Dobrý den u dalšího dílu ekomagazínu, přinášíme novinky ze světa ekologie. Tentokrát vás zavedeme na oblíbený Festival květin a bylin, dozvíte informace k probíhající další vlně dotací na výměnu starého neekologického kotle. Projekt LIFE Osmoderma chrání brouka páchníka hnědého a kraj podepisuje další dobrovolné dohody, které cílí na zlepšování životního prostředí regionu.
Festival květin a bylin přilákal tisíce zahrádkářů
Střední zahradnická škola Ostrava patří mezi nejlepší odborné školy v zemi. Studentům nabízí obor zahradnictví, zaměřený na exteriéry, interiéry a design a také přírodovědné lyceum. Praktická výuka studentů probíhá především ve školním zahradnictví a v posledních letech rovněž v Parku zahrad, který se chlubí edukativním charakterem s vysokým designovým přesahem.
Historie Střední zahradnické školy Ostrava se začala psát už v roce 1907. Škola s tradicí je unikátní právě v našem průmyslovém regionu.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Střední zahradnická škola je jediná svého druhu v rámci MS kraje svým čtyřletým maturitním oborem zahradnictví. Škola má do tří set žáků, počet se každoročně malinko mění.”
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Obor zahradnictví je obor hodně široký a zahrnuje zelinářství, ovocnářství, školkařství, floristiku, zakládání zahrad, které je teď hodně oblíbené.”
Před pár lety škola získala evropské peníze na vybudování ojedinělého Parku zahrad, který vznikl na nevyužitém pozemku MS kraje. Cyklus zahrad provází návštěvníky romantickými kouty renesanční zahrady, okázalým barokem s nádherně se ve větru vlnícími travinami, francouzskou zahradou s úhlednými náměstíčky nebo středověkou zahradou s ukázkou rajského dvora.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Park zahrad je účelové zařízení v rámci modernizace výuky pro žáky Střední zahradnické školy, který vznikl v letech 2016-17. Je to vlastně taková stylizovaná ukázka reminiscence historických zahrad. Právě se nacházíme v zahradě moderní, která je pojata trošku jinak. Je pojata jako ukázka okolní krajiny Ostravy ze 70. - 80. let. Je to prakticky ukázka haldy s typickými náletovými dřevinami, které vidíte tady všude kolem. Žáci tady, v tomto Parku zahrad, mají možnost vykonávat praxi. My tu jejich praxi potřebujeme, protože každá zahrada vyžaduje péči a údržbu, takže se jí snažíme udržovat tak, aby sloužila i dalším generacím.”
Škola aktuálně spolupracuje se společností Diamo na projektu bezejmenného potoka, jehož koryto kopíruje část Parku zahrad. Vzniknout by tu měl meandrující živý potok, vyčištěný a osázený dřevinami.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Inspirací pro rekonstrukci bezejmenného potoka se vlastně stala ekologická záležitost. Voda v tomto potoce bývá KHS pravidelně kontrolována a z hlediska používání herbicidů jednak v našich prostorách a jednak v polních podmínkách v okolí, tak proto jsme se rozhodli, že potok by mohl být zlepšený a mohl by být širším krajinářským prvkem v blízkosti Parku zahrad.”
Výsledky praktické výuky studentů škola pravidelně prezentuje na Festivale květin a bylin. Návštěvníci školního zahradnictví tak vybírají z koberců kvetoucích kytek balkónovek i trvalek, velkého množství stromků a keřů. Během dvoudenní akce se tam vystřídají tisíce koupěchtivých zahrádkářů. Nabídka je tak pestrá, že je těžké vybrat jen některé druhy. Pěstební skleníky hýří barvami i druhovostí rostlin.
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku: “Teď se nacházíme ve skleníku, který bývá vytápěn, využíváme ho na produkci balkonových rostlin a letniček. Tady se teď nachází mnoho balkonových květin, které jsou nyní aktuální a které se teď prodávají. Máme dalších devět skleníků, ve kterých naši žáci pracují na zahradnických pracích během celého roku. Máme ještě spoustu doplňkové činnosti, vysazujeme truhlíky pro různé úřady, většina rostlin, i když se neprodají, jsou někde vysazeny.”
Součástí květinovo-bylinkového festivalu jsou také floristické ukázky. Studentky vázaly kytice podle nejnovějších a také velmi žádaných trendů.
Natálie Švanová, studentka 3. ročníku, obor zahradnictví: “Přichází móda lučních kytek, většinou to jsou kytice, které si můžete natrhat někde na louce nebo si je můžete koupit.
Hana Večerková, studentka 3. ročníku, obor zahradnictví: “ Letos frčí hlavně okrasné, lidé už upouští od užitkových zahrad, jedou hodně trvalkové záhony. Hodně oblíbené jsou především traviny a také luční květiny. Květiny - hlavně jemné barvy, takové romantické zbarvení spíše a myslím si, že luční květiny, které lidé vidí na procházkách, tak si je rádi dávají do kytic a využívají spíše přírodních stylů.”
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku: “Samozřejmě i tato činnost podléhá nějakým trendům. Jsou nové a nové druhy balkónovek, lidé nejraději by chtěli pěstovat to, co nejdéle vydrží. Stále nejoblíbenější jsou pelargonie a surfínie, to jsou druhy rostlin, které budou stabilní stálice balkonů. Objevují se lobélie a teď hodně lidé nasazují truhlíky barevně, aby byly pestré.”
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Z hlediska zahradní tvorby se za poslední 30 let výrazně proměnil vztah lidí k zahradě. Jednak přibylo občanské zástavby, satelitní městečka, významně ubylo výstavby pro hromadné bydlení, tedy sídliště a podobně a všude jsou zásahy zahradníků potřeba. Ale daleko větší zdroj obživy pro naše absolventy je v zahradách soukromých, kterých v Ostravě, v okolí i celé ČR vzniká velké množství. Názory lidí se také mění, stále v posledních letech nabývá na významu zahrada kvalitně udržovaná, snad i profesně založená, už jen bez laických zásahů. To všechno je úkol pro absolventy zahradnických oborů.
Projekt LIFE Osmoderma chrání páchníka hnědého
Chráněnou krajinnou oblast Poodří navštívila monitorovací skupina z Bruselu, a to kvůli projektu LIFE Osmoderma, který se zaměřuje na ochranu páchníka hnědého. Brouk přežívá ve starých vrbách v Poodří a ochránci z Arniky věří, že se brzy zabydlí i v nově vysazených dubech a hrušních. Bruselští kontroloři ocenili například vrby hlavaté u Pasečného mostu ve Studénce nebo nové výsadby v Košatce. V průběhu pětiletého projektu LIFE Osmoderma Arnika vysadí více než 2000 nových stromů. Dalších 955 vzrostlých stromů ošetří. Na projektu spolupracuje s ČSOP Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.
Kraj uzavřel dobrovolnou dohodu s OKK Koksovny
Moravskoslezský kraj navazuje na jednání s velkými podniky v regionu a uzavírá nové dobrovolné dohody. Těmi se zúčastněné strany zavazují ke krokům, kterými nad rámec zákonných povinností pomohou zlepšit ovzduší v regionu. Každoroční hodnocení potvrdila, že všechny strany své závazky splňovaly. Dohody byly uzavřeny na dobu určitou, jejich platnost již skončila. Kraj proto obnovil jednání a podepisuje dohody nové. Počátkem června to bylo se společností OKK Koksovny.
Palkovice ušetří důslednějším tříděním, zjistila to analýza odpadu
Domácnosti z Palkovic a Myslíku vyhazují na skládku zbytečně hodně odpadu, který by se dal ještě využít. Obec si nechala udělat analýzu obsahu několika kontejnerů a zjistila, že při důslednějším třídění by mohla na skládkovném výrazně ušetřit.
Radek Klvač, AZ ENVI: “Analyzujeme, jak v té dané obci ten odpad občané třídí, jestli lze z toho ještě vytřídit některé využitelné odpady jako papír, plasty, sklo, kovy atd. Prioritně je to pro obec, aby mohla z toho analyzovat a mohla si nastavit správný způsob sběru odpadu. Zejména jsme tam našli samozřejmě plasty, nápojové kartony, uhynulá zvířata jsme tam objevili. V současné době vzhledem ke krizi, která je v České republice, tak jsme našli hodně jídla, tedy gastroodpadu. Takže je vidět, že lidé stále plýtvají potravinami.”
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje, Kraj spustil přijímání žádostí o dotaci na výměnu kotlů
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další kolo kotlíkových dotací. Lidé si od 13. června žádají o příspěvek na ekologické zdroje tepla. Podrobnosti k tématu Jan Krkoška, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den přeji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letos je to čtvrté kolo výzvy. Pro koho je určeno?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Čtvrté kolo výzvy je tady. Samozřejmě je to takové turbulentní, protože samozřejmě tím, co se děje okolo nás, zdražování energií a plynů, ale přesto v podstatě jdeme do čtvrtého kola téhle kotlíkové výzvy. Je to určeno pro rodinné domy, bytové domy a také pro rekreační objekty, které jsou bytového charakteru.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je znát, že lidé najednou začali váhat s výměnou, aby se nezbavili kotle třeba na dřevo, aby v případě nějakých problémů s dodávkami plynu měli nějaký záložní plán?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě okolo nás se to jaksi šušká. Nicméně, co se týká přímo té kotlíkové výzvy, my jsme v minulosti udělali jakousi absorpci žadatelů, kteří by měli zájem o výměnu. Já si myslím, že v tuto chvíli máme jakési to číslo a povědomí o tom, kde se ty kotle chtějí vyměňovat a to se jaksi stále drží. Ano, musím říct, že lidé jsou velmi opatrní. Jsou opatrní i s tou výměnou plynových kotlů a hledají alternativu, samozřejmě za ten plynový kotel.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Výzva je koncipována trošku jinak než ty předchozí. Kraj nejdříve vyzýval lidi, aby dali vědět kolik jich bude o dotaci žádat a na základě toho až kraj dostal jakýsi obnos ze státní pokladny, jak to dopadlo? Kolik to nakonec je?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Byla to taková tzv. předvýzva žadatelů, kdo má zájem. My jsme komunikovali s úřady, ORP na základě jakýchsi žádostí. Máme dneska potvrzeno okolo 5 a půl tisíc žadatelů o tuhle kotlíkovou dotaci a v celkové alokaci asi okolo osm set padesát milionů korun. Takže skoro zase jedna miliarda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, pokryjete pět a půl tisíce žádostí z té celkové částky?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: V tuto chvíli ano, přesně tak. Máme pět a půl tisíc připravených žadatelů na výměnu kotle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když už jsme u těch čísel, kolik tedy celkem bude poté, co uspokojíte letošních pět a půl tisíce žadatelů, kolik celkem bude vyměněno v kraji kotlů?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: My v tuto chvíli máme vyměněno od toho, kdy začaly kotlíkové dotace dvacet čtyři tisíc kotlů. Tím, když připočítáme dalších pět tisíc kotlů, budeme mít třicet tisíc kotlů. Pořád bude zbývat okolo dvaceti tisíc kotlů, abychom ještě stále vyměnili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na co žadatelé letos dotaci dostanou?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě jsou to, jak jsem zmiňoval, jsou to tepelná čerpadla, jsou to kotle na biomasu a také plynové kondenzační kotle. Záměrně jsem to řekl jako poslední plynové kondenzační kotle, poněvadž dneska je opravdu velký boom a trend ty tepelná čerpadla, protože víme, co se děje znova s tím plynem a s tou energií.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Měli bychom také připomenout, že žádat mohou také lidé, kteří už v loňském roce si vyměnili kotel, je to tak?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to tak, je to od roku 2001 od ledna, takže lidé si můžou i zpětně žádat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Od kdy se žádosti podávají to už víme, to už je teď u rozjezdu. Jakým způsobem letos?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tyhle žádosti čtvrté kotlíkové výzvy se budou moci podávat v plné formě od 13. 6. od deseti hodin, ale také do deseti dnů by měla přijít formální žádost, což znamená vytisknout, dát do obálky nebo datovou schránkou a zaslat na ten krajský úřad.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se dozví žadatel, že třeba spadl pod čáru? To znamená, že se do těch pěti a půl tisíců nedostal?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Naši lidé z Moravskoslezského kraje budou v kontaktu s žadateli a budou je kontaktovat. To je jedna věc, druhá věc, existuje webová stránka, na které žadatele uvidí, kdo je pod čarou a kdo může počítat s touhle dotací.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abychom předali našim divákům úplné informace, zkusme říci, jak se za tu dobu, co kotlíkové výzvy jsou, existují a lidé dostávají dotace na výměnu na ekologický kotel, zlepšilo ovzduší tedy v Moravskoslezském kraji?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: V podstatě vypustíme do ovzduší o tři sta tun méně prachových částic, což s hydrometeorologický stále monitorujeme, to jsou údaje, které nás přesvědčují o tom, že to má smysl ta výměna kotlů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě možná mě napadá otázka. Vy jste řekl, že zhruba 20 tisíc kotlů ještě tady zůstane na výměnu nebo bude čekat na výměnu. Znamená to, že v příštím roce bude další kolo kotlíkových dotací?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Toto je otázka asi na ministerstvo životního prostředí, protože tak, jak víme, že v tuto chvíli je ta doba turbulentní s tou energií a s plynem jako takovým, budeme doufat, že samozřejmě budeme pokračovat ve výměně, protože těch dalších 20 tisíc kotlů potřebujeme vyměnit. Budu věřit, že ty zdroje na nějaký ten typ kotle určitě ještě budou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor pane náměstku a s vámi se loučím. Náš dnešní díl končí na viděnou u dalšího. Mějte se hezky.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Mějte se krásně.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u dalšího dílu ekomagazínu, přinášíme novinky ze světa ekologie. Tentokrát vás zavedeme na oblíbený Festival květin a bylin, dozvíte informace k probíhající další vlně dotací na výměnu starého neekologického kotle. Projekt LIFE Osmoderma chrání brouka páchníka hnědého a kraj podepisuje další dobrovolné dohody, které cílí na zlepšování životního prostředí regionu.
Festival květin a bylin přilákal tisíce zahrádkářů
Střední zahradnická škola Ostrava patří mezi nejlepší odborné školy v zemi. Studentům nabízí obor zahradnictví, zaměřený na exteriéry, interiéry a design a také přírodovědné lyceum. Praktická výuka studentů probíhá především ve školním zahradnictví a v posledních letech rovněž v Parku zahrad, který se chlubí edukativním charakterem s vysokým designovým přesahem.
Historie Střední zahradnické školy Ostrava se začala psát už v roce 1907. Škola s tradicí je unikátní právě v našem průmyslovém regionu.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Střední zahradnická škola je jediná svého druhu v rámci MS kraje svým čtyřletým maturitním oborem zahradnictví. Škola má do tří set žáků, počet se každoročně malinko mění.”
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Obor zahradnictví je obor hodně široký a zahrnuje zelinářství, ovocnářství, školkařství, floristiku, zakládání zahrad, které je teď hodně oblíbené.”
Před pár lety škola získala evropské peníze na vybudování ojedinělého Parku zahrad, který vznikl na nevyužitém pozemku MS kraje. Cyklus zahrad provází návštěvníky romantickými kouty renesanční zahrady, okázalým barokem s nádherně se ve větru vlnícími travinami, francouzskou zahradou s úhlednými náměstíčky nebo středověkou zahradou s ukázkou rajského dvora.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Park zahrad je účelové zařízení v rámci modernizace výuky pro žáky Střední zahradnické školy, který vznikl v letech 2016-17. Je to vlastně taková stylizovaná ukázka reminiscence historických zahrad. Právě se nacházíme v zahradě moderní, která je pojata trošku jinak. Je pojata jako ukázka okolní krajiny Ostravy ze 70. - 80. let. Je to prakticky ukázka haldy s typickými náletovými dřevinami, které vidíte tady všude kolem. Žáci tady, v tomto Parku zahrad, mají možnost vykonávat praxi. My tu jejich praxi potřebujeme, protože každá zahrada vyžaduje péči a údržbu, takže se jí snažíme udržovat tak, aby sloužila i dalším generacím.”
Škola aktuálně spolupracuje se společností Diamo na projektu bezejmenného potoka, jehož koryto kopíruje část Parku zahrad. Vzniknout by tu měl meandrující živý potok, vyčištěný a osázený dřevinami.
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Inspirací pro rekonstrukci bezejmenného potoka se vlastně stala ekologická záležitost. Voda v tomto potoce bývá KHS pravidelně kontrolována a z hlediska používání herbicidů jednak v našich prostorách a jednak v polních podmínkách v okolí, tak proto jsme se rozhodli, že potok by mohl být zlepšený a mohl by být širším krajinářským prvkem v blízkosti Parku zahrad.”
Výsledky praktické výuky studentů škola pravidelně prezentuje na Festivale květin a bylin. Návštěvníci školního zahradnictví tak vybírají z koberců kvetoucích kytek balkónovek i trvalek, velkého množství stromků a keřů. Během dvoudenní akce se tam vystřídají tisíce koupěchtivých zahrádkářů. Nabídka je tak pestrá, že je těžké vybrat jen některé druhy. Pěstební skleníky hýří barvami i druhovostí rostlin.
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku: “Teď se nacházíme ve skleníku, který bývá vytápěn, využíváme ho na produkci balkonových rostlin a letniček. Tady se teď nachází mnoho balkonových květin, které jsou nyní aktuální a které se teď prodávají. Máme dalších devět skleníků, ve kterých naši žáci pracují na zahradnických pracích během celého roku. Máme ještě spoustu doplňkové činnosti, vysazujeme truhlíky pro různé úřady, většina rostlin, i když se neprodají, jsou někde vysazeny.”
Součástí květinovo-bylinkového festivalu jsou také floristické ukázky. Studentky vázaly kytice podle nejnovějších a také velmi žádaných trendů.
Natálie Švanová, studentka 3. ročníku, obor zahradnictví: “Přichází móda lučních kytek, většinou to jsou kytice, které si můžete natrhat někde na louce nebo si je můžete koupit.
Hana Večerková, studentka 3. ročníku, obor zahradnictví: “ Letos frčí hlavně okrasné, lidé už upouští od užitkových zahrad, jedou hodně trvalkové záhony. Hodně oblíbené jsou především traviny a také luční květiny. Květiny - hlavně jemné barvy, takové romantické zbarvení spíše a myslím si, že luční květiny, které lidé vidí na procházkách, tak si je rádi dávají do kytic a využívají spíše přírodních stylů.”
Lenka Vavrečková, zástupce ředitele pro praktickou výuku: “Samozřejmě i tato činnost podléhá nějakým trendům. Jsou nové a nové druhy balkónovek, lidé nejraději by chtěli pěstovat to, co nejdéle vydrží. Stále nejoblíbenější jsou pelargonie a surfínie, to jsou druhy rostlin, které budou stabilní stálice balkonů. Objevují se lobélie a teď hodně lidé nasazují truhlíky barevně, aby byly pestré.”
Jan Šenk, ředitel, Střední zahradnická škola, Ostrava: “Z hlediska zahradní tvorby se za poslední 30 let výrazně proměnil vztah lidí k zahradě. Jednak přibylo občanské zástavby, satelitní městečka, významně ubylo výstavby pro hromadné bydlení, tedy sídliště a podobně a všude jsou zásahy zahradníků potřeba. Ale daleko větší zdroj obživy pro naše absolventy je v zahradách soukromých, kterých v Ostravě, v okolí i celé ČR vzniká velké množství. Názory lidí se také mění, stále v posledních letech nabývá na významu zahrada kvalitně udržovaná, snad i profesně založená, už jen bez laických zásahů. To všechno je úkol pro absolventy zahradnických oborů.
Projekt LIFE Osmoderma chrání páchníka hnědého
Chráněnou krajinnou oblast Poodří navštívila monitorovací skupina z Bruselu, a to kvůli projektu LIFE Osmoderma, který se zaměřuje na ochranu páchníka hnědého. Brouk přežívá ve starých vrbách v Poodří a ochránci z Arniky věří, že se brzy zabydlí i v nově vysazených dubech a hrušních. Bruselští kontroloři ocenili například vrby hlavaté u Pasečného mostu ve Studénce nebo nové výsadby v Košatce. V průběhu pětiletého projektu LIFE Osmoderma Arnika vysadí více než 2000 nových stromů. Dalších 955 vzrostlých stromů ošetří. Na projektu spolupracuje s ČSOP Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.
Kraj uzavřel dobrovolnou dohodu s OKK Koksovny
Moravskoslezský kraj navazuje na jednání s velkými podniky v regionu a uzavírá nové dobrovolné dohody. Těmi se zúčastněné strany zavazují ke krokům, kterými nad rámec zákonných povinností pomohou zlepšit ovzduší v regionu. Každoroční hodnocení potvrdila, že všechny strany své závazky splňovaly. Dohody byly uzavřeny na dobu určitou, jejich platnost již skončila. Kraj proto obnovil jednání a podepisuje dohody nové. Počátkem června to bylo se společností OKK Koksovny.
Palkovice ušetří důslednějším tříděním, zjistila to analýza odpadu
Domácnosti z Palkovic a Myslíku vyhazují na skládku zbytečně hodně odpadu, který by se dal ještě využít. Obec si nechala udělat analýzu obsahu několika kontejnerů a zjistila, že při důslednějším třídění by mohla na skládkovném výrazně ušetřit.
Radek Klvač, AZ ENVI: “Analyzujeme, jak v té dané obci ten odpad občané třídí, jestli lze z toho ještě vytřídit některé využitelné odpady jako papír, plasty, sklo, kovy atd. Prioritně je to pro obec, aby mohla z toho analyzovat a mohla si nastavit správný způsob sběru odpadu. Zejména jsme tam našli samozřejmě plasty, nápojové kartony, uhynulá zvířata jsme tam objevili. V současné době vzhledem ke krizi, která je v České republice, tak jsme našli hodně jídla, tedy gastroodpadu. Takže je vidět, že lidé stále plýtvají potravinami.”
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje, Kraj spustil přijímání žádostí o dotaci na výměnu kotlů
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další kolo kotlíkových dotací. Lidé si od 13. června žádají o příspěvek na ekologické zdroje tepla. Podrobnosti k tématu Jan Krkoška, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den přeji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letos je to čtvrté kolo výzvy. Pro koho je určeno?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Čtvrté kolo výzvy je tady. Samozřejmě je to takové turbulentní, protože samozřejmě tím, co se děje okolo nás, zdražování energií a plynů, ale přesto v podstatě jdeme do čtvrtého kola téhle kotlíkové výzvy. Je to určeno pro rodinné domy, bytové domy a také pro rekreační objekty, které jsou bytového charakteru.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je znát, že lidé najednou začali váhat s výměnou, aby se nezbavili kotle třeba na dřevo, aby v případě nějakých problémů s dodávkami plynu měli nějaký záložní plán?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě okolo nás se to jaksi šušká. Nicméně, co se týká přímo té kotlíkové výzvy, my jsme v minulosti udělali jakousi absorpci žadatelů, kteří by měli zájem o výměnu. Já si myslím, že v tuto chvíli máme jakési to číslo a povědomí o tom, kde se ty kotle chtějí vyměňovat a to se jaksi stále drží. Ano, musím říct, že lidé jsou velmi opatrní. Jsou opatrní i s tou výměnou plynových kotlů a hledají alternativu, samozřejmě za ten plynový kotel.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Výzva je koncipována trošku jinak než ty předchozí. Kraj nejdříve vyzýval lidi, aby dali vědět kolik jich bude o dotaci žádat a na základě toho až kraj dostal jakýsi obnos ze státní pokladny, jak to dopadlo? Kolik to nakonec je?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Byla to taková tzv. předvýzva žadatelů, kdo má zájem. My jsme komunikovali s úřady, ORP na základě jakýchsi žádostí. Máme dneska potvrzeno okolo 5 a půl tisíc žadatelů o tuhle kotlíkovou dotaci a v celkové alokaci asi okolo osm set padesát milionů korun. Takže skoro zase jedna miliarda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, pokryjete pět a půl tisíce žádostí z té celkové částky?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: V tuto chvíli ano, přesně tak. Máme pět a půl tisíc připravených žadatelů na výměnu kotle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když už jsme u těch čísel, kolik tedy celkem bude poté, co uspokojíte letošních pět a půl tisíce žadatelů, kolik celkem bude vyměněno v kraji kotlů?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: My v tuto chvíli máme vyměněno od toho, kdy začaly kotlíkové dotace dvacet čtyři tisíc kotlů. Tím, když připočítáme dalších pět tisíc kotlů, budeme mít třicet tisíc kotlů. Pořád bude zbývat okolo dvaceti tisíc kotlů, abychom ještě stále vyměnili.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na co žadatelé letos dotaci dostanou?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Samozřejmě jsou to, jak jsem zmiňoval, jsou to tepelná čerpadla, jsou to kotle na biomasu a také plynové kondenzační kotle. Záměrně jsem to řekl jako poslední plynové kondenzační kotle, poněvadž dneska je opravdu velký boom a trend ty tepelná čerpadla, protože víme, co se děje znova s tím plynem a s tou energií.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Měli bychom také připomenout, že žádat mohou také lidé, kteří už v loňském roce si vyměnili kotel, je to tak?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to tak, je to od roku 2001 od ledna, takže lidé si můžou i zpětně žádat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Od kdy se žádosti podávají to už víme, to už je teď u rozjezdu. Jakým způsobem letos?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tyhle žádosti čtvrté kotlíkové výzvy se budou moci podávat v plné formě od 13. 6. od deseti hodin, ale také do deseti dnů by měla přijít formální žádost, což znamená vytisknout, dát do obálky nebo datovou schránkou a zaslat na ten krajský úřad.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se dozví žadatel, že třeba spadl pod čáru? To znamená, že se do těch pěti a půl tisíců nedostal?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Naši lidé z Moravskoslezského kraje budou v kontaktu s žadateli a budou je kontaktovat. To je jedna věc, druhá věc, existuje webová stránka, na které žadatele uvidí, kdo je pod čarou a kdo může počítat s touhle dotací.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abychom předali našim divákům úplné informace, zkusme říci, jak se za tu dobu, co kotlíkové výzvy jsou, existují a lidé dostávají dotace na výměnu na ekologický kotel, zlepšilo ovzduší tedy v Moravskoslezském kraji?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: V podstatě vypustíme do ovzduší o tři sta tun méně prachových částic, což s hydrometeorologický stále monitorujeme, to jsou údaje, které nás přesvědčují o tom, že to má smysl ta výměna kotlů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě možná mě napadá otázka. Vy jste řekl, že zhruba 20 tisíc kotlů ještě tady zůstane na výměnu nebo bude čekat na výměnu. Znamená to, že v příštím roce bude další kolo kotlíkových dotací?
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Toto je otázka asi na ministerstvo životního prostředí, protože tak, jak víme, že v tuto chvíli je ta doba turbulentní s tou energií a s plynem jako takovým, budeme doufat, že samozřejmě budeme pokračovat ve výměně, protože těch dalších 20 tisíc kotlů potřebujeme vyměnit. Budu věřit, že ty zdroje na nějaký ten typ kotle určitě ještě budou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor pane náměstku a s vámi se loučím. Náš dnešní díl končí na viděnou u dalšího. Mějte se hezky.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Mějte se krásně.
Redakčně upraveno / zkráceno.
