Dobrý den u sledování eko magazínu na Polaru. Lidé v Novém Jičíně mohou už deset měsíců třídit gastroodpad a patří k průkopníkům v této ekologické výzvě. O průběhu projektu referoval zástupce radnice na konferenci Národní sítě Zdravých měst.

Nový Jičín na konferenci o gastroodpadu

Zbytky od oběda, prošlé potraviny, shnilé ovoce a další gastroodpad mohou Novojičíňáci už deset měsíců separovat do hnědých popelnic. Nový Jičín je jedním z prvních měst v republice, které toto třídění umožňují a může inspirovat další.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Byli jsme požádáni, abychom ty naše zkušenosti prezentovali na dvou konferencích. Jedna byla konference Národní sítě zdravých měst, a druhá, to byl takový kulatý stůl nebo seminář s názvem Ekologie a její budoucnost za účasti zástupců ministerstva a starostů dalších obcí a měst.”

Hnědé popelnice na gastroodpad jsou na území města od 1. března letošního roku.

Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Za deset měsíců fungování tohoto projektu občané města vytřídili více než 46 tisíc tun gastroodpadu, což je poměrně slušné číslo, které neskončilo v popelnicích se směsným odpadem.”

Tento odpad končí v bioplynové stanice v Rapotíně, kde z něj vzniká elektrická energie, teplo a bioplyn.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Považujeme to za dobrý výsledek, jsme na předních příčkách mezi městy při takovém srovnání, s tím, že tem objem se až dva a půl znásobil proti úplnému začátku.”

Město proto uvažuje, že zvýší počet popelnic na gastroodpad na svém území ze 40 na 60.

Bývalý Důl Gabriela bude centrem nového POHO parku

V pohornické krajině na Karvinsku vznikne do roku 2027 POHO Park. Bývalý důl Gabriela, který dosud chátrá, bude kompletně zrekonstruován a nabídne lidem zábavu, vzdělání i nové příležitosti. Architektonická studie je již hotová.

Bývalý důl Gabriela v současnosti. Prázdné chátrající a nevyužívané budovy a osiřelá krajina kolem čekají na své znovuzrození. To by mělo přijít už do čtyř let. Počítá s tím velký nadčasový projekt Poho Park, který je součástí programu POHO 2030, který řeší území o celkové rozloze 22 hektarů.

Jan Krkoška, náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj a turistický ruch MSK: “Karvinsko čeká rozvoj zóny, která se rozkládá na velmi velkém území, vznikne tady celá řada relaxačních zón, cyklostezky, relaxační zóny vodního charakteru, aktivity typu výstav, kavárnička a zázemí pro děti."

Lukáš Raszyk, náměstek primátora Karviné: "My jsme rádi za každou investici, která na Karvinsko přijde, protože si myslím, že si to po těch dlouhých časech, kdy nerostné bohatství i peníze odcházely pryč, takže je na čase, aby se to vrátilo zpátky. Jsme rádi za Gabrielu, za Cepis, Eden a další projekty, které se chystají. Doufáme, že to všechno vyjde a těšíme se na realizaci."

Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana kraje pro průmysl energetiku a chytrý region MSK:” Tady je to atypický projekt, jako jediný z těch 13 strategických projektů, které budou placeny z fondu Spravedlivá transformace se dívá do minulosti. Eden, Cepis, Černá kostka, všechno jde do budoucnosti, ale tady je to pohled do minulosti."

Na společné vizi, nápadech a budoucí podobě spolupracovalo několik společností a organizací včetně architektů.

Vojtěch Lekeš, architekt Next studio: “Bude tam nějaká vstupní brána, když se budu chtít něco dozvědět nebo se přijet podívat co je na Gabriele, tak tam najdou potřebné zázemí."

O aktivity a zázemí se postará i místní Iniciativa Dokořán, která má s pořádáním a zajišťováním akcí bohaté zkušenosti. Využity budou do budoucna i obě těžní věže.

Vojtěch Lekeš, architekt Next studio: “Těžní věže jsou trochu náročnější, protože je tam spousta technických podmínek a restriktivních věcí, na které nesmíme zapomenout. Po nich se budeme moci dostat nahoru v rámci výškového výstupu, což by mohlo být atraktivní v kombinaci s komentovanou prohlídkou. Uvnitř v první věži máme dětské pohybové centrum, přibude tam 3,5 metrová skluzavka, takže to by mohlo být hezké a v druhé věži EXPO prostory na drobné výstavy."

Postavena bude i nová přístavba, která bude sloužit jako turistické informační centrum.

Zhruba 150 fotovoltaických panelů bude v letošním roce nainstalováno na střechách v areálu havířovského letního koupaliště Jindřich. Provoz fotovoltaické elektrárny by měl být pak spuštěn v roce 2024.

Důl Staříč je připraven k zasypání

Poslední zhasne. Doslova takto skončila těžba černého uhlí na Frýdecko-Místecku. Poslední uhlí sice bylo vytěženo už dříve, teprve teď je však Důl Staříč připraven na definitivní zasypání.

Po ukončení těžby se z dolu vyvezla veškerá použitelná technika a podzemní chodby byly postupně utěsněny protivýbuchovými stěnami.

Radomír Dětský, důlní elektrikář: “Snažíme se zachránit nějaké moduly, které se dá ještě využít a je to škoda tady nechat. Využije se to na povrchu, nebo v jiných šachtách.”

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Letos by mělo být medu dost

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Václava Sciskalu, předsedu Včelařského spolku Moravy a Slezska. Naším tématem je samozřejmě včelařství, med, včelařská akademie a také veletrh Včela, který proběhne 10. a 11. března na Černé louce. Dobrý den, vítejte.

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek se Vás musím zeptat, jak si myslíte, že to bude letos vypadat s medem? Bude dost, málo? Dá se asi usoudit možná i podle počasí, přece jenom už 40 let včelaříte.

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Děkuju, děkuji. Opravdu hezká otázka. Kouli nemám křišťálovou, ale věřím tomu, že bude dobrý rok, protože ta zima také je poměrně dobrá. Zemědělci si také pochvalují. Takže já si myslím, že pokud se to jaro v březnu probudí normálně a nebude nás potom překvapovat nějakými náhlými změnami a tak dál, tak tento rok bude dobrý. Loňský rok byl poměrně dobrý, letos také může být dobrý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když jste zmínil loňský rok, je ještě dost loňského medu?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Poměrně ano. Myslím si, že ano, protože ti včelaři, kteří dobře hospodařili a nešli na dumping ceny v srpnu, tak ještě mají a prodávají normálně komerčně. Takže myslím si, že jo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmínil jste ceny, co udělá energetická krize a zvyšování cen v potravinářství a všude, kde se podíváme. Jak to bude se zvýšením ceny medu?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Bohužel tam se to také projeví, protože my tak nejsme závislí na energetice jako takové, ale vstupy cukru, kde se jednu dobu pohyboval kolem padesáti korun za kilo a teď si vezměte, že před tím byl za deset korun, takže musíme koupit na každé včelstvo v průměru pětadvacet, třicet kilo cukru na zimu a tak dál, bez ohledu na to, jestli med je nebo není. Takže si myslím, že i tam ta cena jde nahoru. Šla v loňském roce cena asi o deset procent v průměru na těch dvě stě korun za kilo. V letošním roce by to možná mohlo zůstat, ale nepředbíhejme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Moravskoslezský kraj včelaře a včelařství v regionu podporuje. Jak to vnímáte tu podporu Vy?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Kraj podporuje, obce podporují své spolky a tak dál. Takže si myslím, že to je dobře. Je to dobře. My úzce spolupracujeme s krajským úřadem a každoročně nějaký projekt oni vyhlásí na podporu včelařů. Je to dobře. Já si myslím, že je to dobře. Ono samozřejmě vždycky by se dalo udělat víc, ale buďme normální, soudní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to je s včelařskou mapou? Vím, že pár let zpátky jsme se tady ve studiu o ní bavili. Vznikla?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Úplně nevznikla, protože ten projektant, který nám dával dohromady nějaké věci, abychom tu mapu jako digitální měli, od toho ustoupil nakonec. My ale v rámci našeho spolku jsme rozložení po celém kraji. Naši včelaři mají tzv. úlové váhy, kde evidujeme služkové podmínky a tak dál, takže jsme tak možná ve třetím roce sledování. Počkejme ještě za dva roky a potom uvidíme, jak to je, jak to nakonec dopadne. Každopádně zájem o to mezi včelaři je, protože ono se říká, že ČR je nejvíce převčelená v rámci EU jako taková a včelaři se koncentrují vyloženě všichni do intravilánu obce a my bychom spíš potřebovali mít i ta včelstva v extravilánu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mohla by být i ta vaše akademie, která nasměruje ty včelaře správným směrem. Je to tak?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ano, snažíme se o to prakticky už pět let, kdy každoročně organizujeme pro zájemce a začínající včelaře tak zvaný cyklus přednášek a praktických cvičení. Takže letos opětovně jedeme a ty včelaře opravdu připravujeme na to, aby hledali služkové podmínky. My vždycky říkáme než začneš včelařit, podívej se, co kolem tebe kvete. Nemá cenu stavět úly v Mošnově na letišti. To nemá cenu, tam ty včely nebudou letadlům překážet, ale také nic z toho nebudou mít. Takže ano, hledáme, hledáme, vzděláváme, vštěpujeme. To je sisyfovská práce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: O akademii je velký zájem, ale zůstávají ti lidé, kteří absolvují včelařskou akademii u toho pěstování a chovu včelstev?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Vesměs ano. My si myslíme tak z devadesáti pěti procent ano, protože to jsou lidé, kteří chtějí včelařit, tak se hlásí a dostávají. Dostávají úplné full servis. Co je čeká, co je nemine, na co se mají zaměřit, na co mají šetřit, aby ty peníze na to měli, protože i to je poměrně finanční náklad si pořídit včelstva. Ta se letos zazemí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi tím klasickým včelařením, včelí úly a tak dále, co známe a někdejším bývalým brtnictvím?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: To je ta ekonomika hlavně, protože v brtnictví je opravdu láska k přírodě. Brtníci kdysi v lesích měli ty brtě na stromech pověšené a oni chodili na ten med vyloženě až po Velikonocích a kousek si ho tam vzali. Kdežto my včelaříme ve standardních úlech, které si člověk vymyslel, aby to ekonomicky měl lepší, protože zájem o med byl, rostl a tak dál. Takže my ten med prostě bereme, jak se říká, pořád v průběhu roku. Kdežto ti brtníci ne, ti se snaží zase ty včely dostat zpátky do lesa, protože ony původně v tom lese byly a člověk je přinesl na zahradu a upravil si tu brť k tomu, aby mohl hospodařit efektivněji a aby neměl půl kila nebo kilo medu z jednoho včelstva, ale aby měl třeba těch deset, patnáct kilo z toho včelstva.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, co Vy říkáte, je fajn, aby se brtnictví zase vrátilo?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ono se vrátilo, opravdu velice se mi líbí akce včelařů v Beskydech, tam na Jablůnkovsku kde oni organizovali kurzy. Poláci jsou poměrně dobří v tom brtnictví. Takže ono to funguje. Po republice je spousta nadšenců, kteří se k tomu vrátili. Mají rádi přírodu. Oni nepotřebují víceméně komerčně ten med získávat a to je hezké.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co med v kuchyni? Co poradíte a kuchařkám, jak ho využívat? Při jakých teplotách, abychom ho nezničili?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Musí ho mít v kuchyni dobře v uzavřené nádobě, aby nenasál pachy z vepřového řízku a tak dál, protože med je konzervant. Takže při pokojové teplotě v pohodě. Teďka v zimě ho můžou mít třeba na radiátoru, je teplo, takže jim ani tak rychle nekrystalizuje. Ale med v kuchyni, bez kuchyně si neumíme představit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abychom nezapomněli na veletrh Včela, o kterém jsem se zmínila v úvodu 10. a 11. března, Černá louka. Co všechno tam bude k vidění a slyšení?

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Veletrh už finalizujeme, jsme opět plní, jsme rádi. Máme tam přes 40 vystavovatelů různých výrobců, obchodníků. Máme tam na dva dny přednášky připravené. Letos se chceme trochu více zaměřit na apiterapie. To znamená zdraví a fungování včelích produktů vůči lidské schránce. Tak tam máme již sobotu i v neděli přednášky paní Jindrové. Já si myslím, že včelaři, ale i nevčelaři si přijdou na své, ať se podívají na web, vyberou si, kterou přednášku chtějí, navštíví a ať přijdou. Samozřejmě budou tam ochutnávky medu. Kolega už připravuje medy i z jiných států, nejenom z Česka, na to, aby lidem dal ochutnat a navedl je na to, že ten český med je nejlepší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Sciskalo, já Vám děkuji za rozhovor a za krásnou pozvánku na veletrh Včela v letošním roce.

Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám mockrát děkuji a těším se na shledanou se všemi.

Redakčně upraveno / zkráceno.