Nový díl Eko magazínu vám ukáže příklad dobré praxe v oblasti cirkulární ekonomiky. Lidé ze spolku Trianon umí rozebrat kde co a díky jejich šikovnosti najdou materiály další využití. Bruntálská Lipová alej na Uhlířský vrch je mezi nominovanými na titul Alej roku 2022. Kružberský pstruh - tato ryba získala certifikát Opavské Slezsko regionální produkt. A v závěrečném rozhovoru se dozvíte, že ostravské reuse centrum je oblíbeným cílem nakupujících. Tak si nalaďte Ekomagazín na Polaru.
Cirkulární ekonomika v praxi
Dobrý den u sledování Ekomagazínu na Polaru. Teď uvidíte příklad dobré praxe v oblasti cirkulární ekonomiky. Společnost SmVaK vyřadila elektrozařízení z likvidované čerpací stanice. Bude využito díky spolupráci se spolkem Trianon. Po separaci a recyklaci budou mít materiály další využití. TRIANON dlouhodobě úspěšně rozvíjí sociální podnikání v oblasti cirkulární ekonomiky.
Při výměně technologických celků v rámci modernizace úpraven nebo čistíren odpadních vod vzniká elektroodpad. Jedná se například o rozvodné skříně, které obsahují jističe, stykače, vodiče, kovovou konstrukci, elektromotory, ale i další drobný elektroodpad.
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Tím prvním velkým projektem, kde jsme tu spolupráci odstartovali byla modernizace úpravny vody ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde jsme rekonstruovali strojně technologické zařízení. Zůstalo tam velké množství rozvodných skříní, které obsahují velkou část elektrozařízení, které dokáží v Trianonu separovat a dokáží ty cenné věci recyklovat a dát dále do oběhu.”
Po téměř osmi letech spolupráce pokračují další projekty. Jeden z posledních se týkal vyřazené elektroinstalace po modernizaci čerpací stanice ve Staré Bělé. Několik velkých elektromotorů se dostalo do Trianonu a tam už se šikovné ruce pracovníků postaraly o důkladnou separaci. Kdyby se tak nestalo, musel by se SmVaK obrátit na odbornou firmu, která by zařízení za peníze zlikvidovala.
Viliam Šuňal, předseda spolku TRIANON: “My si materiál odvezeme a probíhá první krok separace - roztřídění. Potom se to přesune do montážní haly, kde se to rozebere a materiál pak jde na dílnu, kde se detailně rozebírá na komponenty finální třídy, které jdou na konečné zpracování u nás a potom zpět do průmyslu. Do oběhu umíme vrátit skoro všechno.”
Z Trianonu se jen minimálně věcí dostane na skládku.
“Ročně přes Trianon projde přes 90 tun elektroodpadu, který umíme vyseparovat a zpracovat a jde zpět na zpracování a recyklaci.”
Mezi časté činnosti, ke kterým se triannonští dostávají je tak zvané párání kabelů.
Viliam Šuňal, předseda spolku TRIANON: “Na výstupu zůstává izolace kabelu na bázi PVC, která je jako surovina známá k využití, například pro panely do garáží, nebo dílen a zemědělských chovů apod.”
Trianon zaměstnává 30 zdravotně znevýhodněných lidí z Česko-Těšínska. Jejich nejčastější činností je rozebírání starých už vyřazených nebo nepoužívaný výrobků pro recyklaci, ale také například digitalizují dokumenty.
Viliam Šuňal, předseda spolku TRIANON: “Digitaizace je realizována ve spolupráci se společností SmVaK. Je to první firma, která do toho naskočila systematicky. Obnovili jsme tak pracoviště, které je poměrně dobře technicky vybavené. Děláme digitalizace smluv, dokumentů, to znamená dokumenty, které potřebují dát do elektronické podoby.”
Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Jedná se o desítky tisíc smluv s našimi zákazníky a my je díky Trianonu dokážeme převést do elektronické podoby, tak jak to po nás vyžaduje česká legislativa do budoucna.”
Cílem cirkulární ekonomiky je co největší zefektivnění produkce. V praxi to znamená, že by z materiálu, který se využívá při výrobních procesech neměl vznikat odpad, ale měl by být opětovně využíván. Příkladem může být výzkumně-vývojové centrum CirkArena. Zaměří se na výzkum a opětovné využití odpadů, které jsou specifické pro Moravskoslezský kraj jako haldy a strusky, ale i bioodpady a stavební odpady.
Hlasování o titul Alej roku, nominaci získala i bruntálská lipová alej
Lipová alej na Uhlířský vrch je mezi nominovanými na titul Alej roku 2022. Čtyři řady více než kilometr dlouhé aleje byly vysázeny v roce 1766 na popud komtura von Riedheima. Řady pásy stromů končí na vrcholu Uhlířského vrchu u kostela panny Marie Pomocné.
Na internetu již pořadatelem ankety, spolkem Arnika, bylo spuštěno hlasování a obyvatelé se do něj zapojují.
Jakub Vlček, Městská knihovna Bruntál: „Ano, zúčastnili jsme se, protože naše alej na Uhlířském vrchu je nejkrásnější v republice, hlasoval kromě mě i celý kolektiv, všichni kolegové Městské knihovny Bruntál.“
Pavel Šalitroš, reprezentant a trenér fitness: „Já si myslím, že bruntálská alej je neodmyslitelnou součástí města a myslím si, že si zaslouží pár hezkých hlasů, aby tato alej, protože k tomu i já mám osobní vztah, tím, že jsem tady zdejší a chodil jsem tady na procházky jako děcko, i nějaká ta randíčka tady proběhla, tak si myslím, že by si to zasloužilo, takové krásné místo, hlas od lidí.“
Kromě vzrostlých lip alej lemuje také jedinečná křížová cesta, dílo místního řezbáře Františka Nedomlela, jejíž zastavení dodávají aleji na atraktivitě.
Radek Zatloukal (nez.), místostarosta Bruntálu: „Právě se nacházíme na jednom z nejkrásnějších míst v Bruntále, je to lipová alej na Uhlířském vrchu. Já bych byl rád, kdyby všichni, kteří tuto alej znají, jak turisté, tak bruntaláci, tuto alej podpořili v hlasování o alej roku. Myslím, že si to tato alej zaslouží."
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Naše úžasná čtyřřadá lipová alej, kterou vysázeli naši předkové před více než 200 lety, si jistě zaslouží výborné umístění v soutěži Alej roku. Chtěl bych vás všechny poprosit, abyste se připojili k hlasování, abyste hlasovali právě pro lipovou alej na Uhlířském vrchu a své hlasování provedli na webových stránkách www.alejroku.cz."
Hlasování končí 11. ledna příštího roku. Týden poté budou zveřejněny výsledky ankety i doprovodné fotosoutěže.
Kružberský pstruh získal certifikát Opavské Slezsko regionální produkt
Kružberský pstruh - tato ryba získala certifikát “Opavské Slezsko regionální produkt“. Státní podnik Povodí Odry ho chová ve vysoce kvalitní vodě z vodárenské nádrže Kružberk. Ryba má díky přírodnímu pigmentu Astaxantinu barvení masa podobné lososovi.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Značením našeho výrobku propagujeme nejen náš produkt, ale také svou další prací se tak podílíme na rozvoji regionu, neboť dobrý image značky samotné pomáhá všem certifikovaným výrobkům a výrobcům.”
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: REUSE centrum Ostrava funguje už dva roky
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: OZO Ostrava má novou appku, která má pomoci lidem v orientaci v odpadovém hospodářství a Reuse centrum, které funguje už dva roky. Jak se mu daří? Více už jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda. Dobrý den, vítejte u nás.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Hezký den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme nejdřív lidem říct, co appka, kterou si mohou stáhnout do svých chytrých telefonů, umí?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Je to v podstatě další komunikační kanál, jakým se snažíme přiblížit problematiku odpadového hospodářství každému našemu zákazníkovi, každému občanu města Ostravy. Je to v podstatě výběr z naších stránek, a to sice těch částí, které jsou nejčastěji navštěvovány. Takže je to způsob dostat se, co nejblíže občanům, ať ten komfort je co největší. Mobil dneska má každý v ruce, každý s ním pracuje, takže má to po ruce kdykoliv.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Cílem je také to, aby lidé vás nebombardovali třeba telefonáty kde, co, jak funguje?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Je to samozřejmě také důvod, proč jsme toto zřizovaly, protože ty dotazy se hodně opakují. Snažíme se odlehčit naším pracovníkům na call centrech tak, aby ti, kteří mají zájem, aby si to mohli bez problému najít sami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké tedy nejčastější dotazy lidé vůči těm pracovnicím mají?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Jsou to sezónní. Třeba teď frčí pneumatiky, frčí tráva. Na jaře také, když se obnovuje svoz bioodpadu, sběrné dvory jsou velké téma, které se hodně opakuje. Takže jsou to ty běžné věci, které občan řeší, když řeší, kam s ním.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že ta appka ho navede, když má třeba zájem. Kde a kdy s pneumatikami? Můžete trošku nějaký konkrétní příklad?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Určitě, tam jsou informace o provozu sběrných dvorů, co tam může občan odkládat. Máte tam informace o nádobách, co se kde může dávat, nemůže dávat. Jsou tam i svozové termíny u některých typů odvozů, takže jsou to běžné věci, které občan řeší při běžném životě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho už appku máte v provozu? Kdy jste ji odstartovali?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Je to novinka. Je to asi měsíc, takže teprve chceme to komunikovat tak, aby občané vůbec věděli, že to existuje. Takže je to první stádium. Proto jsme rádi, že o tom se bavíme i tady dneska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, že třeba byste přidávali do appky i další informace podle zájmu lidí nebo podle toho, jak říkáte, že s nimi chcete komunikovat o obsahu?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Určitě, ta appka vycházela ze zkušeností jednak z call center a jednak z našich stránek. Takže už tam je také ta zkušenost. Pokud by nějaká témata byla zase aktuální nebo zajímavější, určitě jsme schopni průběžně reagovat na tyto témata.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, a to je Reuse centrum. Já jsem v úvodu řekla, že už funguje v Ostravě dva roky. Je moc krásné, je barevně slazené, každý ten segment má svojí barvu, má svoji knihovnu, je fajn nastartované. Po dvou letech, jak hodnotíte fungování?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Musím říct, že jsme velmi, velmi mile překvapeni ohlasem, který to sklidilo. My jsme čekali sice nějaký ohlas, ale ne určitě takový, jaký to má. Asi jsme se trefili nejen do doby, ale také si myslím, že to řešení, které tam máme, to barevné řešení je úžasné. To jsme neviděli nikde v celé Evropě toto řešení. Takže to asi také přispívá k tomu, že to Reuse centrum dneska frčí. Chodí k nám návštěvy z celé České republiky, posledně tam byly České Budějovice, myslím Brňáci tam byli, všichni se chodí dívat a neříkám, že se učí, ale získávají informace a chtějí něco podobného budovat každý ve svém místě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme říct divákům, kteří si neumí představit, jak funguje Reuse centrum? Ten základ. Znamená to, že mohou lidé něco donést teď, co můžou, co se s tím dál děje? A o co třeba vůbec nestojíte? Co vůbec nezařazujete do toho sortimentu Reuse centra?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Zase, když to zjednoduším, to, co vám doma překáží a má ještě nějakou užitnou hodnotu, nehažte do odpadu, ale odvezte na sběrný dvůr, kde upozorníte obsluhu, že máte ve svých odpadech něco, co ještě je hezké, co může dál sloužit. My na sběrných dvorech máme vlastně kontejnery, které jsou navázané na Reuse centrum. Tam to svážíme do Reuse centra, kde to naši zaměstnanci třídí, myjí a v podstatě připravují na další využití. Je to takový, když to řeknu, bazar. Ale bazar, který vznikal tak, že občané tam nosí věci, které doma nechtějí, nestojí to za to někde prodávat, proto to dají k nám a my to nabízíme zpátky dalším občanům, kteří o to mají zájem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Které věci vůbec nechcete nebo neberete od občanů?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: My nebereme elektroniku, protože přece jenom jsou tam bezpečnostní rizika a nikdo si nevezme na triko, že ten spotřebič je poškozený a může někomu ublížit. Takže určitě ne elektroniku. A o zbytek, určitě ne věci, které jsou čalouněné nebo tam může být nějaká plíseň nebo něco, takže tyto věci taky ne. Ale zbytek domácnosti, to znamená veškeré vybavení kuchyní, nábytku, hrníčky, šálky, podšálky, nádobí to všechno tam je, i hračky, hračky, sportovní náčiní, nářadí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě bychom možná mohli říct, zatím co tohle všechno lidé darují u vás zaměstnanci tomu dají trošku lesk.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo už si v centru něco vybere, zaplatí si za to. Je to tak?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Zaplatí je silné slovo. Já myslím, že desetikoruna anebo dvacetikoruna, za jakou to zboží nabízíme v těch jednodušších případech sice je kladná cena, ale není to nic, co by ty občany zruinovalo. Takže nám nejde o to na tom vydělat. Nám jde o to, aby ty věci neskončily na skládce, v odpadech, aby dál žili svůj život a pomáhali, nebo aby další lidé využívali dále. Takže to je hlavním cílem tohoto našeho Reuse centra. Veškerý výtěžek z Reuse centra jde na zeleň v Ostravě. My v tomto roce předpokládám opět dosáhneme částky milion korun, kterou nasbíráme po těch deseti korunách a zkraje příštího roku vypíšeme granty na ozelenění veřejného prostoru v Ostravě. Může se přihlásit každá organizace, která je schopna nabídnout formou projektu, nějaké zvelebení veřejného prostoru. My pak vybíráme ty granty, které považujeme za smysluplné a na to přispíváme. Takže veškeré ty peníze dáváme zpátky zase do oběhu tak, ať recyklujeme zeleň v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete zmínit už některé projekty, které se realizovaly díky Reuse centru?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Ano, ty loňské jsem zapomněl, ty letošní ještě nejsou hotovy. Takže já Vám to teď neřeknu konkrétně. Jedná se většinou o školky, jedná se většinou o domovy důchodců, jedná se o drobné parky, sadové úpravy a jiné věci. Je to buď veřejné prostranství, anebo prostranství uvnitř nějakého sociálního nebo veřejně prospěšného zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná bychom ještě měli říci, jestli lidé mají zájem do Reuse centra chodit nakupovat a jestli máte stále dost věcí, které jim můžete nabídnout?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Odpověď na první otázku zní ano. Lidé neustále mají zájem, ten okruh se rozšiřuje. Otázka číslo dvě, jestli máme dost věcí, už nám věci docházejí. Takže já bych se obrátil na všechny občany Ostravy. Prosím vás, pokud vám doma něco překáží, přijďte k nám. My určitě budeme vědět, co s těmi věcmi dál. Takže je to spíš takový apel a je tam poptávka, abychom rádi teď rozšířili nabídku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžou lidé, kteří nás teď slyšeli, některé věci rovnou přinést i do Reuse centra nebo chcete na ty sběrné dvory, aby se soustředili spíš?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: My bychom preferovali spíš ty sběrné dvory, ale pokud někdo přijede k nám na Slovenskou ulici do Ostravy Přívozu, určitě ho neodmítne, ale spíš preferujeme ty sběrné dvory.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme ještě doplnit informaci, jaký sortiment nejvíce lidé vyhledávají? A jestli to jsou třeba dárky, protože já jsem tam třeba zaznamenala: "jé, to by se líbilo babičce nebo tady ten hrneček nám chybí do kompletního servisu".
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Je to asi i v čase, mění se to v čase. Asi spíš ten občan tam jde, nebo někdo tam jde s nějakým úmyslem něco si pořídit, podívat se na něco, někdo tam jde se jenom podívat a při té příležitosti ho něco napadne a koupí si něco. Takže asi to jsou takhle dvojí okruh klientů. Někteří, kteří jdou cíleně za něčím, druzí, kteří se nechají inspirovat tím, co tam je.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Blíží se Vánoce. Myslíte si, že lidé budou hledat mezi věcmi, co máte v Reuse centru i dárky?
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Já si myslím, že určitě ano. Naopak já bych byl rád, kdyby třeba i někteří si v tom našli takový smysl, že ty dárečky budou pořizovat z těch věcí, které jsou ještě hezké, jsou funkční a někdo už je nechce a jim se budou hodit. Takže pokud by z toho někdo si vytvořil takovou tradici. Já jsem navrhl v rodině, že pojďme si letos dát dárečky z Reuse centra, které potěší, to nemusí mít velkou hodnotu, stačí, když to potěší a bylo by to úžasné, kdyby tomu tak někteří občané přistupovali.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám přeji, ať se Vám to splní. Děkuji moc za rozhovor.
Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: Děkuju za přání.
Redakčně upraveno / zkráceno.