Dobrý den, následujících patnáct minut bude patřit magazínu TV Polar Energie a kraj. Navštívíme elektrotechnickou výstavu volty.cz v Ostravě, podíváme se do světa energií a nakonec si budeme povídat s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem.

Elektrotechnická výstava řešila úspory energií

Třetí ročník elektrotechnické výstavy Volty.cz na Černé louce v Ostravě představil zájemcům novinky a chytrá řešení v elektrotechnice a úsporách energií.

René Pajurek, ředitel výstavy: „Je to pro všechny zájemce o elektrotechniku, fotovoltaiku a úsporná řešení, o energetiku obecně. V dnešní době každý řeší energie a tady je velká možnost seznámit se s novými řešeními a trendy.“

Na výstavě se prezentovala například Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava nebo Skupina ČEZ.

Adam Kozmon, odborný asistent, FEI VŠB-TU Ostrava: „Chceme návštěvníkům představit naše inovace v průmyslu, v oblasti energetiky – nízkého i vysokého napětí.“

Tomáš Sabol, manažer zákaznického centra, ČEZ Frýdek-Místek: „My jsme přišli prezentovat naši akademii a v neposlední řadě mají návštěvníci možnost se přes virtuální realitu podívat do Jaderných elektráren Temelín a Dukovany, kam se normální smrtelník nedostane.“

Za dva dny výstavy Volty.cz si prošly prezentace firem i institucí tisíce lidí.

Obnova provozu elektrárny Třebovice trvala 11 dní

Zaměstnancům společnosti Veolia Energie se po 11 dnech po povodni podařilo zprovoznit Elektrárnu Třebovice v Ostravě, která byla odstavena od 15. září. A už také obnovuje dodávky i pro průmysl.

Během povodní voda v areálu elektrárny vystoupala až ke 120 centimetrům, což byl skoro dvojnásobek oproti ničivým záplavám, které elektrárnu ochromily v roce 1997. Krizový štáb Veolie Energie po odstavení Elektrárny Třebovice vymyslel způsob vytápění Ostravy, obyvatelé tak měli od minulého víkendu teplou vodu i teplo. Řešení využívající záložní zdroje ovšem mělo technologické limity a mohlo splnit pouze nároky ostravských domácností, nikoliv průmyslu. Ten má na dodávky specifické požadavky.

Ředitel regionu Morava společnosti Veolia Energie Kamil Vrbka uvedl, že například technologická pára, kterou potřebuje k výrobě Mlékárna Kunín, musí mít přesné rozmezí teploty s minimální odchylkou, a tomu je možné vyhovět výhradně za provozu Elektrárny Třebovice.

Od povodní v roce 1997 nastal obrovský posun. Tenkrát elektrárna obnovovala provoz tři týdny. Letos jen 11 dní. Klíčem byla preventivní opatření, která uchránila citlivé technologie – především elektromotory – od stoupající vody.

Dalším zásadním faktorem byla kooperace s členy integrovaného záchranného systému.

Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava, Veolia: „Byli tu s námi ve dne v noci. Když jsme se v areálu zbavovali vody, hasiči odčerpávali tři dny v kuse až z devíti stanovišť. Jelo se prakticky nonstop. Měli jsme tu desítky vlastních zaměstnanců, stahovali jsme lidi a techniku z celé republiky, ale sami bychom to tak rychle nezvládli. Podpora města, kraje a IZS byla při rychlém spuštění elektrárny zásadní a stejně zásadní bude i pro obnovení provozu v Krnově.“

Petr Hladík, ministr životního prostředí: MS kraj je lídrem spravedlivé transformace

Tomáš Tikal, TV POLAR: Ministr životního prostředí Petr Hladík okomentoval realizované a připravované projekty na podporu a obnovu uhelného regionu v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace pro roky 2021 až 2027, který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v Moravskoslezském kraji.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: Ve třech regionech Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji je alokováno desítky miliard korun právě proto, aby pomohly těmto regionům přejít k jinému typu byznysu z uhlí a těžby uhlí a průmyslu vázaného na uhlí. Celkově v Moravskoslezském kraji máme 19 miliard korun, které jsou rozděleny zhruba na polovinu. Polovina je alokováno do strategických projektů, druhá polovina potom do otevřených vypsaných výzev, kterých už zhruba bylo 400. Celkově v Moravskoslezském kraji je již přiděleno více jak 10 miliard korun. Namátkou zmíním některé projekty. Celkem 8 jich už má tzv. závazné akty, tzn. mají přidělenou dotaci, další 2 jsou těsně před vydáním. Týká se to projektu MUSEum+ a také CirkArena v Třinci. Kde ze staré hokejové arény se vybuduje moderní výzkumné centrum. Těch projektů v těch tzv. otevřených výzvách jsme podpořili celou řadu. Asi největší zájem byl o učebny, technické vzdělávání, o zázemí jako jsou brownfieldy, přechody z brownfieldů na vytvoření infrastruktury tak, aby se tam mohly stavět areály, které pomohou právě v rámci transformace. Úplně aktuální poslední výzvu, kterou jsme vypsali dnes, tak je výzva směřující ke školám a k neziskovým organizacím. Je to celkem 25 milionů korun a část půjde právě do škol, školních kolektivů, kde každá škola může získat až 350 tisíc korun na pobyty žáků. Jsou to týdenní pobyty, které jsou právě zaměřeny na environmentální vzdělávání, vzdělávání právě o transformaci Moravskoslezského kraje a také o bez uhlíkové ekonomice. Ta druhá polovina jde potom neziskovému sektoru právě na výukové materiály o environmentální, kulturní nebo sociálních tématech. Co se týká Edenu, tak idea je jediný projekt, který musí být takzvaně notifikován. Musí být notifikována jeho veřejná podpora vzhledem k zaměření toho projektu. Bohužel my tlačíme na úředníky v Bruselu. Zatím to nevydali. Aktuálně máme informace, že by se tak mělo stát v půlce října. Co je ale dobré, tak by to mělo být pozitivně schváleno. To znamená, že ten projekt by měl dostat zelenou. Co se týká Černé kostky, z pohledu ministerstva životního prostředí žádný problém není. Ty finanční prostředky jsou alokovány. Je podepsáno rozhodnutí o přidělení dotace. Teď je to otázkou investora. Ony jsou velmi pestré, od těch kulturních, společenských, přes ty byznysové, výzkumné projekty. Velmi často reagují samozřejmě na nějaké využití brownfieldu, a to je jedno, jestli se to týká té post hornické krajiny, anebo právě jako v Třinci, té bývalé arény. Co je pro nás jako naprosto klíčové, aby to nebyly projekty pro projekty. Aby to byly životaschopné projekty, které si potom na sebe dokáží vydělat, aby měly budoucnost, aby opravdu pomohly reálně se zaměstnaností a lokální ekonomikou. Obecně se dá říct, že Moravskoslezský kraj je premiantem nejenom z pohledu počtu projektů, ale i alokace. To znamená v Moravskoslezském kraji došlo k tomu, že bylo více projektů za více peněz, než kolik bylo alokováno. Ono ve výsledku to nakonec vyjde zhruba na těch 9,5 miliardy z toho důvodu, že dva projekty ustoupily. EDEN se bude rozfázovávat, to znamená nebude schopno se z Operačního programu spravedlivé transformace zrealizovat celé to to řešení, tak to je ten důvod, proč nakonec ta alokace akorát zapadne do těch 10 strategických projektů.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Operační program Spravedlivá transformace končí v roce 2027.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: Teď jsme v nějaké počáteční fázi diskuse o tom, jak bude nastavena takzvaná kohezní politika, to znamená, jak budou vypadat operační fondy pro období 2020 po roce 2027. Za mě a myslím si, že na to máme shodu i uvnitř vlády. Chceme pokračovat se spravedlivou transformací. Já jsem předložil i na Radě ministrů životního prostředí, stejně tak to bylo na Radě ministrů průmyslu a Radě ministrů financí. Česká republika iniciovala právě to, aby spravedlivá transformace pokračovala i v tom dalším programovém období, protože vidíme tady celou řadu potřeb a projektů, které by bylo potřeba zafinancovat. Není to zatím dohodnuto. Ta definitivní dohoda se bude domlouvat v 25 roce. Do konce roku 2025 by mělo být jasno, jak bude vypadat tzv. kohezní politika celé EU pro roky 2027 plus pro Českou republiku a pro celou řadu států. Připomínám, že nás podpořili Poláci, podpořili nás Slováci, podpořili nás Bulhaři, Rumuni. Je právě další pokračování spravedlivé transformace důležité.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Ministr Petr Hladík také informoval o svém vystoupení v rámci Leading Minds fóra v Ostravě.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: Já jsem tady měl příspěvek jako jeden z klíčových řečníků právě na úvod v tom úvodním panelu. Já jsem představoval vizi, to znamená toho, jakým způsobem budou plněny naše klimatické cíle, jakým způsobem máme nastavené ne strategii, ale konkrétní věci a konkrétní podpory v otázce zelené modernizace energetiky, teplárenství, průmyslu a také dopravy a bydlení. Musím říct, že Česká republika je premiantem, premiantem v čerpání z modernizačního fondu. Je tady naprosto jasné a jednoznačné, že díky těmto financím například celé teplárenství v Česku do roku 2030 odejde od uhlí na kombinaci biomasy, využívání energetického využívání odpadu a zemního plynu. To je vlastně obrovský krok, protože jenom v České republice je zhruba 40 % obyvatel závislých na centrálním zásobování teplem. Jsme v tomto unikátní. My ten systém nechceme rozbourat, naopak jsme ho chtěli modernizovat. A to se daří. Tohle jsou emisní povolenky, tzv. evropské emisní povolenky. Platí je tím pádem ty největší znečišťovatelé, těžký průmysl, elektrárny a teplárny. Co je výhodné pro Českou republiku, že dostáváme víc těch financí, než kolik platí český průmysl.

Redakčně upraveno / zkráceno.