Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začíná nový díl Eko magazínu, vítejte u něj. Tentokrát navštívíme výstavu Kvetoucí ornamenty v Novém Jičíně, Přírodovědná stanice v Karviné zachraňuje ptáky i zvířata, aktuálně se starají o rorýse a seznámíme vás se stezkou ve Vrbně pod Pradědem. Přírodovědná stanice v Karviné se občas stává i přechodným domovem a první pomocí pro zraněná nebo jinak ohrožená zvířata a ptáky, které lidé najdou a v dobré víře je sem přinesou. Mezi poslední lidmi takto zachráněné tvory patří i zvlášť chráněný a ohrožený rorýs obecný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům vůbec. Patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Jeden z nich skončil na přechodnou dobu v péči přírodovědné stanice, poté putoval do Záchranné stanice v Bartošovicích.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná:: Tady ten rorýs je už zřejmě starý, my jsme informovali stanici pro záchranu živočichů, že ho tu máme. Přes léto jich tu máme hodně, nám to lidé nosí v domnění, že mají nějakého dravce. Je to pták, který k nám přilétá z Afriky, kde zimuje, pak přilétá v dubnu. V květnu až červnu hnízdí a v srpnu zase odlétá. Je to jediný představitel svišťounů, nepatří mezi pěvce. Má taková srpovitá křídla, je velmi dobrý letec. Bylo změřeno, že dokáže letět rychlostí až 200 km/hod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tento pták patří mezi zvlášť chráněné a ohrožené ptáky. Lidé ho poznají podle hlasitého pokřiku, kdy létá téměř permanentně celý den ve vzduchu.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná:: On v těch výškách přijímá potravu, pije, páří se, spí dokonce. Když spí, tak vylétá do vysoké výšky, kde krouží a upadá do mikrospánku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vrbno pod Pradědem a Karlovice spojuje zbrusu nová naučná stezka Cesta kolem vody. Je dlouhá zhruba šest kilometrů a má deset zastavení. Není náročná, takže ji v pohodě zvládnou i maminky s kočárky. Zhruba rok se připravovala nová naučná stezka kolem řeky Opavy z Vrbna pod Pradědem do Karlovic. Vyžádala si bezmála 300 tisíc korun a přispěl na ni i MS kraj. Lidé se na ní dozví spoustu informací o vodě.
Kateřina Kočí, autorka naučné stezky, společnost Actaea: K čemu lidem dřív sloužila, o řece Opavě, jak je dlouhá, kde pramení, jaké má přítoky a co všechno vlastně cestou na ni potkáte a potom se hodně věnujeme těm přírodním meandrům jako jsou živočichové a rostliny, které žijí ve vodě a okolo ní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednu z tabulí tady má i Povodí Odry, které na stezku navíc přispělo 10 tisíci korunami.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: Máme umístěnou jednu tabuli, na které prezentuje protipovodňová opatření na Horní Opavě, do kterých patří také výstavba přehrady Nové Heřminovy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve Vrbně pod Pradědem stezka začíná na parkovišti u kruhového objezdu v centru města.
Iveta Pešatová (nez.), místostarostka Vrbna pod Pradědem: Druhé zastavení máme u koupaliště a potom dále u rybníku, kde začínají i nějaké ty interaktivní prvky, kde si děti budou moci sednout do hnízda, vyfotit se tam s rybníky, s maketou bobra a jinými prvky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Právě interaktivní prvky se budou dále postupně doplňovat. Na stezce přibudou například schránky chrostíků v nadživotní velikosti, kde si děti budou moci vyzkoušet, jaké je to být larvičkou chrostíka a také různé tabulky a makety zvířat. Naučná stezka končí v bývalém mlýně v Karlovicích, kde si aktuálně můžete vychutnat výstavu Jeseníky všemi smysly.
Anketa: účastníci procházky: Dneska jsem tu sama, ale určitě půjdu příště s vnoučaty, tak se na to moc těším.”
Anketa: účastníci procházky: Moc se mi líbí nápad přivést lidi k vodě, líbí se mi nápad, že ta voda propojuje vlastně komunity , líbí se mi ta jednotlivá zastavení, takže jsem z toho nadšená a myslím si, že je to takové stylové projít se stezkou vody v dešti.
Anketa: účastníci procházky: Jsme rádi, když tady ve Vrbně vzniká něco nového, takže je to úplně super.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na stezce nechybí ani dva zhruba dvacetimetrové chodníčky bosých nohou, které se stavěly s pomocí dobrovolníků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Jana Ševčíka, proděkana pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a povídat si budeme o přemnožených komárech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek možná, proč je těch komárů tolik v některých lokalitách?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Protože je deštivý rok, tak proto je tolik komárů letos a ty vhodné lokality pro komáry jsou takové, kde dochází k rozvlivu řek nebo kde stojí voda třeba na loukách a tím vznikají nové nádrže ve kterých nejsou přirození predátoři, jako třeba ryby nebo obojživelníci nebo nejsou v takovém počtu a tudíž se ti komáři mohou rychle množit. Protože ta vajíčka jsou na mnoha místech a dokáží přežít i několik let a potom jak se oblast zamokří, tak se vylíhnou poměrně rychle, během několika dní a pak je třeba rychle zakročit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V přírodě asi mají co dělat, ale jsou obydlená místa, kde se ti komáři vyskytují ve větším množství, jako jedno z míst můžu uvést Studénku, kde jich je v letošním roce opravdu mnoho a tam už se začíná hovořit o likvidaci. Když se ti komáři likvidují, jak to naruší biodiverzitu.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak na to jsou v podstatě takové dva názory. Jeden názor je takový čistě ekologický, biologický, že bychom neměli zasahovat do ekosystému, nepoužívat chemie atd. a pak je druhý názor, který zase říká všechno je třeba zlikvidovat, ať máme pohodlí a tak dále. Takže je třeba najít tu vhodnou míru, nějaký kompromis mezi těmito dvěma stanovisky. To znamená opravdu zasahovat třeba chemicky jenom v případě, že se jedná o skutečnou kalamitu. Dokonce mají hygienici spočítáno, kdy je kalamita, kdy je to myslím nad 10 štípnutí za minutu. Nevím ta přesná čísla, takže pokud opravdu i v místech, kde to není přirozené, to znamená mimo ten lužní les, někde na ulici, ve městě jsou taková kvanta komárů, že to přesahuje tuto míru, tak si myslím, že je na místě použít nějaký chemický prostředek a pak je otázka který, jak je dalece selektivní a tak dále.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se k tomu dostaneme, tak objevily se i názory takové, že tomu množení komárů tedy těch rojů komárů napomáhají i jezírka na zahradách nebo nějaké nádoby na zadržování vody. Je to pravda?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Je to pravda tak částečně. Komárů je více druhů a ty kalamitní to jsou komáři, kteří se množí hlavně na loukách, v těch lesích a to je vlastně jiný rod. Na ty zahrady mohou také přiletět, když je nějaká kalamita, ale jinak v těch malých nádržích, v nějakých těch nádobách se množí spíše komár písklavý. To je ten komár kterého běžně známe z domácností a který netvoří tak obrovská hejna. To není takový kalamitní druh. Jako ten výsledek je stejný. Nás taky může štípat, ale nikdy ho není až takové množství, takže ano mohou tyhle malé nádrže zvyšovat populaci, ale spíše těchto jiných druhů komárů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Může být komár pro člověka nebezpečný? Kdysi se hovořilo o tom, že může přinášet nějaké nemoci, tak jak to vlastně je?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Může, v našich zeměpisných šířkách ale moc ne. Tady se mluvilo v minulosti o takzvané valtické horečce, což bylo takové virové onemocnění, které přenášeli komáři. Komáři také přenášejí malárii, takže jsou to velmi významní přenašeči těch nemocí. Je to žlutá zimnice, je to Zika virus a další.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o přemnožných komárech v některých oblastech našeho kraje. Možná bychom se mohli podívat do minulosti. Zatímco teď asi jdeme tou cestou jako predátoři, jako lidský predátor, že vše likviduje co nám vadí, tak jak si třeba s přemnožením pomáhali naši předci.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak naši předkové se snažili s tou přírodou nějakým způsobem vycházet. Taky jim nic jiného nezbylo, protože chemie nebyla tak pokročilá, to znamená byly to buď nějaké pasivní metody ochrany. To znamená dvojí vrstva oblečení nebo nějaké sítě v oknech a tak dále, případně nějaká podomácku vyrobená odpuzovadla, různé vůně a později teda třeba repelent. Druhá věc jsou potom domácí zvířata, tak tam je třeba nějakým způsobem likvidovali kouřem, nemají rádi ostré sluníčko, nemají rádi vítr, takže takových znalostí mohli využívat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď když se dostaneme k té samotné likvidaci protože k tomu dochází, tak jaké jsou takové ty ekologičtější a vhodnější způsoby, jak se přemnožených komárů zbavit?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: To vlastně platí nejenom pro komáry, ale existuje skupina přípravků, pesticidů které se nazývají tzv. BIO pesticidy nebo biologicky aktivní pesticidy nebo insekticidy v tomto případě, které jsou založeny na tom, že na toho komára pustíme nějaký jiný organismus, v tropech se třeba používají různé druhy ryb dokonce i jiné druhy komárů, které se vypustí do těch louží a oni ty larvy požírají. U nás se používá poměrně dlouho, několik let s úspěchem přípravek, který je na bázi bakterie, tedy mikroorganismus, který způsobí, že ty larvy na které je aplikován ve vodě zahynou. A je to velmi účinné a je to selektivní přípravek. To znamená, že působí na ty komáří larvy, případně na jiné larvy dvoukřídlého hmyzu ale nepůsobí na jiný hmyz. Protože ten jednak ve vodě nemá ty larvy a jednak to na ně třeba nepůsobí vůbec.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy je třeba tady tento prostředek použít, protože asi když už se vylíhnou a přemnoží, tak to už je asi pozdě.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Ono je dobré mít vytipované dopředu nějaká místa, kde se ti komáři množí. Pokud ti lidé se zdržují na té lokalitě mnoho let, tak už třeba vědí, že je to v okolí luk a řek. Takže už mají vytipované lokality a je třeba zasáhnout poměrně brzo, poté jak skončí deště a oteplí se. Protože tam už se bavíme v řádech několika dní. Jakmile se ti komáři už zakuklí a vylíhnou tak tyhle prostředky biologické ochrany už nejsou efektivní, protože na ty dospělce nezabírají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často by se tedy měla tato aplikace používat? Protože komár žije 7 dní. Plus mínus zřejmě tomu jakoby v řádu dní.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Ono to záleží také na teplotách. Při nižších teplotách ten vývoj je pomalejší, při nižších je třeba rychlejší atd. Takže určitě je to asi třeba opakovaně aplikovat, protože ty larvy se líhnou postupně a mohou mít i více generací třeba za rok. Takže určitě opakovaně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A je to tak, že když jich je takhle velké množství a přemnožení se, tak tím víc těch larev je a tím ten jejich počet narůstá?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak ten počet dospělců v tu danou chvíli ano, ale potom kolik jich přežije třeba vajíček nebo dospělců do dalšího léta, tak to už potom závisí na tom, jak je tuhá zima. Takže těch faktorů je tam více, takže to není tak úplně jednoznačné. Ale obecně platí, že čím mírnější zimě, tak to není jenom případ komárů, ale je to případ třeba vos, klíšťat a tak dále. Tak teď jsou poměrně mírné zimy poslední roky, tak těch komárů bývá více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jsme se bavili o takové té ekologičtější nebo humánní cestě jak se zbavit přemnožených komárů, ale pak existují ještě i chemické přípravky a ty likvidují i další hmyz. Ale někdy se k nim sahá kdy?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Myslím si, že ve výjimečných případech. To znamená v případě, že opravdu se jedná o kalamitu, kde není možné se vyskytovat. To znamená, že tam mají hygienici spočítáno, třeba více než 10 komářích štípnutí za minutu apod. Je to opravdu kalamita, což je nějakým způsobem definováno, tak je možné za určitých okolností. Musí se použít vhodný prostředek, musí se to oznámit a tak dále. Tak ty obce mohou provést i tyto neselektivní postřiky, které potom mohou zasáhnout i nějaký jiný hmyz. Motýly a podobně protože ono se to aplikuje večer. Komáři jsou aktivní hlavně večer a v noci, ale i mnoho jiného hmyzu je aktivních večer třeba noční motýly, včely atd. Takže proto se to používá jenom výjimečně spíše navečer a jenom tam, kde je to opravdu nutné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji a na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začíná nový díl Eko magazínu, vítejte u něj. Tentokrát navštívíme výstavu Kvetoucí ornamenty v Novém Jičíně, Přírodovědná stanice v Karviné zachraňuje ptáky i zvířata, aktuálně se starají o rorýse a seznámíme vás se stezkou ve Vrbně pod Pradědem. Přírodovědná stanice v Karviné se občas stává i přechodným domovem a první pomocí pro zraněná nebo jinak ohrožená zvířata a ptáky, které lidé najdou a v dobré víře je sem přinesou. Mezi poslední lidmi takto zachráněné tvory patří i zvlášť chráněný a ohrožený rorýs obecný.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům vůbec. Patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Jeden z nich skončil na přechodnou dobu v péči přírodovědné stanice, poté putoval do Záchranné stanice v Bartošovicích.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná:: Tady ten rorýs je už zřejmě starý, my jsme informovali stanici pro záchranu živočichů, že ho tu máme. Přes léto jich tu máme hodně, nám to lidé nosí v domnění, že mají nějakého dravce. Je to pták, který k nám přilétá z Afriky, kde zimuje, pak přilétá v dubnu. V květnu až červnu hnízdí a v srpnu zase odlétá. Je to jediný představitel svišťounů, nepatří mezi pěvce. Má taková srpovitá křídla, je velmi dobrý letec. Bylo změřeno, že dokáže letět rychlostí až 200 km/hod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tento pták patří mezi zvlášť chráněné a ohrožené ptáky. Lidé ho poznají podle hlasitého pokřiku, kdy létá téměř permanentně celý den ve vzduchu.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná:: On v těch výškách přijímá potravu, pije, páří se, spí dokonce. Když spí, tak vylétá do vysoké výšky, kde krouží a upadá do mikrospánku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vrbno pod Pradědem a Karlovice spojuje zbrusu nová naučná stezka Cesta kolem vody. Je dlouhá zhruba šest kilometrů a má deset zastavení. Není náročná, takže ji v pohodě zvládnou i maminky s kočárky. Zhruba rok se připravovala nová naučná stezka kolem řeky Opavy z Vrbna pod Pradědem do Karlovic. Vyžádala si bezmála 300 tisíc korun a přispěl na ni i MS kraj. Lidé se na ní dozví spoustu informací o vodě.
Kateřina Kočí, autorka naučné stezky, společnost Actaea: K čemu lidem dřív sloužila, o řece Opavě, jak je dlouhá, kde pramení, jaké má přítoky a co všechno vlastně cestou na ni potkáte a potom se hodně věnujeme těm přírodním meandrům jako jsou živočichové a rostliny, které žijí ve vodě a okolo ní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednu z tabulí tady má i Povodí Odry, které na stezku navíc přispělo 10 tisíci korunami.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: Máme umístěnou jednu tabuli, na které prezentuje protipovodňová opatření na Horní Opavě, do kterých patří také výstavba přehrady Nové Heřminovy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve Vrbně pod Pradědem stezka začíná na parkovišti u kruhového objezdu v centru města.
Iveta Pešatová (nez.), místostarostka Vrbna pod Pradědem: Druhé zastavení máme u koupaliště a potom dále u rybníku, kde začínají i nějaké ty interaktivní prvky, kde si děti budou moci sednout do hnízda, vyfotit se tam s rybníky, s maketou bobra a jinými prvky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Právě interaktivní prvky se budou dále postupně doplňovat. Na stezce přibudou například schránky chrostíků v nadživotní velikosti, kde si děti budou moci vyzkoušet, jaké je to být larvičkou chrostíka a také různé tabulky a makety zvířat. Naučná stezka končí v bývalém mlýně v Karlovicích, kde si aktuálně můžete vychutnat výstavu Jeseníky všemi smysly.
Anketa: účastníci procházky: Dneska jsem tu sama, ale určitě půjdu příště s vnoučaty, tak se na to moc těším.”
Anketa: účastníci procházky: Moc se mi líbí nápad přivést lidi k vodě, líbí se mi nápad, že ta voda propojuje vlastně komunity , líbí se mi ta jednotlivá zastavení, takže jsem z toho nadšená a myslím si, že je to takové stylové projít se stezkou vody v dešti.
Anketa: účastníci procházky: Jsme rádi, když tady ve Vrbně vzniká něco nového, takže je to úplně super.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na stezce nechybí ani dva zhruba dvacetimetrové chodníčky bosých nohou, které se stavěly s pomocí dobrovolníků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Jana Ševčíka, proděkana pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a povídat si budeme o přemnožených komárech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek možná, proč je těch komárů tolik v některých lokalitách?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Protože je deštivý rok, tak proto je tolik komárů letos a ty vhodné lokality pro komáry jsou takové, kde dochází k rozvlivu řek nebo kde stojí voda třeba na loukách a tím vznikají nové nádrže ve kterých nejsou přirození predátoři, jako třeba ryby nebo obojživelníci nebo nejsou v takovém počtu a tudíž se ti komáři mohou rychle množit. Protože ta vajíčka jsou na mnoha místech a dokáží přežít i několik let a potom jak se oblast zamokří, tak se vylíhnou poměrně rychle, během několika dní a pak je třeba rychle zakročit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V přírodě asi mají co dělat, ale jsou obydlená místa, kde se ti komáři vyskytují ve větším množství, jako jedno z míst můžu uvést Studénku, kde jich je v letošním roce opravdu mnoho a tam už se začíná hovořit o likvidaci. Když se ti komáři likvidují, jak to naruší biodiverzitu.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak na to jsou v podstatě takové dva názory. Jeden názor je takový čistě ekologický, biologický, že bychom neměli zasahovat do ekosystému, nepoužívat chemie atd. a pak je druhý názor, který zase říká všechno je třeba zlikvidovat, ať máme pohodlí a tak dále. Takže je třeba najít tu vhodnou míru, nějaký kompromis mezi těmito dvěma stanovisky. To znamená opravdu zasahovat třeba chemicky jenom v případě, že se jedná o skutečnou kalamitu. Dokonce mají hygienici spočítáno, kdy je kalamita, kdy je to myslím nad 10 štípnutí za minutu. Nevím ta přesná čísla, takže pokud opravdu i v místech, kde to není přirozené, to znamená mimo ten lužní les, někde na ulici, ve městě jsou taková kvanta komárů, že to přesahuje tuto míru, tak si myslím, že je na místě použít nějaký chemický prostředek a pak je otázka který, jak je dalece selektivní a tak dále.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se k tomu dostaneme, tak objevily se i názory takové, že tomu množení komárů tedy těch rojů komárů napomáhají i jezírka na zahradách nebo nějaké nádoby na zadržování vody. Je to pravda?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Je to pravda tak částečně. Komárů je více druhů a ty kalamitní to jsou komáři, kteří se množí hlavně na loukách, v těch lesích a to je vlastně jiný rod. Na ty zahrady mohou také přiletět, když je nějaká kalamita, ale jinak v těch malých nádržích, v nějakých těch nádobách se množí spíše komár písklavý. To je ten komár kterého běžně známe z domácností a který netvoří tak obrovská hejna. To není takový kalamitní druh. Jako ten výsledek je stejný. Nás taky může štípat, ale nikdy ho není až takové množství, takže ano mohou tyhle malé nádrže zvyšovat populaci, ale spíše těchto jiných druhů komárů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Může být komár pro člověka nebezpečný? Kdysi se hovořilo o tom, že může přinášet nějaké nemoci, tak jak to vlastně je?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Může, v našich zeměpisných šířkách ale moc ne. Tady se mluvilo v minulosti o takzvané valtické horečce, což bylo takové virové onemocnění, které přenášeli komáři. Komáři také přenášejí malárii, takže jsou to velmi významní přenašeči těch nemocí. Je to žlutá zimnice, je to Zika virus a další.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o přemnožných komárech v některých oblastech našeho kraje. Možná bychom se mohli podívat do minulosti. Zatímco teď asi jdeme tou cestou jako predátoři, jako lidský predátor, že vše likviduje co nám vadí, tak jak si třeba s přemnožením pomáhali naši předci.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak naši předkové se snažili s tou přírodou nějakým způsobem vycházet. Taky jim nic jiného nezbylo, protože chemie nebyla tak pokročilá, to znamená byly to buď nějaké pasivní metody ochrany. To znamená dvojí vrstva oblečení nebo nějaké sítě v oknech a tak dále, případně nějaká podomácku vyrobená odpuzovadla, různé vůně a později teda třeba repelent. Druhá věc jsou potom domácí zvířata, tak tam je třeba nějakým způsobem likvidovali kouřem, nemají rádi ostré sluníčko, nemají rádi vítr, takže takových znalostí mohli využívat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď když se dostaneme k té samotné likvidaci protože k tomu dochází, tak jaké jsou takové ty ekologičtější a vhodnější způsoby, jak se přemnožených komárů zbavit?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: To vlastně platí nejenom pro komáry, ale existuje skupina přípravků, pesticidů které se nazývají tzv. BIO pesticidy nebo biologicky aktivní pesticidy nebo insekticidy v tomto případě, které jsou založeny na tom, že na toho komára pustíme nějaký jiný organismus, v tropech se třeba používají různé druhy ryb dokonce i jiné druhy komárů, které se vypustí do těch louží a oni ty larvy požírají. U nás se používá poměrně dlouho, několik let s úspěchem přípravek, který je na bázi bakterie, tedy mikroorganismus, který způsobí, že ty larvy na které je aplikován ve vodě zahynou. A je to velmi účinné a je to selektivní přípravek. To znamená, že působí na ty komáří larvy, případně na jiné larvy dvoukřídlého hmyzu ale nepůsobí na jiný hmyz. Protože ten jednak ve vodě nemá ty larvy a jednak to na ně třeba nepůsobí vůbec.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy je třeba tady tento prostředek použít, protože asi když už se vylíhnou a přemnoží, tak to už je asi pozdě.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Ono je dobré mít vytipované dopředu nějaká místa, kde se ti komáři množí. Pokud ti lidé se zdržují na té lokalitě mnoho let, tak už třeba vědí, že je to v okolí luk a řek. Takže už mají vytipované lokality a je třeba zasáhnout poměrně brzo, poté jak skončí deště a oteplí se. Protože tam už se bavíme v řádech několika dní. Jakmile se ti komáři už zakuklí a vylíhnou tak tyhle prostředky biologické ochrany už nejsou efektivní, protože na ty dospělce nezabírají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často by se tedy měla tato aplikace používat? Protože komár žije 7 dní. Plus mínus zřejmě tomu jakoby v řádu dní.
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Ono to záleží také na teplotách. Při nižších teplotách ten vývoj je pomalejší, při nižších je třeba rychlejší atd. Takže určitě je to asi třeba opakovaně aplikovat, protože ty larvy se líhnou postupně a mohou mít i více generací třeba za rok. Takže určitě opakovaně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A je to tak, že když jich je takhle velké množství a přemnožení se, tak tím víc těch larev je a tím ten jejich počet narůstá?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Tak ten počet dospělců v tu danou chvíli ano, ale potom kolik jich přežije třeba vajíček nebo dospělců do dalšího léta, tak to už potom závisí na tom, jak je tuhá zima. Takže těch faktorů je tam více, takže to není tak úplně jednoznačné. Ale obecně platí, že čím mírnější zimě, tak to není jenom případ komárů, ale je to případ třeba vos, klíšťat a tak dále. Tak teď jsou poměrně mírné zimy poslední roky, tak těch komárů bývá více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jsme se bavili o takové té ekologičtější nebo humánní cestě jak se zbavit přemnožených komárů, ale pak existují ještě i chemické přípravky a ty likvidují i další hmyz. Ale někdy se k nim sahá kdy?
Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity: Myslím si, že ve výjimečných případech. To znamená v případě, že opravdu se jedná o kalamitu, kde není možné se vyskytovat. To znamená, že tam mají hygienici spočítáno, třeba více než 10 komářích štípnutí za minutu apod. Je to opravdu kalamita, což je nějakým způsobem definováno, tak je možné za určitých okolností. Musí se použít vhodný prostředek, musí se to oznámit a tak dále. Tak ty obce mohou provést i tyto neselektivní postřiky, které potom mohou zasáhnout i nějaký jiný hmyz. Motýly a podobně protože ono se to aplikuje večer. Komáři jsou aktivní hlavně večer a v noci, ale i mnoho jiného hmyzu je aktivních večer třeba noční motýly, včely atd. Takže proto se to používá jenom výjimečně spíše navečer a jenom tam, kde je to opravdu nutné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji a na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
