Povodí Odry provádí zásahy na tocích ekologickým způsobem

Státní podnik Povodí Odry jako správce významných vodních děl, provádí provozní zásahy ekologickým a k přírodně šetrným způsobem. Na vodních tocích vznikají rybí přechody, upravují se tak, aby bezpečně a plynule převáděly průtoky vody a umožnili migraci živočichů a také se například některé stávající malé vodní nádrže postupně doplňují o tůně, ostrovy nebo litorální zóny, které pak podporují místní mikroklima, jsou zásobárnou vody pro zvěř a lidé tato místa vyhledávají k odpočinku.

O 30 malých vodních nádrží se stará státní podnik Povodí Odry ekologickým, přírodě blízkým způsobem. Malé vodní nádrže jsou účinnou ochranou proti povodním, oblíbeným místem rybářů a vyhledávaným místem pro odpočinek. S nastupující klimatickou změnou získávají malé nádrže další významný rozměr. Mohou sloužit jako lokální biotop, který poskytuje stanoviště pro rozmanité druhy fauny a flóry, vytváří místní mikroklima a také jsou zásobárnou vody pro zvěř.

Šárka Vlčková, mluvčí, Povodí Odry, s. p.: “U některých starších nádrží doplňujeme přírodě blízké prvky, jako například tůně a ostrovy, ale i takzvané litorální zóny. Při těchto činnostech je nutné odbahňování nádrží nebo rekonstrukce funkčních objektů. U nově připravovaných nádrží jsou zmíněné ekologické prvky součástí projektu.”

Od roku 2012 do roku 2022 vodohospodáři doplnili přírodě blízká opatření u starších malých vodních nádrží i nově budovaných. U deseti vodních děl tak významně přispěli ke zlepšení ekologické stability krajiny, podpoře rozmanitosti životního prostředí a zmírňování působení sucha na krajinu.

Vodohospodáři údržbu vodních toků provádí nejen ekologicky, ale zároveň s respektem k přírodním zákonitostem. Jedná se hlavně o údržbu štěrkových a hlinito-štěrkových lavic v korytech vodních toků. Od roku 2017 se státní podnik Povodí Odry zaměřil na údržbu štěrkonosných lavic na Ostravici, Olši, Morávce a dalších tocích v celkovém objemu 55 tisíc m3 štěrku.

“Tento způsob úpravy se provádí zejména v povodí řeky Morávky, přírodní památky, takzvané Skalické Morávky. Kdy na základě projekce průtoků a stavech v příslušném povodí je možné přistoupit na sestupné povodňové větvi přistoupit k posílení povodňových průtoků zvýšeným odtokem z nádrže, který zajistí posunutí štěrkových lavic a jejich přirozený vývoj a uvedení do inertního stavu.”

“Po průchodu velké vody se v říčním korytě tvoří náplavy, a to převážně na obdobných místech. Povodňové průtoky tento více či méně rovnovážný stav stav periodicky nepravidelně narušují. Vzniká tak fenomén štěrkových lavic, kdy na jedné straně, kdy velké průtoky nánosy posouvají dále po toku a na druhé dochází po kulminaci na sestupné povodňové vlně k jejich usazování a vytváření nových nánosů. Takto nově vzniklé sterilní biotopy z usazených sedimentů prospívají některým chráněným rostlinám, například třtině pobřežní a vzácným druhům dřevin jako vrba šedá a lýkovcová.”

Po určité době lavice postupně přirozeně zarůstají vegetací a náletovými dřevinami. Bohužel se tak snižuje kapacita průtoku a navíc kořeny stromů brání posunu a pohybu štěrkových lavic. Tím je snížena protipovodňová ochrana.

“V případě uvolnění dřevin za povodně se navíc mohou vytvářet nahodilé zátarasy, a tak rovněž ohrožovat ochranu okolí řek před povodněmi. Asi polovina štěrkových nánosů je ponechána v korytě a zbývající objem odtěžených sedimentů je použit pro úpravy vodních toků.”

Stranou pozornosti vodohospodářů nezůstaly ani jezy a spádové objekty. Upravují je tak, aby byly migračně prostupné vodním živočichům, proto se budují tzv. „rybí přechody“. Zásahy do přirozené trasy řek v minulosti způsobily ztrátu jejich přirozené členitosti, zrychlil se průtok, došlo k omezení migrace vodních živočichů a zároveň se snížila samočistící schopnost toku. Proto Povodí Odry přistupuje přednostně k renaturaci, tedy opětovnému navracení přirozenosti vodních toků. Hlavním cílem revitalizací je postupné zmírnění sucha a zlepšení životních podmínek pro vodní rostliny a organismy.

Peníze z reuse centra použijí v Opavě na obnovu zeleně

V areálu opavských technických služeb bylo otevřeno re-use centrum. Lidé zde mohou odložit nepoškozené věci, které tak najdou uplatnění. Zájemci si je mohou odnést zdarma nebo za symbolický poplatek, který bude použitý na obnovu zeleně ve městě. Podobný koncept funguje už dva roky také v Ostravě.

první návštěvnice re-use centra: „Tady mám úplně novou konvičku na čaj nebo kávu, kterou jsem kdysi dostala. Tak to tady ráda předám, aby to ještě někomu udělalo radost.“

Regály právě vzniklého re-use centra se začínají postupně plnit věcmi, které už někdo nepotřebuje, ale jiný by je ještě mohl použít. Jsou tady třeba obrazy, nádobí, hračky, knihy, různé dekorační předměty. Za normálních okolností by tyto nepotřebné, ale stále zachovalé věci, skončily na skládce. Teď dostaly šanci na restart.

Kamil Zaoral, pracovník Re-use centra: „Měla by to být záchrana ještě použitelných věcí, které by lidé jinak vyhodili ve sběrném dvoře.“

Nepotřebné věci sem mohou lidé sami přinést. Některé předměty ale putují do re-use centra přímo z kontejnerů ve sběrným dvoře.

Založení re-use centra by mělo snížit množství směsného komunálního odpadu, který je vyvážený na skládku. Podle Zákona o odpadech se bude do roku 2030 postupně snižovat množství ukládaného odpadu na skládky a zároveň se bude zvyšovat poplatek za jeho uložení.

Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora Opavy: „Vznik tohoto centra je jedním z opatření, které by mohlo pomoci ke snížení odpadu, který odvážíme na skládku.“

Regály se začínají pomalu zaplňovat věcmi. Ty teď čekají na své nové majitele, kterým by mohly ještě posloužit. Přinést zde můžete v podstatě cokoliv, u čeho je možné zaručit hygienickou nezávadnost a bezpečné užívání.

Jan Hazucha, ředitel, Technické služby Opava: „Pro re-use centrum jsme vyčlenili část prostor skladu na sběrném dvoře. V případě, že ten prostor se bude jevit jako nedostatečný, tak jej dále rozšíříme."

Prozatím je zde otevřeno 2x týdně, ve středu a v sobotu. Zatímco odložit zde nepotřebné věci mohou pouze obyvatelé Opavy a městských částí, odnést si je může za symbolický poplatek kdokoliv. Peníze, které odevzdá do pokladničky, pak budou použity na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě.

Václav Zyder, ředitel CEVYKO a. s., Třídící linku na komunální odpad postaví v Havířově v roce 2025

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Havířovská společnost Cevyko definitivně rozhodla, že třídící linku na zpracování komunálního odpadu postaví mezi bývalými doly. Projekt počítá také s fotovoltaickou elektrárnou. Provoz by chtěla společnost spustit v roce 2026. Víc se už od ředitele společnosti Václava Zydera. Dobrý den, vítejte.

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Dobrý den Vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, na začátku, než se začneme vůbec bavit o konkrétní třídící lince, kterou budete stavět, vezmeme to trošku zeširoka. Odpad dnes už víceméně vnímáme jako surovinu. Jaké formy třídění u nás máme a jaké jsou novinky? Nemusíme zacházet úplně do podrobností, ale zarámujme to.

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Možnosti jsou hodně široké. Je dobře, že se začíná vnímat opravdu odpad jako surovina, nejenom jako nepotřebná věc, kterou je potřeba zahrabat do země, protože opravdu velmi velká část odpadů, značná část odpadu lze využít. Má buďto nějaký surovinový potenciál, lze ji využít pro výrobu nových výrobku, anebo má přinejmenším alespoň energetický potenciál a můžeme tím vyrobit energii, kterou potřebujeme všichni v podobě buď elektřiny, nebo tepla. Takže co se týče toho třídění odpadu a tak dále, těch možností je velká spousta. Každá obec, když se bavíme o komunálních odpadech, to má nastavené různě. Je to dáno zejména tím vývojem, jak ta situace s těmi komunálními odpady se v té obci vyvíjela. O tom, jaká je zástavba, složení obyvatel. Takže můžeme to mít od různých "door to door" systému, což znamená, že se opravdu třídí dům od domu. Lidé mají všechny nádoby na veškeré tříděné komodity přímo u sebe doma, což je takový poměrně hodně rozšířený moderní trend, který má za cíl maximalizovat tu ochotu těch lidí třídit, potom můžeme mít sběrná hnízda. To znamená, že v daných oblastech, ddchozích vzdálenostech pro ty obyvatele máme ty kontejnery velkokapacitní, které se vyváží. Můžeme mít i pytlové svozy místo nádobách. Takže opravdu ta škála je široká a musí se ten systém nastavovat a posuzovat produkt podle daného místa, dané municipality.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už nějakou dobu se v Česku hovoří o tom, že by se PET lahve zálohovali. Je to vzor, který funguje v Německu a nově na Slovensku. Jak by to mohlo vypadat u nás?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Samotná myšlenka zálohování není špatná. Třeba v ČR máme zálohování už roky. Často veřejnost si plete zálohování petek, že budou fungovat stejně jako například ty lahve od piva. Lahve od piva jsou úžasné v tom, že jsou skleněné a jsou plně znovu použitelné, opakovaně, vymyjí se, znova se naplní, vrátí se. U PET lahví to nefunguje. PET lahev, když se bude zálohovat, když jí občané budou vracet někde do sběrných míst, automatů, potká jí úplně stejný osud jako teď, když jí hodí do žluté nádoby. To znamená, že ona projde drcením, mytím, regranulováním a přidáním do nového výrobku. Jde o to, že zálohovací systém se musí zavádět, pokud nefunguje žádný jiný systém. Například ve Francii vyberou systémem tříděných odpadů, to znamená pro nás žlutých nádob, zhruba dvě petky z deseti. Tam to dává plný smysl, ale u nás v ČR systém, který máme zavedený, vytřídí osm petek z deseti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že to nemá význam vůbec?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Dalo by se říct, že nemá to význam. Nebo máme nastaveny propracovaný systém a vedle něho budeme budovat nový systém za opravdu miliardy, který má odčerpat ty petky z těch žlutých nádob a dostat je někam. Teď jde o to, jaký je účel. Pokud je ten účel opravdu ekologický, je to hezké. Pokud by nefungoval ve žlutém systému, tak ano. Bohužel tady spíše se bavíme o tom, komu to má prospět. A zálohový systém v ČR by prospěl zejména ekonomickým společnostem, takže nemůžeme se bavit o ekologickém přínosu, ale spíše o finanční motivaci určitých společností, které jsou v tom angažován.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k té řídící lince, která se má začít stavět v roce 2025. Bavme se o tom termínu. To znamená do řídící linky půjde komunální odpad z Karvinska a z Novojičínska, z měst, které s vámi uzavřely dopředu nějakou smlouvu. Půjde tam veškerý odpad?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Nejde ani tak o smlouvu, ale ten celý projekt. Společnost Cevyko je čistě municipální společnost. Je vlastněna municipalitami, není tam žádný soukromý subjekt, který by nakládal s odpady a měl z toho mít nějaký profit. Cílem těch, kteří vlastní tu společnost Cevyko, je, aby si zabezpečili do budoucna dlouhodobé, funkční a řádné plnění povinnosti z hlediska zákona a efektivní nakládání s těmi odpady. A aby měli pod kontrolou to, jak se s těmi odpady nakládá, že opravdu se to dělá maximálně možně ekologicky a zároveň i efektivně a za nějakých přijatelných ekonomických podmínek. To znamená, že se tam netvoří nějaký zbytečný zisk, který by odtékal kdoví kam, ale že ten zisk buďto bude zůstávat přímo těm obcím a městům, anebo nejlépe nebude ani vznikat, tudíž nebudou ty obce muset tolik platit do toho systému. Takže je to spíše o těch obcích a městech, které jsou do té společnosti zapojeny, protože oni jsou těmi akcionáři. Z těchto obcí a měst by měl jít komunální odpad do této společnosti, do tohoto zařízení. Jedná se o směsný komunální odpad, potom separované odpady v podobě plastu a papíru, to znamená žlutých a modrých nádob a potom vybrané druhy velkoobjemových odpadů, zejména nábytek, okna vyhozená atd. To, co občané vyseparují ve sběrných dvorech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno se s tímto odpadem bude v třídící lince dít?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Zjednodušeně řečeno třídící linka, která má za úkol z té směsi, která je sama o sobě nevyužitelná přímo nebo je nepoužitelná tak, jak se vyžaduje, má za úkol vytáhnout a roztřídit jednotlivé složky na jedno druhové hromádky, když si to představíme. Takže ona má za úkol vzít a ze všech těchto odpadů udělat hromádku, například čirých petek, modrých petek nebo polypropylenového plastu, hdp plastu, takového papíru, jiného papíru tak, aby to byl materiál zajímavý pro následující zpracovatelský sektor, aby pro ty recyklační společnosti to byl dobrý materiál jako vstup a měli zájem ho odebírat a kupovat a tudíž se maximum možného odpadu přeměnilo na surovinu a dostalo se do recyklace. Dalším úkolem je, že když nám zbyde nějaké množství, které je nerecyklovatelné, ale má energetický potenciál, to znamená hoří, abychom ho upravili pro vhodný energetický zdroj. Někoho, kdo provozuje takový energetický zdroj, je schopný z toho vyrobit energii, abychom mu to dodali, on z toho vyrobil energii, která se uplatní zase v dané lokalitě, protože tím dokážeme nahradit alespoň část fosilních paliv.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takového odpadu budete v této třídit si lince schopni zpracovat ročně?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Zařízení máme koncipováno na 90 tisíc tun odpadu za rok a mělo by to pokrýt potřeby Karvinska a Novojičínska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že také počítáte s fotovoltaickou elektrárnou, jaký úkol v tom všem, v tom velkém projektu bude mít?

Václav Zydera, ředitel Cevyko a. s.: Protože jsme municipální společnost, naším cílem je taky to vybudovat, pokud možno co nejzeleněji. Zjednodušeně řečeno nebo aby ten provoz měl co nejmenší dopad na životní prostředí a byl koncepčně dobře fungující. Takže chceme tam uplatnit samozřejmě nejnovější trendy. Například při výrobě energie, protože plochy střech potřebných objektů budou mít nějakých 10 tisíc metrů čtverečních, což je velmi významná plocha, než aby jen tak ležela ladem, můžeme ji využít pro umístění fotovoltaických panelů a ty nám umožní vyrobit si vlastní energii, zelenou energii potřebnou pro právě zpracování těch odpadů. Dále jsou tam v té lokalitě i pozemky, které jsou těžko využitelné, protože například je tam zrekultivovaná stará bývalá skládka města Havířova někde z osmdesátých let. Takže tyto pozemky rovněž mohou být využity například pro fotovoltaickou elektrárnu, která už může sloužit nejen pro potřeby tohoto závodu, ale i širšího okolí, protože v okolí závodu se počítá s vybudováním dalších subjektů navazujících nebo v oblasti cirkulární ekonomiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor a s Vámi se budu těšit u dalšího dílu na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.