A aby i tu údržbu, kterou dělají, tak aby mohla být poskytována ve větší šíři.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když těch žádostí budete mít více, než máte prostředků, uvažujete o tom, že navýšíme těch deset milionů o další miliony, anebo budete dělat nějaký výběr? A pakliže budete dělat výběr těch žádostí, tak jakým způsobem?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak samozřejmě můžete se pohybovat v rámci těch možností, které máme. Žádný měšec není bezedný, což znamená teď jsme uvolnili deset milionů. Samozřejmě předpokládáme, že tento program bude pokračovat i nadále, ale pokud ty žádosti přesáhnou rámec finanční částky, tak budeme muset vybrat opravdu ty, které jsou smysluplnější. A to probíhá zhodnocení tak jako každý další dotační program, kdy komise složená z řad zaměstnanců odboru životního prostředí a zemědělství provede to hodnotící řízení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Součástí podpory je i bezplatné školení o péči o zeleň. Je to tak?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Toto školení vychází v návaznosti na projekt LIFE COALA, ve kterém Moravskoslezský kraj je už zapojený 10 let a výsledkem tohoto programu je právě návrh třeba i o komplexní péči o zeleň, která je v majetku kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňte více o projektu LIFE COALA, byť už 10 let tady někde v tom veřejném prostoru visí řada měst se zapojila do tohoto projektu. Řekněte pro tentokrát našim divákům alespoň více slov o projektu.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak projekt LIFE COALA je jedním z takových nosných úkolů je zapojit to povědomí veřejnosti, co se týče té klimatické změny a navrhovat řešení, jak na toto reagovat. A my, když jako kraj chceme jít v něčem příkladem, tak jak je to třeba s péčí o zeleň, tak vycházíme z těch návrhů, které jsou z programu LIFE COALA.

V Dole ČSM se těží historicky poslední tuny uhlí

Těžba černého uhlí v České republice se blíží ke svému definitivnímu konci. V poslední činné šachtě, kterou je Důl ČSM na Karvinsku, se do konce ledna vytěží poslední připravené poruby. Poté bude šachta postupně zasypána.

Těžba je naplánována tak, aby se vytěžily zásoby, které se podařilo v letošním roce připravit. Horníci, kteří poruby chystali, už ze šachty odešli.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: „Ukončení ražeb neznamená ukončení těžby. V letošním roce vytěžíme s vysokou pravděpodobností 1 145 000 tun čistého uhlí, což není vůbec špatný výsledek. Je to v podstatě úroveň, na jakou jsme byli zvyklí v těch nejaktivnějších obdobích těžby.“

V podzemí se nyní uhlí dobývá ve třech porubech. Do konce ledna by měli havíři vytěžit ještě přibližně 200 tisíc tun.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „Těžbu ukončíme k 31. lednu příštího roku. Zhruba 750 pracovníků, především z provozu rubání a souvisejících profesí, tehdy odejde. Celkem v prvním čtvrtletí firmu opustí asi 900 lidí. Všichni mají samozřejmě nárok na odstupné ve výši od čtyř- do jedenáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Na odstupné bude vynaloženo více než 500 milionů korun.“

Po vytěžení symbolického posledního vozíku uhlí budou horníci několik měsíců pracovat na vyklizení a technickém zabezpečení dolu, který se následně připraví k zasypání.

To byla témata dnešního Ekomagazínu, děkujeme za pozornost a mějte pohodové dny s TV Polar.

Redakčně upraveno / zkráceno.