Dobrý den u sledování nového dílu Eko magazínu.
Poslední černouhelná šachta jede naplno
Termín ukončení těžby černého uhlí je stanovený na konec roku 2025. Jediným producentem v České republice je Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Kvůli energetické krizi nyní těží tolik uhlí, kolik mu podmínky umožňují.
Zásoby černého uhlí na Karvinsku jsou poměrně velké a zcela jistě se nestihnou vytěžit. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě se proto snaží do konce roku 2025 vytěžit maximum uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V současné době těžba probíhá ve dvou porubech, další dva se nyní připravují a jeden je dokopaný a v připravuje se tam likvidace. jedeme ve všech hlavních parametrech podle plánu, v letošním roce vytěžíme přes milion tun uhlí. Do konce roku 2025, nebo začátku roku 2026, vytěžíme celkem 3,6 milionu tun uhlí, což jsou de facto ekonomicky vytěžitelné zásoby."
Se samotnou těžbou uhlí přímo souvisí příprava jednotlivých pracovišť. Důlní kolektivy mají v podzemí přesně stanovené úlohy.
Peter Lako, zástupce vedoucího příprav, Důl ČSM, OKD: “Přidávají se rovinové tahy, respuje se dopředu, plení se zával, odebírají se lutnové tahy, abychom dokázali udržet lutnový tah a další věci spojené s těžbou. Těžební party už vesměs jenom těží. A tento postup se každý den opakuje.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V souvislosti s pokračující těžbou přijímáme nové zaměstnance za přirozené odchody důlních pracovníků. V letošním roce jsem jich přijali už přes sto a do konce roku bychom ještě chtěli dalších 100 přijmout."
Přes množství důlní techniky a počítačů je havířina stále fyzicky velmi namáhavá práce v rizikovém prostředí.
Mikrovlnka v nemocnici - likvidace nebezpečného odpadu
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v ČR, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku, která pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad. Jedna dekontaminace obsahuje zhruba šest až sedm pytlů, které obsahují až 36 kilogramů.”
Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, což vychází na 575 kg denně včetně sobot a nedělí. Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu. Což znamená, že ho nemusíme odvážet třikrát týdně, ale až se naplní kontejner, což je jednou za měsíc. Do kontejneru se vleze zhruba 7 tun už zdekontaminovaného odpadu."
Díky této technologii nemocnice ušetří i nemalé finanční prostředky, ale hlavně šetří životní prostředí.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Každý měsíc k nám jezdí nejméně pět nemocnic z ČR i SR se podívat, jak máme zvládnutý proces logistiky i na ekonomické výsledky dekontaminace. Tato technologie je šetrná k životnímu prostředí v tom smyslu, že odpad se nemusí odvážet třikrát týdně, ale pouze jednou za měsíc, což činí roční úsporu zhruba sedm tisíc kilometrů najetých nákladním automobilem.”
Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici a máme ještě další tři nemocnice, které tuto jednotku nemají. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
Rozchodníky pokrývají střechu radnice v Opavě
Nejprve to byly vybrané zastávky městské hromadné dopravy, pak přišly na řadu střechy. Také Opava, stejně jako řada ostatních měst v Česku bojuje s přehřátými centry. Jednou z cest, jak přehřívání zmírnit, jsou mimo jiné zelené prvky na budovách.
Opava má další zelenou střechu. Nový povrch získala střecha opavské radnice v místě nad Turistickým informačním centrem na Horním náměstí, kterou původně pokrývala lepenka. Zelenými střechami město bojuje proti globálním změnám klimatu a oteplování.
Petr Popadinec, radní Opavy: “Jedním z projektů z norských fondů, kdy to je vlastně z projektu Města pro lepší život, bylo zhotovení zelené střechy nad informačním centrem. Kromě zelené střechy na infocentru máme zelenou střechu na části střechy Víceúčelové sportovní haly a na části Senior centra.”
Na jedné ze střech opavské hlásky bylo vysazeno zhruba 6 druhů rozchodníků. Jeden z nich zrovna kvete a výsadbě předcházela rekonstrukce hydroizolace.
Petr Popadinec, radní Opavy: “Nejsme schopni vysázet stromy přímo do země, tak se to snažíme řešit takzvaným mobiliářem, kdy necháváme vyrobit velké kontejnery, nádoby z betonu a do toho budeme ty stromy potažmo zasazovat."
Na projektech Opava spolupracuje s dalšími partnery projektu, kterými jsou například města Frýdek-Místek a Prostějov.
Zdenka Němečková Crkvenjaš, radní MS kraje pro životní prostředí: 5. výzva kotlíkových dotací míří na nízkopříjmové domácnosti
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám radní kraje Zdeňku Němečkovou Crkvenjaš. Naším tématem je kotlíková dotace. Vítejte u nás! Kraj vyhlásil v srpnu pátou výzvu Kotlíkové dotace. Pro koho je určena?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Tentokrát je výzva určena pro nízkopříjmové skupiny. To znamená, musí to být buď důchodce, nebo invalidní důchodce, případně to musí být občan, který pobíral v minulých dvou letech příspěvek na bydlení. Nemusí být po celou dobu, stačí, když to je jenom během nějakého období. Takže to jsou lidé, kteří mohou teďka požádat v podstatě tak, jak to bylo u té čtvrté výzvy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik žadatelů dosáhne na dotaci? Nebo možná to obrátím. Jaká je celková částka, která bude přerozdělena mezi žadatele?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Celkově máme k dispozici 220 milionů korun. To znamená, že by se mohlo dostat až na 1 300 žadatelů celkem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednotlivec může získat kolik peněz, to určitě žadatele zajímá.
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Jednotlivec může získat podle toho, jaký typ kotle si pořídí. Buď až 130 tisíc na kotle, na biopalivo, anebo si může nechat nainstalovat tepelné čerpadlo a tam je ta dotace až 180 tisíc uznatelných nákladů. Ale samozřejmě můžeme počítat i s částkou 7 500 korun, které k tomu přidává kraj. Tentokrát se přidaly i některé obce a dávají od 2 tisíc, tuším, do 20 tisíc celkem. Takže to jsou další peníze, které tomu mohou dostat. Ještě tady je jedna novinka. Můžou až 60 procent dotace dostat už předem, protože se jedná o nízkopříjmové skupiny obyvatel, aby mohli zaplatit třeba zálohu. Takže 60 procent můžeme vyplatit i předem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kraj má také svoji poradnu. Krajskou kotlíkovou poradnu. Jak funguje a pro koho?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Poradna funguje samozřejmě pro všechny občany, kteří buď se chtějí přihlásit do té výzvy, ale můžou se obrátit i ti, kteří třeba už kotel vyměněný mají, ale chtěli by třeba poradit s tím, jak co nejefektivněji topit. Ono se často stává, že i když mají nový typ kotle a tím, že není dobře nastavený nebo používají špatné palivo, tak stejně uniká do ovzduší mnohem více emisí, než by bylo potřeba. My kotlíkové dotace děláme hlavně kvůli tomu, abychom snížili znečištění ovzduší. To možná se moc neví, ale naprostá většina těch emisí pochází z lokálních topenišť. To znamená, nejsou to ty velké podniky, které by nám tady nejvíce znečišťovaly vzduch, ale opravdu jsou to hlavně lokální topeniště. Takže když vyměním kotel, musím ho ještě umět dobře obsluhovat. Pokud se jedná o kotel na biomasu, je třeba ho správně nastavit, aby ten efekt byl očekávaný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik žadatelů už dostalo od vás peníze na výměnu kotle?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: My jsme za předchozí čtyři výzvy vyměnili 22 tisíc kotlů celkem. Bylo to za 2,5 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že v našem kraji odhadovaný počet byl zhruba 50 tisíc, tak vidíte, že nás čeká ještě docela hodně práce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za tu dobu, co se vyhlašuje kotlíková dotace a předávají se žadatelům na výměnu kotle peníze, zjistili jste třeba nějaké podvody s těmi dotacemi?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Zatím jsme nepřišli na žádné podvody a ono upřímně řečeno to ani moc nejde, protože tam ta kontrola je jednak v průběhu podávání žádosti, potom při vyúčtování. Než se vyplatí dotace žadateli, musí prokázat, že opravdu ten kotel má nainstalovaný. Zatím jsme nepřišli na žádné podvodné jednání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kotlíková dotace je jeden z nástrojů, jak vylepšit ovzduší tady u nás v Moravskoslezském kraji. Jaké další nástroje kraj uplatňuje?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Kraj samozřejmě začíná u sebe, takže používáme tzv. nadlimitní čištění komunikací, které jsou ve vlastnictví kraje. Tam víme, že polétavý prach je jedním z nosičů, takže to je jedna z věcí, kterou děláme už několik let. Další je samozřejmě výměna kotlů. Když v domácnostech, tak měníme zdroje vytápění i na našich budovách, které jsou ve vlastnictví našich příspěvkových organizací, to znamená školy a zdravotnická zařízení. Jednak instalujeme teďka třeba i solární panely na budovy, které jsou k tomu vhodné, ale je to i doprava, protože se snažíme přecházet na nízkoemisní dopravu. To znamená, že naše autobusy už hodně jezdí na CNG, ale do budoucna plánujeme i použití vodíku a elektroautobusu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už se tady jednou zmínila během našeho rozhovoru, že domácnosti nejvíce znečišťují ovzduší tady v Moravskoslezském kraji. Když bychom si představili ten koláč rozdělený a přidali k tomu ještě dopravu, geomorfologii území a také polské sousedy, zkuste procentuálně vyjádřit, jak v současné době, tedy v roce 2023, na tom jsme s podílem znečištění u jednotlivých segmentů?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Ono je to těžké procentuálně vyjádřit, protože samozřejmě vždycky na nějakém konkrétním území se podílí znečišťovatel jiným procentem. Třeba my jsme tady uzavření mezi Beskydy a Jeseníky a to je ta ostravsko-karvinská aglomerace, která trpí nejvíce znečištěním a tady opravdu se podílí nejvíce domácí zdroje, ta domácí topeniště. Ale když třeba vezmu okolí nějakého velkého podniku, tak tam samozřejmě bude převažovat jako znečišťovatel ten konkrétní podnik. Sousedé polští určitě taky přispívají, když si vezmeme, že oni mají půl milionu kotlů na tuhá paliva, tak si dokážeme představit, jaký je jejich podíl. Řekla bych, že není rozhodně zanedbatelný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, já Vám děkuji za rozhovor a vám děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího Eko magazínu. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování nového dílu Eko magazínu.
Poslední černouhelná šachta jede naplno
Termín ukončení těžby černého uhlí je stanovený na konec roku 2025. Jediným producentem v České republice je Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Kvůli energetické krizi nyní těží tolik uhlí, kolik mu podmínky umožňují.
Zásoby černého uhlí na Karvinsku jsou poměrně velké a zcela jistě se nestihnou vytěžit. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě se proto snaží do konce roku 2025 vytěžit maximum uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V současné době těžba probíhá ve dvou porubech, další dva se nyní připravují a jeden je dokopaný a v připravuje se tam likvidace. jedeme ve všech hlavních parametrech podle plánu, v letošním roce vytěžíme přes milion tun uhlí. Do konce roku 2025, nebo začátku roku 2026, vytěžíme celkem 3,6 milionu tun uhlí, což jsou de facto ekonomicky vytěžitelné zásoby."
Se samotnou těžbou uhlí přímo souvisí příprava jednotlivých pracovišť. Důlní kolektivy mají v podzemí přesně stanovené úlohy.
Peter Lako, zástupce vedoucího příprav, Důl ČSM, OKD: “Přidávají se rovinové tahy, respuje se dopředu, plení se zával, odebírají se lutnové tahy, abychom dokázali udržet lutnový tah a další věci spojené s těžbou. Těžební party už vesměs jenom těží. A tento postup se každý den opakuje.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V souvislosti s pokračující těžbou přijímáme nové zaměstnance za přirozené odchody důlních pracovníků. V letošním roce jsem jich přijali už přes sto a do konce roku bychom ještě chtěli dalších 100 přijmout."
Přes množství důlní techniky a počítačů je havířina stále fyzicky velmi namáhavá práce v rizikovém prostředí.
Mikrovlnka v nemocnici - likvidace nebezpečného odpadu
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v ČR, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku, která pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad. Jedna dekontaminace obsahuje zhruba šest až sedm pytlů, které obsahují až 36 kilogramů.”
Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, což vychází na 575 kg denně včetně sobot a nedělí. Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu. Což znamená, že ho nemusíme odvážet třikrát týdně, ale až se naplní kontejner, což je jednou za měsíc. Do kontejneru se vleze zhruba 7 tun už zdekontaminovaného odpadu."
Díky této technologii nemocnice ušetří i nemalé finanční prostředky, ale hlavně šetří životní prostředí.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Každý měsíc k nám jezdí nejméně pět nemocnic z ČR i SR se podívat, jak máme zvládnutý proces logistiky i na ekonomické výsledky dekontaminace. Tato technologie je šetrná k životnímu prostředí v tom smyslu, že odpad se nemusí odvážet třikrát týdně, ale pouze jednou za měsíc, což činí roční úsporu zhruba sedm tisíc kilometrů najetých nákladním automobilem.”
Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici a máme ještě další tři nemocnice, které tuto jednotku nemají. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
Rozchodníky pokrývají střechu radnice v Opavě
Nejprve to byly vybrané zastávky městské hromadné dopravy, pak přišly na řadu střechy. Také Opava, stejně jako řada ostatních měst v Česku bojuje s přehřátými centry. Jednou z cest, jak přehřívání zmírnit, jsou mimo jiné zelené prvky na budovách.
Opava má další zelenou střechu. Nový povrch získala střecha opavské radnice v místě nad Turistickým informačním centrem na Horním náměstí, kterou původně pokrývala lepenka. Zelenými střechami město bojuje proti globálním změnám klimatu a oteplování.
Petr Popadinec, radní Opavy: “Jedním z projektů z norských fondů, kdy to je vlastně z projektu Města pro lepší život, bylo zhotovení zelené střechy nad informačním centrem. Kromě zelené střechy na infocentru máme zelenou střechu na části střechy Víceúčelové sportovní haly a na části Senior centra.”
Na jedné ze střech opavské hlásky bylo vysazeno zhruba 6 druhů rozchodníků. Jeden z nich zrovna kvete a výsadbě předcházela rekonstrukce hydroizolace.
Petr Popadinec, radní Opavy: “Nejsme schopni vysázet stromy přímo do země, tak se to snažíme řešit takzvaným mobiliářem, kdy necháváme vyrobit velké kontejnery, nádoby z betonu a do toho budeme ty stromy potažmo zasazovat."
Na projektech Opava spolupracuje s dalšími partnery projektu, kterými jsou například města Frýdek-Místek a Prostějov.
Zdenka Němečková Crkvenjaš, radní MS kraje pro životní prostředí: 5. výzva kotlíkových dotací míří na nízkopříjmové domácnosti
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám radní kraje Zdeňku Němečkovou Crkvenjaš. Naším tématem je kotlíková dotace. Vítejte u nás! Kraj vyhlásil v srpnu pátou výzvu Kotlíkové dotace. Pro koho je určena?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Tentokrát je výzva určena pro nízkopříjmové skupiny. To znamená, musí to být buď důchodce, nebo invalidní důchodce, případně to musí být občan, který pobíral v minulých dvou letech příspěvek na bydlení. Nemusí být po celou dobu, stačí, když to je jenom během nějakého období. Takže to jsou lidé, kteří mohou teďka požádat v podstatě tak, jak to bylo u té čtvrté výzvy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik žadatelů dosáhne na dotaci? Nebo možná to obrátím. Jaká je celková částka, která bude přerozdělena mezi žadatele?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Celkově máme k dispozici 220 milionů korun. To znamená, že by se mohlo dostat až na 1 300 žadatelů celkem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednotlivec může získat kolik peněz, to určitě žadatele zajímá.
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Jednotlivec může získat podle toho, jaký typ kotle si pořídí. Buď až 130 tisíc na kotle, na biopalivo, anebo si může nechat nainstalovat tepelné čerpadlo a tam je ta dotace až 180 tisíc uznatelných nákladů. Ale samozřejmě můžeme počítat i s částkou 7 500 korun, které k tomu přidává kraj. Tentokrát se přidaly i některé obce a dávají od 2 tisíc, tuším, do 20 tisíc celkem. Takže to jsou další peníze, které tomu mohou dostat. Ještě tady je jedna novinka. Můžou až 60 procent dotace dostat už předem, protože se jedná o nízkopříjmové skupiny obyvatel, aby mohli zaplatit třeba zálohu. Takže 60 procent můžeme vyplatit i předem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kraj má také svoji poradnu. Krajskou kotlíkovou poradnu. Jak funguje a pro koho?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Poradna funguje samozřejmě pro všechny občany, kteří buď se chtějí přihlásit do té výzvy, ale můžou se obrátit i ti, kteří třeba už kotel vyměněný mají, ale chtěli by třeba poradit s tím, jak co nejefektivněji topit. Ono se často stává, že i když mají nový typ kotle a tím, že není dobře nastavený nebo používají špatné palivo, tak stejně uniká do ovzduší mnohem více emisí, než by bylo potřeba. My kotlíkové dotace děláme hlavně kvůli tomu, abychom snížili znečištění ovzduší. To možná se moc neví, ale naprostá většina těch emisí pochází z lokálních topenišť. To znamená, nejsou to ty velké podniky, které by nám tady nejvíce znečišťovaly vzduch, ale opravdu jsou to hlavně lokální topeniště. Takže když vyměním kotel, musím ho ještě umět dobře obsluhovat. Pokud se jedná o kotel na biomasu, je třeba ho správně nastavit, aby ten efekt byl očekávaný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik žadatelů už dostalo od vás peníze na výměnu kotle?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: My jsme za předchozí čtyři výzvy vyměnili 22 tisíc kotlů celkem. Bylo to za 2,5 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že v našem kraji odhadovaný počet byl zhruba 50 tisíc, tak vidíte, že nás čeká ještě docela hodně práce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za tu dobu, co se vyhlašuje kotlíková dotace a předávají se žadatelům na výměnu kotle peníze, zjistili jste třeba nějaké podvody s těmi dotacemi?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Zatím jsme nepřišli na žádné podvody a ono upřímně řečeno to ani moc nejde, protože tam ta kontrola je jednak v průběhu podávání žádosti, potom při vyúčtování. Než se vyplatí dotace žadateli, musí prokázat, že opravdu ten kotel má nainstalovaný. Zatím jsme nepřišli na žádné podvodné jednání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kotlíková dotace je jeden z nástrojů, jak vylepšit ovzduší tady u nás v Moravskoslezském kraji. Jaké další nástroje kraj uplatňuje?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Kraj samozřejmě začíná u sebe, takže používáme tzv. nadlimitní čištění komunikací, které jsou ve vlastnictví kraje. Tam víme, že polétavý prach je jedním z nosičů, takže to je jedna z věcí, kterou děláme už několik let. Další je samozřejmě výměna kotlů. Když v domácnostech, tak měníme zdroje vytápění i na našich budovách, které jsou ve vlastnictví našich příspěvkových organizací, to znamená školy a zdravotnická zařízení. Jednak instalujeme teďka třeba i solární panely na budovy, které jsou k tomu vhodné, ale je to i doprava, protože se snažíme přecházet na nízkoemisní dopravu. To znamená, že naše autobusy už hodně jezdí na CNG, ale do budoucna plánujeme i použití vodíku a elektroautobusu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už se tady jednou zmínila během našeho rozhovoru, že domácnosti nejvíce znečišťují ovzduší tady v Moravskoslezském kraji. Když bychom si představili ten koláč rozdělený a přidali k tomu ještě dopravu, geomorfologii území a také polské sousedy, zkuste procentuálně vyjádřit, jak v současné době, tedy v roce 2023, na tom jsme s podílem znečištění u jednotlivých segmentů?
Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Ono je to těžké procentuálně vyjádřit, protože samozřejmě vždycky na nějakém konkrétním území se podílí znečišťovatel jiným procentem. Třeba my jsme tady uzavření mezi Beskydy a Jeseníky a to je ta ostravsko-karvinská aglomerace, která trpí nejvíce znečištěním a tady opravdu se podílí nejvíce domácí zdroje, ta domácí topeniště. Ale když třeba vezmu okolí nějakého velkého podniku, tak tam samozřejmě bude převažovat jako znečišťovatel ten konkrétní podnik. Sousedé polští určitě taky přispívají, když si vezmeme, že oni mají půl milionu kotlů na tuhá paliva, tak si dokážeme představit, jaký je jejich podíl. Řekla bych, že není rozhodně zanedbatelný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, já Vám děkuji za rozhovor a vám děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího Eko magazínu. Na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
