Dobrý den, sledujete TV Polar, na řadě je Ekologický magazín, pojďte se podívat, na co jsme se tentokrát zaměřili.

Města MSK získaly ocenění za třídění odpadu

300 měst MS kraje se zúčastnilo soutěže o nejlepší nakládání s odpady. Při slavnostní ceremonii si vítězi přebrali ocenění v klání O keramickou popelnici, keramické sluchátko a Elektrooskara. V kraji se loni nejlépe třídilo ve Frenštátě pod Radhoštěm, Heřmanicích u Oder, Hrádku a Příboře.

Industriální prostory domu BrickHouse v Dolních Vítkovicích zaplnili představitelé měst z kraje. Rozdávaly se zde totiž prestižní ocenění za nejlepší třídění odpadů.

Konkrétně se jedná O keramickou popelnici za nejlepší nakládání s odpady, keramické sluchátko za třídění vysloužilých elektrospotřebičů a Elektrooskar se uděloval za největší procentní nárůst vytříděných elektrospotřebičů v meziročním srovnání. Města byly rozděleny do 4 velikostních kategorií.

Martina Filipová, ředitelka oddělení regionálního provozu, EKO-KOM: „Protože je zcela zřejmé, že malá obec má zcela jiné podmínky k třídění, než velké město. Tak abychom byli spravedliví, tak jsme je rozdělili do 4 kategorií. Účastníkem této soutěže je každé město, které je zapojeno do systému Eko-Kom. Až na malé, drobné obce, které se nezapojily se dá říct, že se zúčastnily všechna města a obce v kraji.“

V klání O keramickou popelnici první místo v kategorii obcí nad 10 tisíc obyvatel obhájil loňský vítěz Frenštát pod Radhoštěm. V menších kategoriích zvítězily Příbor, Hrádek a Heřmanice u Oder. Keramické sluchátko vyhrály Frýdek-Místek, Ostravice a Jeseník nad Odrou.

Karel Krejsa, porotce, ASEKOL: „Naše společnost se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů a v Moravskoslezském kraji provozujeme zhruba 1500 sběrných míst a 1000 sběrných nádob. A vyhodnocujeme sběr na obyvatele, to znamená přepočet kilogramů spotřebičů přebraných na jednoho obyvatele v dané obci.“

Sošku Elektrooskara si převzaly Raškovice, Horní Suchá a Hlučín.

Zděnka Němečková Crkvenjaš, radní MS kraje za životní prostředí: „My klademe velký důraz na podporu třídění odpadů a proto jsme velmi rádi, že se obce snaží a že jsou každým rokem lepší a lepší. My jako kraj je v tom taky podporujeme. Každý rok vydáváme miliony korun ve formě dotačních programů na podporu těch aktivit, které vedou k lepšímu třídění odpadů.“

Ve srovnání s ostatními kraji v rámci Česka se v Moravskoslezském kraji nadprůměrně třídí plasty a kovy. Občané kraje mají aktuálně možnost třídit své odpady do více než 14 tisíc veřejně přístupných barevných kontejnerů a do 40 tisíc menších nádob přímo u svých domů.

Ostravští školáci hledali pramen vody

Voda je život, ale dnes už na to často zapomínáme. Proto je velmi důležité vštěpovat dětem informace o významu vody už od školních let. Ostravské vodárny a kanalizace proto každoročně pro školáky připravují ekologickou soutěž, která vrcholí na Slezskoostravském hradě.

Slezskoostravský hrad zaplavili školáci z celé Ostravy, aby se zúčastnili finále 22. ročníku ekologické soutěže Hledej pramen vody.

Radka Vanková, mluvčí OVAK: "Snažíme se u dětí probudit lásku k vodě. Nejen tu nucenou, ale takovou tu uvědomělou, že bez vody není života. Také jsme chtěli zvednout děti od onlajnů a chatů od mobilů a poslali jsme je hledat pramen vody."

Finále se zúčastnily žáci 4. a 5. tříd. Bylo pro ně připraveno zábavné dopoledne plné her a soutěží s tématikou ekologie a vody. Nechyběly vědecké pokusy, preventivní stan strážníků, ukázka techniky policie i hasičů.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Někdo někdy řekl, že nejlepší je se učit hrou a tohle je perfektní příležitost, jak se naučit všechno o vodě zábavnou a motivační formou. Několik týmů navíc vyhrálo a věřím, že si odnášejí nejen ceny, ale i vědomosti."

Vítězným týmem letošního ročníku soutěže se stali Mořeplavci ze ZŠ Ukrajinská v Porubě.

anketa: Mořeplavci: "Soutěž byla vážně super, děkuji moc OVAKu. Moc jsme si to užil."

"S naší paní učitelkou byla strašná legrace."

Na druhém místě se umístili Klegovodníci ze ZŠ Hrabůvka a třetí příčku obsadili Námořníci ze ZŠ Ostrčilova.

Porubanům i letos budou dělat radost květinové louky

V Porubě začal výsev květinových luk. První z nich Poruba vysela už v roce 2021 na Francouzské ulici a okamžitě se stala fenoménem. Od té doby jich každým rokem přibývá.

Květinové louky dělají Porubanům radost. Zároveň slouží i jako potrava a úkryt pro hmyz a zadržují vodu v přírodě. Letos se objeví hned na 14 místech obvodu. Mimo jiné i na Hlavní třídě.

Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Poruba: ”Vyséváme letničkové směsi, tady konkrétně třeba Motýlí romanci, která obsahuje neuvěřitelné množství letniček v barevné škále od bílé až do tmavě fialové.”

Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: “My v letošním roce chystáme první etapu realizace koncepce nových výsadeb na Hlavní třídě. První etapa se bude týkat prvního úseku, čímž je úsek od kruhového objezdu směrem k Nezvalovu náměstí a na druhé straně směrem od kruhového objezdu nahoru k Alšově náměstí. Celá Hlavní třída projde třemi etapami dohromady. Musíme to rozdělit v letech jak kvůli financím, tak kvůli kapacitám.”

Nová koncepce by měla odpovídat moderním trendům a zároveň zajistí i to, že Hlavní třída bude méně nákladná a jednodušší na údržbu.

Novinkou je louka u Oblouku s názvem Včelí léto, kde bylo vyseto více jak 40 druhů rostlin a porostou až do výšky 70 cm.

Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Poruba: “Ubrali jsme na Oáze klidu, kde jsme nechali v podstatě dvě plochy přesemenit. V této chvíli už tam kvetou chrpy, nějaké jitrocele, různé trávy. Vypadá to velmi zajímavě a trošičku jsme ten objem zmenšili, asi o 10 metrů, což je úplné minimum."

Celkem bylo letos vyseto 50 kilogramů semen různých druhů rostlin. Doplněna byla i louka na Francouzské ulici, kterou si lidé od počátku zamilovali.

Renáta Hovjacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Francouzskou stále doplňujeme, aby to mělo ten správný efekt, aby ta květinová louka byla kompaktní a krásná. Přidali jsme tam v minulém roce takový průchozí chodníček, aby si občané to mohli nažít, mohli se toho dotýkat a mohli se tou loukou projít.”

Na další květinové louky se můžete těšit například na náměstích Václava Vacka, Jana Nerudy, Antonie Bejdové nebo na Havlíčkově náměstí a ulici Ludvíka Podéště.

Jiří Poulík, arborista: Menší a ozdravné ořezy stromů lze provádět i v létě

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dnešní téma Eko Magazínového rozhovoru jsou stromy, jejich nemoci a léčba. Do studia jsem si pozvala arboristu Jiřího Poulíka. Dobrý den, vítejte u nás.

Jiří Poulík, arborista: Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si v úvodu říci, jaké jsou nejčastější choroby tady u nás v Moravskoslezském kraji? Samozřejmě teď choroby stromů, myslím.

Jiří Poulík, arborista: Tak v podstatě ony nejsou jenom tady v Moravskoslezském kraji. Jsou to obecné problémy, které vidíme v celé republice. Je to problém matika Kůrovce nebo Lýkožrouta smrkového, který teďka v poslední době decimuje naše lesy, které jsou většinou jehličnaté, ale samozřejmě se tady nachází i v sídlištní zeleni, ve stromech, které rostou tady většinou na jehličnanech a smrkách. Může být klidně i na Modřínu nebo Douglasce i cizokrajné exoty. Takže to je první věc, která tady určitě je vidět kolem nás. A potom je tady takový typický problém pro Ostravu a pro severní Moravu a to je Jmelí. To je parazitická rostlina, která roste na větvích stromů, většinou Lip nebo Topolů, ale jsou i teďka dost často na Javorech a vlastně na všech ostatních stromech, jako taky se nachází. Ale tyhle, které se jmenoval na začátku, tak to jsou dominantní druhy. A to Jmelí se tady rozšířilo takovým způsobem, že se to stává skutečně problémem až takovým, že kraj vlastně do toho věnuje celkem dost peněz, aby to potlačil. Tu celou kalamitní situaci, která tady vznikla a probíhají teď programy dotační, které ošetřují nebo které mají za úkol ošetřit ty stromy proti Jmelí a zmenšit jejich odumírání nebo poškození skrz tu poloparazitickou rostlinu. Dalším ještě problémem, který taky není úplně jakoby typický pro tenhle region, ale rovněž se tady projevuje nebo alespoň projevoval ve velké míře a to je napadení jírovců Klíněnkou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve městech nebo v přírodě. Jasně, arborista, dendrolog se prochází, nachází nemocné stromy, ale ty nemoci se projevují i na stromech v zahradách. Jak si máme pomoci my?

Jiří Poulík, arborista: Určitě zrovna všechny tři, které jsem tady vyjmenoval, tak se tak projevují, zvlášť to Jmelí, to určitě zachytilo spousta ovocnářů, kteří pěstují jabloně, protože na jabloni se ten poloparazit uchytil taky poměrně značně. A úplně ty jabloně, které rostou kolem cest, komunikací, jsou v podstatě zničené tady tímto. Takže tam nezbývá než to prostě řezat. Asi nic lepšího nevymyslí. Potom samozřejmě bojují i s kůrovcem, ale tam taky je každá rada drahá. Prostě je to brouk, který se moc na nic neptá a prostě do toho stromu se zavrtá a ta obrana je fakt obtížná. Takže úplně, že bych měl nějakou neprůstřelnou radu, to asi nemám. To vás Nepotěším.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Naopak se vás zeptám, jakou radu máte pro ty, kteří navrhují, teď myslím architekty, osázení ve městech. Častokrát vidíme na těch náměstích nebo cestách docela vzrostlé stromy, ale které jsou vlastně buď vsazeny do nějakých chodníků, nebo ještě nejsou osázeny, je tam té zeminy velmi málo, Tak je to vůbec vhodné takto sázet stromy?

Jiří Poulík, arborista: Obecně se samozřejmě sází stromy do zpevněných ploch, protože ony vytváří stín a umožňují lidem na těch plochách setrvat. Protože každý ví, kdo trošku chodil ve městě po náměstí, tak ví, že za chvilku je tam hrozně teplo a že by se rád někde schoval, skryl, protože se to prostě nedá vydržet na tom sluníčku. A stromy jsou takové přirozené stanoviště, kde se ten stín dá hledat. Takže stromy určitě do těch ploch patří. Tam samozřejmě je problém nebo může být problém v tom, že se někdy nepřizpůsobí ta kořenová zóna k tomu, jaký strom se tam vysadí a jak se očekává, že bude veliký. Takže v době nedávné a i dnes to tak probíhá, že se často osadí ty stromy do takových malých betonových korýtek, které nemají třeba ani odtok pořádně vody. Takže jsou to v podstatě taková extrémní stanoviště, kde ty stromy nerostou dobře. Ale myslím si, že technologicky a technicky už je to zvládnuté, že se dá i v takovýchto stanovištích zpevněných udělat a sadit stromy, které můžou mít ten život dobrý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste ve spojitosti se jmelím hovořil o ořezech. Ty ořezy stromů se můžou provádět v průběhu celého roku, nebo je některá část roku vhodnější pro tohle ošetření?

Jiří Poulík, arborista: Ořezy stromů obecně můžou se provádět celoročně a některé typy řezů je lépe provádět v létě nebo v letním období. Některé typy řezů, zvlášť redukčních, kde dochází k silným redukcím větví, třeba z větší než je průměr 10 cm těch větví, tak je to zase naopak provádět lepší ve vegetačním klidu. A co se týče řekněme konkrétně toho Jmelí, tak tam se může ten řez provádět v podstatě kdykoliv, ale lepší je, když není vegetace, protože ho je dobře vidět. Když je vegetace, tak ono to dost zaroste do toho listí a úplně není dobře třeba rozlišitelné všechny ty řekněme koule toho Jmelí kde to je, je pro toho arboristu nebo pro toho člověka, který to dělá, složité třeba odstranit všechno. A to může být jako docela zásadní pro to, aby to Jmelí na tom stromě dál se nemnožilo. Takže třeba to jmelí konkrétně je lepší likvidovat v bezlistném stavu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké změny v souvislosti se změnami klimatu, vy jako odborník arborista, na stromech pozorujete?

Jiří Poulík, arborista: Je potřeba si uvědomit, že stromy, které rostou ve městě nebo tady v těchhle podmínkách městských prostředí, zastavěných ploch, jsou obecně principiálně v extrémních stanovištích. Takže ty stromy, na rozdíl od stromu, který roste volně v krajině nebo v lese, mají spoustu různých nebo působí na ně spoustu různých negativních vlivů, ať už jde o sucho, nedostatek přísunu vody, nedostatek živosti půdy, imise, teplota, prach, polétavé nečistoty. Takže to jsou všechno věci, které na ty stromy působí významně a dá se říct, že v globálu snižují jejich životnost ve městech. Takže strom ve městě určitě má jako řekněme poloviční, ne-li třetinovou životnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co tedy doporučujete, jak se o takové stromy starat? A teď nemyslím jenom ve městě, ale i třeba na zahradách?

Jiří Poulík, arborista: Tak obecně v poslední době fakt jako limitní pro tu životnost těch stromů na těch stanovištích je přísun kvalitní vody a dobrý půdní horizont. Lidé si někdy myslí, že stačí strom zasadit, že se tam vlastně jenom drží v té půdě, ale on potřebuje z toho čerpat taky spoustu minerálních látek, které když nemá a to je velká paleta těch látek, které on potřebuje k dispozici. No tak samozřejmě nemůže prosperovat ten strom a to se taky děje. A Takže když se zabezpečí tyhle dvě věci, které jsou relativně jednoduché, že se strom dobře zalije včas a ta půda, do které je zasazen, je alespoň trochu normální v uvozovkách. Tak já si myslím, že to je to úplně devadesát procent toho úspěchu, aby ta sazenice nebo ten strom prostě dobře obrůstala a dělá radost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za pozitivní tečku na závěr našeho rozhovoru a vám děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího tématu.

Jiří Poulík, arborista: Taky děkuju.

Redakčně upraveno / zkráceno.