Vedení MS kraje podepsalo už čtvrtou dobrovolnou dohodu, která se týká životního prostředí. Tentokrát s firmou AL INVEST Břidličná, která je ochotná pro čistší vzduch a přírodu udělat něco víc, než ze zákona musí.
David Bečvář, ředitel Al Investu: “My se snažíme o to, aby v rámci naší výroby a toho, co vyrábíme, jsme minimalizovali uhlíkovou stopu a proto děláme různá opatření a některé z nich dáváme tady do té dobrovolné dohody s krajem. Takže v zásadě jde o to, aby jsme pořád pracovali nějakým způsobem dopředu a zlepšovali životní prostředí.”
Jedním z nejdůležitějších opatření je výměna 60 naftových vysokozdvižných vozíků za elektrické, což podstatně přispěje ke snížení emisí CO2.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “Dohody velmi vítáme, protože mají zásah jak na chod továren, nebo těch podniků, tak samozřejmě na ten životní cyklus. V tuto chvíli jsou podepsány 4 dohody. Mezi nimi například s OKK koksovny a před námi je podpis dobrovolné dohody s Třineckými železárnami.”
Al Invest Břidličná je jeden z největších zaměstnavatelů v okrese Bruntál. V současné době tam pracuje více jak 700 lidí.
Horní Suché se konalo krajské shromáždění členských obcí Sdružení místních samospráv ČR. Radnice po celé zemi v současné době trápí zejména legislativa, která se týká odpadového hospodářství.
Nová legislativa, získávání dotací na projekty, odpadové hospodářství a příprava na rok 2030, kdy začne platit zákaz skládkování komunálního využitelného odpadu. To byla témata zástupců radnic na krajském shromáždění obcí Sdružení místních samospráv.
Jana Přecechtělová (STAN), ředitelka SMS ČR, starostka obce Srbce: "Nevíme, kam ten stát směřuje. Jestli půjdeme do spaloven, nebo jestli si máme jako obce samy tvořit nějaká společenství a sdružovat se, abychom ty odpady likvidovali a následně prodávali, to jsou ty nejistoty."
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Jde samozřejmě o peníze a dneska tady přijdou senátoři, poslanci. Doufám, že pan senátor Vícha, který je dlouholetým starostou města Bohumína a i ten Bohumín má skládku na svém území, tak že nám řekne veškeré informace z první ruky, co se děje ve vládě a v Senátu.”
Zákonodárci vědí, že žádná obec nevyřeší tento problém jen pro své území.
Petr Vícha (ČSSD), senátor, starosta města Bohumín: "Nemůže mít každá obec spalovnu a nemůže mít každá obec třídírnu. A pokud vím, tak tady v okolí jsou dva projekty, o kterých se uvažuje, a to je v Havířově CEVYKO a OZO Ostrava. Teď jde o to, aby na to stát nasměroval metodiku, aby obec mohla směsný odpad dovézt na třídírnu a považovalo se to za vytříděný odpad.”
Jelikož se shromáždění konalo v Horní Suché, zástupci radnic si mohli prohlédnout těžní věž bývalého Dolu František a také kryt civilní ochrany.
Projekt Clairo: Odolnost rostlin vůči záchytu prachu z ovzduší
odborníci tak zjišťují jejich pozitivní dopad na kvalitu ovzduší. V městské části Radvanice a Bartovice bylo vysázeno přes 440 nových stromů, bezmála 1900 keřů a založen byl i trávník na ploše o rozloze necelých 15 tisíc m². Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na experimentální ošetření s obsahem biostimulantů a protistresových látek vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky nim se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší
Hmyz jako potravina budoucnosti: Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dnešní téma je trošku neobvyklé, ale o to více pro vás diváky atraktivní. Budeme se bavit o jedlých broucích. Ve studiu vítám Petra Kovaříka, jednatele společnosti
FARMERIO s.r.o. Dobrý den, vítejte.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebo vítej, ahoj.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Ahoj.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V současné době se stále více hovoří o využívání hmyzu. Využívání je jako potraviny. Z jakého důvodu? Proč?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Slovo hmyz je dneska velice populární slovo. Žijeme v době, kdy vnímáme, že potravinový průmysl má velké problémy v tom, aby nasytil stále rostoucí populací na planetě. Z toho důvodu se čím dál více hovoří o různých alternativách potravin, které by tomu zabránily. Určitě jste slyšeli dneska o nějakých veganských burgerech, o mase z laboratoří a podobně. To jsou dneska věci, které jsou nové, jsou nákladné a čím dál více se začíná hovořit o hmyzím proteinu, který je v současné době taky sice dražší, ale jsme asi na cestě nejblíže ho využít pro to, aby hmyz dokázal nasytit planetu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pokračujme v přínosech toho, protože samozřejmě něco jiného je chovat skot a něco jiného je mít hmyzí farmu.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Když vezmeme skot, na výrobu jednoho kila proteinu ze skotu, ten skot spotřebuje asi třicet tisíc litrů vody a potřebuje minimálně dvě stě padesát metrů čtverečních plochy, na které se může pohybovat nebo kterou užívá a 40 kilo krmiva. Když vezmeme hmyz, hmyz na vyprodukování jednoho kila proteinu spotřebuje plochu nějakých 10 až 12 metrů čtverečních. Když se bavíme i o přínosu uhlíkové stopy, u jednoho kila živé váhy hovězího, ten vyprodukuje asi 2 850 gramů CO2 plynu. Když vezmeme hmyz, to jsou necelé dva gramy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě vyzdvihni ten přínos pro lidský organismus.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Hmyz má více než 52% bílkovin. Hovoří se o tom, že má téměř trojnásobek bílkovin než hovězí maso. Hmyz obsahuje vlákninu a obsahuje omega 3 6 mastné kyseliny. Všichni dobře víme, že tyto omega kyseliny jsou obsaženy v mořských rybách, takže pro potřeby, když je to vztaženo na oblast tady v ČR nebo v Evropě, je to celkem zajímavý zdroj příjmu těchto mastných kyselin. Dále samozřejmě obsahuje spoustu minerálů jako je vápník, železo, takže tam jsou jenom samé pozitiva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je ale asi takovým velkým, pro mnohé velkým, negativem jsou ty předsudky, protože něco jiného je, když vidí flák masa už hotového a když se dívají na ty broučky. Ne každý asi je schopen a ochoten to dát do úst a pozřít, byť je to výborné a zdravé.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Je to tak. Máš pravdu. Vzhled hmyzu a prostředí dělá hodně. Bohužel západní Evropa nebo Evropa nezná dlouhodobě hmyz z pohledu konzumenta. Jsou jiné světadíly, teď se nebavím o Africe, ale bavme se třeba o Austrálii, o Asií, jižní Amerika, kde hmyz je dnes již běžně podáván na talíři. Ten Evropan na to nebyl zvyklý. Relativně Evropa je bohatá, takže každý Evropan si raději koupil hovězí, vepřové, kterého měl dostatek. Vzhled, samozřejmě v dá se s tím různě bojovat. Dneska ten hmyz se dá užít v mnoha podobách. Buďto v celku jako sušený nebo se dá rozemlít na hmyzí moučku. Přidává se do potravin, kde ho vůbec neuvidíte, ale tu energetickou hodnotu a ty přínosy pro člověka vám v těch potravinách jednoznačně zvedne nebo povýší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaše velká společnost spolupracuje s výzkumným pracovištěm Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Na čem pracujete?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Zabýváme se výzkumem, přínosem toho hmyzu právě pro lidi, pro populaci. Řešíme laboratorní výsledky, kdy provádíme zkoušky potravin, které třeba vyrábíme nebo zkoušíme vyrábět. Jaký tam je obsah živin, jak to působí na toho člověka, případně jak se dají navýšit energetické hodnoty. Samozřejmě před námi je spousta dalších věcí, ale to všechno přinese ten vývoj do budoucna, jak se bude o hmyzu, jakožto takovém hovořit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před chvilkou jsme se bavili, že řada lidí by nepoznala toho brouka, když ho takhle vidí. My to můžeme tady ve studiu ochutnat, jak jsme se domluvili, že to vyzkoušíme, abychom ukázali, že to jedlé a chutné je. Kdo má předsudky, může si z vašeho sortimentu, který zatím nabízíte vybrat něco jiného, kde ten hmyz nevidí. Je vůbec ale chov hmyzu k jídlu, jídlem budoucnosti i u nás v ČR? Jak ta prognóza té výroby by mohla vypadat?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Já si myslím, že dneska se všeobecně bavíme o globalizaci planety, globalizaci světa. ČR nemůže být výjimkou, musí být součástí tohoto systému. Je to tak, že i v ČR vidíme obrovské pokroky ve vztahu vůbec k přemýšlení o tom, proč hmyz jíst a zdali je to zdravé. Dělají se takové kroky, aby se vše zapracovalo do legislativy, v souladu samozřejmě s i s nařízeními EU. V současné době v ČR máme jediného certifikovaného chovatele, který může vyrábět hmyz pro gastronomii pro lidské užití. Existují přísná pravidla, které musíte naplnit, jak ten chovatel, tak i my jako zpracovatelé a nemůžeme si dovolit koupit hmyz někde ve zverimexu, ten upravit a prodávat ho lidem. Samozřejmě vy jako občan si ho můžete jít koupit do zverimexu, abyste vyzkoušeli, jak chutná. Ale to nedoporučuji, protože tento hmyz je krmen masokostními moučkami, jsou tam různé další přídavky, chemie, nevíte vlastně na jakém základu, živné půdě žil. To znamená, nevíte, co do svého těla dostáváte. Takže pokud chcete vyzkoušet jedlý hmyz, nejlepší cestou je oslovit chovatele, který má povolení vyrábět hmyz pro gastro anebo oslovit výrobce a zpracovatele hmyzu k tomu, abyste vyzkoušeli buďto hmyz sušený, který tady máte k dispozici anebo potom ve formě různých výrobků. My v současné době, pokud ten klient nebo zákazník nemá odhodlání, ale má rád čokolády, tak třeba máme hmyz v čokoládě. Případně hodně se dneska hovoří o tom, že hmyz pomletý na moučku je přidáván do instantních rýžových kaší. Ta v sobě sama už má obrovské množství proteinu, takže ten protein ještě navýšíme proteinem přírodním. Vyrábí se směs palačinková, takže můžete si přidat jenom vodu, zamíchat a máte palačinky hotové. Toho červíka v tom nevidíte, ale ty proteiny tam máte.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já to teda vyzkouším a ty našim divákům řekni, co teda zkouším za broučka.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Zkoušíme larvu potemníka moučného, tenebrio molitor, a vždycky se lidé ptají, jak vlastně ten hmyz chutná. Já tě poprosím, aby si sama svými slovy řekla, jak ti chutná?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je ro takové křehké, velmi příjemné, trošku takové slané, možná navozuje jakousi chuť oříšků. Je to moc dobré, divím se lidem, kteří to nechtějí vyzkoušet, dělají chybu.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Je to ten blok v hlavě. Ten, když se zlomí, samozřejmě máme vyzkoušeno u našich stávajících zákazníků, pokud mají obavy, zkusí jednou, pak se k nám vracejí a ten hmyz si zakupují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě mě zajímá jedna věc, i hmyz může onemocnět jakousi chorobou. Může se stát, že bychom pozřeli s tím upraveným nebo i neupraveným hmyzem, protože i to občas vidíme na různých trzích, že můžeme si způsobit nějakou chorobu?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Největší riziko je samozřejmě, pokud si pořídíte hmyz, o kterém nevíte, od koho je a jak byl chován. Pokud opravdu koupíte hmyz, který je určený pro lidskou spotřebu, tak to riziko je minimální. Dokonce Organizace spojených národů prohlásila, že hmyz je bezpečnější zvíře nebo chov hmyzu je bezpečnější než chov skotu a drůbeže, protože není náchylné k tomu, aby přenášely viry, coronaviry, tak jako tyto klasická zvířata. Další velké plus je to, že pro chov hmyzu se nepoužívají antibiotika, není to zapotřebí. Takže to riziko nákazy je absolutně minimální. Samozřejmě, pokud si koupíte hmyz starý nebo nedostatečně ho tepelně upravíte, tak se může stát, ale spíš se potom bavíme o těch běžných, ne chorobách, ale různých bakteriálních nákazách jako by mohla být salmonela nebo listerióza. Ale pokud hmyz dobře upravíte nebo koupíte opravdu od výrobce, který má povolení, to riziko je absolutně minimální.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já ti děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Děkuji za pozvání do studia.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Vedení MS kraje podepsalo už čtvrtou dobrovolnou dohodu, která se týká životního prostředí. Tentokrát s firmou AL INVEST Břidličná, která je ochotná pro čistší vzduch a přírodu udělat něco víc, než ze zákona musí.
David Bečvář, ředitel Al Investu: “My se snažíme o to, aby v rámci naší výroby a toho, co vyrábíme, jsme minimalizovali uhlíkovou stopu a proto děláme různá opatření a některé z nich dáváme tady do té dobrovolné dohody s krajem. Takže v zásadě jde o to, aby jsme pořád pracovali nějakým způsobem dopředu a zlepšovali životní prostředí.”
Jedním z nejdůležitějších opatření je výměna 60 naftových vysokozdvižných vozíků za elektrické, což podstatně přispěje ke snížení emisí CO2.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: “Dohody velmi vítáme, protože mají zásah jak na chod továren, nebo těch podniků, tak samozřejmě na ten životní cyklus. V tuto chvíli jsou podepsány 4 dohody. Mezi nimi například s OKK koksovny a před námi je podpis dobrovolné dohody s Třineckými železárnami.”
Al Invest Břidličná je jeden z největších zaměstnavatelů v okrese Bruntál. V současné době tam pracuje více jak 700 lidí.
Horní Suché se konalo krajské shromáždění členských obcí Sdružení místních samospráv ČR. Radnice po celé zemi v současné době trápí zejména legislativa, která se týká odpadového hospodářství.
Nová legislativa, získávání dotací na projekty, odpadové hospodářství a příprava na rok 2030, kdy začne platit zákaz skládkování komunálního využitelného odpadu. To byla témata zástupců radnic na krajském shromáždění obcí Sdružení místních samospráv.
Jana Přecechtělová (STAN), ředitelka SMS ČR, starostka obce Srbce: "Nevíme, kam ten stát směřuje. Jestli půjdeme do spaloven, nebo jestli si máme jako obce samy tvořit nějaká společenství a sdružovat se, abychom ty odpady likvidovali a následně prodávali, to jsou ty nejistoty."
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Jde samozřejmě o peníze a dneska tady přijdou senátoři, poslanci. Doufám, že pan senátor Vícha, který je dlouholetým starostou města Bohumína a i ten Bohumín má skládku na svém území, tak že nám řekne veškeré informace z první ruky, co se děje ve vládě a v Senátu.”
Zákonodárci vědí, že žádná obec nevyřeší tento problém jen pro své území.
Petr Vícha (ČSSD), senátor, starosta města Bohumín: "Nemůže mít každá obec spalovnu a nemůže mít každá obec třídírnu. A pokud vím, tak tady v okolí jsou dva projekty, o kterých se uvažuje, a to je v Havířově CEVYKO a OZO Ostrava. Teď jde o to, aby na to stát nasměroval metodiku, aby obec mohla směsný odpad dovézt na třídírnu a považovalo se to za vytříděný odpad.”
Jelikož se shromáždění konalo v Horní Suché, zástupci radnic si mohli prohlédnout těžní věž bývalého Dolu František a také kryt civilní ochrany.
Projekt Clairo: Odolnost rostlin vůči záchytu prachu z ovzduší
odborníci tak zjišťují jejich pozitivní dopad na kvalitu ovzduší. V městské části Radvanice a Bartovice bylo vysázeno přes 440 nových stromů, bezmála 1900 keřů a založen byl i trávník na ploše o rozloze necelých 15 tisíc m². Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na experimentální ošetření s obsahem biostimulantů a protistresových látek vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky nim se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší
Hmyz jako potravina budoucnosti: Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dnešní téma je trošku neobvyklé, ale o to více pro vás diváky atraktivní. Budeme se bavit o jedlých broucích. Ve studiu vítám Petra Kovaříka, jednatele společnosti
FARMERIO s.r.o. Dobrý den, vítejte.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebo vítej, ahoj.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Ahoj.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V současné době se stále více hovoří o využívání hmyzu. Využívání je jako potraviny. Z jakého důvodu? Proč?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Slovo hmyz je dneska velice populární slovo. Žijeme v době, kdy vnímáme, že potravinový průmysl má velké problémy v tom, aby nasytil stále rostoucí populací na planetě. Z toho důvodu se čím dál více hovoří o různých alternativách potravin, které by tomu zabránily. Určitě jste slyšeli dneska o nějakých veganských burgerech, o mase z laboratoří a podobně. To jsou dneska věci, které jsou nové, jsou nákladné a čím dál více se začíná hovořit o hmyzím proteinu, který je v současné době taky sice dražší, ale jsme asi na cestě nejblíže ho využít pro to, aby hmyz dokázal nasytit planetu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pokračujme v přínosech toho, protože samozřejmě něco jiného je chovat skot a něco jiného je mít hmyzí farmu.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Když vezmeme skot, na výrobu jednoho kila proteinu ze skotu, ten skot spotřebuje asi třicet tisíc litrů vody a potřebuje minimálně dvě stě padesát metrů čtverečních plochy, na které se může pohybovat nebo kterou užívá a 40 kilo krmiva. Když vezmeme hmyz, hmyz na vyprodukování jednoho kila proteinu spotřebuje plochu nějakých 10 až 12 metrů čtverečních. Když se bavíme i o přínosu uhlíkové stopy, u jednoho kila živé váhy hovězího, ten vyprodukuje asi 2 850 gramů CO2 plynu. Když vezmeme hmyz, to jsou necelé dva gramy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě vyzdvihni ten přínos pro lidský organismus.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Hmyz má více než 52% bílkovin. Hovoří se o tom, že má téměř trojnásobek bílkovin než hovězí maso. Hmyz obsahuje vlákninu a obsahuje omega 3 6 mastné kyseliny. Všichni dobře víme, že tyto omega kyseliny jsou obsaženy v mořských rybách, takže pro potřeby, když je to vztaženo na oblast tady v ČR nebo v Evropě, je to celkem zajímavý zdroj příjmu těchto mastných kyselin. Dále samozřejmě obsahuje spoustu minerálů jako je vápník, železo, takže tam jsou jenom samé pozitiva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je ale asi takovým velkým, pro mnohé velkým, negativem jsou ty předsudky, protože něco jiného je, když vidí flák masa už hotového a když se dívají na ty broučky. Ne každý asi je schopen a ochoten to dát do úst a pozřít, byť je to výborné a zdravé.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Je to tak. Máš pravdu. Vzhled hmyzu a prostředí dělá hodně. Bohužel západní Evropa nebo Evropa nezná dlouhodobě hmyz z pohledu konzumenta. Jsou jiné světadíly, teď se nebavím o Africe, ale bavme se třeba o Austrálii, o Asií, jižní Amerika, kde hmyz je dnes již běžně podáván na talíři. Ten Evropan na to nebyl zvyklý. Relativně Evropa je bohatá, takže každý Evropan si raději koupil hovězí, vepřové, kterého měl dostatek. Vzhled, samozřejmě v dá se s tím různě bojovat. Dneska ten hmyz se dá užít v mnoha podobách. Buďto v celku jako sušený nebo se dá rozemlít na hmyzí moučku. Přidává se do potravin, kde ho vůbec neuvidíte, ale tu energetickou hodnotu a ty přínosy pro člověka vám v těch potravinách jednoznačně zvedne nebo povýší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaše velká společnost spolupracuje s výzkumným pracovištěm Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Na čem pracujete?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Zabýváme se výzkumem, přínosem toho hmyzu právě pro lidi, pro populaci. Řešíme laboratorní výsledky, kdy provádíme zkoušky potravin, které třeba vyrábíme nebo zkoušíme vyrábět. Jaký tam je obsah živin, jak to působí na toho člověka, případně jak se dají navýšit energetické hodnoty. Samozřejmě před námi je spousta dalších věcí, ale to všechno přinese ten vývoj do budoucna, jak se bude o hmyzu, jakožto takovém hovořit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před chvilkou jsme se bavili, že řada lidí by nepoznala toho brouka, když ho takhle vidí. My to můžeme tady ve studiu ochutnat, jak jsme se domluvili, že to vyzkoušíme, abychom ukázali, že to jedlé a chutné je. Kdo má předsudky, může si z vašeho sortimentu, který zatím nabízíte vybrat něco jiného, kde ten hmyz nevidí. Je vůbec ale chov hmyzu k jídlu, jídlem budoucnosti i u nás v ČR? Jak ta prognóza té výroby by mohla vypadat?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Já si myslím, že dneska se všeobecně bavíme o globalizaci planety, globalizaci světa. ČR nemůže být výjimkou, musí být součástí tohoto systému. Je to tak, že i v ČR vidíme obrovské pokroky ve vztahu vůbec k přemýšlení o tom, proč hmyz jíst a zdali je to zdravé. Dělají se takové kroky, aby se vše zapracovalo do legislativy, v souladu samozřejmě s i s nařízeními EU. V současné době v ČR máme jediného certifikovaného chovatele, který může vyrábět hmyz pro gastronomii pro lidské užití. Existují přísná pravidla, které musíte naplnit, jak ten chovatel, tak i my jako zpracovatelé a nemůžeme si dovolit koupit hmyz někde ve zverimexu, ten upravit a prodávat ho lidem. Samozřejmě vy jako občan si ho můžete jít koupit do zverimexu, abyste vyzkoušeli, jak chutná. Ale to nedoporučuji, protože tento hmyz je krmen masokostními moučkami, jsou tam různé další přídavky, chemie, nevíte vlastně na jakém základu, živné půdě žil. To znamená, nevíte, co do svého těla dostáváte. Takže pokud chcete vyzkoušet jedlý hmyz, nejlepší cestou je oslovit chovatele, který má povolení vyrábět hmyz pro gastro anebo oslovit výrobce a zpracovatele hmyzu k tomu, abyste vyzkoušeli buďto hmyz sušený, který tady máte k dispozici anebo potom ve formě různých výrobků. My v současné době, pokud ten klient nebo zákazník nemá odhodlání, ale má rád čokolády, tak třeba máme hmyz v čokoládě. Případně hodně se dneska hovoří o tom, že hmyz pomletý na moučku je přidáván do instantních rýžových kaší. Ta v sobě sama už má obrovské množství proteinu, takže ten protein ještě navýšíme proteinem přírodním. Vyrábí se směs palačinková, takže můžete si přidat jenom vodu, zamíchat a máte palačinky hotové. Toho červíka v tom nevidíte, ale ty proteiny tam máte.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já to teda vyzkouším a ty našim divákům řekni, co teda zkouším za broučka.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Zkoušíme larvu potemníka moučného, tenebrio molitor, a vždycky se lidé ptají, jak vlastně ten hmyz chutná. Já tě poprosím, aby si sama svými slovy řekla, jak ti chutná?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je ro takové křehké, velmi příjemné, trošku takové slané, možná navozuje jakousi chuť oříšků. Je to moc dobré, divím se lidem, kteří to nechtějí vyzkoušet, dělají chybu.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Je to ten blok v hlavě. Ten, když se zlomí, samozřejmě máme vyzkoušeno u našich stávajících zákazníků, pokud mají obavy, zkusí jednou, pak se k nám vracejí a ten hmyz si zakupují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě mě zajímá jedna věc, i hmyz může onemocnět jakousi chorobou. Může se stát, že bychom pozřeli s tím upraveným nebo i neupraveným hmyzem, protože i to občas vidíme na různých trzích, že můžeme si způsobit nějakou chorobu?
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Největší riziko je samozřejmě, pokud si pořídíte hmyz, o kterém nevíte, od koho je a jak byl chován. Pokud opravdu koupíte hmyz, který je určený pro lidskou spotřebu, tak to riziko je minimální. Dokonce Organizace spojených národů prohlásila, že hmyz je bezpečnější zvíře nebo chov hmyzu je bezpečnější než chov skotu a drůbeže, protože není náchylné k tomu, aby přenášely viry, coronaviry, tak jako tyto klasická zvířata. Další velké plus je to, že pro chov hmyzu se nepoužívají antibiotika, není to zapotřebí. Takže to riziko nákazy je absolutně minimální. Samozřejmě, pokud si koupíte hmyz starý nebo nedostatečně ho tepelně upravíte, tak se může stát, ale spíš se potom bavíme o těch běžných, ne chorobách, ale různých bakteriálních nákazách jako by mohla být salmonela nebo listerióza. Ale pokud hmyz dobře upravíte nebo koupíte opravdu od výrobce, který má povolení, to riziko je absolutně minimální.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já ti děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky.
Petr Kovařík, výrobce potravin z hmyzu: Děkuji za pozvání do studia.
Redakčně upraveno / zkráceno.
