Dobrý den, TV Polar vám přináší premiéru magazínu Energie a kraj. Zmapujeme proměnu bývalého dolu Gabriela, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s Petrem Birklenem, šéfem projektu POHO 2030.

Proměna bývalého dolu Gabriela

Úplně jiná připomínka historie Karviné, než klasické hornické muzeum. Moravskoslezský kraj představil projekt proměny bývalé šachty a okolí poblíž šikmého kostela. Sloužit bude místním i turistům.

Bývalý důl Gabriela bude do tří let moderním kulturním centrem, které připomene Karvinou před devastační těžbou černého uhlí, její zánik v důsledku poddolování a také nastíní budoucnost regionu.

Andrzej Bizoń (ČSSD), náměstek primátora Karviné: „Já jsem velmi vděčný, že takový projekt vzniká, protože tomuto regionu opravdu něco dlužíme. Je potřeba se podívat, co nám uhlí dalo, ale co nám také vzalo. Gabriela je takovým srdcem té pohornické krajiny a já věřím, že bude tím srdcem i nadále. My jako Karviná vítáme každou investici, i cyklostezky pomohou, aby přitáhly lidi. Před těžbou uhlí tady byla nádherná krajina a my věříme, že časem zase bude.“

Z celé šachty zůstaly dvě těžní věže a budova, ve které byly dva těžní motory. Ta se promění v moderní zázemí centra. Z jedné těžní věže se stane rozhledna a výstavní expozice využije ponuré sklepní prostory někdejší strojovny.

Ivo Plass, expoziční scénograf a výtvarník: “My bychom chtěli, aby tady vznikla opravdu hodnotná a hodně působivá expozice. Něco, co bude hodně originální. Chci, aby ty lidi přišli, aby se dozvěděli o historii tohohle místa, aby zjistili, co byla zmizelá Karviná v uvozovkách. Že to vlastně bylo krásné vzkvétající město.”

V současné době se dokončují převody pozemků a celý projekt by měl být dokončen v roce 2027.

Povinná odstávka kotlů zvyšuje zájem o plynové vytápění

Plynový kotel je podle odborníků nejekonomičtějším zdrojem vytápění pro starší zástavbu, zejména pak tu bez zateplení. Takových budov postavených před rokem 1990 je v Česku asi 60 % a často jsou to právě majitelé těchto domů, kteří musí řešit výměnu kotle, jenž nedosahuje parametrů alespoň 3. emisní třídy. Ukazuje se, že navzdory ukončené dotační podpoře, je o plynové vytápění stále zájem.

Za prvních 6 měsíců letošního roku přijala společnost GasNet, největší tuzemský distributor plynu, celkem 4 778 žádostí o připojení domácnosti k plynu. Oproti stejnému období v loňském roce, kdy si o připojení zažádalo 3 574 domácností, vzrostl počet těchto žádostí o více než třetinu. Jedním z důvodů zvýšeného zájmu o plyn je také zákaz kotlů první a druhé emisní třídy, který platí už od září. Podle odhadů se zákaz dotkne asi 150 až 250 tisíc domácností. Řada z nich má před domem nevyužívanou plynovodní přípojku a přechod na plyn je pro ně řešením, jak si včas zajistit spolehlivý zdroj tepla ještě před začátkem topné sezóny. Většina nevyužívaných přípojek se nachází právě v oblastech s vysokým podílem domácností, které ještě topí pevným palivem, jako je uhlí a dřevo.

Například tradiční český výrobce plynových kondenzačních kotlů, společnost Thermona, po předchozím poklesu prodejů způsobeném obavami o budoucnost plynu zaznamenává rostoucí odbyt. Závěrečné čtvrtletí loňského roku skončilo s meziročním zvýšením prodejů o více jak 37 % a vyrovnalo se tak rokům před rusko-ukrajinským konfliktem. Lidé totiž začali řešit modernizaci až s nástupem zimy v říjnu, což je pro tuzemského zákazníka charakteristické. Podobný vývoj se proto očekává i v tomto roce.

Pro běžné domácnosti se ve většině případů používají plynové kotle závěsné. Pro využití v kotelnách, kde dochází k nahrazení původního kotle na tuhá paliva, je však často vhodnější tzv. stacionární kotel. Stacionární kondenzační plynové kotle nalézají uplatnění při rekonstrukcích, kdy se dají vhodně umístit na místo stávajícího kotle. Typicky se jedná o místnosti se sníženými stropy, jako jsou suterény a sklepy. Stacionárnímu provedení jsou uzpůsobeny veškeré ovládací prvky, které jsou přesunuté na horní stranu kotle.

Pokud tedy je před domem k dispozici nevyužívaná plynovodní přípojka, je přechod na plyn tou nejrychlejší a nejefektivnější variantou. Náklady na připojení k distribuční soustavě jsou podle GasNetu v těchto případech často minimální a doba pro vyřízení připojení se výrazně zkracuje. Pro domácnosti to víceméně znamená jen podat žádost a doplnit ji o revizní zprávu k odběrným plynovým zařízením.

Komplikovanější situace může nastat v případě, že se zákazník rozhodne vybudovat zcela novou přípojku, což vyžaduje stavební povolení a celkové náklady se šplhají do desetitisíců. Přestože Česko disponuje poměrně rozsáhlou plynárenskou sítí, nezřídka též může nastat situace, kdy obec není plynofikována. V obou případech se nabízí řešení v podobě zkapalněného propanu (LPG), který dodává autocisterna do zásobníku umístěného poblíž.

Petr Birklen, ředitel projektu POHO 2030: Projekt POHO 2030 pomáhá proměnit pohornickou krajinu

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: My jsme rozvojová regionální agentura, která má na starosti zejména práci s investory na území Moravskoslezského kraje. To znamená, připravujeme podmínky pro příchod nových investorů. Nabízíme jim služby, aby se zorientovali v nabídce ploch pro investice. Snažíme se ty plochy propagovat. Nabízíme podobné služby i městům a obcím a kromě toho máme na starosti takový větší program pro rozvoj Karvinska, který nazýváme POHO 2030 a jeho cílem je nastartovat rozvoj na pohornických lokalitách, které jsou dneska v útlumu a nemají využití.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Proč si myslíte, že to je důležité?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: Karvinsko jako takové samozřejmě tím útlumem těžby poměrně trpí, asi nejvíce z celého Moravskoslezského kraje v tuto chvíli. A je potřeba vymýšlet a nabídnout tomu území další možnosti rozvoje, ať už je to z hlediska toho ekonomického rozvoje, takže příležitosti pro nové společnosti, firmy, které by zde mohly podnikat, ale také oživit rozsáhlá území, která byla dlouhou dobu nepřístupná, protože byla v rekultivaci a nebo využívána pro důlní účely.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Co konkrétního už má projekt POHO 2030 za sebou?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: Ta nejkonkrétnější věc je dneska představený POHO park Gabriela, který doufejme v roce 2027 bude hotový a zpřístupněn veřejnosti. Ale od té doby jsme urazili poměrně velký kus cesty, protože se věnujeme těm významným lokalitám v území postupně. Ať už je to oživování, je to třeba Důl Barbora, kde pořádáme pravidelně akce Léto na Barboře, abychom lidi přitáhli zase k tomu hornického odkazu, ale nabídli i nějakou zábavu v tom území. Je to spolupráce na POHO50, jestli jsou to POHO dny. Ještě zmíním, že zároveň připravujeme právě pro ten ekonomický rozvoj některé důlní lokality. Třeba Důl Lazy, který jsme navrhli pro využití jako průmyslové zóny, kde by měla být vybudována infrastruktura pro zasídlení nových firem, investorů. Na tom ale v současnosti spolupracujeme se Státní investiční a rozvojovou společností, která byla založena Czech Investem, a která by měla tyto strategické plochy ve spolupráci s námi, s krajem a dalšími připravovat.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Co jste brali v úvahu při vymýšlení a uvažování o tom, co by tady mělo vzniknout?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: Byla to řada věcí. Samozřejmě jsme nechtěli pominout tu důležitou složku, která dneska tady v tom území rezonuje i díky románu Karin Lednické. A to je vlastně ta historie těch lidí. Ta řada příběhů celé té komunity. Jakým způsobem vlastně se vyvíjela a vznikala ta komunita. Jak fungovaly vztahy. Jsou to i národnostní otázky a to jsou věci, které k nám postupně přicházely. A my jsme se snažili, aby existovalo v rámci Karvinska místo, které se na toto zaměří, aby to byl takový důstojný pohled na tu historii a nesnažili jsme se koukat jenom do budoucnosti a představovat vize a rozvoj, který je až futuristický. Ale připomenout všem tu historii, protože si myslíme, že to je důležitá součást toho území, ta dnešní společnost. Lidé, kteří zde žijí stále se sem vrací, do míst, kde bývaly jejich domovy a tak dále. A připomínají si ten příběh, který byl často bolestný, spojený s rodinnými tragédiemi a tak dále.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Ty lokality, které chcete oživit, jsou většinou brownfieldy. Je to výhoda nebo nevýhoda?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: No tak v dnešní době samozřejmě výhoda. Asi neexistuje podobný kraj, jako je ten náš, kde se nachází takové rozsáhlé plochy brownfieldů. Takže je na čem stavět, protože řada regionů, a to nejenom u nás, ale i v zahraničí, dneska trpí tím, že v podstatě podobné plochy i s ohledem na regulaci, aby se nestavělo na orných půdách a tak dále, tyto plochy nemá. Takže my máme určitou výhodu v tom, že tyto plochy jsou samozřejmě dostupnější. Je pravda, že každá z nich má nějaký svůj specifický problém, protože jsou to plochy, které měly nějaký účel. Nesou třeba ekologické zátěže, které je potřeba zlikvidovat atd.. Takže to může být složitější proces. Na druhou stranu z hlediska té možnosti nabízet tyto plochy do budoucna, připravovat je, jsme na tom o trošičku líp.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jaký je zájem ze strany investorů?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: To je samozřejmě zase věc, která není pouze o tom, že je připravená plocha, ale o řadě dalších věcí. Mimochodem, je to otázka, která je spojena s kvalitním bydlením, protože investory zajímá, jestli zde lidé budou mít kde bydlet a jestli je to bydlení kvalitní. A je to taky jedno z témat, kterému se věnujeme, aby tady tyto přípravné aktivity na brownfieldech a jinde doprovázely i aktivity, abychom obcím pomáhali s přípravou toho dostupného, ale kvalitního bydlení. A v neposlední řadě je to dostupnost lidských zdrojů, to znamená kvalifikovaných lidí, které oni potřebují pro tu svoji výrobu. A jak víte, celá Česká republika má velmi nízké stavy nezaměstnanosti a byť Karvinsko má ty stavy vyšší, tak i tak získat kvalifikované zaměstnance není vůbec jednoduché.

Tomáš Tikal, TV POLAR: S jakým stavem byste byl spokojen v tom roce 2030?

Petr Birklen, ředitel POHO 2030, místopředseda představenstva MSID: Já bych byl rád, kdyby projekty, o kterých tady hovoříme, minimálně projekt Gabriela Lazy, případně některé z další menších, třeba cyklostezky, možná i zahájení přípravy tramvajového spojení mezi Ostravou a Karvinou byly buď dokončeny, anebo, jak říkám, v té fázi už pokročilé. To znamená, že se třeba připravují, nebo se zpracovává dokumentace, začíná se stavět To bych řekl, že je takový ten základ, který může dát tomu území novou energii, nový drive pro to, aby se připojily i další projekty.

Redakčně upraveno / zkráceno.