Dobrý den, přicházíme s dalším dílem magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme návštěvou vedení města Frýdek-Místek v teplárně, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s energetickým expertem Leopoldem Bendou.

Veolia představila svou teplárnu vedení města F-M

Frýdecko-Místecká teplárna definitivně odešla od spalování uhlí. Nově vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele už jen z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021. Spalování uhlí ve frýdecko-místecké teplárně je již minulostí. Od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů převážně z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem. V případě vyšší poptávky pomáhá také zemní plyn. 

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Přijede sem automobil se štěpkou, který musíme zvážit. Když je zvážený, tak probíhá vykládka toho automobilu. Vykládá se buď do vnitřního nebo do vnějšího skladu. Z vnitřního skladu, pomocí automatické dopravy, je ta štěpka přesouvána směrem ke kotli, kde projde ještě tříděním. Projde přes třídič, přes magnet. Nadrozměr je odsypán od toho původního materiálu, železné zbytky, které by se tam náhodou vyskytly, tak jsou vyseparovány. Pak ta štěpka směřuje směrem ke kotli. V kotli je spálená, kde přemění vodu na páru, ta pára je směřována směrem na turbínu, na turbíně vyrobíme elektrickou energii, poté pára, která přechází přes turbínu, jde na výměník, který ohřívá vodu, která jde směrem do města."

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "V Teplárně Frýdek-Místek jsme v letošním roce odešli kompletně už od uhlí. Historicky už tady máme asi 10 roků spolu spalování biomasy, to znamená, že částečně jsme využívali biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a částečně černé uhlí. V letošním roce došlo k odstavení černouhelného provozu, nahradili jsme ho zemním plynem. Od letošního roku spalujeme pouze biomasu a zemní plyn, žádné další uhlí, což vede samozřejmě ke značnému snížení emisí, zejména emisí CO2 a také k tomu, že dlouhodobě budeme schopni udržet zajímavou cenu pro občany města."

Jiří Čuda, předseda představenstva společnosti DISTEP: "V tuto chvíli je průměrná cena pro koncového zákazníka v oblasti zhruba 900 korun za GJ. Dlouhodobým sledováním máme zjištěno, že se pohybujeme na jedné z nejnižších cen v České republice v rámci dodávek tepelné energie."

Petr Korč (NMFM), primátor statutárního města Frýdku-Místku: "Společnost Veolia Energie je dlouhodobým dodavatelem tepla prostřednictvím naší městské společnosti Distep. My jsme v těsném kontaktu. A mě velmi těší, že se staly dvě věci. Došlo ke konsolidaci majetku, tady v rámci výtopny. A zároveň byl završen proces dekarbonizace. To všechno znamená konkurenční výhodu. Nevstupují do toho emisní povolenky, čili je prostor pro vytvoření zajímavé ceny pro občany. A to je to nejdůležitější. My prostřednictvím naší distribuční společnosti Distep jsme sekundární distributor toho tepla do města. A tak jako jsme tu cenu drželi přijatelnou doposud, tak naším cílem je v rámci dlouhodobé smlouvy, kterou chceme uzavřít, dosáhnout toho, aby opět Frýdek-Místek a ti, kteří jsou napojeni na centrální dodávky tepla, měli tu cenu opravdu zajímavou."

Aktuálně je v provozu kotel na biomasu o výkonu 18 MW a dva kotle na zemní plyn, každý s výkonem 50 MW. Díky odstavení uhelného provozu se emise oxidu uhličitého sníží o 11 500 tun a oxidu siřičitého o 130 tun ročně.

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ty plynové kotle používáme jako špičkovací, když nestačí teplo tady z toho biomasového kotle. Jinak celoročně je v provozu ten biomasový blok."

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "Ta investice celkově přišla na více než 500 milionů korun, řekněme větší část byla ta investice do toho bio kotle a menší část, zhruba 200 milionů korun byla investice do plynofikace těch uhelných kotlů. V Moravskoslezském kraji je frýdecká teplárna první, která kompletně odešla od uhlí. My už jsme transformovali naši teplárnu, která je v Přerově, v Olomouckém kraji, před dvěma lety, kde jsme odešli od uhlí a spalujeme pouze tuhá alternativní paliva, což už je nerecyklovatelný, dále nevyužitelný komunální odpad a zemní plyn. Ale v Moravskoslezském kraji je Teplárna Frýdek-Místek první. Do roku 2030 máme jako Veolia Energie v plánu odejít od uhlí ve všech našich teplárnách a provozech. To znamená, ať už se jedná o teplárnu v Krnově, v Ostravě, popřípadě v Karviné, která zásobuje Havířov a Karvinou."

Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora statutárního města Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se nám daří plnit strategické cíle kraje. Konkrétně odklon od uhlí, tady v tomto provozu byla ukončena ta technologie od uhlí k 31. květnu. Samozřejmě to má pozitivní vliv na životní prostředí z hlediska snížení emisí. Je třeba říct, že se tady používá jako palivo odpadní odpad, štěpka. Takže nekácí se kvůli tomu lesy."

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ročně spotřebujeme zhruba 55 tisíc tun štěpky. Záleží to samozřejmě na klimatických podmínkách, na tom, jaké jsou potřeby na dodávky tepla. Ale zhruba je to 55 tisíc tun." - A kolik toho vyrobíte? - "Vyrobíme zhruba, jak bylo řečeno, 36 GWh elektřiny, plus zhruba 320 tisíc GJ v teple."

Frýdecko-Místecká teplárna zásobuje zhruba 18 300 domácností a další odběratele, jako jsou například školy, nemocnice, kanceláře i obchodní centra. 

Tepelné čerpadlo vám může v létě nahradit klimatizaci

Tepelná čerpadla mohou v horkých letních dnech poměrně úsporně chladit interiér. Specializovaná klimatizační zařízení sice plně nenahradí, ale i tak mohou s letním chlazením dobře pomoci. Je ale důležité, aby tepelné čerpadlo možnost chlazení podporovalo. Aktivní chlazení běžného rodinného domu tepelným čerpadlem vyjde na vyšší desítky korun denně. Tepelné čerpadlo pracuje na stejném principu jako lednice a není tedy žádný zásadní důvod, proč by nemohlo v létě také chladit. Chlazení tepelným čerpadlem zachovává všechny výhody této technologie – je energeticky účinné a je možné ho pohodlně ovládat. Tepelná čerpadla typu vzduch-voda je obvykle možné spustit v takzvaném reverzním režimu, kdy teplo z interiéru předávají zpět do venkovního vzduchu. Tepelná čerpadla typu země-voda tuto možnost automaticky nemají, ale mohou ji nabízet. Zatímco běžná klimatizace nebo tepelné čerpadlo typu vzduch-vzduch, které lze zpravidla pro chlazení používat také, pracuje tak, že přímo chladí vzduch v místnosti, běžné tepelné čerpadlo funguje jinak. Tepelné čerpadlo chladí interiér tak, že ochlazuje otopnou vodu v nízkoteplotních radiátorech nebo v podlahovém topení. Už z toho je zřejmé, že se to s takovým chlazením nesmí přehnat. O příliš studenou podlahu doma asi nikdo nestojí. Při vhodném nastavení může být chlazení pomocí tepelného čerpadla a podlahového topení pro mnoho lidí daleko příjemnější než proud studeného vzduchu z klimatizace. Základem je prostě chlazení moc nepřehánět, což ostatně platí i pro běžnou klimatizaci. Podobně jako u vytápění, také pro chlazení platí, že tepelné čerpadlo pracuje energeticky úsporně a z jedné spotřebované kWh elektřiny získáte více kWh chladicího výkonu. Chlazení běžného rodinného domu o podlahové ploše zhruba 120 m2 vyjde přibližně na 60–90 Kč denně. Záleží ovšem na tom, jak intenzivně budete interiér chladit. V případě tepelných čerpadel typu země-voda pak existuje i možnost takzvaného pasivního chlazení. V takovém případě v čerpadle vůbec nepracuje kompresor, ale pouze oběhové čerpadlo a voda se chladí v zemním kolektoru. Ten má totiž nižší teplotu než ochlazovaný interiér. Pasivní chlazení je logicky méně účinné, ale ve srovnání s aktivním chlazením spotřebuje pouze zlomek elektrické energie. Může být proto zapnuté prakticky nepřetržitě a interiér spíše přichlazovat. Schopnost pasivně chladit u tepelných čerpadel země-voda je omezena možným vyčerpáním naakumulovaného chladu. Náklady na pasivní chlazení jsou ve srovnání s aktivním, kdy pracuje i kompresor tepelného čerpadla, asi desetinové. Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo je pro chlazení interiéru vhodné, ale vyplatí se ho kombinovat také s dalšími opatřeními. Na teplotu interiéru mají největší vliv takzvané solární zisky – tedy prohřívání sluncem skrz okna a prosklené dveře. Vhodným stíněním proto energetické nároky a tím i náklady na chlazení výrazně snížíte, tepelné čerpadlo vám na vychlazení místností postačí a nebudete muset investovat do nákladné klimatizace.

Leopold Benda, expert na energetiku: Komunitní energetika zvýší podíl obnovitelných zdrojů

Expert na energetiku Leopold Benda je zapojen do mnoha energetických projektů. Povídání nejen o nich vám nabídneme v závěrečné části našeho magazínu.

Leopold Benda, energetický expert: Uvádíme na trh nový produkt nazvaný iKomunita, který se zaměřuje na fotovoltaiku a komunitní energetiku pro města, obce a bytové domy.

Tomáš Tikal, TV Polar: V čem tento systém spočívá?

Leopold Benda, energetický expert: Je to inteligentní systém aktivního řízení bateriových úložišť v rámci komunitní energetiky, který významně zvyšuje efekt z vyráběné elektriky z fotovoltaiky, protože více ponechává pro vlastní spotřebu nebo pro komunitu a méně teče do sítě za malé peníze.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to vypadá s legislativou pro komunitní energetiku?

Leopold Benda, energetický expert: No, už byl schválen LEX OZE I, LEX OZE II. Tam je třeba vidět, že když byl schválen zákon na komunitní energetiku pro bytové domy, tak se zájem o fotovoltaiky na bytové domy zhruba z deseti znásobil. Na konci roku byl schválen LEX OZE II, který se rozjel od prvního července 2024. Takže vidíme výrazně větší zájem třeba měst a obcí o komunitní energetiku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdybyste měl našim divákům vysvětlit, jak ideálně by to v jejich obci mohlo fungovat tak, jak by to bylo?

Leopold Benda, energetický expert: Ideálně začít s vlastní spotřebou. Čili pokud se instaluje zdroj, hlavně fotovoltaika v podmínkách ČR pro výrobu elektřiny, tak pokud se dává na vlastní objekt, ideálně maximu spotřebovat sám pro sebe a komunitní energetika by měla být spíš bonus navíc. To by neměl být takový nějaký bájný základ nebo bájný cíl, ke kterému se dostat. Takže základ je, co nejvíc mám, tak spotřebuju, co nepotřebuju, pošlu do komunity a jenom potom zbytek aby potom putoval někam do sítě navíc.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to příležitost, jak i vydělat nebo pouze ušetřit?

Leopold Benda, energetický expert: No ono je to stejné, pokud ušetřím, tak i vydělám. Ale bavíme se o tom, že třeba běžná fotovoltaika rodinnému domu ušetří 40 tisíc a pokud se napojí do energetické komunity, může ten efekt zvýšit třeba ze čtyřiceti na padesát.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pan náměstek Unucka tvrdí, že celá komunitní energetika má smysl v případě, že se spotřebuje v místě výroby. Váš názor na to?

Leopold Benda, energetický expert: No to je pohled energetický, kde nejméně zatěžujeme distribuční síť. Ale tím, že zákony umožňují dělat komunitu i z Jablunkova do Karlových Varů, tak i s tímhle se dá pracovat a pořád je to ekonomicky efektivní.

Tomáš Tikal, TV Polar: Z těch zájemců, kteří zatím navštívili váš stánek, tak co je nejvíce zajímalo?

Leopold Benda, energetický expert: Tak nejvíce zajímá kalkulačka ekonomiky fotovoltaiky pro bytové domy. Jaká je doba návratnosti. Máme na webu takové pěkné šoupátko, pomocí kterého se dá určit, když zvýším, snížím velikost akumulace, kolik mi to ušetří na bytovém domě. Takže nejvíc zájemců se zabývalo ekonomikou fotovoltaiky pro bytové domy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Které typy nebo o kterých typech výroby energie se vůbec bavíme? Co se dá do té komunitní energetiky zahrnout?

Leopold Benda, energetický expert: V podmínkách ČR přes 90% bude vždy fotovoltaika. Občas budou nějaké zdroje výroby elektřiny z větrných turbín, ale to bude spíš malý počet velkých zdrojů a ty do té komunity asi moc vstupovat nebudou. Takže bavíme se prioritně o fotovoltaice.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdyby se to mělo naplno rozjet v tom letošním roce, tak kolik dejme tomu procent energetického mixu může pokrýt tento způsob výroby, v roce 2030?

Leopold Benda, energetický expert: Tak my dneska máme z fotovoltaiky pokrytých zhruba 3% celkové spotřeby elektřiny v ČR. Takže jestli to bude 10%, 15%, to je velmi ambiciózní cíl, ale pořád to bude minoritní část. Takže bavíme se o tom, že fotovoltaika je krásný doplněk. Je to super zdroj třeba pro rodinné domy na venkově, ale není to hlavní zdroj energií pro Českou republiku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Názor některých zní, že v době, kdy fotovoltaika vyrábí, tak není ta spotřeba taková a naopak, je letní zimní období. Jak se dá pracovat s tímto?

Leopold Benda, energetický expert: Akumulace v létě do zimy tak ta je hodně ještě vzdálená. To je ta ekonomicky velmi náročná, ale akumulace v průběhu dne tam už je a tam to funguje dobře právě díky iKomunity máte možnost přes den akumulovat a v noci spotřebovat. Poté vám dává 24 hodin dopředu informace o tom, jaké budou ceny elektřiny a oni nejsou záporné celý den. Může být záporná ve 12 odpoledne, ale v noci už je vysoká, protože slunce přestane svítit. Když použijete baterii, celý systém řídíte, tak vám to tolik nevadí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Mluvíme o fotovoltaice jako o doplňkovém zdroji energie. Tak jaký by měl být ten původní?

Leopold Benda, energetický expert: Můj názor je, že to by mělo být jádro. K tomu na stabilizaci sítě plyn a fotovoltaika nebo obecně obnovitelné zdroje budou jen jakýsi příjemný doplněk, který bude super pro rodinné domy na venkově. Ale to není základní zdroj pro velké města a pro průmysl.

Redakčně upraveno / zkráceno.